Co bude s ropovodem Družba

Spíše politická zbraň než strategická infrastruktura

Ukrajina už dva měsíce blokuje evropskou inspekční misi, která má zjistit skutečný stav poškozeného ropovodu Družba. Maďarsko za to zadržuje 90 miliard eur určených pro Kyjev. Evropská unie se ocitla v pozici, kdy musí diplomaticky balancovat mezi válčící zemí a vlastními členskými státy.

Od konce ledna 2026, kdy ruský útok přerušil provoz jižní větve ropovodu Družba, se situace silně zkomplikovala. Tým evropských expertů koordinovaný Evropskou komisí sice dorazil do Kyjeva už kolem 18. března, ale k samotnému místu poškození se nedostal. Kyjev jim prostě nepovolí přístup. Cíl přitom zní jednoduše: zjistit, co se vlastně stalo a jak dlouho by oprava trvala.

V bruselských kuloárech se mluví opatrně, ale frustrace je cítit. Situace je patová pro všechny. Maďarsko a Slovensko fungují na ropných rezervách. EU chce prosadit další sankční balíček proti Rusku. A Ukrajina potřebuje půjčku 90 miliard eur, kterou Viktor Orbán drží jako rukojmí s jasným vzkazem: "Žádná ropa = žádné peníze."

Prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Rady Antóniu Costovi vyjádřil ochotu přijmout technickou podporu i financování oprav. Zároveň ale naznačil, že opravovat infrastrukturu, která financuje válečnou mašinérii protivníka, není zrovna jeho priorita.

"Na lidské úrovni můžete pochopit, proč byste měli opravovat něco, co financuje válku proti vám," řekl jeden z unijních diplomatů webu EurActiv. Jiný připomíná kontext: "V EU se vzdalujeme od ruského plynu a ropy. Existují alternativy. Všechno kolem Družby by mělo být viděno v tomto světle."

Brusel mezi mlýnskými kameny

Evropská unie se ocitla v nelehké pozici. Na jedné straně stojí Ukrajina - země napadená Ruskem, která bojuje o přežití a kterou EU masivně podporuje. Na druhé straně jsou členské státy, jejichž ekonomiky trpí přerušením dodávek. A uprostřed Brusel, který se snaží najít cestu ven z patové situace.

"Pokud se Družba odblokuje, všichni vyhrají," říká další diplomat. Má pravdu - jenže cesta k tomuto řešení vede přes politické miny na všech stranách. Maďarský premiér Viktor Orbán, který na summitu 19. března čelil kritice za porušování dřívějších dohod, nyní drží silnou kartu. A Kyjev? Ten zřejmě kalkuluje, že čas hraje v jeho prospěch.

Proč Slovensko a Maďarsko preferují Družbu před Adrií?

Jenže Maďarsko a Slovensko jsou na dodávkách z Družby kriticky závislé, na rozdíl od České republiky. Ta se od dubna 2025 zcela zbavila závislosti na ruské ropě díky rozšíření ropovodu TAL z Terstu, na který navazuje ropovod IKL, který česká vláda vybudovala už v 90.  letech. Maďarsko a Slovensko mají sice možnost být zásobováni ropovodem Adria z jihu, dávali ale přednost levnější ruské ropě, na jejíž dovoz měli výjimku z unijních pravidel.

Slovensko může odebírat ruskou ropu až do konce roku 2027. Přerušení dodávek tedy zasahuje energetickou bezpečnost země, která se na ruský import stále spoléhá. A Ficova vláda, která zastavila vojenskou pomoc Ukrajině a kritizuje sankce proti Rusku, se ocitá v pozici, kdy jí Kyjev může dodávky fakticky odepřít.

Slovenská rafinerie Slovnaft po výpadku dodávek ropy přes Ukrajinu začala připravovat dovoz suroviny ropovodem Adria. Vládní politici na Slovensku ale tvrdí, že Chorvatsko si za přepravu suroviny účtuje výrazně více, než činí poplatky za využití ropovodu Družba. Navíc Slovensko i Maďarsko požadovaly, aby jim ropovodem Adria přitekla ruská ropa. To ale Chorvatsko odmítlo.

Balkánská země již v únoru nabídla zvýšení dodávek ropy do Maďarska, na Slovensko a Srbsko přes ropovod Adria po ruských útocích na ropovod Družba. Chorvatský premiér Andrej Plenković na summitu EU v Bruselu odmítl tvrzení Maďarska, že potřebuje ruskou ropu. "Chorvatsko může zajistit energetickou bezpečnost a dodávky ropy do Maďarska a Slovenska, i když Družba nebude fungovat," řekl Plenković.

Spor o Družbu tak ukazuje něco podstatnějšího: v době války se energetická bezpečnost stává politickou zbraní. Slovensko potřebuje ruskou ropu, ale Ukrajina kontroluje tranzit. Fico zastavil nouzové dodávky elektřiny a nafty na Ukrajinu a hrozí dalšími kroky. "Slovensko není sluha Ukrajiny," prohlásil a dodal, že postoj ukrajinského prezidenta má ovlivnit výsledky blížících se parlamentních voleb v Maďarsku.

Na Slovensko míří ropa z Latinské Ameriky

V současné době slovenský Slovnaft začíná dovážet ropu z Latinské Ameriky, aby nahradil výpadky dodávek z Ruska i Blízkého východu. První zásilky dorazí přes Chorvatsko až za několik týdnů, zatímco celý region včetně skupiny MOL spoléhá na nouzové zásoby a omezený provoz rafinerií. Podle agentury Fitch Ratings firma zatím zvládá situaci díky námořním dodávkám z jiných regionů a také díky čerpání státních strategických rezerv v Maďarsku a na Slovensku. Ty by měly vystačit přibližně na tři měsíce provozu.

Slovenská rafinerie Slovnaft ale mění po letech zaběhnutý model zásobování ropou. Kvůli výpadku dodávek z Ruska a omezením na Blízkém východě začíná nově nakupovat surovinu v Latinské Americe. Jde o krok, který byl ještě donedávna spíše teoretický - dodávky z tohoto regionu do střední Evropy jsou totiž logisticky i obchodně výjimečné.

Podle šéfa společnosti Marka Senkoviče si už Slovnaft zajistil první nákupy a očekává, že ropa z Latinské Ameriky by měla dorazit do chorvatského přístavu Omišalj zhruba za 80 dní. Odtud poputuje ropovodem Adria do rafinerie v Bratislavě. Právě tato trasa je nyní pro podnik klíčová - po útoku na ropovod Družba na konci ledna se totiž stala jedinou funkční cestou, jak ropu do země dostat.

Ještě před eskalací konfliktu na Blízkém východě přitom Slovnaft dokázal výpadek ruské ropy částečně nahrazovat dodávkami z Libye, Kazachstánu nebo Saúdské Arábie. Ty se však nyní ztenčily kvůli omezené lodní dopravě přes Hormuzský průliv. Firma tak musí hledat zdroje ještě dál, což znamená delší přepravní lhůty i vyšší náklady.

Právě situace v Hormuzském průlivu přitom otevírá příležitost producentům v Latinské Americe. Region, který není závislý na tomto klíčovém dopravním uzlu, těží z vyšších cen i rostoucí poptávky po diverzifikovaných dodávkách. Největší producent Brazílie v lednu těžil přes 5,1 milionu barelů ropného ekvivalentu denně, z toho téměř 4 miliony barelů ropy, a dlouhodobě směřuje nad hranici 4 milionů barelů denně.

Argentina rychle navyšuje produkci z břidlicového ložiska Vaca Muerta a v lednu dosáhla 872 tisíc barelů denně, meziročně o více než 15 procent více. Venezuela pak zvýšila export až na zhruba 800 tisíc barelů denně. Právě kombinace rostoucí produkce a geopolitické stability mimo Blízký východ dělá z regionu stále atraktivnější zdroj pro evropské rafinerie.

Dodávky z Latinské Ameriky jsou přitom pro chorvatský terminál Omišalj spíše raritou. V posledních letech šlo jen o ojedinělé případy, například zásilku ropy z Guyany na konci roku 2025. Nová strategie Slovnaftu tak ukazuje, jak výrazně se evropský trh s ropou pod tlakem geopolitiky proměňuje.

Pomoc nabízí i Česko

Pomoc Slovensku nabízí i Česká republika, a to formou reverzního toku ropovodu Družba z Česka směrem na Slovensko. Nejdříve by ale bylo nutné do tohoto projektu investovat.

Investice se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka dají rozdělit na dvě fáze. "První je ta plnohodnotná investice, která by se mohla pohybovat v řádech do jedné miliardy korun," řekl Havlíček. "Jedná se o investici do ropovodu Družba, jinými slovy, aby se umožnil plnohodnotný reverzní tok na Slovensko. Což by ve finále znamenalo, že v horizontu dva až tři roky by to mohly být dva až tři miliony tun ropy na Slovensko," doplnil Havlíček. Finální podmínky by pak byly otázkou obchodního jednání.

V nouzovém režimu by pak bylo podle ministra možné poslat na Slovensko desetitisíce tun ropy měsíčně. To by v ročním vyjádření znamenalo statisíce tun ropy.