Bez ruského plynu i ropy se Česko snadno obejde

Pojar

(autor fotografie - Úřad vlády ČR)

Česko už není vůbec závislé na ruském plynu, žádný k nám už totiž neteče. Ani ruskou ropu už brzy nebudeme potřebovat. Energie ale asi již nikdy nebudou tak levné jako v minulosti, současné ceny však půjdou dolů. Následující dvě zimy bude situace složitá, pak dojde ke zklidnění, předpovídá optimisticky v rozhovoru pro Petrol magazín náměstek ministra pro evropské záležitosti a bezpečnostní a zahraničně-politický poradce premiéra Petra Fialy Tomáš Pojar.

Můžeme si už dovolit "vypnout" ruský plyn, resp. obejdeme se po otevření LNG terminálu v Eemshavenu bez něj?

Do ČR žádný ruský plyn od chvíle, kdy byl vypnut Nord Stream 1, neteče. Na ruském plynu jsou však stále částečně závislé Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Pro střední Evropu je proto žádoucí, aby plyn přes Ukrajinu a přes plynovod Turkstream tekl i nadále. Nahradit jej dostatečným množstvím plynu přes Německo a Českou republiku by bylo dnes složité a mělo by to samozřejmě i dopady na nás.

Odkud nyní odebíráme zemní plyn?

Každý obchodník má jiný kontrakt, ale odhaduji, že většina plynu dnes pochází z Norska a z LNG terminálů v Holandsku a Belgii.

Pokládáte nákup podílu v nizozemském LNG terminálu za velký úspěch? Nakolik se na tom podílela česká vláda, nakolik to byla práce lidí z ČEZ?

Je to nepochybně společný úspěch vlády a ČEZu.

Jedná se i o otevření dalších LNG terminálů s Německem či s Polskem? Jak jsou ta jednání daleko?

Čilá výměna probíhá zejména s Německem, s Polskem vedeme jednání o propojení našich soustav plynovodem Stork. V našem prioritním zájmu je, aby byla vybudována dostatečná kapacita LNG terminálu v severovýchodním Německu v místě, kde ústí na pevninu plynovody Nord Stream. Takový terminál by bylo možné přímo napojit na již existující robustní pozemní kapacitu zásobující východní Německo a Česko a přes nás dále i Bavorsko a Slovensko.

Dokáže se Česká republika brzy obejít i bez ruské ropy? Za jak dlouho je reálné zvýšit kapacitu ropovodu TAL? Jsou i jiné možnosti?

K prvnímu navýšení již došlo, k tomu druhému a finálnímu dojde zhruba do poloviny roku 2024.

Jak hodnotíte výsledky schůzky ministrů energetiky EU? Která přijatá patření oceňujete, která méně?

Z našeho pohledu bylo dosaženo maxima možného. Teď je to opět zejména na Komisi, aby připravila patřičná nařízení. Nejedná se o triviální problémy, které mají jednoduchá řešení, a jak známo, ďábel je v detailu. Takže na celkové hodnocení je ještě brzy.

Proč ministři EU odmítají tzv. pyrenejský model, tj. vyjmutí plynových elektráren z tvorby cen elektřiny?

Jádro sporu leží v tom, kdo by doplácel rozdíl mezi zastropovanou a tržní cenou. Každá země je jinak na plynu závislá, některé exportují, jiné více dovážejí a každý se na to proto dívá jinak.

Existuje společná evropská energetická politika? Třeba společný nákup surovin? Nakolik reálné je vytvoření evropských surovinových rezerv? Jak by to mohlo fungovat?

Existuje určitá míra společné energetické politiky, ta je však zároveň velmi závislá a provázaná s národními energetickými politikami. Surovinovým rezervám je možné dát stejná pravidla, zajištění samotných rezerv však bude na jednotlivých státech. U ropy to tak již funguje, u plynu je to však daleko složitější, protože spotřeba plynu je daleko závislejší na sezónních výkyvech a momentálním počasí.

Pomohlo by, kdyby Česká republika odešla z burzy v Lipsku, tvořila by si ceny sama, podobně jako třeba Polsko? Bylo by k tomu nutné odkoupit 30 % akcií ČEZ, které jsou v soukromých rukou?

Systém fungování energetických burz se musí změnit, izolovat Českou republiku však reálné není. Polsko je větší ekonomikou a má moře, není reálné, abychom my byli nějakým svébytným energetickým ostrovem uprostřed Evropy.

Kdyby Česká republika přestala obchodovat přes burzu, nevyvolalo by to problémy v zásobování plynem a ropou z Německa, což je pro nás neméně důležité?

Jsme závislí na obchodování se sousedy. V něčem jsme čistými vývozci, jinde stoprocentními dovozci, to je třeba mít na paměti.

Měla by proběhnout reforma obchodu s emisními povolenkami?

Určitě. Většina států Evropské unie si to však rozhodně nemyslí.

Máte nějaký odhad, jak se budou v nejbližší době vyvíjet ceny plynu, ropy a elektřiny?

Následující dvě zimy bude situace složitá, pak dojde ke zklidnění. Energie asi již nikdy nebudou tak levné, jako v minulosti, současné ceny však půjdou dolů.

Mají lidé důvod obávat se letošní zimy?

Pro mnohé to nebude jednoduché, to je fakt. Český sociální systém však funguje a dá se na něj spolehnout. Budeme-li se navíc všichni v rámci možností snažit šetřit, bude situace pro všechny jednodušší.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín č.5/2022

Diskuse

  • Ladislav, 27. 12. 2022 17:52: Osobně si myslím, že z toho všichni dělají moc velkou vědu a tím pádem musím souhlasit s názvem tohoto článku - bez ruského plynu i ropy se Česko snadno obejde. Já se klidně zakopu v lese, ostatně vybavení na to mám skvělé od https://armik.cz/ , jelikož s kamarády jezdíme často na výlety do přírody :-)
      Reagovat na komentář
    Přidat nový komentář

    Petrol Magazín

    Aktuální vydání2024/01 Téma číslaDistribuce pohonných hmot
    Aktuální číslo

    Přihlašte se k odběru novinek