Začalo platit nařízení PPWR

Nejen firmy čekají roky změn

Od poloviny srpna začalo v Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech tzv. PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Zásadně mění pravidla a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu, od výroby a využití až po jejich případnou recyklaci.

Neplatí vše hned

Nařízení PPWR, tedy přímo účinné nařízení o obalech a obalových odpadech, nahrazuje dosavadní evropskou směrnici a jeho cílem je omezit množství obalového odpadu, snížit spotřebu primárních surovin, zvýšit recyklovatelnost a podíl recyklovaných materiálů a podpořit opětovné používání obalů. Nová pravidla se týkají výrobců, dovozců, distributorů i firem, které obaly používají pro své výrobky.

Datum zavedení nařízení 12. srpna 2026 neznamená, že všechny nové povinnosti musí firmy splnit okamžitě. PPWR zavádí přechodná období a jednotlivé požadavky budou nabíhat postupně. Mezi první změny patří omezení tzv. věčných chemikálií PFAS v potravinových obalech. Od srpna tak například není možné na trh uvádět obaly s koncentrací PFAS nad stanovený limit. Zároveň se zavádí povinnost výrobců vypracovat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci k obalům uváděným na trh a označit je základními informacemi a údaji o výrobci či dovozci.

Od roku 2028 má být například na obalech používáno jednotné označení materiálového složení. Od roku 2030 pak nastoupí zásadní požadavky na minimalizaci obalů, jejich recyklovatelnost, podíl recyklovaných plastů a opětovné použití. Některé druhy jednorázových plastových obalů budou zakázány. Další cíle a zpřísnění jsou nastaveny pro roky 2035 a 2040.

Nejasnosti komplikují přípravu firem

Povinnosti účinné od srpna 2026 zatím koncoví spotřebitelé přímo nepocítí, dopadají zejména na výrobce, producenty, případně dodavatele obalů a další subjekty v celém řetězci. Dotčené firmy budou muset postupně reagovat na nové požadavky na recyklovatelnost a složení obalů, podíl recyklovaných materiálů, jejich minimalizaci, opětovné použití nebo označování.

Ze strany Evropské komise však stále zůstávají klíčové definice a metodiky nevyřešeny, což s sebou přináší právní nejistotu, upozorňuje například Ministerstvo životního prostředí. Česko v červnu 2026 požadovalo mimo jiné jasnější metodické pokyny a předvídatelný harmonogram vydávání prováděcích aktů. Český požadavek podpořilo písemně i ústně během poslední Rady 14 členských států EU.

Část podnikatelů a odborníků si však stěžuje na to, že místo včasné metodické podpory firem bylo úsilí namířeno směrem k prosazování odkladu účinnosti nařízení. K tomu nedošlo a informace se začaly k podnikatelům dostávat až tři týdny před začátkem platnosti nových pravidel. Podnikatelé upozorňují, že příprava na PPWR byla složitá především kvůli absenci jasných metodických pokynů. Firmy tak údajně dlouhou dobu nevěděly, jaké konkrétní kroky mají podniknout a jaké povinnosti budou muset od srpna plnit.

Co to znamená pro spotřebitele

Spotřebitelé změny pocítí postupně především v podobě nového označování, menšího množství zbytečných obalů a většího podílu recyklovatelných či opakovaně použitelných obalů. Od roku 2030 se některé typy jednorázových plastových obalů přestanou na trhu objevovat, například vybrané obaly pro jednotlivé porce potravin a nápojů nebo některé jednorázové obaly v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb (např. tácky, talíře, kelímky, sáčky, krabičky, mini obaly na kosmetické, hygienické a toaletní potřeby v hotelích apod.). Evropská komise má k těmto požadavkům vydat doplňující pokyny do 12. února 2027.

Dodržování požadavků PPWR budou v ČR kontrolovat různé dozorové orgány podle typu obalu a výrobku. Jedná se zejména o Českou obchodní inspekci nebo Českou inspekci životního prostředí, která se zaměřuje zejména na zpětný odběr a využití obalových odpadů.

Jednou ze změn, které PPWR přináší, je nové označování obalů. Obaly budou muset být označeny jednotnými evropskými symboly, které spotřebitelům usnadní jejich správné třídění. U opakovaně použitelných obalů budou navíc muset být uvedeny informace o jejich opětovném použití, například prostřednictvím QR kódu. Pro výrobce to znamená, že budou muset upravit vzhled obalů, jejich označení a přizpůsobit tomu i výrobu.

"V nejbližším období firmy čeká především větší důraz na technickou dokumentaci, získávání dat od dodavatelů a prokazování splnění požadavků na jednotlivé typy obalů," uvedl David Kopecký, tiskový mluvčí iniciativy Změna k lepšímu. Doplnil, že každá taková změna na firmy dopadne a bude je něco stát. V případě tlaků na odložení regulace či pomalejší implementace prý dojde k další vlně nákladů, nejen pro firmy, ale i pro spotřebitele.

Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech není jediné téma, o kterém se v souvislosti s odpadovým hospodářstvím a recyklací mluví. Na ministerstvo životního prostředí dorazil návrh, který pod heslem "stabilita a efektivita" navrhuje, aby pod správu obalového giganta Eko-Kom přešel i sběr textilu, obuvi a hraček. Evropská komise přitom dlouhodobě kritizuje Českou republiku za nedostatečnou konkurenci v oblasti nakládání s obalovými odpady.

Podle části odborné veřejnosti by takové řešení ale vedlo ke vzniku jednoho z největších monopolů v českém odpadovém hospodářství. V minulosti se navíc ukázalo, že firmě Eko-Kom nahrálo v plnění cílů pro recyklaci obalů i snížení limitů. Autorizace se měnila například v roce 2021 kvůli pandemii Covid.

 Klíčové změny pro firmy

1. Recyklovatelnost: Všechny obaly na trhu EU musí být do roku 2030 navrženy jako recyklovatelné a postupně tříděny podle výkonnostních tříd.
2. Recyklovaný materiál: V plastových obalech bude povinný minimální podíl recyklátu (zaváděno v několika fázích od roku 2030).
3. Omezení prázdného místa: U přepravních obalů a e-commerce bude nutné minimalizovat prázdný prostor (např. max. 50 % volného místa v zásilkách).
4. Označování: Zavedení jednotných (harmonizovaných) štítků na obalech a sběrných nádobách pro lepší třídění odpadu.
5. Zákaz některých jednorázových obalů: Od roku 2030 postupně končí vybrané jednorázové plastové formáty (např. miniaturní kosmetické obaly v hotelech, jednorázové tácky a kelímky v pohostinství).
6. Nové role a evidence: Výrobci, dovozci a distributoři se mohou nově stát producenty prázdných servisních či přepravních obalů s povinností evidence (např. v systému Eko-Kom).

Povinnost registrace se dotkne především těch prodejců, kteří dodávají zboží do zahraničí přímo koncovým uživatelům, tedy spotřebitelům. Pokud firma dodává zboží do zemí EU distributorovi, který není koncovým uživatelem, má povinnost registrace obalu on, nikoliv prodejce, vysvětlila tisková mluvčí Eko-kom Lucie Müllerová. Podle ní však zatím nejsou veškerá metodika a pravidla vyjasněná, proto není možné s jistotou říct, jaké všechny požadavky budou muset prodejci splňovat.

Zatímco však velké firmy vysoké náklady rozpočítají mezi vysoké objemy zásilek, u malého e‑shopu mohou náklady v některých zemích převýšit přínos z prodeje. To je dle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Jana Mračka reálná bariéra pro příhraniční obchod.

Opětovné použití přepravních obalů

Přepravní nebo prodejní obaly pro přepravu výrobku včetně výrobků distribuovaných prostřednictvím elektronického obchodu v určitých formách: palety, skládací plastové boxy, krabice, tácy, plastové přepravky, velké nádoby pro volně ložené látky, kbelíky, barely a kanystry jakékoli velikosti nebo z jakéhokoli materiálu.

Mezi provozovnami jedné firmy nebo mezi firmami v rámci jednoho státu musí být tyto obaly na 100 % opětovně použitelné. Na území celé EU bude muset být 40 % obalů v roce 2030 skutečně znovu použito, 70 % do roku 2040 - včetně pružných formátů nebo ovinovacích fólií či vázacích pásek k fixaci a ochraně výrobků umístěných na palety během přepravy.

Požadavky se nevztahují na obaly pro přepravu nebezpečných věcí, pro přepravu velkých strojních zařízení, vybavení a komodit, které jsou navrženy na míru, pružné obaly v přímém kontaktu s potravinami a krmivy, lepenkové krabice.

Od roku 2030 pak budou firmy o dosažení cílů v oblasti opakovaného použití obalů podávat každoroční hlášení do nově vzniklého Evropského střediska pro sledování opětovného použití, které by mělo být zřízeno do 12. února 2027.

Co to je PFAS

Per - a polyfluoralkylové látky (PFAS) jsou skupinou syntetických organofluorových chemických sloučenin, které mají více atomů fluoru připojených k alkylovému řetězci. Díky své vysoké chemické a tepelné stabilitě mají tyto sloučeniny dlouhou životnost v prostředí, a proto se jim běžně říká "věčné chemikálie". První PFAS - polychlorotrifluorethylen - byl syntetizován v roce 1934. K jejich širokému využití přispěl v roce 1938 vynález teflonu, který v podobě fluoropolymerového povlaku odolává teplu, oleji, skvrnám, mastnotě a vodě. Od svého vzniku bylo vytvořeno tisíce PFAS sloučenin, které se používají v široké škále produktů včetně nepromokavých látek, koberců, šamponů, obrazovek mobilních telefonů, barev na stěny, nábytku, lepidel, obalů na potraviny, pěny na hašení požárů, elektrické izolace a kosmetiky. PFAS se často vyskytují v podzemní vodě, odpadních vodách a půdě. Do těla lidí se může dostat plodinami a jeho akumulací do ryb, hospodářských zvířat a volně žijících živočichů. Kromě toho jsou oblasti v blízkosti letišť a leteckých základen kontaminovány použitím pěny obsahující PFAS. Některé sloučeniny PFAS patří mezi karcinogeny a jsou spojovány s rakovinou, onemocněním štítné žlázy nebo sníženou imunitou, sníženou plodností, hypertenzních poruch v těhotenství, vývojových problémů plodu a dětí, obezity a vysokého cholesterolu.

Čemu se věnuje Eko-Kom

Autorizovaná obalová společnost Eko‑Kom byla již v roce 1997 založena průmyslovými podniky vyrábějícími balené zboží. Tato nezisková akciová společnost vytvořila a efektivně provozuje celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu na kvalitní evropské úrovni. Pro celý komplex souboru činností zajišťovaných společností se ujal název "Systém Eko‑Kom." Je založený na spolupráci průmyslových podniků, měst a obcí. Zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, svezeny sběrovou technikou, dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina nebo zdroj energie. Společnost Eko-Kom dlouhodobě dosahuje státem požadované míry recyklace, aby mohla splnit za své klienty povinnosti zpětného odběru a využití obalových odpadů ve standardech vyžadovaných zákonem. Přestože z hlediska výsledků recyklace patří ČR mezi přední státy unie, z hlediska nákladů na tunu recyklovaného odpadu se jedná o systém nejúspornější. To potvrzuje i studie Bio Intelligence Service, která byla zadána Evropskou komisí a která srovnává náklady na třídění a recyklaci obalů s dosahovanou mírou recyklace.