Mero zmodernizuje TAL

Státní provozovatel ropovodů firma Mero konečně získala souhlas spoluvlastníků k navýšení kapacity přepravy ropy přes Alpy. České rafinérie se tak od roku 2025 obejdou bez dovozu ruské ropy Družbou.

Měsíce příprav

Po měsících příprav a intenzivního vyjednávání získal tým společnosti Mero souhlas všech ostatních spoluvlastníků ropovodu TAL s modernizací potrubí, které ropou z tankerů v Terstu zásobuje i český ropovod IKL. Jedná se o historickou událost, protože tímto souhlasem dostala česká investice do přestavby čerpadel, motorů a pump zelenou. Celý proces povede k tomu, že Česko bude své rafinérie zásobovat plně ze Západu a bude se moci trvale odpojit od ropovodu Družba, a tedy i od ruské ropy.

Projekt, označovaný jako TAL+, byl schválen na zasedání Coordinating Committee, nejvyššího orgánu konsorcia TAL, které se konalo 30. listopadu v Rakousku. Ke schválení tohoto projektu bylo nutné získat souhlas všech devíti spoluvlastníků konsorcia TAL. Těmi kromě české firmy Mero (vlastní podíl 5 procent) jsou společnosti OMV (32 procent), Shell (19 procent), Rosněfť (11 procent), ENI (10 procent), C-Blue (10 procent), ExxonMobil (7,5 procenta), Connoco (3 procenta) a Total (2 procenta).

Čtyři miliony za miliardu

Státní provozovatel českých ropovodů Mero oznámil, že realizací intenzifikace ropovodu TAL, který je přímo napojen na infrastrukturu Mero v bavorském Vohburgu, odkud je ropovodem IKL do Česka přepravováno standardně více druhů rop, bude od roku 2025 zajištěna úplná nezávislost České republiky na dodávkách ruské ropy ropovodem Družba. Zvýšení kapacity o minimálně 4 miliony tun ročně zaplatí Mero částkou v přepočtu přes miliardu korun.

Mero, které má v TAL pětiprocentní vlastnický podíl od roku 2012, připravovalo projekt a studii proveditelnosti už několik měsíců. TAL dopravuje ropu z tankerů na 750 kilometrů dlouhé trase z italského přístavu Terst přes Rakousko až do německé rafinérie v Karlsruhe a na cestě zásobuje i český IKL (Ingolstadt-Kralupy-Litvínov).   Z Transalpinského ropovodu čerpá ropu celkem 8 rafinérií, včetně dvou v Česku. 

Potrubí českého IKL z bavorského Ingolstadtu má sice kapacitu dostatečnou pro zásobování celého Česka, dosud se dělí o celkový roční dovoz 7 milionů tun ropy s Družbou v poměru půl na půl, ale "špuntem" je právě TAL, do nějž se zatím celá náhrada za Družbu nevejde.

Konsorcium TAL už sice obdrželo v červenci 2022 nové provozní povolení od bavorských úřadů, které legislativně povoluje částečně navýšit čerpání ropovodu TAL na bavorském území až na maximální rychlost 7.500 m3 za hodinu, což odpovídá českému potřebnému navýšení o minimálně 4 miliony tun ropy ročně. Tohoto zvýšeného výkonu lze dosáhnout, ale až po dokončení modernizace TALu, tedy po dokončení všech technických úprav, jejichž náklady jsou odhadovány v rozmezí 1,2-1,6 miliardy korun a které budou dokončeny do zhruba 25 měsíců.

Tlak na terminál v Terstu

"Po složitých a intenzivních jednáních, kdy bylo potřeba ověřit technickou, logistickou a časovou proveditelnost projektu, přesvědčit ostatní spoluvlastníky TAL a vyvrátit jejich obavy z negativních dopadů na jejich strategické zájmy plynoucích z uskutečnění projektu TAL+, lze v tuto chvíli po získání souhlasu na zasedání Coordinating Committee připravit smluvní ujednání mezi Mero ČR a konsorciem TAL a od ledna 2023 zahájit technické úpravy k navýšení přepravní kapacity ropovodu TAL," uvedl generální ředitel Mero Jaroslav Pantůček.

Projekt totiž nemá pro dopravu ropy přes Alpy jen výhody. Vyšší odběr ropy z tankerů pro Česko způsobí všem podílníkům ropovodu TAL i vyšší náklady kvůli očekávanému delšímu čekání tankerů ve vytíženém Terstu.       V současnosti odbaví už tak zaplněný přístav na 400 tankerů ročně, po navýšení přepravy pro Česko to bude  o zhruba 50 víc. Za čekání přitom musejí odběratelé ropy platit vysoké částky.

Už teď se společně s vedením ropovodu TAL intenzivně připravuje výběr dodavatele. Času není nazbyt a Mero s investicí spěchá. Od 5. prosince začalo v EU platit embargo na dovoz ruské ropy tankery, přeprava Družbou má sice výjimku, ale ta podle mínění expertů nepotrvá déle než do konce roku 2024.  "Z předběžných studií vyplývá, že nejdřív můžeme počítat se spuštěním rozšířeného provozu v prvním kvartálu 2025, ale reagovali jsme, že to je pozdě. My to musíme mít opravdu k 1. lednu 2025. Přitlačili jsme na pilu, na projektanta a podobně a všechna opatření se nyní chystají tak, aby náš termín klapl," popsal v rozhovoru pro Lidové noviny Pantůček složitost příprav.