Kam se ubírá petrolejářský průmysl

Také 13. ročník konference PETROLsummit v pražském hotelu Olympic byl zaměřen především na nástup a podporu alternativních paliv a na diskusi o užitečnosti takové masivní podpory. Petrolejáři totiž mají značné obavy, že snaha Evropské unie prosazovat nová bezemisní alternativní paliva v dopravě a energii z obnovitelných zdrojů kvůli klimatickým změnám může vést v blízké budoucnosti až k zániku jejich oboru.

PETROLsummit tradičně zahájila ředitelka PETROL media Gabriela Platilová, která přivítala účastníky. Poté byl již zahájen dopolední blok přednášek, moderování se stejně jako loni ujal redaktor Lidových novin Miroslav Petr.

S úvodní přednáškou vystoupil tradičně výkonný ředitel České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Jan Mikulec, který se věnoval aktuální situaci na trhu pohonných hmot. Uvedl, že podle údajů Českého statistického úřadu v letošním roce vzrostly dodávky motorové nafty o 2 % a benzinu o 1,5 %.  U členských firem ČAPPO činil nárůst u nafty 6 %, u benzinu 4 %. Výnosy ze spotřební daně u motorových paliv činily v roce 2018 93 miliard korun, včetně DPH 112 miliard Kč, což je 9 % příjmů státního rozpočtu.

Mikulec také obšírně hovořil o implementaci směrnice EU 2001/2018 (RED II), která stanoví, že v roce 2030 má pocházet 14 % energie v dopravě z obnovitelných zdrojů. To se podle jeho názoru může podařit jen masivním nasazením elektromobilů.

RED II bez podpory petrolejářům

Generální ředitel Čepra a zároveň současný předseda ČAPPO Jan Duspěva pak vysvětlil, jaké povinnosti čekají prodejce a distributory pohonných hmot při přechodu na směrnici RED II (Renewable Energy Directive II), která začne platit v roce 2021, ale také v souvislosti se snižováním emisí v dopravě.  Jde celkem o 3 druhy povinností: 

Povinnost 1 - náhrada 6% fosilní složky v naftě

Povinnost 2 - snížení emisí CO₂ o 6 % do roku 2020

Povinnost 3 - zavést do roku 2020 10 % energie z OZE, do roku 2030 14 % energie z OZE.

Podle Duspěvy tyto cíle nelze splnit jen u petrolejářů, je nutno se obrátit i na energetiky.

Duspěva kritizoval také roztříštěnost cílů. "Mluví se jen o cílech pro energii v dopravě. Výrobci vozidel mají ale jiné cíle - emise vozů povolené v daném roce. Proto sázejí na elektromobily. Petrolejářům ale neplní ani jeden cíl," řekl Duspěva. Dodal, že rafinérský sektor nemá žádnou podporu pro splnění emisních cílů, banky dokonce financování fosilní energetiky omezují.

Jan Duspěva také široce pohovořil o tom, jak splnit cíle v oblasti OZE.

Nejvhodnější pro plnění cílů se podle Duspěvy jeví biopaliva a pokročilá biopaliva, zejména BioCNG, který je obnovitelným zdrojem, navíc šetří emise. Elektromobilita by se musela započítat podle skutečného podílu obnovitelných zdrojů (elektřina by musela pocházet skutečně z obnovitelných zdrojů), jinak k cíli OZE nepřispívá. Vodík je podle názoru Duspěvy perspektivním zdrojem až po roce 2030.

Cílem ČAPPO je rozdělit povinnosti v oblasti OZE mezi jednotlivé obory - distributory elektřiny, kapalná fosilní paliva, distributory biopaliv. O podílu se podle Duspěvy vede široká diskuse, výsledky měly být jasné do konce listopadu.

Závěrem Jan Duspěva uvedl, že podle jeho názoru v roce 2030 bude i přes veškeré cíle EU stále 90-93 % energie v dopravě fosilního původu.

Legislativní proces se zadrhl

Na Duspěvu navázal i zástupce ředitele odboru plynárenství a kapalných paliv na Ministerstvu průmyslu a obchodu Pavel Šenych, který podal zprávu o tom, jak se zadrhl legislativní proces schvalování novely zákona č. 311/2006 Sb. o infrastruktuře pro alternativní paliva a rozvoji elektromobility v posledním roce. Prezentoval rovněž grafy, podle nichž emise z dopravy činí jen 5 % z celkových světových emisí CO₂.

Jelikož elektromobilita je v ČR teprve na začátku a těžko se rodí i její legislativní ukotvení v zákoně, určitě bylo zajímavé poslechnout si také přednášku na téma užitečnosti prémiových benzinů z hlediska snížení spotřeby, kterou připravil ředitel divize paliv a maziv z firmy SGS Ladislav Fuka.

Po něm následoval referát předsedy Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra o letošním výpadku ropovodu Družba kvůli kontaminované ropě z Ruska. Informoval také o tom, že ČR neplní legislativní podmínky EU pro nouzové ropy. Ty má Česká republika jen na 83 dnů, zatímco EU požaduje minimálně 90 dnů. Vláda však dosud neuvolnila peníze na doplnění státních hmotných rezerv ropy.

Dopolední blok přednášek pak zakončil František Todt ze státního podniku Čepro, který vysvětlil okolnosti vzniku, průběh a následky požáru automobilových lávek ve skladu pohonných hmot v Loukově.

Prestižní cena do Pištína

Na závěr dopoledního bloku následovalo vyhlášení výsledků ankety PETROLawards 19.  V kategorii Projekt roku vyšlo z hlasování odborné poroty vítězně "Biopalivo druhé generace z dřevní štěpky", což je projekt Výzkumně vzdělávacího centra společnosti Unipetrol. Na druhém místě se umístil nový výrobní závod Tatsuno Europe v Blansku, kde se vyrábějí především výdejní stojany pro čerpací stanice značky Tatsuno. Třetí skončil opět Unipetrol, respektive jeho odštěpný závod Benzina za zavedení možnosti bezkontaktních plateb na čerpacích stanicích Benzina prostřednictvím mobilního telefonu.

Následovalo vyhlášení udělení prestižního titulu "Čerpací stanice roku 2019".  Ze dvanácti nominovaných čerpacích stanic obdržela od odborné poroty nejvíce hlasů čerpací stanice RoBiN Oil v Pištíně u Českých Budějovic. Na druhém místě se umístila čerpací stanice Eurobit v Hradci Králové a třetí byla čerpací stanice MOL opět v Hradci Králové. Z této čerpací stanice pochází také letošní "Pumpařka roku" Marcela Hošková, která nejlépe zvládla vědomostní test redakce PETROLmagazínu.

Na závěr udílení cen PETROLawards byla vyhlášena kategorie "Osobnost roku". Tuto cenu letos obdržel Ivan Souček, současný ředitel Svazu chemického průmyslu České republiky.

Scénáře pro budoucnost

Po bohatém obědě následoval odpolední blok přednášek, který byl zaměřen především na elektromobilitu. Přednáška Ivana Součka a prorektora VŠCHT Milana Pospíšila s názvem "Předpokládaná skladba motorových paliv v ČR v roce 2030" dala některé odpovědi na otázky, které si položila většina přednášejících v dopoledním bloku. Prezentovány byly tři scénáře připravené společností Shell a také projekt financovaný technologickou agenturou TAČR, který má vytvořit databáze OZE, databáze technologií pro OZE, databáze produktů OZE, databáze pohonů.

Ze scénářů i z projektu vyplývá několik závěrů:

• Vliv elektrifikace sníží absolutní poptávku po plynných a kapalných palivech.
• Vliv požadavku na vyšší obsah obnovitelných zdrojů sníží absolutní spotřebu kapalných a plynných minerálních paliv (tj. paliv vyráběných na bázi ropy).
• Struktura změny vozového parku ovlivní strukturu spotřeby jednotlivých druhů motorových paliv: rychlejší nástup elektrifikace osobních vozů sníží významněji poptávku po automobilových benzinech, zatímco pozdější nástup elektrifikace a plynofikace nákladního vozového parku ze střednědobého hlediska zachová významnou poptávku po motorové naftě.
• Tlak na snižování emisí způsobí další racionalizaci motorů a ovlivní pokles poptávky po motorových palivech.
• Distribuční síť motorových paliv se bude dále rozšiřovat tak, aby se umožnilo poskytování standardních služeb i pro vozidla s elektropohonem či na plynný pohon. Bude tak s výhodou nadále využívána vybudovaná infrastruktura sítě čerpacích stanic a posílen obrat "suchého zboží" v prodejně čerpací stanice. Usnadněním přístupu k alternativnímu "palivu" však bude rychleji kanibalizována vlastní tradiční spotřeba motorových paliv.
• Existující rafinérské provozy se budou dále optimalizovat tak, aby došlo k co nejefektivnější výrobě motorových paliv, které dokážou lépe konkurovat alternativním palivům.
• Rafinérské společnosti se budou propojovat s plynárenskými s možností efektivního zajištění distribuce LNG.

Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný poté rozebral současný stav trhu s automobily z hlediska použitých pohonných hmot.

O budoucnosti, respektive o výstavbě prvních vodíkových čerpacích stanic v ČR v rámci sítě Benzina pak pohovořil ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrolu Jiří Hájek. Prezentoval především princip tzv. FCEV vozidel. Jedná se o elektrická vozidla využívající technologii palivového článku, ve kterém je elektrická energie pro pohon vozidla vyrobená z plynného vodíku. Vedlejším produktem tohoto procesu je voda ve formě vodní páry.

Unipetrol podle sdělení Hájka postaví 3 veřejné vodíkové stanice na trase Berlín Vídeň. Ambicí pro budoucnost je palivo s nulovou energetickou stopou. To je výroba vodíku pomocí solární energie v elektrolyzéru. Vodík bude dodáván ve formě zkapalněné, aby uhlíková stopa byla co nejnižší.

Budou elektromobily spásou pro světové klima?

Se zajímavými postřehy na téma elektromobility pak přišel předseda SČS ČR Ivan Indráček. Nejlepší cestou ke snížení emisí CO₂ jsou podle něj nízkoemisní klasická kapalná paliva na ropné bázi.  

Na některé kladné stránky rozvoje elektromobility a její využití pro provozovatele současných čerpacích stanic upozornil předseda Asociace elektromobilového průmyslu Jaromír Marušinec. Nové typy elektromobilů mají podle něj dojezd i přes 1000 kilometrů, jejich cena pak postupně klesá. V dalších letech se dá v ČR podle Marušince očekávat "brutální" nárůst počtu elektromobilů v ČR - až o 48 % ročně.

Odpolední blok pak zakončil poněkud kontroverzní přednáškou na téma "Zachrání evropská elektromobilita světové klima?" ředitel společnosti Unicode Systems Miroslav Stříbrský.

V závěrečné diskusi se pak střetli přívrženci a odpůrci alternativních paliv. Zatímco Jaromir Marušinec nevidí ve změnách pohonů automobilů politiku, ale nutnou technologickou změnu, která přinese snížení emisí CO₂, Stříbrský či Indráček postrádají v těchto změnách smysl. Milan Fořt z firmy Bonett pak uzavřel, že konference byla pro něj střetem různých náboženství.