MERO je připraveno plnit roli logistického operátora

MERO - Kocián

MERO je připraveno plnit roli logistického operátora i po změně energetického mixu 21. století bude stoletím vodíku, ale bez ropy se ani nadále neobejdeme,říká v rozhovoru pro Petrol magazín Jaroslav Kocián, předseda představenstva společnosti MERO, a.s.

Jak dnes vypadá mezinárodní přeprava ropy a změnila se v posledních měsících stabilita a bezpečnost jejích dodávek?

Mezinárodní přeprava do České republiky ze západního i východního směru je poměrně stabilní. Samozřejmě, že dopadem pandemie COVID-19 došlo k poklesům objemů přepravy. Je to logické vyústění snížené spotřeby pohonných hmot firem a domácností, a také poklesu výroby téměř ve všech odvětvích průmyslu. Například na ropovodu TAL bylo první pololetí roku 2021 stále ještě znatelně ovlivněno velice nízkým zpracováním v rafinériích v Německu a Rakousku, do kterých TAL dodává ropu.Na obou ropovodech Družba i IKL se zvýšila bezpečnostní opatření vyvolaná především kybernetickými útoky na produktovody v zámoří.  Právě posílení bezpečnosti průmyslových a provozních systémů je jednou z priorit naší společnosti

Dotkla se pandemie coronaviru firmy MERO i jinak?

V období pandemické situace byla ve společnosti MERO prioritou především ochrana zdraví zaměstnanců a zajištění kontinuálního provozu ropovodů a centrálního tankoviště ropy bez jakýchkoli omezení. Zpracovali jsme pandemický plán, který byl průběžně aktualizován a doplňován v závislosti na získaných průběžných poznatcích tak, abychom byli připraveni na možné další scénáře šíření nebezpečných nemocí. Přijímaná opatření byla samozřejmě vždy v souladu s nařízeními ministerstva zdravotnictví a usneseními Vlády ČR.

Odrazila se pandemická situace i na ekonomických výsledcích Vaší firmy? Jak by se měl v příštích letech vyvíjet objem přepravy ropy?

Ekonomické výsledky měřené výnosy a ziskem naší společnosti jsou poměrně stabilní.  V průběhu pandemie jsme přistoupili k optimalizaci provozních nákladů a jejich efektivnímu řízení a připravili se tak na možné kolísání ekonomiky, které postihlo v určité míře veškeré obory ekonomické činnosti, dočasně i poptávku po ropných produktech. V blízké budoucnosti však očekáváme zájem o ropné produkty minimálně stejný, spíše však vyšší, jak dokazuje oživení ekonomiky téměř ve všech oborech.

Kolik ropy přichází ropovodem Družba a kolik ropovodem IKL? Mění se to v čase ve prospěch IKL?

Podíl dodávek ropovodem Družba a IKL je zhruba 1:1. V podobném poměru očekáváme i přepravu v druhé polovině roku 2021. Ropovod Družba zásobuje výhradně litvínovskou rafinérii, dodávky ropovodem IKL jsou přepravovány z větší části do kralupské rafinérie, která je konfigurována na zpracování tzv. sladké, bezsirné ropy.

Už několik let se mluví o to, že dodávky Družbou nejsou zcela bezpečné.Jak to vypadá se zvýšením kapacity ropovodu TAL, které by Českou republiku učinilo víceméně nezávislou na dodávkách z Ruska?

K projektu navýšení kapacity ropovodu TAL, který je na seznamu tzv. Projektů společného zájmu EU, byla zpracována studie proveditelnosti a průběžně realizovány dílčí fáze projektu. O dokončení projektu ale zatím není rozhodnuto, k realizaci je nutný souhlas ostatních akcionářů.

Další možností diverzifikace dodávek ropy je napojení na německé ropovody. Jaký je stav projektu propojení s rafinerií Leuna?

Tento projekt je jedním z takzvaných Projektů společného zájmu EU. Případná výstavba a investice s projektem spojené by probíhaly jak na území České republiky, tak z větší části i na území Německa. Na české straně je odsouhlasena trasa potenciálního ropovodu, o jeho případné realizaci se však z důvodu nezájmu protistrany v tuto chvíli neuvažuje.

Na Slovensku se uvažovalo o diverzifikaci dodávek ropy prostřednictvím projektu BSP - propojení rafinerie Slovnaft s rakouským Schwechatem.

Jedná se o společný projekt Transpetrolu a rakouského OMV, který byl pozastaven. Z důvodu ochrany vodních zdrojů v oblasti Žitného ostrova na území Slovenska nebyl z 11 diskutovaných tras schválen žádný koridor, kudy by mohl ropovod vést.

Připravují se tedy v Evropě vůbec nějaké nové ropné projekty?

Na seznamu Evropské komise je celkem pět ropných tzv. Projektů společného zájmu, z nichž dva projekty jsou již zmíněné projekty MERO. Celkově je ale možno říci, že je snahou EU fosilní projekty přehodnocovat a spíše pozastavovat.

Jsou ropné projekty v útlumu v souvislosti s tím, že řada zemí EU plánuje konec automobilů se spalovacími motory po roce 2035, který by radikálně snížil poptávku po ropě? Připravuje se na to Vaše firma? Jak?

Rozhodnutí o realizaci nebo zastavení či zrušení projektů v oblasti přepravy a skladování ropy je výsadním právem jednotlivých přepravců ropy.

V současnosti probíhá intenzivní posuzování potenciálního nástupu modernějších technologií.

MERO trvale monitoruje současnou situaci zahrnutou v tzv. Green Deal 2050, tj. zvýšení podílu elektromobility, realizaci vodíkové strategie ČR, snižování energetické náročnosti, emisí CO2 a využívání vlastních zelených obnovitelných zdrojů energie. I přes aplikaci těchto nových technologií, zejména využití vodíku, bude ropa nadále tvořit klíčovou vstupní surovinu pro transformovaný petrochemický a chemický průmysl. Očekáváme, že MERO bude klíčovým logistickým operátorem i v budoucím energetickém mixu ČR.

Jaké ambice má IAOT (International Association of Oil Transporters)?

IAOT je nevládní neziskovou organizací, která byla založena v v roce 2013 v Praze a aktivně začala fungovat v roce 2015. Jejím hlavním cílem a posláním je koordinace společných kroků souvisejících s přepravou ropy, zejména pak ropovodem Družba, ale nejen jím. Vzájemně sdílíme informace v oblasti provozování ropovodů, skladování ropy nebo ropných produktů, popřípadě společně diskutujeme možné krizové situace v oblasti dodávek ropy. V současné době má asociace devět členů, kromě MERO to je ruská společnost Transněfť, slovenský Transpetrol, Gomeltransneft z Běloruska, maďarský MOL, kazašský KazTransOil, China National Petroleum Corporation z Číny, Ukrtransnafta z Ukrajiny a chorvatský Janaf.

Můžete odhadnout vývoj cen ropy?

Vývoj ceny ropy je dán poptávkou po daném typu této komodity na světovém trhu. MERO je transportní a logistickou společností, která s ropou neobchoduje. Ropu přepravujeme pro našeho zákazníka, neurčujeme objemy potřebné pro další zpracování na ropné produkty, ani nedisponujeme plány prodejů ropných produktů.

Jaké má Vaše společnost dnes vztahy s firmami ČEPRO a Unipetrol?

Se společností ČEPRO úzce spolupracujeme a tato kooperace vychází ze synergických efektů v rámci sdílení dat, služeb, a především ze skutečnosti, že máme společného akcionáře. Společnost ORLEN Unipetrol je naším klíčovým zákazníkem a jako vlastník obou rafinérií v České republice jednoznačně udává objemy ropy přepravené našimi oběma ropovody. ORLENu Unipetrol poskytujeme i služby v oblasti operativního skladování ropy a jsme připraveni tyto služby v případě zájmu dále rozšířit.

Jaká je dnes struktura skladování v Evropě a měla by se změnit kupříkladu velikost nouzových zásob ropy?

Struktura skladování ropy v Evropě je mírně nad úrovní skladování České republiky.  Nicméně Česká republika prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv své kvóty pro skladování plní.  Stav nouzových zásob ropy a ropných produktů v ČR k 1. 7. 2021 činila 94,43 dnů průměrného denního čistého dovozu. Společnost MERO zajišťuje kvalitní, bezpečné a plynulé skladování ropy pro potřeby SSHR.

Připravujete i projekty na zvyšování skladovacích kapacit anebo očekáváte útlum poptávky po ropě?

MERO má zájem poskytovat kvalitní služby spojené se skladováním ropy pro SSHR, ale také pro jiné subjekty.  Pro naše partnery máme k dispozici nejmodernější skladovací kapacity a v případě zájmu jsme otevřeni jejich dalšímu rozšíření. Vše závisí na poptávce a vůli našich obchodních partnerů.

Co vnímáte jako hlavní rizika pro přepravu a skladování ropy?

Kromě stability a bezpečnosti přepravy a skladování se zaměřujeme na možné kybernetické útoky. Vážně se zabýváme možným napadením našich průmyslových i provozních systémů. K ochraně kritické infrastruktury provádíme pravidelná cvičení se všemi složkami integrovaného záchranného systému a v letošním roce proběhne komplexní cvičení SAFEGUARD.

Dále pravidelně monitorujeme a kontrolujeme koridory ropovodů, abychom předešli riziku poškození ropovodů např. při neohlášených stavebních činnostech.

Co se týká skladování ropy, jsou zde vysoká bezpečnostní rizika, která má naše společnost plně analyzována a velmi dobře pokryta akčními plány.  Veškerá rizika jsou pravidelně aktualizována včetně následných opatření. Samozřejmě provádíme nezbytnou osvětu našich zaměstnanců i dodavatelů, abychom eliminovali možné selhání lidského faktoru. V neposlední řadě se zaměřujeme také na environmentální rizika spojená s možnými ekologickými dopady, kde je naše společnost velmi úspěšná.

Společnost MERO zvítězila v soutěži pořádané Mezinárodní asociací přepravců ropy (IAOT) v oblasti efektivity spotřeby elektrické energie při přepravě za rok 2019. Jak toho docílila?

V rámci jedné z pracovních skupin IAOT, která je zaměřena na energetickou efektivitu, probíhá pravidelný benchmarking mezi členskými společnostmi. MERO dosahuje ve srovnání s ostatními společnostmi dlouhodobě výborných výsledků. Je to dáno trvalým důrazem na technologickou, procesní a logistickou efektivitu. Díky modernizaci našich čerpacích stanic jsme schopni za pomoci řídících systémů provozovat naše ropovody z hlediska energetické náročnosti velmi efektivně.

MERO chce zdigitalizovat provoz ropovodů. Co to znamená?

V červenci 2021 jsme dokončili studii digitalizace procesů v rámci průmyslových i provozních systémů. V roce 2022 a 2023 dojde k obnově řídicího systému na ropovodu IKL a upgrade systému na ropovodu Družba.  Následně bychom rádi připravili tří až pětiletý plán postupné digitalizace veškerých procesů s unifikací a propojením našich systémů a datových úložišť. Vše s propojením na fyzickou a systémovou bezpečnost našich objektů.

Jak hodlá MERO naplňovat klimatické cíle EU? Máte plán, jak dosáhnout klimatické neutrality?

MERO pečlivě monitoruje cíle stanovené EU, tzv. Green Deal, a nové technologické alternativy. Plánujeme snížení energetické náročnosti našich administrativních budov a připravujeme projekt výstavby fotovoltaické elektrárny na centrálním tankovišti ropy. Nad rámec legislativních požadavků eliminujeme únik skleníkových plynů při odstávkách a čištění nádrží.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín číslo 4/2021

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2024/01 Téma číslaDistribuce pohonných hmot
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek