Rozhovor se Štěpánem Křečkem

Bude stát napříště určovat i cenu másla?

Česká vláda se vydala cestou směrem k centrálnímu plánování a neomaleně zasáhla do konkurenčního a dobře fungujícího trhu s pohonnými hmotami v České republice, hodnotí opatření vlády na zastropování marží u čerpacích stanic Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Proč podle Vás USA a Izrael napadly Írán? Kvůli ropě a plynu?

Írán dlouhodobě ohrožuje bezpečnost na Blízkém východě. Po útoku na íránská jaderná zařízení v červnu 2025 nepřišla téměř žádná odveta. Myslím, že tato situace byla vyhodnocena tak, že Írán je oslabený, čímž se otevřela příležitost k dlouhodobé eliminaci této hrozby.

Mohl by další růst cen ropy kvůli válce v Íránu zpomalit globální ekonomiku a zvýšit inflaci? Nakolik?

Podle vývoje futures kontraktů trh předpokládá, že se situace kolem energií vyřeší v průběhu roku 2026. Přelivy do dalších roků jsou zatím minimální. Trh neustále vstřebává nové informace a situaci může v průběhu času přehodnocovat. Nicméně momentálně to vypadá na limitovaný inflační tlak, který by neměl mít dlouhé trvání. K mírnému zpomalení globální ekonomiky patrně dojde, ale nemělo by se jednat o nic fatálního.

Jaké možnosti zásobování plynem a ropou má Evropa, pokud nechce být závislá na USA či na Rusku? Jací jsou nyní hlavní dodavatelé ropy a plynu do Evropy?

Závislost na Rusku se zásadně snížila. Naopak závislost na Spojených státech výrazně narostla. Problém spočívá v tom, že si Evropská unie zakázala těžbu pomocí frakování, takže je silně závislá na dovozech. Tuto závislost chce zmírnit zelenou transformací, což se ale ukazuje jako velice nákladná cesta. Proto je velice důležité, abychom k Norsku, Alžírsku, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Saúdské Arábii či Libyi přidávali další dodavatele tak, aby nás výpadky jednotlivých dodavatelů zásadně neohrožovaly.

Nenahrává to zcela jasně do karet Rusku? Je si toho prezident Trump vědom?

Z války na Ukrajině profitovala především Čína. Tu válka v Íránu oslabuje. To si myslím, že je hlavní geopolitická úvaha Donalda Trumpa. Dopady na Rusko bere jako druhotnou záležitost.

Hrozí nyní světu nedostatek ropy a plynu?

V některých částech světa, především v chudších asijských zemích, mohou mít krátkodobé problémy s výpadky v dodávkách. Nicméně dlouhodobý nedostatek ropy a plynu na globálních trzích se momentálně jeví jako nepravděpodobný scénář.

Co to udělá se světovou ekonomikou, pokud bude opravdu Hormuzský průliv na měsíce zablokovaný?

To by byla obrovská katastrofa, kterou nebudou moci dopustit především rozvíjející se asijské ekonomiky v čele s Čínou. Myslím, že tlak na Írán bude tak obrovský, že k tomuto scénáři nedojde. Těžko se dá bojovat se Spojenými státy, když proti Vám bude stát i Čína. Írán by v tomto případě byl podporován jen Ruskem. To je však významně oslabeno situací na Ukrajině.

Co by se stalo, kdyby ropa dlouhodobě zůstala na ceně přes sto dolarů za barel? Je prudký nárůst cen ropy a plynu jen dočasný tržní šok, nebo jsme na prahu delší a zásadnější nejistoty?

Jak vyplývá z mých předchozích odpovědí, myslím, že se bude jednat o časově omezený šok. Z globálního pohledu narůstají těžební kapacity u plynu a částečně i u ropy. Na tom by nic nemělo změnit ani poničení části těžebních zařízení na Blízkém východě. Jde tedy především o logistický problém, který má schůdná řešení. Jakmile se situace uklidní, ceny se začnou vracet na předkrizové úrovně.

Jak důležitý je Katar jako producent LNG a co jeho výpadek znamená pro Evropu?

Katar je v tuto chvíli nepostradatelný, protože zajišťuje zhruba pětinu světových dodávek LNG. Nicméně dochází k masivním investicím, takže se pozice Kataru bude do budoucna oslabovat. Po roce 2030 bychom se podle současných projekcí měli dostat do situace, že skoro nebudeme vědět co s LPG dělat. Pro Evropu lze momentální výpadky v produkci Kataru vnímat jako dočasnou nepříjemnost.

Podle jedné z analýz se válka v Íránu propíše do české ekonomiky růstem inflace od dvou desetin do bezmála dvou procentních bodů. Je jasné, že v závislosti na tom, jak dlouho bude trvat, ale přesto je to poměrně velké rozpětí. Kam byste se v tom intervalu přiklonil vy?

Samozřejmě bude záležet na dalším vývoji na Blízkém východě. Ale abych se z otázky nevykrucoval, tak řeknu, že se pravděpodobně budeme pohybovat mírně pod úrovní jednoho procentního bodu. Válka v Íránu propukla ve chvíli, kdy česká ekonomika měla inflaci pod cílem. Měli jsme tedy skvělou výchozí pozici. Nyní inflační tlaky sice vznikají, nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by se inflace měla vymknout kontrole. Spíše budeme pozorovat zdražování u konkrétních položek spotřebního koše.

Ministerstvo financí nejdříve začalo sledovat marže u prodejců pohonných hmot. Poté vláda přišla se zastropováním marží u pump a snížením spotřební daně u nafty. Co říkáte na toto řešení?

Vláda na situaci zareagovala stanovováním maximálních cen u benzínu a nafty. To považuji za nešťastné řešení. Bohužel se vláda vydala cestou směrem k centrálnímu plánování a neomaleně zasáhla do konkurenčního a dobře fungujícího trhu s pohonnými hmotami v České republice. Zásahy do fungujících trhů se v lepších případech mohou ukázat jako zbytečné a v horších případech jako škodlivé. Každopádně doufám, že se bude jednat jen o dočasnou záležitost, která nebude mít dlouhého trvání. Například 9. dubna byla maximální cena nižší než ceny, za které pumpaři den předtím nakoupili, takže nutně prodělali. Pokud bude toto opatření trvat do konce dubna, zřejmě to pumpaři přežijí, ale kdyby to mělo trvat déle, dostali by se do velkých problémů.

Podobné opatření je navíc v příkrém rozporu s pravidly volného trhu. Znamená to, že směřujeme k nějakému novému systému centrálního plánování a centrálního stanovování cen? Bude stát například příště určovat třeba cenu másla?

Snižování spotřební daně vede k výpadkům ve státním rozpočtu, který hospodaří s obřím deficitem 310 miliard korun. Toto opatření bych si šetřil na případ, kdyby se situace dál vyhrotila. Jestli si vystřílíme všechny náboje na začátku krize, nebudeme moci adekvátně reagovat ve chvíli, kdy situace bude opravdu kritická.

Budou muset podniky závislé na plynu omezovat výrobu? Jsme dnes vůči podobným energetickým otřesům odolnější než v roce 2022? K jakým opatřením bude muset vláda sáhnout?

Ano, jsme odolnější, protože byla vybudována nová infrastruktura a můžeme lépe diverzifikovat dodávky do Evropy. Nehrozí nám faktický nedostatek suroviny. Situace bude mít pouze dopad na ceny.

Které země jsou nejzranitelnější a mají největší důvod k nervozitě?

V nejhorší pozici jsou Slováci a Maďaři, kteří nezískali energetickou nezávislost na Rusku. Globálně jsou nejvíce ohroženy chudší země v Asii.