60 procent ať to stojí, co to stojí!

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu 16. září ve svém poselství o stavu Evropské unie navrhla, že země EU by měly do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Dosavadní plán přitom počítal se 40 procenty. Mnoho ekonomů, politických komentátorů i odborníků se shodlo v názoru, že jde o nereálný cíl. Uběhly pouhé tři týdny a Evropský parlament odhlasoval snížení o celých 60 procent. Levicově zelená elita Evropského parlamentu tím už prokazuje jen svou totální nekompetentnost a absolutní ideologickou zaslepenost.

Jde opravdu do tuhého

Ideologicko-ekologickou masáž zahájila Evropská komise už 11. prosince 2019, kdy byl poprvé představen Nový Zelený úděl pro Evropu.  Předsedkyně Ursula von der Leyen tehdy prohlásila: "Musíme usilovat o víc: o 50 %, ne-li o 55 %." Aby se tak stalo, slíbila předložit v prvních sto dnech ve své funkci návrh unijního předpisu o klimatu, aby se cíl absolutní dekarbonizace pro rok 2050 stal právně závazným. A tak se tedy i stalo, ovšem schváleno bylo "jen" kompromisní snížení o 40 %.

Pak však na jaře přišla pandemie covid-19 a reálně uvažující ekonomové logicky očekávali, že v reakci na to budou ambiciózní a také patřičně drahé plány EU poněkud rozvolněny. Jenže chyba lávky! Ještě během léta byl schválen návrh Fondu obnovy EU, do kterého elity EU prosadily svou zelenou utopii bez ohledu na reálný stav ekonomik členských států devastovaných pandemií. Do výhradně zelených projektů měla podle předloženého návrhu směřovat více než třetina (37 %) ze 750 miliard eur budoucího dluhu EU.

Tím ovšem prosazování zelené ideologie EU zdaleka neskončilo, což nám Ursula von der Leyen předvedla předložením ještě ambicióznějšího plánu ve svém poselství o stavu Evropské unie. Podle něj paní předsedkyně připouští ještě drastičtější omezení: "Uznávám, že zvýšení ze 40 na 55 % je pro některé příliš vysoké, ale pro jiné naopak nedostatečné..." Že má v evropském parlamentu převahu spíše ta druhá skupina, se ukázalo hned při nejbližším hlasování. Poslanci akceptovali argumenty a výzvy předsedkyně EK a odhlasovali snížení dokonce o 60 %.

Ministr Havlíček: už 55 % je nereálných

Snížit emise skleníkových plynů, jak navrhla předsedkyně Evropské komise, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka pro ČR nereálné, zvláště pokud si má ČR zachovat energetickou soběstačnost. "Rozumíme ekologickým ambicím EU, ale podstatné je, jak to dopadne na jednotlivé země. Každá má jinou průmyslovou, energetickou a dopravní infrastrukturu. Vize nesmí být pouze ideologie a přání, ale musí být podložena konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích. Ta pak musí mít reálný základ s ohledem na aktuální situaci, kdy celá Evropa řeší dopady pandemie," řekl Havlíček v bezprostřední reakci MPO.

Co komu von der Leyen "dluží"?

Zdá se, že zelená ideologie a napohled naivní přání elit EU nejsou tak zcela motivovány ušlechtilou snahou zachránit planetu. Důležité je si v této souvislosti připomenout, komu vděčí paní předsedkyně za svou mocenskou pozici. V těsných předsednických volbách do čela Evropské komise v roce 2019 zvítězila Ursula Von der Leyen jen o pouhých 9 hlasů, a to díky silnému tlaku Angely Merkel na frakci evropských lidovců (EPP). Současně musela udělat všechno pro to, aby dostala na svou stranu i druhou nejsilnější frakci, socialisty a demokraty (S&D), a také uskupení Obnova Evropy. Podpora ovšem nebyla zadarmo. Každá z frakcí si do programu nové šéfky EK prosadila to své, což je na doposud deklarovaných vizích nové předsedkyně více než zjevné!

Kdo je v pozadí?

Vše nasvědčuje tomu, že zmíněná partajní uskupení Evropského parlamentu jsou účelově manipulována zejména prostřednictvím agresivní lobby, která vystupuje pod hlavičkou na první pohled neškodné asociace Transport & Environment. 

Tato velmi mocná skupina však sdružuje několik desítek ekologických neziskovek, velkých firem a korporací, jejichž nesporným zájmem je profitovat z budoucí zelené ekonomiky EU, a to bez ohledu na ekonomické důsledky pro obyvatelstvo. Při hlubším studiu zdrojů EU a dalších dokumentů, které jsou veřejně k dispozici, lze získat i jednoznačné důkazy o působení této zelené lobby na evropské politiky. Sama paní předsedkyně se k tomu ve svém projevu hrdě hlásí: "Včera mi 170 vedoucích představitelů podniků a investorů - z malých a středních podniků i některých největších světových podniků - napsalo, že vyzývají, aby Evropa stanovila cíl alespoň na 55 %". Naše redakce má jeden z takových dopisů k dispozici. Odeslala ho Evropské komisi asociace Transport & Environment 5 dní před tímto projevem a vyzývá zde EU, aby stanovila rok 2035 jako konečné datum ukončení prodeje osobních automobilů se spalovacími motory."

V Evropském parlamentu má tato lobby skvělého zastánce a hlásnou troubu, a sice předsedu Výboru EP pro životní prostředí a veřejné zdraví Pascala Canfina (strana Obnova Evropy), který se zřejmě zapíše do budoucích pohnutých dějin Evropy svou letošní březnovou výzvou Evropské aliance pro zelenou obnovu. Všech 200 jejích signatářů se jakoby náhodou většinou shoduje se zájmovou skupinou Transport & Environment, a právě tato výzva je zásadním impulzem ke spuštění výše zmíněného Fondu obnovy EU s extrémně zeleným zabarvením.

Petrolejáři se brání, ale…

Už v polovině roku 2018, kdy Evropská komise připravovala současná drakonická opatření k omezení emisí pro automobily, zahájila evropská petrolejářská asociace FuelsEurope kampaň, ve které se snažila hledat i jiné cesty k dosažení uhlíkové neutrality, a to především v dopravě. Vznikla tak celá řada materiálů, které lze shrnout pod společným názvem Vize 2050 - cesta k vývoji rafinérského průmyslu a nízkouhlíkatých kapalných paliv.

V dokumentech FuelsEurope se, stručně řečeno, poukazuje na fakt, že celospolečenské náklady na tolik populární masivní elektrifikaci dopravy budou do roku 2050 mnohem vyšší než cesta k bezuhlíkatým palivům, udržení čistých spalovacích motorů a kombinované mobilitě.

Křik zelených aktivistů však tuto zcela konstruktivní argumentaci nejen přehlušil, ale v podstatě na půdě Evropské komise a parlamentu úplně zablokoval, a dokonce prosazuje úplný zákaz spalovacích motorů.  V reakci na stále nepříznivější situaci iniciovala petrolejářská asociace FuelsEurope tuto kampaň letos znovu. A tentokrát vyzvala k podpoře i národní asociace členských států EU. Vizi 2050 se tak připravuje v nejbližších dnech podpořit i Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).

Do legislativy EU půjde 60 %

"Dokázali jsme to! 60 % zvítězilo!" Těmito slovy zhodnotila hlasování europarlamentu 6. října švédská europoslankyně Jytte Guteland ze skupiny socialistů a demokratů (S&D), která byla zpravodajkou pro navrhovanou aktualizaci evropského zákona o klimatu. My se ale ještě vraťme k části projevu předsedkyně EK a pochopíme vážnost situace po tomto vítězství zelených aktivistů: "Bude-li tento nový cíl splněn, sníží se tím naše závislost na dovozu energie, vytvoří se miliony dalších pracovních míst a více než o polovinu se omezí znečištění ovzduší. Abychom však tohoto cíle dosáhli, musíme začít hned. Do příštího léta proto přepracujeme veškeré naše právní předpisy v oblasti klimatu a energetiky tak, aby mohlo pokračovat další snižování emisí."

A paní předsedkyně pokračuje obligátním socialistickým receptem, jak toho dosáhnout: "Posílíme obchodování s emisemi, podpoříme obnovitelnou energii, zlepšíme energetickou účinnost, zreformujeme zdanění energie…" Hm. Každý občan EU se zdravým rozumem si jistě dokáže představit, co se za tím skrývá a jaká další daňová zátěž nás čeká v souvislosti s hláškou: "Reformujeme zdanění energie." Podle pozitivního komentáře Williama Todtse, výkonného ředitele asociace Transport & Environment, tak může EU kupříkladu zahrnout automobilová paliva do obchodu s emisními povolenkami, což by mohlo znamenat zvýšení cen pohonných hmot o přibližně 3 Kč na litr.

Také vám to připadá jako nereálné a myslíte si, že to nemůže projít? Nedělejme si iluze. Podíváme-li se na profily europoslanců podporující zelené cíle EU, zjistíme, že většina není "zatížena" ani technickým, ani ekonomickým vzděláním. I proto lze očekávat, že všechno, co jim zelená lobby předloží, schválí. Když v roce 1653 Oliver Cromwell rozpouštěl anglický parlament, prohlásil: "Když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem ani životem." Nadčasová myšlenka…

S poděkováním za pomoc Ivanu Indráčkovi, SČS

Autor: Ing. Miroslav Stříbrský, Zdroj: PETROLmagazín

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2020/05 Téma číslaUnikátní mycí linka na vojenskou techniku
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek