Sklad pohonných hmot Čepro Potěhy

ČEPRO

Státní podnik Čepro spravuje mimořádně propracovanou a hustou síť skladů pohonných hmot, které jsou propojeny produktovodem a umožňují pružné a bezpečné zásobování koncových zákazníků, kterými jsou pochopitelně hlavně čerpací stanice. Navštívili jsme sklad v Potěhách u Čáslavi, kde Čepro připravuje zajímavý projekt na dálku řízeného skladu. Po zkušebním provozu a jeho následném vyhodnocení předpokládá rozšíření tohoto systému i v některých dalších skladech společnosti Čepro.

Nejhustší na světě

První velkokapacitní sklad pohonných hmot se u nás začal budovat poblíž Roudnice nad Labem už v roce 1942. Iniciovali ho tehdy němečtí okupanti, kteří na výstavbu podzemních nádrží na levém břehu Labe využili mimo jiné zajatce. Následně vznikl i první produktovod pro benzín a naftu mezi roudnickými sklady a rafinerií v Záluží. Tím byl položen základ skladování a distribuce pohonných hmot na českém území, další etapa následovala až po roce 1948. Síť produktovodů se postupně rozšiřovala po celém území České republiky, i když hnacím motorem nebyly komerční potřeby, ale strategicko-politické a bezpečnostní cíle tehdejšího režimu.

Státní podnik Čepro, který sklady spravuje, vznikl až v roce 1994. Jeho hlavním úkolem byla původně ochrana zásob státních hmotných rezerv, ale nakonec se společnost věnuje i velkoobchodnímu prodeji pohonných hmot a provozuje vlastní síť čerpacích stanic EuroOil. Současná síť produktovodů, kterou Čepro spravuje, patří mezi nejhustší na světě a zároveň splňuje i nejpřísnější bezpečnostní kritéria.

Dva miliony kubíků

Logiku rozmístění jednotlivých skladů určili již za války Němci, kteří vybudovali páteřní část od Roudnice až po Kralupy. Následně vznikla ještě tzv. šlapanovská větev, která vedla na rakouský Schwechat. Další rozmístění určila studená válka v 50. letech a maximální snaha zabezpečit ropnými produkty hlavně armádu. V současnosti Čepro provozuje celkem sedmnáct skladů s kapacitou okolo 2 000 000 m3, kde se skladují základní produkty jako nafta, benzín, letecký petrolej, biosložky a aditiva. Celkově na všech skladech, které jedou v režimu nonstop, pracuje okolo 500 zaměstnanců. Na většině skladů také nechybí železniční vlečka, takže palivo je možné přijímat nebo vydávat i po železnici. Menší objemy jako například biosložky nebo aditiva se distribuují pomocí autocisteren.

Důležitý uzlový bod

Důležitým uzlovým bodem a také posilovací stanicí mezi produktovodní centrálou v Hněvicích u Roudnice nad Labem a Šlapanovem je sklad v Potěhách u Čáslavi. Produkty prochází z Hněvic sklady v Mstěticích a Novém Městě u Kolína na Potěhy, kde je třeba zvýšit tlak v produktovodech tak, aby směrem do Šlapanova zvládl produkt překonat převýšení 260 m v rámci Českomoravské vrchoviny. Samotný sklad v Potěhách jinak disponuje čtyřmi podzemními nádržemi o celkové kapacitě 32 tisíc m3 se strojovnou pro výdej pohonných hmot z nádrží zpět do produktovodu. Dále jsou zde umístěné dvě koncová zařízení produktovodu pro čištění a inspekce produktovodu a čerpací stanice, pomocí které probíhá posílení čerpání na trase produktovodu do Šlapanova, ale také do pardubického Parama. Ve své době byl v areálu skladu napojen podzemní produktovod se dvěma šachtami, které sloužily pro přímý odběr z produktovodu k vojenským účelům a v případě výjimečného stavu bylo možné čerpat pohonné hmoty, ale ty doby jsou dávno pryč. Dnes celý objekt o rozloze 12 hektarů slouží komerčním účelům a je nedílnou součástí trasy Hněvice-Nové Město-Potěhy-Šlapanov.

Využití ropovodu do Parama

V roce 2014 došlo k propojení produktovodu Čepro a ropovodu Mero a k výstavbě nového koncového zařízení v areálu skladu Potěhy. Společnost Čepro nyní zajišťuje distribuci nafty přímo do skladu společnosti Unipetrol v Pardubicích. Produktovod nahradil železniční dodávky z rafinerií Kralupy nad Vltavou a Litvínov. V tomto ohledu je sklad Potěhy unikátní v tom, že jako jediný sklad dodává produkt pomocí produktovodu koncovému zákazníkovi.

Sklad v Potěhách byl zprovozněn v roce 1953, kdy byly vybudovány i výše zmíněné podzemní nádrže a koncové čerpací stanice. Samozřejmě, že v průběhu necelých 70 let, kdy je sklad v provozu, prošel mnoha úpravami v rámci zvyšování efektivity, bezpečnosti i automatizovaného řízení. "V posledních letech bylo rehabilitováno i původní potrubí produktovodu, zvyšovala se i jeho průchodnost a instaloval systém detekce poruch," říká Marek Kachlíř, vedoucí skladu.

Původně se všechno dělalo ručně, a tak sklad zaměstnával více než 30 pracovníků nejrůznějších profesí. S postupnou mechanizací a automatizací se jejich počet snižoval na současných šest. Cílem zmíněného projektu navazujícího na logický směr dalšího rozvoje společnosti je efektivita provozu skladu a stálé zvyšování úrovně provozní bezpečnosti. Autonomní reakce na mimořádné události - v případě poruchy - slouží k zabránění havárii či k ochraně proti škodám na zdraví a životě, na ŽP a majetku. Provoz technologie bude řízen vzdáleným přístupem z centrálního provozního dispečinku v Hněvicích, bez zásahu lokální obsluhy. Marek Kachlíř, vedoucí skladu Potěhy, nás seznámil nejen s minulostí a současností svého pracoviště, ale také s připravovaným projektem, který má se svými podřízenými na starosti.

Sklad byl v průběhu let průběžně modernizován a vylepšován. Již v 70. letech byl například postaven velín, který umožňoval částečně vzdálené řízení technologií, čímž došlo k výraznému zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance. V roce 2008 prošel sklad rozsáhlou rekonstrukcí, podzemní železobetonové nádrže byly opatřeny novou dvouplášťovou laminátovou vložkou (systém DOPA1).  "Díky unikátnímu řešení vzniká mezi oběma vrstvami laminátu podtlak, který sám o sobě indikuje při poklesu pod -300 mbar narušení jedné z vrstev a případnou netěsnost nádrže. Tím předchází vzniku havárie," vysvětluje Marek Kachlíř. Ve stejném roce byl nový velín vybaven novým řídicím systémem a vybudována také zbrusu nová čerpací stanice s koncovým zařízením a výkonnějšími čerpadly řízenými pomocí frekvenčních měničů. Původní nouzovou elektrárnu nahradil nový kontejnerový diesel generátor Cummins o výkonu 833 kW, který nabíhá automaticky do sedmi sekund po výpadku dodávky z veřejné sítě a bez problémů vyrobí potřebnou energii pro celý sklad včetně produktovodních čerpadel.

Výrazné posílení bezpečnosti

"Projekt plné automatizace skladu v Potěhách je samozřejmě podmíněn mnoha technologickými úpravami pro zvýšení úrovně provozní bezpečnosti a po jejich dopracování nic nebrání zahájení vzdáleného řízení skladu," říká Marek Kachlíř.  Z hlediska požárního zabezpečení bylo nutné provést úpravy systému elektronické požární signalizace (EPS), který byl optimalizován na bezobslužný provoz rozšířením bezpečnostních prvků a doplněno o zařízení dálkového přenosu (ZDP) s napojením na PCO HZS kraje. Pro HZS byl zřízen klíčový trezor (KTPO), obslužné pole požární ochrany (OPPO) a systém generálního klíče. Dále byla nainstalována tlačítka Total Stop pro odpojení napájení veškerých zdrojů elektrické energie bez možnosti spuštění nouzového zdroje.

Technologie skladu byla doplněna o tlakoměry, pojistné ventily, snímače hladiny a další důležitá bezpečnostní zařízení pro zajištění bezpečného provozu. V případě úniku ropných látek jsou zde instalovány tzv. havarijní vidličky, které signalizují havarijní hladinu v nádržích či bezodtokových jímkách s přenosem do řídicího systému. Při dosažení havarijní hladiny dojde k odstavení technologie skladu a uzavření všech armatur. "Všechny bezpečnostní prvky si podle našich zkušeností nastavujeme sami," říká Marek Kachlíř a dodává, že hodnoty tlakoměrů jsou vybaveny displejem, aby obsluha vždy při manipulaci viděla, zda zařízení nejsou pod tlakem. Všechna čerpadla byla osazena snímači vibrací s přenosem do řídicího systému. Všechny ručně ovládané armatury pak musely být nahrazeny elektrickými, aby je bylo možné ovládat na dálku. Dále došlo k opláštění objektů pro zajištění případného rozstřiku PHL v objektu a k instalaci havarijních čerpadel do záchytných jímek v objemech 220 a 580 pro automatické vyčerpávání jímek v případě úniku PHL. Pilotním projektem bylo sjednocení centrálních UPS v rozvodnách skladu, napájení systémů ŘS, MaR a CCTV, doba zálohování je stanovena na 5 hodin. A v neposlední řadě přibylo i zařízení pro automatické odvzdušnění technologie při výdeji z nádrží do produktovodu, které zabrání případnému nasátí vzduchu do čerpadla.

Poplachový zabezpečovací systém prošel modernizací doplněním radarů pro střežení perimetru, pohybových detektorů snímačů otevření dveří a poklopů a dalších prvků, včetně nastavení přístupových oprávnění na principu přístupových karet. Modernizován byl i kamerový systém doplněním kamer se záznamovým zařízením do technologií a areálu skladu. Pro vizualizace stavů bezpečnostních prvků EPS, PZTS a CCTV byla instalována grafická nadstavba pro vzdálený dohled dispečinku produktovodů a dohledové centrum v Hněvicích.

Ochrana životního prostředí

Již od 80. let se zde začalo přemýšlet o ekologii, respektive o možnostech úniku ropných látek do spodních vod. Zjistit to měly kontrolní vrty. K tomu je třeba dodat, že do dnešních dnů zde nedošlo nejen k žádné havárii, ale ani k významnější mimořádné události a ohrožení okolní přírody nebo spodních vod. Ochrana byla ještě v novém tisíciletí zlepšena drenáží pod nádržemi, které v případě průsaku odvedou kontaminovanou vodu do nově vybudované sanační stanice.

Vše pod kontrolou z Hněvic

Cílem projektu byl plně autonomní provoz celého skladu bez potřeby zásahu lokální obsluhy. Velmi složité bylo vypracování automatických čerpacích režimů (sekvencí) pro všechny varianty čerpání (tranzitní čerpání, výdej z nádrží a příjem do nádrží). Proběhl upgrade PLC systému na nejnovější platformu, která garantuje vyšší dostupnost systému a vyšší odolnost z pohledu kybernetické bezpečnosti. Doplnění software PLC proběhlo se zaměřením na ošetření všech nestandardních stavů technologie nejen v Potěhách, ale i s možností odstavení a uzavření technologie sousedních skladů. Jedním z požadavků bylo řešení autonomních událostí, resp. reakce na mimořádné události v případě poruchy a zabránění případné havárii či škodám na zdraví a životě, životním prostředí a majetku.

"Očekáváme, že nejdříve spustíme celý systém zkušebně na rok a částečně to budeme sledovat prostřednictvím zaměstnanců, kteří budou dohlížet na místě, zda všechno funguje, jak má," říká Marek Kachlíř a dodává: "Po zkušebním provozu a jeho následném vyhodnocení předpokládám, že do budoucna je téma automatizace a digitalizace veškerých procesů nevyhnutelné pro zvýšení efektivity provozu skladů společnosti Čepro. Možná si říkáte, že automatizace sebere lidem pracovní místa, ale podle mě je správné, pokud lidé dělají něco smysluplného, a ne práci, kterou dnes bez problémů zastanou stroje nebo počítače. Automatizace procesů jde také vstříc aktuálním opatřením souvisejícím s potlačením šíření nákazy covid-19. Automatizací se zároveň vyvarujete chyb, které by mohly vzniknout v důsledku selhání lidského faktoru."

Autor: ČEPRO, a.s., Zdroj: PETROLmagazín číslo 4/2021

Diskuse

Fotogalerie

Petrol Magazín

Aktuální vydání2021/05 Téma číslaCo budeme tankovat na čerpacích stanicích za 15 let
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek