Může být provoz českých rafinérií ukončen?

"Evropská unie by měla zvýšit tlak na intenzifikaci ropovodu TAL, díky níž by se mohlo Česko stát plně nezávislé na dodávkách z Ruska," říká v rozhovoru pro Petrol magazín bývalý generální ředitel společnosti Mero Stanislav Bruna.

Proudí nyní do Česka i do Evropy ruská ropa ropovodem Družba?

Ano, proudí, podle mých informací dodávky nejsou nijak omezovány.

A předpokládáte, že tomu tak bude i nadále, a to i v případě plynu?

Ano, pokud budeme za tyto komodity platit. Spíše bych očekával, a záleží to i na vývoji války na Ukrajině, rozdílný přístup k odběratelům.

Co to znamená?

Že by třeba dodávky pro Česko mohly být kráceny, na rozdíl třeba od dodávek do Německa. Ale v tuto chvíli spíše očekávám, že Rusko bude chtít přes všechny problémy vystupovat jako spolehlivý dodavatel. Pokud tedy západní Evropa nepřistoupí k zastavení odběru ropy a plynu.

 Obešlo by se Česko bez ruské ropy?

Momentálně ne.

Jak velký podíl k nám přitéká Družbou?

Přibližně polovina.  

A nelze zvýšit objem ropy, která do Česka proudí ropovodem IKL z německého Vohburgu?

Bohužel ne, protože kapacita ropovodu TAL z italského Terstu, na který IKL navazuje, je zcela naplněna. Česko má ve společnosti, která ropovod provozuje, vlastnický podíl 5 %, tudíž jen minimální rozhodovací sílu i garantovanou kapacitu. Mezi ostatními akcionáři zatím nebyl zájem intenzifikovat jeho kapacitu. Očekávám ale, že po nynějších zkušenostech s Ruskem možná EU i akcionáři svůj přístup k intenzifikaci změní. Intenzifikace založená na úpravě čerpadel by nebyla investičně příliš náročná a nemusela by znamenat zásadní omezení provozu.

Kdy by k této intenzifikaci mohlo dojít?

Realizace by mohla proběhnout během několika málo let.

Jsou ještě jiné možnosti, jak by se ČR mohla stát nezávislou na ruské ropě? Třeba propojení s německým Spergau, o němž se dříve také uvažovalo?

To by nic asi nevyřešilo, protože i tento ropovodní systém přepravuje především ropu ze severní větve Družby. Je sice propojen i s přístavy Gdaňsk a Rostock, přes které by bylo možné dovážet i ropu ze Severního moře, ale nejsem si jist, zda je jejich kapacita dostatečná. Je také otázka, jak by se toto řešení líbilo třeba rafinérii v Leuně, kdyby si její konkurent, české rafinérie, takto řešil svůj problém s ropou.

Takže tento projekt není aktuální?

Teoreticky tato možnost existuje, ale projekt intenzifikace ropovodu TAL se jeví jako nejschůdnější cesta. Při maximálním využití IKL by část dodávek z ropovodu TAL mohla dotéci ropovodem Družba až na Slovensko, tedy v opačném směru, než jak proudí ropa dnes. To je realizovatelné bez nějakých velkých úprav.

Se Slovenskem se o tom už jednalo?

Technicky se tento problém v minulosti diskutoval a řešil. Slováci ale mají jako náhradní trasu ropovod Adria, který vede z chorvatského přístavu Omišalj do Srbska a do Maďarska, odkud existuje propojení i do Slovnaftu. Kapacita Adrie ale není taková, aby nahradila dodávky Družbou pro výše zmíněné státy a ještě zbyla kapacita pro Česko. Adrií by v tomto případě přes Slovensko mohlo přitéci max. milion tun ročně, zatímco potřeba ČR v minulém roce byla 7,1 milionu tun.

České rafinérie ale nejsou v českých rukou. Je vůbec zájem, aby výroba v nich pokračovala? Stejně už se k nám třetina pohonných hmot dováží…

Tento stav pokrytí českého trhu trvá desítky let. Československý rafinérský průmysl byl koncipován tak, aby spotřeba paliv na Moravě byla pokryta z bratislavské rafinérie. Ale zpátky k vaší otázce. Kdyby nepřitékala ropa Družbou a současně nebylo k dispozici dost ropy z IKL, je pravděpodobné, že provoz obou českých rafinérií bude neekonomický a bude ukončen.

Jak moc je tento scénář pravděpodobný?

To vůbec netuším. Ale myslím, že bude do budoucna nutné, aby se prohloubila spolupráce mezi Českem a Polskem v tomto segmentu, protože naše rafinérie vlastní společnost kontrolovaná polským státem. Bývalý premiér příliš dobré vztahy s PKN Orlen z historických důvodů neměl, premiér Fiala, jak se mi zdá podle posledních událostí, má šanci vztahy podstatně zlepšit. Pokud by český stát investoval prostřednictvím MERO jako provozovatele ropovodů do zvýšení kapacity ropovodu TAL i do dalších zařízení, která, pokud chceme eliminovat závislost na ruské ropě, musí ropovodní systém doplnit, měl by mít záruku návratnosti těchto investic. Prostě by se měl začít hledat model spolupráce, jak posílit ropnou bezpečnost státu a zároveň se vyhnout riziku nařčení z nedovolené podpory či nejednání s péčí řádného hospodáře.

A má PKN Orlen zájem o posílení kapacity ropovodu TAL?

Obecně je součástí strategie skupiny Orlen snižování závislosti na ruské ropovodní ropě.

Z čistě byznysového hlediska je ropa z Ruska ideální. Přitéká totiž víceméně just-in-time, platí se 30 dnů po jejím dodání, a to průměr ceny podle kotací v měsíci dodání. Platí se tedy až v okamžiku, kdy už je téměř všechna zpracovaná. Platí se za ni s minimálními finančními náklady.

Když kupujete ropu přes moře, její cena zpravidla vychází z úrovně kotací 5 dní kolem termínu plnění tankeru. Než se ale tahle ropa dostane do přístavu Terst a z něj do rafinérie např. v Kralupech, trvá to 6 až 8 týdnů. Ale platí se měsíc po naplnění tankeru. Je tam tudíž vyšší cenové i kurzové riziko, protože ropu platíte v dolarech, ale paliva prodáváte za koruny. Financování rozdílných termínů platby za surovinu a inkasa za z ní vyrobené produkty také něco stojí. Platí se za ni prostě dřív, než ropu vůbec zpracujete, takže je to méně výhodné než u ruské ropy. Z hlediska čistě obchodního a jen obchodního by tedy bylo lepší, kdyby dodávky z Ruska pokračovaly.

V horizontu, v němž uvažujeme, ale není omezení dodávek z Ruska do Evropy pro Rusko velký problém.  Má totiž velké možnosti exportu ropy i plynu do Číny. Už dnes posílá Rusko Družbou do Evropy ropu horší kvality ze starých ložisek, s vyšším obsahem síry. Tu kvalitnější prodává do Číny. A ten trend bude asi pokračovat.

A dodávky z hlediska geopolitického? Co říkáte požadavkům některých členských zemí EU včetně Česka na omezení dodávek ropy z Ruska?

Věřím tomu, že některým státům je vlastně jedno, z které země jim do přístavu připluje tanker s ropou. Země střední                              a východní Evropy jsou zatím v poněkud jiné situaci. Neukvapujme se. Ostatně víme, jakou ropu zpracovávají rafinérie na Ukrajině?

Ideální by bylo mít možnost zásobovat Česko ze 100 % z Družby nebo z IKL. Případná investice do zvýšení kapacity ropovodu TAL je ale nejistá i kvůli New Green Dealu a plánům na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2035.

Myslíte si, že Green Deal nyní dozná nějakých změn?

Myslím, že ano. Podle mě Evropa ani nemá dostatek energetických zdrojů na plnou elektromobilitu. Buď budou elektroautomobily jen pro vyvolené a ostatní lidé budou muset jezdit hromadnou dopravou, anebo bude nutné zachovat provoz automobilů na fosilní paliva. Navíc podle mě je kompletní uhlíková stopa elektromobilu minimálně srovnatelná s uhlíkovou stopou moderního vozu se spalovacím motorem poslední generace.

I proto by EU měla podporovat intenzifikaci ropovodu TAL?

Ano.

Budou se tedy ropná paliva používat i po roce 2035?

Mně Green Deal připadá se svými dogmaty trošku jako náboženství, ale racionalita, ten technický základ mi tam dost chybí. Podle mě ropná paliva zůstanou zachována ještě dlouho, protože pro elektromobily není vybudována dostatečná infrastruktura a energetická základna.

A má Evropa budoucnost?

To nevím.

A přežijí v blízké budoucnosti aspoň české rafinérie?

Covidová krize i válka na Ukrajině ukázaly, jak je Evropa navzájem propojená s celým světem z hlediska byznysu, dodávek surovin, hnojiv, potravin atd. Ukazuje se také, jak důležitá je soběstačnost země v energiích, potravinách... Naše vláda to snad chápe. Věřím, že společně s Polskem i ostatními státy V4 budeme společně hledat řešení energetické soběstačnosti  a bezpečnosti. A tím je i zachování provozu českých rafinérií. Takže v tomto směru jsem mírným optimistou.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín č. 2/2022