Dekarbonizace dopravy: realita versus ambice

Lze plně nahradit ropu?

K dubnové pražské konferenci CEE Clean Energy and Mobility Summit se vracím s úvahou, která se na energetickou transformaci dívá z trochu jiného úhlu. Chci zde uvést sedm důležitých bodů, které charakterizují naši budoucnost v dopravě minimálně do roku 2040 a spíše až do roku 2050.

Za prvé…

Ropa je stále nedílnou součástí světového energetického mixu a petrolejáři musí plnit poptávku po automobilových i leteckých palivech, petrochemii a řadě dalších výrobků vyráběných z ropy. Ropa zatím není plně nahraditelná a současný svět bez ní neumí žít. Jak se ukazuje, dlouhodobý výpadek vede k ropné krizi, která může způsobit krizi ekonomickou. Při zablokování Hormuzského průlivu jsme svědky výrazného zvýšení ceny ropy z pásma 60-70 na 100-110 dolarů za barel a zároveň to způsobuje v určitých částech světa nedostatek nejen pohonných hmot v dopravě, ale i plastů, asfaltu, průmyslových olejů, hnojiv a léků.

Za druhé… 

Ještě 15-20 let zůstane v Česku rozhodující pohonem v silniční dopravě spalovací motor. Mimochodem, proti období před covidem stoupla spotřeba benzínu o 13 a nafty o 10 procent a na českých silnicích stále jezdí 9 milionů vozidel, která z 90 % pohání benzín nebo motorová nafta. A poptávka roste. Letos za tři měsíce stoupla o dalších 6 procent. Proto zůstává důležitým úkolem vyrábět kvalitní paliva z ropy zodpovědným způsobem, proto bude i v dalších letech pokračovat ekologizace kapalných paliv. V nákladní dopravě, zemědělství i stavebnictví a obraně je nafta dominantní a tvoří 73 procent spotřeby. Minimálně do roku 2040 proto zůstane strategickým palivem stejně jako benzín a letecký petrolej.

Za třetí…

V horizontu pěti let pod tlakem snižování emisí a určité stagnace využití biopaliv první generace ze zemědělských plodin bude podpora přesměrována na biopaliva druhé generace z odpadů. Půjde o dražší technologie a zdrojově složitou surovinu, takže jejich podíl poroste do roku 2030 nejvýše o tři procenta. V souvislosti s tím by mohla na trh přijít nafta B10 a benzín E20.

Za čtvrté…

Vedle toho je potřeba vzít do úvahy i nástup alternativních pohonů neropného původu jako je CNG, LNG, elektromobilita, syntetická paliva a vodík. Je však nezodpovězenou otázkou, jaký podíl se podaří zajistit z obnovitelných zdrojů (bioodpadů), což platí i pro bioCNG, bioLPG, vodík z OZE a elektřinu z OZE. Zatím mohu s jistotou říci, že se u spalovacích motorů bez ropy neobejdeme. Biopaliva vyšších generací vyrobená z odpadů či odpadních tuků možná dostanou daňová zvýhodnění a podporu, ale problém bude vždy se zajištěním zdrojů. Navíc je zde řada nevyjasněných témat, jako jsou dojezdové vzdálenosti elektromobilů, energetická náročnost budování rychlodobíjecích stanic nebo zdanění alternativních pohonů jako důležitá příjmová část státního rozpočtu.

Za páté…

Vzhledem ke stavu, složení a velikosti vozového parku a faktu, že automobilový průmysl v nedávné minulosti zainvestoval do moderních spalovacích motorů, budou fosilní paliva minimálně do roku 2035 stále dominantní, a tedy i strategická. Očekávám, že i v následujících dvaceti letech se budou v nákladní dopravě, zemědělském sektoru, u vozidel integrovaného záchranného systému a vojenské techniky používat výkonné spalovací motory. Samozřejmě budou v nabídce i další alternativy, které představují plynná paliva, elektromobilita a vodík. Tomu se hlavně z ekologických důvodů nelze bránit. Je však otázkou, jak bude definováno soutěžní prostředí, dotace, veřejná podpora nebo daně a jak se bude vyvíjet ekonomika a životní úroveň.

Za šesté…

U elektromobility vidím perspektivu pro osobní a malá užitková vozidla do měst a nejbližšího okolí. Perspektivu mají i hybridy. Elektřina pak najde využití ve veřejné hromadné dopravě. V ČR je již 5800 dobíjecích stanic, ale z celkového počtu osobních automobilů tvoří elektromobily necelé procento! Proto si myslím, že dominance elektromobilů v osobní dopravě nastane až po roce 2040. Svoji roli bude hrát i stlačený zemní plyn a bioplyn. Lze počítat i s rychlejším budováním čerpacích stanic na vodík, ale spíše až po roce 2030. Zatím je tato technologie drahá. 

Za sedmé…

Hlavním tvůrcem parametrů energie pro pohon automobilů nejsou jejich výrobci, ale automobilky, které vyžadují, aby paliva a energie plnila zákonné požadavky, a to jak z pohledu technicko-provozních, tak bezpečnostních parametrů. Z pohledu současné skladby a vyráběného vozového parku je třeba dodržovat požadavky na kvalitu kapalných paliv i jejich ekologické perspektivy. Ty by měly vést k využití rafinerských kapacit i nových technologií a budou pro petrolejářský obor prioritou. Proto se i petrolejářské společnosti hlásí k výsledkům pražského summitu a chtějí rozvíjet nové technologie výroby nízkoemisních kapalných paliv pro spalovací motory, a zároveň rozšiřovat další alternativy.