7. 9. 2020
První fází koronakrize jsme prošli dobře, spotřeba
pohonných hmot sice spadla až o třetinu, v červenci se ale
naše prodeje už vrátily na úroveň loňského roku. Vyhráno však ještě
není. Investiční plány to ale neovlivní, říká v rozhovoru pro
Petrol magazín Jan Duspěva, předseda představenstva firmy Čepro, a.
s.
Jak jste prošli koronavirovou krizí a jaký bude mít
dopad na hospodaření firmy Čepro?
Zásadní je říci, že krize ještě nekončí a dopady jistě pocítíme.
První šokovou částí krize jsme prošli dobře, podařilo se nám
stabilizovat a upravit dodávky pohonných hmot, vypořádali jsme se
s prudkým poklesem cen pohonných hmot, aniž nás to ekonomicky
poškodilo. Velmi negativní byl prudký pokles spotřeby pohonných
hmot, v nejhorším období to bylo meziročně až o třetinu.
V červenci se ale naše prodeje už vrátily na úroveň loňského
roku, z toho máme velkou radost, Snažili jsme se vyjít vstříc
našim partnerům i zákazníkům - například jsme přistoupili na
prodloužení splatnosti faktur, poskytovali jsme ochranné pomůcky.
Z celospolečenského pohledu asi naše nejvýraznější pomoc bylo
zapojení se do výroby dezinfekce. Ve skladu Šlapanov jsme vyrobili
cca 4 miliony litrů dezinfekční směsi.
Tu jste prodávali, nebo poskytovali
zadarmo?
Byla to kombinace. Největší objem jsme distribuovali za
nákladové ceny podle jisté prioritizace dané ministerstvy průmyslu
a životního prostředí, a to krajům, městům, zdravotnickým zařízením
atd. Jistou část jsme poskytli i zadarmo v rámci našich CSR
aktivit.
Chtěl bych také poděkovat našim zaměstnancům. Krize ukázala, že
schopnost našich lidí se semknout je na velmi vysoké úrovni.
Někteří lidé museli být dokonce odloučeni od rodin a byli zavřeni
ve skladech, aby zajistili bezchybný chod kritické infrastruktury.
Je třeba ocenit i nasazení a obětavost prodavačů na čerpacích
stanicích, kteří sice jsou zaměstnanci našich partnerů, ale chovali
se velmi statečně a museli za všech okolností obsluhovat a zachovat
provoz těchto čerpaček.
Když to zrekapituluji, první část krize jsme zvládli velmi
dobře. Aktuálně jsme v očekávání dalšího vývoje a snažíme se
připravit na všechny možné varianty, protože je zde riziko návratu
vyššího počtu nakažených i dopadů ekonomické krize. Podle mě nemáme
ještě vyhráno.
Máte připraven nějaký další krizový plán?
Ano, máme připraveny eskalační modely. Našim cílem je především
udržet výdej z našich skladů, což je hlavním posláním naší
firmy. Máme proto připraveny eskalační modely i krizové scénáře pro
jednotlivé sklady i pro celé ČEPRO. Krizové scénáře pro čerpací
stanice jsme si vyzkoušeli v praxi, protože jsme zažili nákazu
na jedné z našich čerpacích stanic a ověřili jsme si, že naši
hasiči jsou schopni čerpací stanici v krátkém čase
vydezinfikovat a znovu uvést do bezpečného provozu.
Co se týká ekonomické situace, připravujeme se na různé modely
vývoje ekonomiky a spotřeby pohonných hmot.
Budete třeba muset měnit skladbu prodeje, propouštět
nebo zavírat některé sklady?
Změnu skladby prodeje nepředpokládáme, spíše menší pokles či
stagnaci spotřeby a s tím i menší nákupy pohonných hmot
z naší strany. S propouštěním nepočítáme, protože
společnost je ekonomicky stabilní a počet zaměstnanců byl
optimalizován v dřívějších letech. Se snižováním počtu skladů
či s jinou redukci také nepočítáme.
Může tedy ekonomická krize ovlivnit vaše investiční
plány?
V současné době ne, protože naše investiční plány jsou
řízeny střednědobým plánem automatizace a digitalizace. Dokončujeme
projekty, které jsme zahájili. Největším projektem je automatizace
skladu Potěhy. Chtěli bychom, aby příští rok fungoval plně
automaticky. Letos se nám podařilo dokončit veškerou stavební
dokumentaci a povolovací řízení.
Další oblastí, které se týká automatizace, je výdej pohonných
hmot. Má to souvislost i s bojem proti koronavirové pandemii.
Do konce letošního roku chceme totiž vytvořit zcela samoobslužný
výdej pohonných hmot do autocisteren. Výdej dokladů při odběru
pohonných hmot nebude zajištěn stykem operátora s řidičem,
systém bude zcela automatizovaný.
Velké investiční prostředky plánujeme vložit i do modernizace a
rozšiřování automatických protipožárních zařízení a systémů.
Firma měla v červnu problém se záplavami ve skladu
Třemošná, kde byly zatopeny nádrže s pohonnými hmotami.
Plánujete nějaká opatření, aby se to nemohlo opakovat?
Měli jsme menší problémy s vyplavením části technologie ve
vazbě na technologickou havárii (zahoření při výměně
plamenojistky), ale všechny jsme zvládli a žádný z nich neměl
za následek delší odstavení výdeje pohonných hmot.
Obecně ale platí, že změna klimatu, tj. častější přívalové deště
spolu s masivním odlesněním způsobeným kůrovcovou kalamitou,
klade větší nároky na zabezpečení technologií. Tyto problémy máme
hlavně ve dvou skladech, ve Šlapánově a v Loukově, kde kvůli
kůrovcové kalamitě odumřelo nejvíce lesních smrkových porostů.
Zatím se nám ale daří těmto problémům efektivně čelit.
Co vaše dlouhodobé investiční plány? Dočetla jsem se
například o úvahách o propojení s polskými a německými
produktovody, s rafinerií Leuna…
Strategických úvah máme celou řadu, ale tyto jsou časově velmi
náročné a závisejí i na zahraničních partnerech. Jednání sice
probíhají, ale žádný z těchto projektů není zatím ve stadiu
schvalování, nebo dokonce zahajování.
Tyto plány na propojení s okolními zeměmi asi
souvisejí s tím, že odebíráte pohonné hmoty od Unipetrolu,
který patří Polákům, od německého Totalu, kterému patří rafinerie
v Leuně, a od maďarské firmy MOL, které patří i rafinerie
Slovnaft. Se Slovenskem ale už propojení jste, ne?
Ano, je to tak.
Perspektivnějším a kvalitnějším biopalivem než MEŘO je
hydrogenovaný rostlinný olej (HVO), který využívá například
Benzina. Ta jej přimíchává do paliva Verva Disel. Používáte jej
k přimíchávání do motorové nafty i vy?
Ano. Do nafty přimícháváme FAME, v Česku hlavně MEŘO, ale i
pokročilejší varianty, a také HVO, a to v desítkách procent,
v roce 2020 plánujeme objem v desítkách tisících tun. HVO
dovážíme.
Stále platí, že 54% podíl na dodávkách MEŘO má
PREOL?
Je to zhruba polovina, ten podíl se nyní mírně snižuje. Závisí
to na ekonomické výhodnosti dodávek. Rámcové smlouvy na odběr
biopaliv máme v tuto chvíli se sedmi partnery a jejich počet
se stále navyšuje.
Uvažuje se stále o spojení MERO a ČEPRO?
Momentálně tento projekt není na pořadu dne, nezabýváme se
jím.
Máte stále v plánu prodat síť čerpacích stanic
EuroOil?
My jsme s prodejem nikdy nepočítali, to je mylná informace
z médií. Chceme si ji nechat v majetku, ale zvažujeme, že
bychom se spojili s nějakou silnou evropskou retailovou
značkou a síť by byla pronajata a rebrandována, tj. přejmenována.
Tím bychom získali přidanou hodnotu v oblasti marketingu i
maloobchodního know-how.
Už jste si vybrali partnera?
Zatím ne. Koronavirová opatření nám výběr partnera bohužel
prodloužila, protože byla omezena možnost setkávání a cestování.
Předpokládáme, že výběr partnera by mohl proběhnout do konce
roku.
Vy jste zároveň předsedou představenstva asociace ČAPPO.
Jak vidíte reálné možnosti implementace směrnice RED II o
obnovitelných zdrojích v dopravě v České
republice?
ČAPPO dlouhodobě spolupracuje na podpoře zavádění evropské
legislativy v ČR. V oblasti alternativních paliv
spolupracujeme s VŠCHT Praha, prezentovali jsme zde naši
studii. Přidali jsme se do projektu MŽP a VŠCHT, kde byly
zpracovány optimalizační bilanční modely, jak co nejefektivněji
splnit cíle směrnice RED II. Naše přesvědčení je, že doprava bude
v příštím období zabezpečována energetickým mixem, který bude
výrazně širší než dnes. K benzinům a motorové naftě se přidá
celá řada alternativních paliv - elektřina, zemní plyn, vodík a
možná i další. Proto je třeba, aby legislativa byla co nejvíce
otevřená a multifunkční, aby vyhovovala jak petrolejářům, tak
plynařům či elektrikářům. Zatím se nám daří postupovat
koordinovaně, předpokládáme, že do konce prázdnin předložíme
ministerstvu průmyslu model fungování s cílem, aby směrnice
RED II byla v českých podmínkách nejen splnitelná, ale aby
přijaté zákony byly maximálně efektivní pro sektor
elektroenergetiky, plynárenství i petrochemie, abychom byli schopni
nabízet na trhu ucelený mix paliv, z něhož by si mohli vybrat
všichni zákazníci podle svých preferencí.
V současné době tedy intenzivně pracujeme na modelu, který
by měl být podkladem pro novou legislativu vycházející ze směrnice
RED II. Je to momentálně největší priorita ČAPPO, jednání pracovní
skupiny probíhají každý týden, do konce prázdnin bychom chtěli
předložit výsledek.
Kdy by měla být tato legislativa přijata?
Implementační termín je polovina roku 2021. Záleží to ale spíše
na legislativním procesu v České republice než na nás.
V průběhu koronavirové krize se mluvilo o možném
zmírnění směrnice RED II. Stále to platí?
Změny se nečekají. Podle našich informací z Evropského
parlamentu jsou pro EU cíle v oblasti ochrany životního
prostředí klíčové.
Čili nástup elektromobilů a dalších alternativních paliv
se brzdit nebude?
Legislativně ani politicky určitě ne, ale na druhou stranu jsme
přesvědčeni, že i v roce 2030 a dále bude nosnou energií
v dopravě nafta a benzin.
Jaký podíl bude mít?
Odhady se různí, bude záležet na postupu legislativy i na
podpoře jednotlivým zdrojům a na vývoji v automobilovém
průmyslu, nabídce vozového parku. Studie TAČR tvrdí, že v roce
2030 budou kapalná fosilní paliva tvořit stále 90 a více procent
palivového mixu v dopravě.
A ten zbytek? Co třeba vodík? Považujete ho za
perspektivní?
Ve městech budou efektivní především elektromobily, elektřina či
CNG se uplatní především v městské hromadné dopravě, v městské
obslužnosti, při malých dojezdových vzdálenostech. Naopak
v těžké nákladní dopravě zůstane dominantní motorová nafta. Co
se týče vodíku, potenciál vidím v tom, že nabídne dlouhý
dojezd i rychlé čerpání, nevýhodou je hlavně cena a nezralost té
technologie. Cena alternativních paliv je dosud hlavním handicapem
uplatnění alternativních paliv, a to jak samotných paliv, tak vozů.
Kdyby CNG nebyl daňově zvýhodněn, měl by problémy prosadit se na
trhu, bioCNG je ještě násobně dražší. Problémem je i nedostatečná
infrastruktura pro alternativní zdroje.
Co biopaliva? Jsou ještě perspektivní?
Podíly biopaliv 1. generace jsou již zastropovány do roku 2030
na stávající úrovni, EU podporuje zavádění pokročilých biopaliv,
dříve biopaliv 2. generace. Zatím mají malé výrobní kapacity, ale
jejich podíl se postupně zvyšuje, V Česku je to zatím hlavně
na experimentální úrovni. V příštích letech budou proto
pokročilá biopaliva pocházet především z dovozu. Český národní
plán počítá v příštích letech hlavně s využitím bioplynu
coby pokročilého biopaliva.
Jak se budou podle Vás letos vyvíjet ceny pohonných hmot
a spotřeba?
Předpokládáme zatím spotřebu na úrovni minulého roku, pokud
nedojde k nějakému dalšímu dramatickému vývoji a zhoršení
epidemiologické situace. Co se týče cen, zažili jsme jeden
z nejprudších pádů cen v historii, nyní se ale ceny už
stabilizovaly a doufáme, že do konce roku už zůstanou stabilní.
Záporné ceny ropy už nás tedy nečekají?
To byla taková spíše technická hříčka, technická cena, záporná
cena trvala jen velmi krátce. Očekávám, že i ceny ropy se
stabilizují na současné úrovni.
Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín 4/20