19. 5. 2022
"Evropská unie by měla zvýšit tlak na intenzifikaci
ropovodu TAL, díky níž by se mohlo Česko stát plně nezávislé na
dodávkách z Ruska," říká v rozhovoru pro Petrol magazín
bývalý generální ředitel společnosti Mero Stanislav
Bruna.
Proudí nyní do Česka i do Evropy ruská ropa ropovodem
Družba?
Ano, proudí, podle mých informací dodávky nejsou nijak
omezovány.
A předpokládáte, že tomu tak bude i nadále, a to i
v případě plynu?
Ano, pokud budeme za tyto komodity platit. Spíše bych očekával,
a záleží to i na vývoji války na Ukrajině, rozdílný přístup
k odběratelům.
Co to znamená?
Že by třeba dodávky pro Česko mohly být kráceny, na rozdíl třeba
od dodávek do Německa. Ale v tuto chvíli spíše očekávám, že
Rusko bude chtít přes všechny problémy vystupovat jako spolehlivý
dodavatel. Pokud tedy západní Evropa nepřistoupí k zastavení
odběru ropy a plynu.
Obešlo by se Česko bez ruské ropy?
Momentálně ne.
Jak velký podíl k nám přitéká Družbou?
Přibližně polovina.
A nelze zvýšit objem ropy, která do Česka proudí
ropovodem IKL z německého Vohburgu?
Bohužel ne, protože kapacita ropovodu TAL z italského
Terstu, na který IKL navazuje, je zcela naplněna. Česko má ve
společnosti, která ropovod provozuje, vlastnický podíl 5 %, tudíž
jen minimální rozhodovací sílu i garantovanou kapacitu. Mezi
ostatními akcionáři zatím nebyl zájem intenzifikovat jeho kapacitu.
Očekávám ale, že po nynějších zkušenostech s Ruskem možná EU i
akcionáři svůj přístup k intenzifikaci změní. Intenzifikace
založená na úpravě čerpadel by nebyla investičně příliš náročná a
nemusela by znamenat zásadní omezení provozu.
Kdy by k této intenzifikaci mohlo
dojít?
Realizace by mohla proběhnout během několika málo let.
Jsou ještě jiné možnosti, jak by se ČR mohla stát
nezávislou na ruské ropě? Třeba propojení s německým Spergau,
o němž se dříve také uvažovalo?
To by nic asi nevyřešilo, protože i tento ropovodní systém
přepravuje především ropu ze severní větve Družby. Je sice propojen
i s přístavy Gdaňsk a Rostock, přes které by bylo možné dovážet i
ropu ze Severního moře, ale nejsem si jist, zda je jejich kapacita
dostatečná. Je také otázka, jak by se toto řešení líbilo třeba
rafinérii v Leuně, kdyby si její konkurent, české rafinérie, takto
řešil svůj problém s ropou.
Takže tento projekt není aktuální?
Teoreticky tato možnost existuje, ale projekt intenzifikace
ropovodu TAL se jeví jako nejschůdnější cesta. Při maximálním
využití IKL by část dodávek z ropovodu TAL mohla dotéci ropovodem
Družba až na Slovensko, tedy v opačném směru, než jak proudí
ropa dnes. To je realizovatelné bez nějakých velkých úprav.
Se Slovenskem se o tom už jednalo?
Technicky se tento problém v minulosti diskutoval a řešil.
Slováci ale mají jako náhradní trasu ropovod Adria, který vede
z chorvatského přístavu Omišalj do Srbska a do Maďarska, odkud
existuje propojení i do Slovnaftu. Kapacita Adrie ale není taková,
aby nahradila dodávky Družbou pro výše zmíněné státy a ještě zbyla
kapacita pro Česko. Adrií by v tomto případě přes Slovensko
mohlo přitéci max. milion tun ročně, zatímco potřeba ČR
v minulém roce byla 7,1 milionu tun.
České rafinérie ale nejsou v českých rukou. Je
vůbec zájem, aby výroba v nich pokračovala? Stejně už se
k nám třetina pohonných hmot dováží…
Tento stav pokrytí českého trhu trvá desítky let. Československý
rafinérský průmysl byl koncipován tak, aby spotřeba paliv na Moravě
byla pokryta z bratislavské rafinérie. Ale zpátky k vaší
otázce. Kdyby nepřitékala ropa Družbou a současně nebylo
k dispozici dost ropy z IKL, je pravděpodobné, že provoz
obou českých rafinérií bude neekonomický a bude ukončen.
Jak moc je tento scénář pravděpodobný?
To vůbec netuším. Ale myslím, že bude do budoucna nutné, aby se
prohloubila spolupráce mezi Českem a Polskem v tomto segmentu,
protože naše rafinérie vlastní společnost kontrolovaná polským
státem. Bývalý premiér příliš dobré vztahy s PKN Orlen
z historických důvodů neměl, premiér Fiala, jak se mi zdá
podle posledních událostí, má šanci vztahy podstatně zlepšit. Pokud
by český stát investoval prostřednictvím MERO jako provozovatele
ropovodů do zvýšení kapacity ropovodu TAL i do dalších zařízení,
která, pokud chceme eliminovat závislost na ruské ropě, musí
ropovodní systém doplnit, měl by mít záruku návratnosti těchto
investic. Prostě by se měl začít hledat model spolupráce, jak
posílit ropnou bezpečnost státu a zároveň se vyhnout riziku nařčení
z nedovolené podpory či nejednání s péčí řádného
hospodáře.
A má PKN Orlen zájem o posílení kapacity ropovodu
TAL?
Obecně je součástí strategie skupiny Orlen snižování závislosti
na ruské ropovodní ropě.
Z čistě byznysového hlediska je ropa z Ruska ideální.
Přitéká totiž víceméně just-in-time, platí se 30 dnů po jejím
dodání, a to průměr ceny podle kotací v měsíci dodání. Platí
se tedy až v okamžiku, kdy už je téměř všechna zpracovaná.
Platí se za ni s minimálními finančními náklady.
Když kupujete ropu přes moře, její cena zpravidla vychází
z úrovně kotací 5 dní kolem termínu plnění tankeru. Než
se ale tahle ropa dostane do přístavu Terst a z něj do rafinérie
např. v Kralupech, trvá to 6 až 8 týdnů. Ale platí se měsíc po
naplnění tankeru. Je tam tudíž vyšší cenové i kurzové riziko,
protože ropu platíte v dolarech, ale paliva prodáváte za
koruny. Financování rozdílných termínů platby za surovinu a inkasa
za z ní vyrobené produkty také něco stojí. Platí se za ni
prostě dřív, než ropu vůbec zpracujete, takže je to méně výhodné
než u ruské ropy. Z hlediska čistě obchodního a jen obchodního
by tedy bylo lepší, kdyby dodávky z Ruska pokračovaly.
V horizontu, v němž uvažujeme, ale není omezení dodávek
z Ruska do Evropy pro Rusko velký problém. Má totiž
velké možnosti exportu ropy i plynu do Číny. Už dnes posílá Rusko
Družbou do Evropy ropu horší kvality ze starých ložisek,
s vyšším obsahem síry. Tu kvalitnější prodává do Číny. A ten
trend bude asi pokračovat.
A dodávky z hlediska geopolitického? Co říkáte
požadavkům některých členských zemí EU včetně Česka na omezení
dodávek ropy z Ruska?
Věřím tomu, že některým státům je vlastně jedno, z které
země jim do přístavu připluje tanker s ropou. Země střední
a východní Evropy jsou zatím v poněkud jiné situaci.
Neukvapujme se. Ostatně víme, jakou ropu zpracovávají rafinérie na
Ukrajině?
Ideální by bylo mít možnost zásobovat Česko ze 100 %
z Družby nebo z IKL. Případná investice do zvýšení
kapacity ropovodu TAL je ale nejistá i kvůli New Green Dealu a
plánům na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory od roku
2035.
Myslíte si, že Green Deal nyní dozná nějakých
změn?
Myslím, že ano. Podle mě Evropa ani nemá dostatek energetických
zdrojů na plnou elektromobilitu. Buď budou elektroautomobily jen
pro vyvolené a ostatní lidé budou muset jezdit hromadnou dopravou,
anebo bude nutné zachovat provoz automobilů na fosilní paliva.
Navíc podle mě je kompletní uhlíková stopa elektromobilu minimálně
srovnatelná s uhlíkovou stopou moderního vozu se spalovacím
motorem poslední generace.
I proto by EU měla podporovat intenzifikaci ropovodu
TAL?
Ano.
Budou se tedy ropná paliva používat i po roce
2035?
Mně Green Deal připadá se svými dogmaty trošku jako náboženství,
ale racionalita, ten technický základ mi tam dost chybí. Podle mě
ropná paliva zůstanou zachována ještě dlouho, protože pro
elektromobily není vybudována dostatečná infrastruktura a
energetická základna.
A má Evropa budoucnost?
To nevím.
A přežijí v blízké budoucnosti aspoň české
rafinérie?
Covidová krize i válka na Ukrajině ukázaly, jak je Evropa
navzájem propojená s celým světem z hlediska byznysu,
dodávek surovin, hnojiv, potravin atd. Ukazuje se také, jak
důležitá je soběstačnost země v energiích, potravinách... Naše
vláda to snad chápe. Věřím, že společně s Polskem i ostatními
státy V4 budeme společně hledat řešení energetické
soběstačnosti a bezpečnosti. A tím je i zachování provozu
českých rafinérií. Takže v tomto směru jsem mírným
optimistou.
Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín č. 2/2022