Jak z krize? Co nejvíce investovat

Právě v době hospodářské krize vyvolané pandemií koronaviru by se mělo masivně investovat do nových technologických celků, které se pak využijí v době konjunktury k růstu a zkvalitnění produkce, říká v rozhovoru pro Petrol magazín předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák.

Jak moc poznamenala činnost vaší firmy pandemie, která z omezení vlády se nejvíce dotkla vaší činnosti?

ČEPS má velkou výhodu v tom, že je na mimořádné situace připravena. Jsme součástí kritické infrastruktury státu, máme krizové plány a postupy, jak podobné situace řešit. Při nástupu pandemie jsme řešili dva klíčové úkoly - zabezpečit provoz soustavy a dodávky elektřiny a zároveň ochránit zdraví našich zaměstnanců. De facto ze dne na den byla realizována speciální režimová opatření, která pokrývala veškerý chod firmy. Zaměstnanci, kteří mohli vykonávat práci z domova, přešli na home office. Ostatní pracovníci, jako třeba dispečeři, pracovali ve speciálním režimu tak, aby byla maximálně omezena možnost jejich nákazy. Veškeré aktivity však probíhaly dál. Pandemie běžný chod firmy nezastavila, pouze jsme se přesunuli do online prostředí. Nebylo to bezproblémové období, ale zvládli jsme ho velice dobře.

Které největší problémy jste během nouzového stavu museli řešit? Museli jste třeba řešit problémy se snížením odběru elektřiny?

Pandemie s sebou přinesla změny provozních ukazatelů elektrizační soustavy ČR. Došlo ke snížení spotřeby, výroby i cen elektřiny na trhu, na tyto změny jsme museli reagovat v rámci dispečerského řízení. Setrvalý pokles spotřeby jsme evidovali od 9. března. Omezení výroby ve velkých továrnách se naplno projevilo v období kolem velikonočních svátků, kdy pokles spotřeby dosáhl v pracovních dnech 15 procent. Pokles ceny elektrické energie, který souvisel s převisem nabídky nad poptávkou, také vedl k tomu, že někteří výrobci na tento faktor trhu zareagovali utlumením výroby, protože se jim nevyplatilo vyrábět. V několika případech se Česká republika stala importní zemí.

Zapojila se Vaše firma do pomoci státu či občanům? Jak?

ČEPS v rámci svého Dárcovského programu dlouhodobě pomáhá tam, kde je potřeba. V souvislosti s pandemií jsme věnovali téměř 15 miliónů korun na projekty spojené s bojem proti onemocnění COVID-19. Nabídli jsme finanční pomoc všem krajům, konkrétně na nákup ochranných pomůcek pro lékaře a zdravotníky a na nákup počítačů pro vzdálenou výuku dětí. Podpořili jsme také projekt CovMask, který realizuje ČVUT společně s pracovní skupinou covid19cz.

Museli jste omezit práci, snížit platy, popřípadě propustit zaměstnance?

Jak už jsem zmiňoval, běžný chod firmy se nezastavil. Práci jsme určitě neomezovali, pandemie nám naopak přinesla řadu nových výzev a úkolů. Zaměstnance jsme nepropouštěli ani nesnižovali platy. To u firmy náležející ke kritické infrastruktuře v podobné situaci ani není na místě.

Žádali jste nějakou pomoc od státu v rámci různých programů?

Nežádali.

Jak hodnotíte chování vlády v době nouzového stavu a pomoc firmám a podnikatelům?

ČEPS byla od začátku členem pracovní skupiny firem náležejících ke kritické infrastruktuře státu, kterou vedlo MPO. V rámci této skupiny se intenzivně řešila koordinace aktivit a postupů tak, aby pandemie měla co nejmenší dopad na chod energetiky a dalších klíčových oblastí. Byl zde odveden velký kus práce.

Přinesla pandemie i něco dobrého? Máte například pocit zlepšení mezilidských vztahů nebo jste třeba díky omezením vypustili věci, které se nyní ukázaly jako zbytečné?

Jednoznačně ukázala, že Češi jsou extrémně schopný národ, který se v době krize dokáže stmelit. Vlna solidarity a ochoty pomoci byla nevídaná. Z provozního pohledu firmy nám pandemie přinesla dvě věci: ověřili jsme si "životnost" našich krizových postupů a zrychlili jsme proces digitalizace ve firmě.

Jak dlouho Vám bude trvat návrat do "normálního" stavu?

Z pohledu provozu soustavy se situace již postupně vrací do normálu. Přibližně 20. dubna se relativní snižování spotřeby zastavilo a na konci dubna a po většinu května se pohybovalo kolem 12 procent. V posledním květnovém jsme se dostali na úroveň zhruba 9 procent, nyní spotřeba odpovídá zhruba letním měsícům. Zaměstnanci se již vrátili do kanceláří, chod firmy se i v tomto ohledu vrací do stavu před vypuknutím pandemie. Jsou samozřejmě dodržována přísná bezpečnostní opatření - firemní prostory jsou pravidelně dezinfikovány, zaměstnanci používají ochranné prostředky apod.

Která průmyslová odvětví byla podle Vašeho názoru nejvíce zasažena opatřeními proti šíření koronaviru?

Restaurační provozy, cestovní ruch, doprava, automobilový průmysl, hotelnictví, ti, kdo měli své dodavatelské řetězce mimo Evropu. Stavebnictví zasaženo nebylo, hlavně to infrastrukturální, tj. dálnice, železnice. Ani výstavba přenosové soustavy zasažena nebyla.

Nakolik hluboká bude ekonomická krize, jak dlouho podle Vás bude trvat?

Doufám, že bude kratší než v letech 2009 a 2012, kdy jsme se z pohledu HDP dostali dvakrát do mínusu kvůli přílišnému přiškrcení ekonomiky. Tehdy se zastavily velké infrastrukturální stavby a následně se utlumila spotřeba domácností namísto toho, aby stát masivně investoval do infrastruktury. Doufám, že jsme se z těchto chyb poučili, navíc nyní běží daleko více staveb než tehdy.

Kolik firem podle Vás krizi nepřežije?

Nebudu hádat, nedokážu to odhadnout.

Co by měly firmy žádat od státu?

Stát toho dnes dělá pro firmy poměrně dost, podpora je podle mě cílena do všech nejvíce zasažených oblastí. Každý podnikatel si podle mého názoru může najít formu pomoci, která mu vyhovuje, protože je dostatečně široká. Určitě by se ale měla zvýšit mobilita obyvatelstva díky infrastrukturálním investicím, aby se předešlo růstu nezaměstnanosti.

Souhlasíte s tím, aby část nákladů na pomoc živnostníkům nesla města a obce, které vláda připravila o část příjmů?

Nejsem to schopen posoudit, protože neznám aktuální možný kompenzační mechanismus, který vláda avizuje.

Co byste poradil petrochemickým firmám, kterým během nouzového stavu citelně klesly tržby?

Mělo by se investovat do nových technologických celků, aby po krizi firmy mohly zvýšit výrobu. Nyní je vhodná doba na investice, když je část kapacit odstavena, a je na to tudíž čas. Je totiž dobré jít proti trendu hospodářského cyklu, investovat v době krize a v době konjunktury pak naplno vyrábět. Je samozřejmě nutné mít na investice finanční zdroje a zde se nabízí prostor pro vládní podporu formou garancí nebo přímých účelových půjček.

Jak by se měly firmy z krize dostat, jak firmu znovu nastartovat? Do čeho by měly přednostně investovat?

Jednoznačně do moderních technologií a do obnovení a zkrácení dodavatelských řetězců. Dodavatelské řetězce, které vozí polotovary a suroviny just in-time, bez meziskladů, často přes půl světa, jsou totiž dnes často přerušené a některé firmy kvůli tomu dosud nemohou vyrábět. Některé řetězce by se proto měly zkrátit, řada výrob (např. hutní výroba), které byly kvůli ekologické zátěži vytěsněny mimo Evropu, nejčastěji do Asie, by se měla vrátit do Evropy, i když jsou "emisní." A tady by se pak měly pod jasnou kontrolou ekologizovat.

V zahraničí je tato výroba sice levnější, ale vyrábí se mnohdy neekologicky. Umisťovat ji mimo Evropu je určité pokrytectví, emise jsou přece celosvětový problém. Podmínky evropských i mimoevropských firem by se proto měly srovnat, měly by být stejné pro všechny. Veškeré dovezené zboží by mělo mít certifikát, že bylo vyrobeno v souladu s ekologickou legislativou, která platí v Evropě.

Jak dlouho podle Vás potrvá krize petrochemického oboru a jaké má toto odvětví perspektivy?

Jeho perspektivy jsou podle mě dobré, věřím, že krize snad nebude trvat dlouho.

Jak by mělo Česko využít unijní fond obnovy? Souhlasíte se způsobem jeho rozdělení, nebo zastáváte názor premiéra Babiše, že více by měly dostat chudší státy EU na úkor států nejvíce postižených pandemií koronaviru?

Souhlasím s názorem premiéra. My jsme reagovali s předstihem, za to se nám mnozí vysmívali, ale pandemii jsme zvládli dobře na rozdíl od některých zemí, které zaspaly. Určitý princip solidarity s nejvíc postiženými zeměmi, jako je Itálie nebo Španělsko, by měl být dodržen, ale mělo by být zohledněno i to, jak kdo krizi zvládl a kdo reagoval s předstihem. My jako tranzitní země jsme zavedenými opatřeními, jako bylo například uzavření hranic, výrazně pomohli ke zpomalení šíření viru.

Investice by pak měly směřovat hlavně do infrastruktury, liniových staveb včetně přenosové soustavy, distribučních sítí, které jsou nutné pro budování tzv. nové energetiky. Kdy jindy s tím začít, když ne teď.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2020/05 Téma číslaUnikátní mycí linka na vojenskou techniku
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek