Evidence čerpacích stanic v České republice

Natankovat lze každých 20 km

Aktuálně je v Česku celkem 7733 čerpacích stanic. Téměř polovinu z toho tvoří neveřejné čerpací stanice s vymezeným přístupem a prodejem či výdejní jednotky v různých podnikových areálech. Stanic, kde si může doplnit palivo běžný motorista, je tak dle aktuální evidence 3948. Vyplývá to ze zprávy o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 9. červnu 2025 publikovaných MPO.

Trh je nasycený

Oproti stavu k 12. dubnu 2024 se celkový počet čerpacích stanic evidovaných k 9. červnu 2025 zvýšil o 11 čerpacích stanic. Ve stavu evidence je však zahrnuto i 190 čerpacích stanic, u kterých bylo ohlášeno a dosud trvá přerušení provozu.

Pokud vezmeme v úvahu celkovou délku dálniční a silniční sítě, která v Česku činí asi 56 tisíc kilometrů, narazíte na veřejnou čerpací stanicí každých 14 kilometrů. Toto běžně uváděné číslo ale není úplně vypovídající. Evidence ministerstva rozlišuje v rámci veřejných stanic tzv. standardní čerpací stanice, u kterých lze primárně natankovat benzín a naftu, a těch je evidováno 2855. Zbytek představují například samostatné plnicí stanice CNG. Motoristé s pohonem na konvenční paliva tak mohou natankovat v průměru na každém téměř 20. kilometru.

Síť čerpacích stanic v Česku je tak podle odborníků mimořádně hustá. Trh je nasycený s omezeným prostorem pro expanzi. "Nové stanice mohou vznikat, ale pouze na nově budovaných úsecích dálnic, silnic a obchvatů měst. Přitom vedle sortimentu moderních ekologických paliv s nízkou uhlíkovou stopou, rychlodobíjecími stojany bude kladen důraz i na moderní trendy v občerstvení a dalších službách," říká Václav Loula, tiskový mluvčí ČAPPO. Do strategických kroků bude podle něj patřit rozšiřování alternativních druhů paliv s cílem snižovat emise CO₂. Prioritou budou především kapalné alternativy, kam patří např. HVO dále bioCNG, a bioLNG nebo v budoucnu tzv. e-paliva. O dalším směřování bude rozhodovat i vývoj vozového parku, kde se zatím z 95 % používají klasická automobilová paliva.

Veřejné čerpací stanice

Standardní veřejné čerpací stanice představují v distribuční síti pohonných hmot ČR rozhodující a největší skupinu z hlediska počtu i svého distribučního významu. Kromě motorových benzinů, motorové nafty, LPG a CNG/LNG se u těchto čerpacích stanic také může nově vyskytovat nabídka dalších alternativních paliv např. HVO případně vodíku. V této kategorii byl od roku 2024 zaznamenán pokles počtu čerpacích stanic o dvě.

V rámci veřejných čerpacích stanic jsou specifickou skupinou jednodruhové veřejné čerpací stanice s prodejem motorové nafty, které tvoří nezanedbatelný podíl v celkovém počtu veřejných čerpacích stanic. Většinou jsou umístěny v areálech stávajících nebo bývalých zemědělských, dopravních nebo stavebních podniků. V této kategorii je také vyšší podíl (téměř 6 %) případů čerpacích stanic evidovaných jako zařízení. Kromě klasické motorové nafty se u nich může nově vyskytovat nabídka alternativních produktů např. HVO.

Samostatné veřejné plnící stanice na LPG jsou umístěny zpravidla v rámci klasických vícedruhových čerpacích stanic nebo místně přidružené u větších standardních stanic, ale nejsou většinou jejich majetkovou součástí. Celkový počet evidovaných míst s veřejným prodejem LPG, včetně těch, které jsou majetkovou součástí čerpacích stanic s jinými motorovými palivy, je nyní 963 a jejich celkový počet se za poslední rok zvýšil o tři. Samostatné veřejné plnicí stanice CNG/LNG jsou také umístěny zpravidla v rámci klasických vícedruhových stanic a rovněž nejsou z velké části jejich majetkovou součástí. Celkový počet plnicích stanic s veřejným prodejem CNG/LNG je aktuálně 245 (z toho 9 s prodejem LNG), což je o dvě více než při evidenci v dubnu 2024.

Nejvíce standardních veřejných čerpacích stanic je ve Středočeském kraji (605). Na druhém místě je kraj Jihomoravský (414), na třetím Moravskoslezský (383), na čtvrtém Ústecký (338) a na pátém Jihočeský (310). Nejméně jich naopak najdeme v Karlovarském (128), Libereckém (172) a Pardubickém kraji (207). Co se týče velkých měst, nejvíce evidovaných veřejných čerpacích stanic je v Praze (236). Na druhém místě je Brno (93), následuje Ostrava (90), Olomouc (88), Frýdek-Místek (81), Zlín (76), České Budějovice (75) a Hradec Králové (71).

Jedničkou je Orlen

Kromě vysoké hustoty čerpacích stanic je pro Česko charakteristický vysoký počet malých nezávislých majitelů čerpacích stanic. Ministerstvo eviduje celkem 1563 vlastníků. Z toho 1316 jich vlastní pouze jednu čerpací stanici, dalším 179 patří dvě až čtyři stanice a 37 vlastníkům pět až devět.

Na opačném pólu stojí pětice největších společností, kteří provozují sítě s více než 130 čerpacími stanicemi. Podle ČAPPO, která sdružuje tyto největší hráče, to představuje více než 1300 veřejných čerpacích stanic v Česku. Největší sítí disponuje Orlen, který v Česku provozuje celkem 439 stanic. Dvojkou je z hlediska počtu čerpaček společnost MOL provozující 302 čerpacích stanic. Akciová společnost Čepro se stoprocentním podílem státu provozuje sítě stanic Eurooil a Robin Oil, což představuje celkově 285 stanic. Na čtvrtém místě je Shell se 179 stanicemi a pátou největší síť čítající aktuálně 139 stanic provozuje OMV.

Bezmála 40 procent neveřejných stanic

K výše zmíněnému datu bylo evidováno celkem 2974 neveřejných výdejních jednotek, což představuje více než 38 % z celkového počtu všech evidovaných čerpacích stanic. Za poslední dva roky se tak celkový počet evidovaných neveřejných výdejních jednotek zvýšil o 16. Skupinu neveřejných výdejních jednotek představují většinou jednodruhové výdejní jednotky s výdejem motorové nafty v celkovém počtu 2891 (přes 97 %). Tyto neveřejné výdejní jednotky jsou umístěny téměř výhradně v areálech zemědělských farem, střediscích automobilové nákladní i osobní dopravy, lomech, pískovnách nebo areálech technických služeb měst, obaloven asfaltových směsí a stavebních areálech. Ve skupině výdejních jednotek s výdejem více druhů klasických paliv je evidováno 34 výdejních jednotek, neveřejných plnicích jednotek CNG/LNG je evidováno 23, výdejních jednotek pouze s výdejem LPG je zaregistrováno 11. Z celkového počtu evidovaných neveřejných čerpacích stanic bylo k 9. červnu 2025 hlášeno mimo provoz 87 čerpacích stanic.