Partner pro Eurooil bude do konce roku

První fází koronakrize jsme prošli dobře, spotřeba pohonných hmot sice spadla až o třetinu, v červenci se ale naše prodeje už vrátily na úroveň loňského roku. Vyhráno však ještě není. Investiční plány to ale neovlivní, říká v rozhovoru pro Petrol magazín Jan Duspěva, předseda představenstva firmy Čepro, a. s.

Jak jste prošli koronavirovou krizí a jaký bude mít dopad na hospodaření firmy Čepro?

Zásadní je říci, že krize ještě nekončí a dopady jistě pocítíme. První šokovou částí krize jsme prošli dobře, podařilo se nám stabilizovat a upravit dodávky pohonných hmot, vypořádali jsme se s prudkým poklesem cen pohonných hmot, aniž nás to ekonomicky poškodilo. Velmi negativní byl prudký pokles spotřeby pohonných hmot, v nejhorším období to bylo meziročně až o třetinu. V červenci se ale naše prodeje už vrátily na úroveň loňského roku, z toho máme velkou radost, Snažili jsme se vyjít vstříc našim partnerům i zákazníkům - například jsme přistoupili na prodloužení splatnosti faktur, poskytovali jsme ochranné pomůcky. Z celospolečenského pohledu asi naše nejvýraznější pomoc bylo zapojení se do výroby dezinfekce. Ve skladu Šlapanov jsme vyrobili cca 4 miliony litrů dezinfekční směsi.

Tu jste prodávali, nebo poskytovali zadarmo?

Byla to kombinace. Největší objem jsme distribuovali za nákladové ceny podle jisté prioritizace dané ministerstvy průmyslu a životního prostředí, a to krajům, městům, zdravotnickým zařízením atd. Jistou část jsme poskytli i zadarmo v rámci našich CSR aktivit.

Chtěl bych také poděkovat našim zaměstnancům. Krize ukázala, že schopnost našich lidí se semknout je na velmi vysoké úrovni. Někteří lidé museli být dokonce odloučeni od rodin a byli zavřeni ve skladech, aby zajistili bezchybný chod kritické infrastruktury. Je třeba ocenit i nasazení a obětavost prodavačů na čerpacích stanicích, kteří sice jsou zaměstnanci našich partnerů, ale chovali se velmi statečně a museli za všech okolností obsluhovat a zachovat provoz těchto čerpaček.

Když to zrekapituluji, první část krize jsme zvládli velmi dobře. Aktuálně jsme v očekávání dalšího vývoje a snažíme se připravit na všechny možné varianty, protože je zde riziko návratu vyššího počtu nakažených i dopadů ekonomické krize. Podle mě nemáme ještě vyhráno.

Máte připraven nějaký další krizový plán?

Ano, máme připraveny eskalační modely. Našim cílem je především udržet výdej z našich skladů, což je hlavním posláním naší firmy. Máme proto připraveny eskalační modely i krizové scénáře pro jednotlivé sklady i pro celé ČEPRO. Krizové scénáře pro čerpací stanice jsme si vyzkoušeli v praxi, protože jsme zažili nákazu na jedné z našich čerpacích stanic a ověřili jsme si, že naši hasiči jsou schopni čerpací stanici v krátkém čase vydezinfikovat a znovu uvést do bezpečného provozu.

Co se týká ekonomické situace, připravujeme se na různé modely vývoje ekonomiky a spotřeby pohonných hmot. 

Budete třeba muset měnit skladbu prodeje, propouštět nebo zavírat některé sklady?

Změnu skladby prodeje nepředpokládáme, spíše menší pokles či stagnaci spotřeby a s tím i menší nákupy pohonných hmot z naší strany. S propouštěním nepočítáme, protože společnost je ekonomicky stabilní a počet zaměstnanců byl optimalizován v dřívějších letech. Se snižováním počtu skladů či s jinou redukci také nepočítáme.

Může tedy ekonomická krize ovlivnit vaše investiční plány?

V současné době ne, protože naše investiční plány jsou řízeny střednědobým plánem automatizace a digitalizace. Dokončujeme projekty, které jsme zahájili. Největším projektem je automatizace skladu Potěhy. Chtěli bychom, aby příští rok fungoval plně automaticky. Letos se nám podařilo dokončit veškerou stavební dokumentaci a povolovací řízení.

Další oblastí, které se týká automatizace, je výdej pohonných hmot. Má to souvislost i s bojem proti koronavirové pandemii. Do konce letošního roku chceme totiž vytvořit zcela samoobslužný výdej pohonných hmot do autocisteren. Výdej dokladů při odběru pohonných hmot nebude zajištěn stykem operátora s řidičem, systém bude zcela automatizovaný.

Velké investiční prostředky plánujeme vložit i do modernizace a rozšiřování automatických protipožárních zařízení a systémů.

Firma měla v červnu problém se záplavami ve skladu Třemošná, kde byly zatopeny nádrže s pohonnými hmotami. Plánujete nějaká opatření, aby se to nemohlo opakovat?

Měli jsme menší problémy s vyplavením části technologie ve vazbě na technologickou havárii (zahoření při výměně plamenojistky), ale všechny jsme zvládli a žádný z nich neměl za následek delší odstavení výdeje pohonných hmot.

Obecně ale platí, že změna klimatu, tj. častější přívalové deště spolu s masivním odlesněním způsobeným kůrovcovou kalamitou, klade větší nároky na zabezpečení technologií. Tyto problémy máme hlavně ve dvou skladech, ve Šlapánově a v Loukově, kde kvůli kůrovcové kalamitě odumřelo nejvíce lesních smrkových porostů. Zatím se nám ale daří těmto problémům efektivně čelit.

Co vaše dlouhodobé investiční plány? Dočetla jsem se například o úvahách o propojení s polskými a německými produktovody, s rafinerií Leuna…

Strategických úvah máme celou řadu, ale tyto jsou časově velmi náročné a závisejí i na zahraničních partnerech. Jednání sice probíhají, ale žádný z těchto projektů není zatím ve stadiu schvalování, nebo dokonce zahajování.

Tyto plány na propojení s okolními zeměmi asi souvisejí s tím, že odebíráte pohonné hmoty od Unipetrolu, který patří Polákům, od německého Totalu, kterému patří rafinerie v Leuně, a od maďarské firmy MOL, které patří i rafinerie Slovnaft. Se Slovenskem ale už propojení jste, ne?

Ano, je to tak.

Perspektivnějším a kvalitnějším biopalivem než MEŘO je hydrogenovaný rostlinný olej (HVO), který využívá například Benzina. Ta jej přimíchává do paliva Verva Disel. Používáte jej k přimíchávání do motorové nafty i vy?

Ano. Do nafty přimícháváme FAME, v Česku hlavně MEŘO, ale i pokročilejší varianty, a také HVO, a to v desítkách procent, v roce 2020 plánujeme objem v desítkách tisících tun. HVO dovážíme.

Stále platí, že 54% podíl na dodávkách MEŘO má PREOL?

Je to zhruba polovina, ten podíl se nyní mírně snižuje. Závisí to na ekonomické výhodnosti dodávek. Rámcové smlouvy na odběr biopaliv máme v tuto chvíli se sedmi partnery a jejich počet se stále navyšuje.

Uvažuje se stále o spojení MERO a ČEPRO?

Momentálně tento projekt není na pořadu dne, nezabýváme se jím.

Máte stále v plánu prodat síť čerpacích stanic EuroOil?

My jsme s prodejem nikdy nepočítali, to je mylná informace z médií. Chceme si ji nechat v majetku, ale zvažujeme, že bychom se spojili s nějakou silnou evropskou retailovou značkou a síť by byla pronajata a rebrandována, tj. přejmenována. Tím bychom získali přidanou hodnotu v oblasti marketingu i maloobchodního know-how.

Už jste si vybrali partnera?

Zatím ne. Koronavirová opatření nám výběr partnera bohužel prodloužila, protože byla omezena možnost setkávání a cestování. Předpokládáme, že výběr partnera by mohl proběhnout do konce roku.

Vy jste zároveň předsedou představenstva asociace ČAPPO. Jak vidíte reálné možnosti implementace směrnice RED II o obnovitelných zdrojích v dopravě v České republice?

ČAPPO dlouhodobě spolupracuje na podpoře zavádění evropské legislativy v ČR. V oblasti alternativních paliv spolupracujeme s VŠCHT Praha, prezentovali jsme zde naši studii. Přidali jsme se do projektu MŽP a VŠCHT, kde byly zpracovány optimalizační bilanční modely, jak co nejefektivněji splnit cíle směrnice RED II. Naše přesvědčení je, že doprava bude v příštím období zabezpečována energetickým mixem, který bude výrazně širší než dnes. K benzinům a motorové naftě se přidá celá řada alternativních paliv - elektřina, zemní plyn, vodík a možná i další. Proto je třeba, aby legislativa byla co nejvíce otevřená a multifunkční, aby vyhovovala jak petrolejářům, tak plynařům či elektrikářům. Zatím se nám daří postupovat koordinovaně, předpokládáme, že do konce prázdnin předložíme ministerstvu průmyslu model fungování s cílem, aby směrnice RED II byla v českých podmínkách nejen splnitelná, ale aby přijaté zákony byly maximálně efektivní pro sektor elektroenergetiky, plynárenství i petrochemie, abychom byli schopni nabízet na trhu ucelený mix paliv, z něhož by si mohli vybrat všichni zákazníci podle svých preferencí.

V současné době tedy intenzivně pracujeme na modelu, který by měl být podkladem pro novou legislativu vycházející ze směrnice RED II. Je to momentálně největší priorita ČAPPO, jednání pracovní skupiny probíhají každý týden, do konce prázdnin bychom chtěli předložit výsledek.

Kdy by měla být tato legislativa přijata?

Implementační termín je polovina roku 2021. Záleží to ale spíše na legislativním procesu v České republice než na nás.

V průběhu koronavirové krize se mluvilo o možném zmírnění směrnice RED II. Stále to platí?

Změny se nečekají. Podle našich informací z Evropského parlamentu jsou pro EU cíle v oblasti ochrany životního prostředí klíčové.

Čili nástup elektromobilů a dalších alternativních paliv se brzdit nebude?

Legislativně ani politicky určitě ne, ale na druhou stranu jsme přesvědčeni, že i v roce 2030 a dále bude nosnou energií v dopravě nafta a benzin.

Jaký podíl bude mít?

Odhady se různí, bude záležet na postupu legislativy i na podpoře jednotlivým zdrojům a na vývoji v automobilovém průmyslu, nabídce vozového parku. Studie TAČR tvrdí, že v roce 2030 budou kapalná fosilní paliva tvořit stále 90 a více procent palivového mixu v dopravě.

A ten zbytek? Co třeba vodík? Považujete ho za perspektivní?

Ve městech budou efektivní především elektromobily, elektřina či CNG se uplatní především v městské hromadné dopravě, v městské obslužnosti, při malých dojezdových vzdálenostech. Naopak v těžké nákladní dopravě zůstane dominantní motorová nafta. Co se týče vodíku, potenciál vidím v tom, že nabídne dlouhý dojezd i rychlé čerpání, nevýhodou je hlavně cena a nezralost té technologie. Cena alternativních paliv je dosud hlavním handicapem uplatnění alternativních paliv, a to jak samotných paliv, tak vozů. Kdyby CNG nebyl daňově zvýhodněn, měl by problémy prosadit se na trhu, bioCNG je ještě násobně dražší. Problémem je i nedostatečná infrastruktura pro alternativní zdroje.

Co biopaliva? Jsou ještě perspektivní?

Podíly biopaliv 1. generace jsou již zastropovány do roku 2030 na stávající úrovni, EU podporuje zavádění pokročilých biopaliv, dříve biopaliv 2. generace. Zatím mají malé výrobní kapacity, ale jejich podíl se postupně zvyšuje, V Česku je to zatím hlavně na experimentální úrovni. V příštích letech budou proto pokročilá biopaliva pocházet především z dovozu. Český národní plán počítá v příštích letech hlavně s využitím bioplynu coby pokročilého biopaliva.

Jak se budou podle Vás letos vyvíjet ceny pohonných hmot a spotřeba?

Předpokládáme zatím spotřebu na úrovni minulého roku, pokud nedojde k nějakému dalšímu dramatickému vývoji a zhoršení epidemiologické situace. Co se týče cen, zažili jsme jeden z nejprudších pádů cen v historii, nyní se ale ceny už stabilizovaly a doufáme, že do konce roku už zůstanou stabilní.

Záporné ceny ropy už nás tedy nečekají?

To byla taková spíše technická hříčka, technická cena, záporná cena trvala jen velmi krátce. Očekávám, že i ceny ropy se stabilizují na současné úrovni.

PETROLmagazín 4/20

Diskuse

    Přidat nový komentář

    Petrol Magazín

    Aktuální vydání2020/04 Téma číslaNáš časopis slaví kulaté výročí
    Aktuální číslo

    Přihlašte se k odběru novinek

    Reklama

    • CardManager

    PETROLawards

    14. ročník

    prestižní profesní
    celooborové soutěže

    Více informací