Dohoda o čistém průmyslu

Evropská komise (EK) představila plán na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který zahrnuje vynaložení 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu Kč) na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Součástí plánu s názvem Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) jsou i opatření na podporu poptávky po ekologicky šetrných produktech vyrobených v Evropské unii. S žádnou výraznou revizí Green Dealu se ale nepočítá.

Investice do konkurenceschopnosti

Evropská komise představila "opravený" Green Deal s názvem Clean Industrial Deal, což má být plán na mobilizaci 100 miliard eur na podporu výroby ekologických technologií v EU, pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Clean Industrial Deal neboli "Dohoda pro čistý průmysl" má prý pomoci evropskému průmyslu snižovat emise a konkurovat Číně a Spojeným státům v oblasti zelených technologií.

Cílem "industriálního dealu" jsou podle Evropské komise levnější energie, dekarbonizace, podpora průmyslu a více obnovitelných zdrojů. Evropská komise věří, že nový plán posílí evropskou konkurenceschopnost a pomůže unii stát se světovým lídrem v oblasti ekologické výroby.

Plán Komise zahrnuje zřízení speciálního fondu zaměřeného na dekarbonizaci průmyslu. Peníze budou pocházet z různých zdrojů. 20 miliard eur z již existujícího Inovačního fondu EU, 30 miliard eur jako dobrovolné příspěvky členských států, 25 miliard eur z přepracovaného InvestEU programu a 25 miliard eur z budoucích příjmů evropského uhlíkového trhu. Celkově by fond mohl v příštích deseti letech získat až 100 miliard eur.

Součástí Clean Industrial Deal jsou také opatření na zvýšení investic a snížení cen energií. Klíčovým bodem má být změna pravidel pro veřejné zakázky. "Navrhujeme zcela nový přístup k zadávání veřejných zakázek. Dosud se rozhodovalo hlavně podle ceny, nyní zohledníme také udržitelnost, odolnost, výkon a evropský původ," vysvětlil evropský komisař pro průmysl Stéphane Séjourné. Evropská unie chce také společně nakupovat strategické suroviny, jako je lithium a kobalt. "Musíme udělat s lithiem a kobaltem to, co jsme udělali s vakcínami," doplnil eurokomisař.

Šest pilířů

Základem nové "dohody" je šest pilířů, které by se měly stát oporou zachování a konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Prvním pilířem by měly být cenově dostupné energie, což je v představách bruselských úředníků především levnější elektřina z více obnovitelných zdrojů (100 GW nových OZE ročně do 2030) a především lepší propojení sítí, které má umožnit využívání přebytků, které energie ze slunce, vody a větru přináší.

Druhým pilířem je zvýšení poptávky po čistých technologiích. Úzce to souvisí s dekarbonizací průmyslu (skrze elektrifikaci) a rozvojem využití zeleného vodíku. Cílem je, aby z EU pocházelo alespoň 40 % klíčových součástí produktů čistých technologií. Proto je potřeba do veřejných zakázek zahrnout kritéria udržitelnosti, odolnosti a upřednostnění výrobců z EU.

Třetím pilířem je financování a státní podpora, respektive zjednodušení pravidel veřejné podpory, a také úpravy Inovačních fondů.

Čtvrtým pilířem by měla být cirkularita ekonomiky a surovinová bezpečnost. Na základě toho plánuje EK společné nákupy surovin a omezení dovozu právě díky rozvoji cirkulárních řešení.

Pátým pilířem je důraz na globální trhy a obchodní politika. Měly by být utužovány strategická partnerství a ochrana evropského průmyslu (mj. skrze CBAM).

A nakonec šestým pilířem budou dovednosti a spravedlivá transformace. Pod tímto pojmem bychom si měli představit kvalitní pracovní místa pro kvalitní a kvalifikované pracovníky.

Právě ceny energie jsou něco, co se Evropě dlouhodobě nedaří snížit. Akční plán pro dostupné energie opakuje tradiční řešení v podobě většího využívání obnovitelných zdrojů energie, nejen jejich rychlejšího povolování a propojování evropských sítí. Nově pak předesílá i možnost snížení daní a poplatků, které cenu energie zvyšují. Konkrétně vyzývá státy, aby využily státních rozpočtů a snížily spotřebitelům regulované součásti ceny energie jako síťové poplatky nebo platby za obnovitelné zdroje. Vyzývá i ke snížení sazby daně z elektřiny - až na 5 % nebo pro elektřinu z OZE pro energeticky náročná odvětví a domácnosti dokonce na nulu. Obě možnosti sice mají státy i nyní, ale od Komise výzva tímto směrem zazněla poprvé. Další zmiňovanou cestou ke snížení cen energie jsou dlouhodobé kontrakty PPA (Power-Purchase Agreement) a CfD (Contract for Difference).

Představitelům průmyslu se dohoda nelíbí

Odezvy od těch, kterým nová "dohoda" měla pomoci je však negativní. Průmyslníci doufali, že dojde k revizi Green Dealu.  Evropská komise jde ale opačným směrem. "Dohoda o čistém průmyslu neznamená zbrzdění Green Dealu. Jsou tam dílčí opatření, která by mohla průmyslu pomoci, pokud se zrealizují. Ale nevíme, jak se tyto návrhy zkonkretizují, jak se promítnou do závazné legislativy a kdy," hodnotí plán předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory ČR Zuzana Krejčiříková.

Zklamání netají Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu: "Pilíře unijní zelené politiky zůstávají nedotčené, i když třeba snížení emisí o 90 procent do roku 2040 je pro nás zcela nereálné. Také nedávno zveřejněný evropský Kompas pro obnovení konkurenceschopnosti je bohužel nedostatečný. Unijní strategie obsahují někdy protichůdná opatření a jsou málo konkrétní," říká.

"Za návrhy opatření Komise v rámci Clean Industrial Deal (CID) je snaha začít řešit zásadní problémy včetně vysokých, globálně nekonkurenceschopných cen energií, přebujelé byrokracie včetně povolovacích procesů či pravidel veřejné podpory či zaostávání v digitální oblasti nebo nedostatku investic. Samotný Clean Industrial Deal je ale spíše jen obecný dokument s návrhem opatření, která jsme od Komise již v různých podobách slyšeli," uvedl Svaz průmyslu a dopravy. Varovným signálem pro byznys podle průmyslníků je, že Komise i nadále trvá na snížení emisí o 90 % do roku 2040 a uhlíkové neutralitě do roku 2050.

"Je dobře, že si Evropská komise konečně uvědomila, do jak velkých problémů se dostal evropský průmysl kvůli klimatickým a jiným politikám EU. Stále ale nenašla odvahu ke skutečnému přehodnocení kurzu. Evropa nedokáže konkurovat Číně, USA a dalším zemím. Přicházíme o farmaceutický, chemický, obranný průmysl či ocelářství. Nebudeme dost odolní vůči krizím, hlavně té bezpečnostní, která je v současné geopolitické situaci urgentní," řekl prezident Svazu průmyslu ČR Jan Rafaj.

"Svaz průmyslu dlouhodobě odmítá cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040, protože je ideologický a pro řadu odvětví průmyslu smrtící. Nikdo nám nevysvětlil, jak toho má Evropa dosáhnout a jaké to bude mít dopady, aniž to nezničilo průmysl. Pojďme chránit klima, ale musíme to dělat jinak," dodal Rafaj.

Co vadí nejvíce

Českému Svazu průmyslu vadí hlavně rámcový cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Tyto cíle jsou buď nereálné anebo dosažitelné jen za tak obrovských nákladů, že to dále sníží již tak nízkou konkurenceschopnost evropských firem a způsobí výrazný pokles životní úrovně občanů.

Dále je tu neřešený problém vysokých cen energií, stále chybí jasná opatření na jejich snižování: Komise chce řešit skrze sníženou sazbu daně či apelem na vlády, aby síťové poplatky byly hrazeny ze státního rozpočtu. Problémem je, že přijímání těchto opatření závisí na jednotlivých státech, a státy jako Německo budou mít k dispozici vždy více prostředků než státy jako Česko. Hrozí tedy další rozevírání nůžek mezi firmami v jednotlivých členských státech.

Vítaná nejsou ani opatření k rozvoji obnovitelných zdrojů energie, sítí a čistých technologií v průmyslu. Na první pohled chvályhodná opatření však budou velmi nákladná, a nakonec je budou muset zaplatit občané a firmy buď v regulovaných složkách ceny energií anebo skrz daně. Komise v nich například vůbec nezohledňuje jadernou energetiku jako strategickou linku.

A konečně je třeba uznat, že starý koncept Green Dealu je překonaný, priority nereflektují aktuální situaci. Zrušit nelze, ale je potřeba ho nastavit znovu a odstranit překážky, které zdražují průmysl. Nezbytné je změnit přístup od ideologického zákazového a pokutového systému do motivačního a dobrovolného.

Pro Česko je podle Hospodářské komory důležitý také rozvoj plynových zdrojů. Podle platné evropské taxonomie je ale zemní plyn označován jako přechodný zdroj, který má být podporován jen do roku 2035, kdy ho má nahrazovat vodík. První české firmy už sice připravují výstavbu plynových zdrojů, které mohou být později konvertovány na vodík, zvýšené nároky a nejistota kolem další role plynu v energetice ale odrazuje investory a prodražuje projekty.

Europoslanci chtějí pomoci automobilkám

Europoslanci za ODS by chtěli v Evropském parlamentu prosadit další uvolnění ekologických regulací automobilového průmyslu i s hlasy Patriotů pro Evropu (PfE) a dalších pravicových frakcí. Poslanci za ODS podporují český návrh, aby se období pro měření emisí z jednoho roku rozšířilo na pět let. EK v nové úpravě mluví o tříletém období. Dále by chtěli prosadit, aby byla revize ekologických cílů provedena v letošním roce, a ne v tom příštím, a to i pro nákladní vozy. Chtějí, aby regulace stanovené pro rok 2035, kdy by měl skončit prodej nových aut se spalovacími motory, byly flexibilnější.

Evropská komise už oznámila, že navrhne prodloužit období pro splnění aktuálních emisních cílů z jednoho roku na tři roky. Návrh má poskytnout automobilkám více času a odkládá uplatňování pokut až do roku 2027. Česká republika i nadále trvá na prodloužení tohoto období na pět let.

Dotujte jen infrastrukturu

Iniciativa v autoprůmyslu je dalším počinem Česka při vytváření takzvané Aliance pro konkurenceschopnost. V jejím rámci se spojuje s dalšími zeměmi k prosazování konkrétních cílů pro udržení konkurenceschopnosti Evropy. Alianci podle Fialy buduje Česko spolu s Itálií, Slovenskem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem a Bulharskem. "Usilujeme o zapojení Německa, Francie a dalších států," dodal. Česko se chce s dalšími zeměmi ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zasadit o posílení surovinové bezpečnosti, snížení cen energií nebo omezení byrokracie o více než navrhovaných 25 procent.

Mezi dalšími prosazovanými návrhy pro autoprůmysl je omezení evropských dotací jen na budování infrastruktury nebo podporu inovací, zavedení technologické neutrality bez zákazů nebo upřednostňování některých řešení a pružný legislativní rámec pro technologické novinky, zejména využití AI a autonomních systémů řízení.

Akční plán pro automobilky

Evropský automobilový průmysl má ale podle Evropské komise pořádně zabrat. Na pomoc bude mít k ruce další opatření: například 1,8 miliardy eur investic na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny na baterie. Příznivé změny pravidel pro firemní vozové parky a navýšení počtů elektromobilů. Posílí také tlak na rozvoj softwaru a autonomní mobility. Cíl vyrábět do roku 2035 pouze stoprocentně bezemisní auta však stále platí. Akční plán na záchranu sektoru představil v březnu eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas.

Evropský automobilový průmysl se podle Evropské komise nachází v kritickém bodě obratu a je vystaven rychlým technologickým změnám a rostoucí konkurenci. Pomoci zvednout se ze dna mu má i větší zacílení na klíčové technologie. Na vývoj vozidel nové generace, softwaru a hardwaru i testovacích zařízení má putovat jedna miliarda eur z veřejných i soukromých zdrojů, které budou v období let 2025 až 2027 podporovány z programu Horizon Europe.

Dalších 570 milionů eur je určeno podle Tzitzikostase na infrastrukturu pro alternativní paliva a nabíječky s důrazem na nákladní automobily. Větší konkurenceschopnost mají Evropě podle Tzitzikostase zajistit i vlastní dodávky surovin pro výrobu baterií. "Přemýšlíme o stanovení požadavků na evropský obsah v bateriích a jejich komponentech," uvedl eurokomisař. Dohoda o čistém průmyslu počítá se vznikem nového centra pro kritické suroviny, které podle Tzitzikostase od roku 2026 nabídne výrobcům automobilů přístup k materiálům za nízké náklady.

Odvětví automotive v současnosti podle Tzitzikostase k HDP Evropské unie přispívá sedmi procenty a zaměstnává přímo či nepřímo přibližně 14 milionů lidí. "Ale nejde jenom o čísla. Pro Evropany je automobilový průmysl součást jejich historie," uvedl Tzitzikostas. Škoda, že ho taková opatření spíše dále zabíjí…

Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROL magazín č. 2