17. 1. 2022
Gema je podle Wikipedie drobné sochařské dílo,
vybroušené nebo vyřezané do drahého kamene nebo do skla a užívané
jako část šperku nebo amulet. Pokud ovšem u nás řeknete Gema
v souvislosti s čerpacími stanicemi, vybaví se zasvěceným
totemy z Unhoště. Poutače a cenové ukazatele, které jsou
nedílnou součástí každé čerpací stanice, vyrábí firma Gema už
bezmála 30 let. O současných problémech a cílech jsme si povídali
s jedním z majitelů, Miloslavem Šedivým.
Jak jste zatím přečkali současnou situaci
s pandemii, restrikcemi a všeobecným zdražováním?
Firma funguje, žádný propad výroby kvůli covidu nenastal, ale
samozřejmě, že nám to podnikání komplikuje. Zejména u zahraničních
montáží je třeba řešit spoustu dalších věcí, zaměstnanci už jsou
otrávení z neustálých kontrol a testování. Náklady na ně nám
naštěstí vykompenzovalo odpuštění odvodů v loňském roce. Další
problém představuje materiál a součástky. Ale na obchodních
výsledcích se to naštěstí zatím neprojevilo. Firmy rekonstruovat
chtějí, o zakázky rozhodně nemáme nouzi.
Jako čistě česká firma jste se docela dobře prosadili na
náročných trzích v Německu a Rakousku. Jaký na to máte
recept?
Prosadit se v zahraničí je běh na dlouhou trať. Naši
zahraniční partneři ocení slušnost, serióznost, dodržování termínů,
popřípadě kvalitu služeb a servisu. A na začátku to také musí být
podpořeno příznivějšími cenami. V současnosti máme na našich
trzích v zahraničí slušné renomé a myslím, že i respekt
konkurence, se kterou se snažíme udržovat korektní vztahy.
Všichni si stěžují, že je nedostatek elektronických
součástek, hlavně čipů…
Pro nás jsou nejdůležitější LED diody a těmi jsme se
předzásobili. Co se týče našich dodavatelů: Japonský funguje celkem
bez problémů, u toho z Tchajwanu jsou občas nějaké výpadky. Ale
nedostatkem v současné době netrpíme a zastavovat výrobu
nemusíme. S procesory je to samozřejmě trochu horší, ale
protože máme šikovné techniky, kteří si se vším umí poradit,
dokážeme na nedostatky operativně reagovat. Tím, že jsme pružní a
máme vlastní vývoj, jsme schopni se rychle čemukoliv přizpůsobit.
Ale je to věčný boj...
A materiál pro výrobu stojanů a atik?
Hliníkem jsme se předzásobili, máme ho dostatek na půl roku
dopředu, s ocelí zatím problém není a s plasty také ne. Jen je
všechno o dost dražší. Nové projekty jsme museli cenově navýšit.
Promítnou se do toho nejen vyšší náklady na materiál a součástky,
ale také vyšší ceny energií, které by nám podle našich odhadů měly
zvýšit provozní náklady až o 320 tisíc korun ročně. Také se snažíme
trochu recyklovat a ze starších totemů využít, co se dá.
Jakou má takový totem vlastně životnost?
Asi bych to přirovnal k osobnímu automobilu. Třeba
desetileté auto stále jezdí a slouží svému majiteli, ale už moc
pěkně nevypadá a také už to není žádný výkřik poslední techniky. Je
třeba si uvědomit, že totem stojí venku a nehne se z místa.
Přitom musí snášet poměrně velké teplotní výkyvy, vodu nebo
ultrafialové záření.
A vyplatí se jeho repase?
Repasi rozhodně nedoporučujeme. Stejně bychom z něj udělali
prakticky nový totem a zákazník by vlastně moc neušetřil.
Nový areál v Unhošti je hotový, jaké máte další
plány?
Máte pravdu, tady už je to v podstatě hotové a není se kam
rozšiřovat. Proto plánujeme vystavět nový areál v Dolanech
nedaleko odtud na druhé straně dálnice. Máme už stavební povolení a
příští rok bychom to měli zasíťovat. Chceme tam přesunout celou
kovovýrobu.
Máte nějaké technologické novinky z hlediska
osvětlovací techniky?
Vesměs všichni v poslední době využívají LED diody, takže
v tomto ohledu se v nejbližší budoucnosti žádná revoluce
v oboru nechystá. Dnes se řeší hlavně úspora energie a
v zahraničí také úroveň jasu. Například v Rakousku jsou
světelné emise neboli světlený smog poměrně velké téma. Mají na to
docela přísné normy, jak intenzivně může svítit čerpací stanice ve
městě nebo mimo město. Ve Vídni jsme například dělali totem pro
čerpací stanici Avanti, a když to bylo hotové, přijel úředník
z magistrátu a v noci si udělal vlastní měření. Proto
jsme se vloni vybavili technologií, která dokáže světelný jas
změřit a vyhodnotit. Je to vlastně upravený fotoaparát se
speciálním software, což mimochodem přijde na stovky tisíc korun.
Ke každé pumpě dnes jsme schopni vyrobit speciální protokol a na
novém totemu musíme dávat regulaci jasu. Ve dne je intenzita
svícení větší, v noci se pak utlumuje, což pochopitelně ve
výsledku šetři i energii. My to dnes dokážeme ovládat díky GSM
bráně také na dálku, ale jinak mají nové totemy zabudovaná světlená
čidla a sami si regulují jas podle okolního světla.
U nás taková norma také existuje?
Ano, ale nějak se to nevymáhá.
A co nějaké nové technologie ve výrobě…
Začali jsme využívat technologii SMD (pozn. Surface Mount
Device) povrchové montáže, kdy náročnou ruční práci nahradil
osazovací automat Fox od švýcarské firmy Essemtec. Ten například
dokáže kombinovat dva různé výrobní postupy v rámci
jednoho stroje: 3D dispendování lepidla, a 2,5D montáž
SMD součástek. Oba procesy mohou nově probíhat
současně v rámci jednoho programu a výrazně nám to šetří
čas i lidskou práci.
Jaké máte plány a vyhlídky na příští rok?
Teď je samozřejmě hlavním tématem rozšiřování výroby a výstavba
nového areálu v Dolanech. Dále uvidíme, jak budou schopny
velké řetězce investovat do dalších rekonstrukcí. Přece jen
s ohledem na plány s elektromobilitou se petrolejáři
dostávají na periferii a budou na to muset nějak reagovat.
Investice do sítí čerpacích stanic proto možná budou muset ustoupit
jiným plánům…
Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: PETROLmagazín číslo 6/2021