Elektrický boom

Elektrický boom

Výrobci aut deklarují přechod na elektromobilitu a oficiální místa Evropy usilují o zákaz prodeje spalovacích motorů v roce 2035. Přestože přínos elektromobilů pro životní prostředí není zcela jasně prokázaný kvůli nákladnosti a škodlivosti výroby a likvidace baterií nebo spornému původu elektřiny, elektromobilů stále přibývá.

Nejrychleji rostoucí síť v Evropě

Elektrických osobních aut bylo v Česku ke konci loňského roku evidováno 14 316, což je o 5075 meziročně víc. Kromě toho po tuzemských silnicích jezdí tisíce tzv. plug-in hybridů, které kombinují elektrický pohon s klasickým spalovacím motorem a rovněž mohou využívat nabíjecí stanice pro dobití akumulátoru.

Společně se stoupajícím zájmem o elektrická auta roste i počet dobíjecích stanic. Česko má tak statisticky jednu z nejrobustnějších a nejrychleji rostoucích dobíjecích sítí v Evropě. Ze statistik Centra dopravního výzkumu vyplývá, že v posledních třech letech přibývá asi 300 stanic ročně. Na 100 elektromobilů u nás připadá 22 dobíjecích stanic, zatímco průměr v EU je 15. Spolu s tím významně vzrostla i spotřeba a počet dobíjení uživateli, u některých provozovatelů i více než dvojnásobně. Podíl rychlých a ultrarychlých dobíjecích stanic u nás činí 57 %, oproti evropskému průměru 9 %. Je to samozřejmě částečně dáno tím, že podíl elektromobilů vůči běžným typům automobilů je u nás pořád nízký.

V Česku je podle aktuálních statistik Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) celkem 1360 nabíjecích stanic. Přibývají však takovým tempem, že reálně je jich mnohem více. Jen tři největší provozovatelé - ČEZ, Pre a E.on - aktuálně udávají v součtu přes tisícovku nabíječek. Konkrétně je aktuálně v provozu již 500 stanic ČEZ, Pre vykazuje 350 nabíječek a E.on 243, přičemž dalších 116 by mělo být ve výstavbě. V největší domácí síti veřejných dobíjecích stanic společnosti ČEZ, která je srovnatelná se středně velkými řetězci čerpacích stanic, může ve stejný okamžik doplňovat energii až 940 elektromobilů. ČEZ odhaduje, že do roku 2030 zvýší celkový výkon dobíjecích stanic v síti na více než trojnásobek oproti dnešku.

Sjednocování nákupních čipů

V elektromobilitě se stále více prosazuje pohodlnější způsob placení, kdy není nutné disponovat několika různými čipy pro odběr energie od každého dodavatele zvlášť, jak bylo donedávna obvyklé. Například nákupní aliance Axigon poskytuje Energokartu akceptovanou v tuzemsku u nabíjecích stanic ČEZ, Pre a E.on a současně v síti Smatrics v Rakousku, EnBW v Německu a Ionity v celé Evropě.

"Energokartu poskytujeme firmám i živnostníkům už dva a půl roku a v současnosti ji aktivně využívá již asi 300 zákazníků. Pod svou značkou Energokartu poskytují svým zákazníkům například také automobilky Kia a Renault, přičemž evidujeme zájem ze strany dalších automobilek nebo leasingových společností," říká Damir Durakovič z Axionu. "Objem nabíjení s našimi kartami se meziročně téměř zčtyřnásobil. Za prvních deset měsíců letošního roku se jednalo o bezmála 20 tisíc nabití elektromobilů," dodává Durakovič.

Díky roamingovému propojení mohou zákazníci elektromobility ČEZ využívat dobíjecích sítí provozovatelů PRE, E.ON a ChargeUp. Při svých cestách po České republice mohou tak dobíjet elektromobily v síti stanic roamingových partnerů bez nutnosti vlastnit přístupové kódy nebo být zákazníkem provozovatele dané sítě. Ceny za roamingové služby jsou odvozeny od nákladů na roaming na příslušné dobíjecí stanici partnera.

Propojení se zahraničím

V minulém roce společnost E.on pro své zákazníky registrované v programu E.on Drive výrazně rozšířila možnosti tzv. roamingu, kdy mohou dobíjet jednou kartou či mobilní aplikací na většině tuzemských dobíjecích stanic bez potřeby dalších registrací.

Během léta totiž přidala k této službě i mezinárodní rozměr a tuto možnost rozšířila pro své zákazníky do devíti dalších evropských zemích (Slovensko, Německo, Polsko, Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko, Maďarsko a Itálie). "Zákazníkům jsme se snažili vždy nabídnout hlavní dobíjecí sítě. Aktuálně nechceme rozšiřovat počet zemí, kde mohou klienti s naší kartou dobíjet, ale snažíme se spíše zahušťovat možnosti dobíjení v těchto oblastech. To se nám daří a naši zákazníci mohou s naší kartou využít už téměř 50 000 dobíjecích bodů napříč těmito oblastmi," uvádí Jakub Kott z E.on Drive.

Dobíjecí stanice sítě Prepoint jsou zapojeny i do mezinárodního systému Hubject, a tím se dobíjecí stanice otevírají i tisícům elektromobilistů z celé Evropské unie. Například od léta 2021 mohou elektromobilisté s čipem od Pre využívat pro dobíjení také veřejnou dobíjecí síť E.on Drive. To platí samozřejmě i obráceně, tedy klienti s kartou E.on mohou dobíjet nejen v síti E.on Drive, ale i v síti Prepoint. Od roku 2022 otevřela Pre svým zákazníkům možnost dobíjet také v Rakousku, a to v síti Smatrics. Tím tak Pre jako první mezi českými provozovateli dobíjecí infrastruktury překročila hranice naší republiky. Od                          1. července loňského roku navíc mají zákazníci Pre možnost dobíjet v síti Enel X Way Italia, HEP-Opskrba v Chorvatsku a Petrol v Chorvatsku a ve Slovinsku. Stejná možnost dobíjet je již také v Polsku a na Slovensku. Klienti s čipem Pre mohou od těchto dnů dobíjet i na dobíjecích stanicích partnerských společností Greenway a Západoslovenská energetika. Všechny tyto stanice jsou již nyní vyobrazeny také v mobilní aplikaci Precharge.

Trendem je ultrarychlé dobíjení

Počet stanic bude přibývat i nadále, trendem jsou především ultrarychlé dobíjecí stojany. Na to reagují i největší tuzemští provozovatelé dobíjecích stanic. Největší dobíjecí síť patří v Česku společnosti ČEZ. Její dobíjecí stanice dodaly loni 2,1 milionu kilowatthodin (kWh), což je o téměř půl milionu více než v roce 2021. Polostátní společnost ČEZ loni nově zprovoznila 130 stanic, dosud nejvíce během jednoho roku. Kromě sítí čerpacích stanic Benzina a Shell vyrostly loni nové stojany také na parkovištích u obchodů řetězce prodejen Kaufland nebo restaurací McDonald´s. Celkem jich tak má v zemi 500.

Řidiči loni podle firmy u jejích stojanů načerpali při 265 000 zastaveních přes 4,4 GWh energie, což znamená meziroční nárůst o 25 procent. Největší počet dobíjení ČEZ zaznamenal v Praze, kde jich řidiči provedli přes 28 procent. Téměř pětinový podíl byl ve Středočeském kraji. Další kraje mají podíl na dobíjení pod deseti procenty. Nejvytíženější byly podle společnosti rychlodobíjecí stojany, které měly více než 91procentní podíl na všech odběrech. "Letos cílíme znovu na více než 20procentní růst odběrů a výrazné překročení hranice načerpaných pěti milionů kWh. Mělo by se to podařit i díky zrychlení výstavby ultrarychlých stojanů, kterých zprovozníme asi čtyřicet," říká ředitel elektromobility ČEZ Tomáš Dzurilla.

"Trend je jasný, elektromobily v České republice začnou přibývat po desítkách tisíc ročně a veřejná dobíjecí infrastruktura na to musí být připravena. Nám se letos daří držet rychlé tempo výstavby a zahušťování veřejné sítě po celé zemi," řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani.

V místech s vysokou frekvencí dopravy a poptávkou po rychlém dobíjení bude ČEZ podle něj pokračovat ve výstavbě stanic s výkony nad 150 kW až 300 kW, které výrazně zkracují časy dobíjení. Momentálně jich po celé ČR provozuje 14. Tyto stanice umí za 10 minut dodat energii pro dalších více než 200 km jízdy. První z letos plánovaných 40 ultrarychlých stanic ČEZ v lednu spustil u OC Letňany ministr dopravy Martin Kupka.

Celkový instalovaný výkon dobíjecích stojanů v síti ČEZ dosáhl koncem loňského roku 35 MW, což je např. ekvivalent středně velké vodní elektrárny zásobující bezemisní elektřinou domácnosti 80tisícového města. V tomto parametru drží ČEZ v ČR výrazně nadpoloviční tržní podíl a má náskok před ostatními konkurenty. Znamená to, že stojany ČEZ jsou v průměru nejvýkonnější v ČR a řidiči elektroaut u nich svůj vůz nabijí v průměru za nejkratší dobu.

Do roku 2030 plánuje ČEZ výkon více než zčtyřnásobit, a to zejména rozvojem vysokovýkonných hubů - lokalit, kde může díky ultrarychlým stanicím dobíjet šest a více elektromobilů najednou. Přes 200 stanic sítě vyrostlo i díky evropskému grantu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu doprava, další desítky ČEZ postavil z vlastních prostředků.

Pre: Metropolitní a páteřní síť

Dynamický rozvoj dobíjecí infrastruktury zaznamenala také Pražská energetika (Pre). Za první pololetí roku 2022 jich podle mluvčího Karla Hanzelky přibylo 131 procent. "U našich dobíjecích stanic roste ale i spotřeba elektrické energie. Meziroční porovnání prvního pololetí vykazuje nárůst o více než 100 procent. Je to dáno rozrůstajícím se vozovým parkem, rostoucím počtem dobíjecích stanic i narůstajícím počtem zákazníků s dobíjecími čipy," dodal Hanzelka.

Veřejnou síť dobíjecích stanic buduje Pre už od roku 2010 a loni společnost otevřela skoro 200 nových stanic. Jejich počet se tak rozšířil na více než 500. Spotřeba energie u nich loni podle firmy meziročně stoupla o 121 procent. Elektromobilisté u stojanů odebrali téměř tři MWh energie. Do všech dobíječek má dodávat stoprocentně zelenou energii pocházející    z obnovitelných zdrojů. V Pre rozlišují dva druhy sítí dobíjecích stanic: metropolitní síť (v hlavním městě Praze) a páteřní síť (převážně krajská města a dálnice). V Praze je nyní zhruba 370 dobíjecích stanic (z toho 67 rychlých). Zbylých více než 130 stanic připadá na celorepublikovou páteřní síť.

Například loni na podzim se otevřela u plaveckého bazénu v Praze 11 - Chodově velká stanice, která nabízí jednu ultrarychlou dobíjecí stanici s výkonem 150 kW a pět dalších AC dobíjecích stanic s výkonem 22 kW. Celkově tak dokáže dobíjet až dvanáct elektromobilů najednou. To už dnes není ani v Česku neobvyklé, nicméně novinkou tentokrát je připojené bateriového úložiště s kapacitou 300 kWh, díky kterému bylo možné náročnou instalaci realizovat v krátkém čase. "Pražská energetika si díky tomuto projektu v Praze 11 otestuje použití bateriového úložiště jako alternativního způsobu posílení distribuční sítě, kdy nemusí řešit nutné navýšení výkonu pomocí zdlouhavé výstavby úplně nové kabelové sítě," říká Vojtěch Fried z oddělení Rozvoj elektromobility v Pre. Energetické úložiště je sestaveno z bateriových modulů, které předtím sloužily ve vozech Škoda Enyaq iV. Oproti autům jsou v tomto řešení baterie méně namáhány, a tak mohou podle vyjádření Pre sloužit dalších deset a více let.

Ambice na udržení současného tempa výstavby si dělá PRE i tento rok. "Letos nás čeká především zahušťování dobíjecí sítě v Praze a tolik očekávané navyšování nabíjecího výkonu stávajících dobíječek u dálnic," dodává Vojtěch Fried.

E.on: Zvětšit počet rychlonabíječek

Vyšší zájem zákazníků o dobíjení eviduje také E.on. "Už nyní jsme na více než dvojnásobku počtu dobití za loňský rok," říká tiskový mluvčí Roman Šperňák a dodává, že podobný trend je i v odebrané energii. "I tady vidíme nárůst oproti minulému roku. Jen za první půl rok letošního roku odebrali řidiči elektromobilů z naší sítě téměř 2,5násobek energie loňského prvního pololetí."

Elektromobilisté v síti E.on, která má více než 260 stanic, odebrali přes 1,3 GWh elektrické energie v rámci 80 tisíc dobití. Nejvytíženější byly podle E.on rovněž ultrarychlé stanice. "Trendem poslední doby je také soustředění dobíjecích bodů do společných hubů. Naše ultrarychlé stanice nestojí osamoceně, ale jsou doplněné o další dobíječky tak, abychom byli schopní uspokojit co největší počet zájemců," vysvětluje jednatel společnosti E.on Drive Infrastructure Martin Klíma. "K počtu elektromobilů máme v Česku jednu z nejrobustnějších sítí, ale z hlediska vyšších výkonů jsme naopak na chvostu. Již nyní proto připravujeme celou řadu projektů, které tuto poptávku uspokojí," dodává Martin Klíma.

Právě ultrarychlé dobíječky vévodí žebříčku nejvyužívanějších stanic. Vůbec nejvytíženější dobíjecí stanicí v síti "eonu" byla ultrarychlá dobíječka ve Vystrkově. Na ní v uplynulém roce odebrali řidiči 72 MWh elektrické energie a na jedno dobití průměrně odebrali 36,67 kWh. Druhou nejvyužívanější stanicí byla ultrarychlá dobíječka v Rozvadově s odebranou energií 65 MWh a třetí v řadě pak ve Vyškově. Hodně stanic má E.on také u čerpacích stanic Benzina.

Kolik stojí nabíjení

Obecně platí, že čím rychlejší nabíjení, tím vyšší je cena. Domácí nabíjení s tarifem pro elektromobily je nejlevnější, zaplatíte za něj asi 1 Kč/km. Veřejná nabíječka se střídavým proudem vám prodá kilometr jízdy za cca 1,50 Kč. Nabíjení ze stejnosměrné rychlonabíječky ale může stát i přes 4 Kč/km. Pro porovnání u automobilu se zážehovým motorem a spotřebou 7 litrů benzínu na 100 km stojí 1 km cca 2,60 Kč.

U společností ČEZ, Pre a E.on se ceny pohybují okolo 8 Kč/kWh za AC nabíjení a 11 Kč/kWh za DC nabíjení. Neregistrovaní zákazníci si připlatí ještě více. U rychlonabíjecí stanice ČEZ je 1 kWh přijde na 9,5 Kč, zatímco registrovaný zákazník zaplatí o dvě koruny méně. U E.on zaplatí neregistrovaný zákazník podle druhu dobíječky 9,90-16,90 Kč/kWh. Například registrovaný zákazník s aplikaci MOL zaplatí u stojanu MOL Plugee za AC dobíjení (22 kW) 8,3 Kč/kWh, u rychlonabíječek 12 Kč/kWh (do 50 kW) a 17 Kč/kWh (do 150 kW). Neregistrovaný to má z rychlonabíječek o 2 Kč/kWh dražší. Pokud zákazník platí přímo na prodejně čerpací stanice, přijde ho 10 kWh u standardní nabíječky (22 kW) na 110 korun, 20 kWh u rychlonabíječky 300 Kč       a 40 kWh u rychlonabíječky 800 Kč.

Dobíječky u čerpacích stanic

Skupina Orlen Unipetrol intenzivně pracuje na rozšiřování infrastruktury pro elektromobilitu u své sítě čerpacích stanic Orlen Benzina, která je největší v České republice. V současné chvíli provozuje dobíjecí stanice na 55 čerpacích stanicích (s celkem 225 dobíjecími body), což ji řadí na první místo mezi řetězci působícími na českém trhu. Dobíjecí stanice jsou provozovány na základě smluvního vztahu mezi společnostmi Orlen Benzina a poskytovateli - společnostmi ČEZ, E.on a Pre. Provoz jednotlivých dobíjecích stanic zajišťuje každý poskytovatel pod svou značkou, Orlen Benzina jen zajišťuje dozor nad stanicí                  a obsluhu zákazníků. Platby za dobitou energii do automobilů se řeší prostřednictvím aplikací jednotlivých poskytovatelů, popř. mezinárodních utilit (RFID chipy).

E.on má nejvíce dobíječek u čerpacích stanic Orlen Benzina a především MOL, které byly vybudovány v rámci projektu Next-e a najdete je pod označením MOL Plugee. Součástí veřejné sítě E.on Drive v Česku jsou i tzv. partnerské dobíječky, kdy si dobíjecí stanici pořídí soukromý subjekt a E.on ji připojí do své sítě, otevře veřejnosti a spravuje pro zákazníka jako jakoukoliv jinou stanici v síti. Těchto stanic je v síti E.on Drive aktuálně více než sto. I je řidiči hojně využívají, nejvíce v Jihočeském a Jihomoravském kraji. Celkem na nich klienti provedli za uplynulý rok téměř 10 000 transakcí. "Když se podíváme podrobně na vytíženost partnerských stanic, tak ta vůbec nejvyužívanější je dobíječka v brněnské Olympii. V horních patrech žebříčku se dále drží Davo Oil v Olbramovicích, Teplárna Liberec nebo několik stanic v resortech na Lipensku," doplňuje Jakub Kott, vedoucí oddělení Mobility services společnosti E.on Energie, která pro své partnery stanice zajišťuje.

Rakouská společnost OMV, která v Česku provozuje 140 čerpacích stanic, provozuje společně s Pre již 45 nabíjecích stanic pro elektromobily. Veřejné dobíjecí stanice Prepoint umožňují využít 22, 50 nebo 75 kW s tím, že výkon některých z nich bude možné dle poptávky a vytíženosti v budoucnu zvýšit až na 150 kW. Vedle toho najdete na stanicích OMV ještě dobíječky německé společnosti Ionity, které nabízejí dobíjecí výkon až 350 kW. U nás stojí tyto stojany na D1 v Pávově a na D5 v Berouně.

Také státní Čepro spolupracuje s energetickými společnostmi na výstavbě sítě rychlodobíjecích stanic. "Ve spolupráci se společnostmi Pre a E.on probíhá instalace dobíjecích stanic na čerpacích stanicích EuroOil. Ke konci roku 2022 bylo v provozu 40 dobíjecích stanic po celé České republice, přičemž celková měsíční spotřeba elektřiny dosáhla v prosinci 2022 téměř hranice 40 tisíc kWh při 1760 transakcích. U dobíjecích stanic na našich čerpacích stanicích EuroOil mohou samozřejmě dobíjet i zákazníci, kteří nemají přímo uzavřenou smlouvu s našim partnerem, resp. mohou použít kartu nebo čip svého obchodního partnera," říká mluvčí firmy Marek Roll a dodává, že výstavba dobíjecích stanic na čerpacích stanicích EuroOil nadále pokračuje. "Začátkem roku 2023 jsme zprovoznili další tři dobíjecí stanice ve spolupráci s našimi partnery připravujeme vybudování dalších 50. V blízké budoucnosti téměř polovina čerpacích stanic sítě EuroOil bude moci zákazníkům nabídnout dobití elektromobilům. Zároveň intenzivně pracujeme na přípravě výstavby hubů se supervýkonnými dobíjecími stanicemi. Už máme vytipované vhodné lokality."

Autor: Alena Adámková, Zdroj: Petrol magazín č. 2