5. 6. 2012
Nehoda cisterny s nebezpečným nákladem pohonných
hmot znamená oproti běžnému kamionu potenciální nebezpečí požáru,
výbuchu a rozsáhlého poškození životního prostředí. Ve snaze
předejít bezpečnostním incidentům přední distributoři paliv
podmiňují smlouvu s dopravci absolvováním tréninku všech
jejich řidičů.
Řízení cisterny má
svá specifika
Stále hustější a hustější doprava na českých silnicích klade na
řidiče kamionů stále vyšší nároky. Z druhé strany na ně tlačí
zaměstnavatelé, aby dovezli náklad včas na určené místo. Každý
týden slyšíme z rozhlasu o nehodách kamionů. Pokud havaruje
kamion přepravující pevný náklad, zboží na paletách, krabicích či v
kontejnerech, z návěsu se maximálně vysype po vozovce a
přilehlých prostorách. Daleko vážnější jsou následky nehody
cisternové soupravy přepravující nebezpečné látky, mezi které
pohonné hmoty patří. Kromě požáru či výbuchu jsou ohroženy životy a
zdraví lidí a hrozí kontaminace půdy a spodních vod ropnými
látkami. Souhrnně může výsledná škoda několikanásobně přesáhnout
cenu zničeného kamionu a znehodnoceného nákladu.
Nehoda cisterny v obci Černý Vůl u
Prahy v roce 2007: nafta z převrhnuté cisterny se dostala
do vodoteče a specializovaná firma opatření k likvidaci
následků havárie provádí na místě dodnes (foto: HZS).
Řidiči cisteren nesou nesrovnatelně vyšší zodpovědnost ve
srovnání s ostatními truckery. Jízda s cisternou je
za normálních podmínek srovnatelná s technikou řízení soupravy
s nákladním návěsem, kde je náklad pevně uložen. Mnohého řidiče
běžného kamionu by ale v případě řešení krizových situací
překvapila nečekaná dynamika cisternového návěsu, kterou mu dodává
přepravovaná kapalina. Rozdíl v jízdních vlastnostech se ještě
umocní, když v průběhu cesty se náklad postupně stáčí na více
místech. Pak je třeba bezpečně zvládnout i jízdu s cisternou s
částí prázdných a částí plných komor. Cisternu je možno převrhnout
již při rychlosti 50 km/h. O tom se v roce 2007 přesvědčil
šofér cisterny s nákladem 38.000 litrů pohonných hmot
v obci Černý Vůl u Prahy. Jeho cisternová souprava se
v mírně pravotočivé zatáčce převrhla na bok a došlo
k úniku nafty, která natekla do nedalekého potoka a následně
do místního rybníka. Zatímco odstraňování nehody a obnovení provozu
na silnici trvalo několika specializovaným hasičským četám
více než 8 hodin, dekontaminaci vod a půdy v okolí nehody
provádí specializovaná firma na místě dodnes.
Rollover trénink
Na řidiči cisterny velmi záleží, jak je na zvládání krizových
situací připraven. Proto všichni přední a zodpovědní dopravci své
řidiče nejen školí v rámci BOZP teoreticky, ale ve zvládání
takových situací je trénují, aby významně posílili prevenci vážným
nehodám. Petrolejářské společnosti navíc podmiňují smluvní
spolupráci s dopravci absolvováním tréninku všech jejich
řidičů.
Výcvik řidičů cisteren několikrát do roka pořádá firma inženýra
Michaela Svitáka na letišti v Brně pod výstižným názvem
Rollover training. Cílem školení je, aby si řidiči cisternových
vozidel prakticky a opakovaně vyzkoušeli, co si mohou
s cisternou dovolit a nacvičili si zvládání krizových
situací.
První školení řidičů cisteren se uskutečnila v roce 1992 či
1993 na letišti v Kbelích a zúčastnili se jich řidiči, kteří
přepravovali pohonné hmoty pro společnost BP. Potom byla delší dobu
pauza a první velké cvičení proběhlo v Brně až v roce
1997, kdy nad ním společnosti Shell a BP dohromady převzaly
záštitu. "Od roku 2001, kdy firma Willig postavila tuto speciální
cisternu, kterou jsme odkoupili, se pořádá trénink dvakrát třikrát
do roka," říká Sviták. Tahače zpravidla zapůjčí partneři
automobilek, dnes dva testovací poskytla firma Hošek
z Brna.
Po ránu je docela zima a na srazu před letištěm všichni kvitují, že
první část našlapaného programu probíhá teoretickou částí
v teple letištní učebny. Řidiči se ale ani zde rozhodně
nenudí. Hojně se využívá audiovizuální technika. Výborně zpracovaná
videa popisující teorií jízdy s působením fyzikálních zákonů,
rozdíly vzniku a následků nehod v různých rychlostech.
Překvapení neskrývá jen pár přítomných laiků, ale i většina řidičů.
Málokdo by předpokládal, jak velký je rozdíl mezi chováním
automobilu či kamionu a cisternové soupravy.
S nepřevrhnutelnou cisternou
Venku již vystoupilo sluníčku o něco výše a vzduch se trochu
ohřál. Je čas nastoupit do přistaveného mikrobusu a vyrazit na
improvizovaný zkušební polygon ve vyhrazené části na samém konci
letištní plochy. Cestou se zajímám, zda je pro řidiče opravdu tak
nesnadné přesednout z normálního kamionu za volant cisterny.
"V cisternách přepravujete kapaliny, tekuté produkty, které
svojí specifikací jsou mnohem háklivější na způsob jízdy.
Zrychlování, brzdění, průjezd zatáčkou," říká Michal Sviták. "Ještě
větší je rozdíl v jízdě v zimě na ledě ve sněhu."
Na ploše na frekventanty kursu už čeká několik tahačů a speciální
souprava s cisternou, která má na stranách přimontována dvě
šikmá ramena s kolem na konci. Podobně jako opěrná kolečka u
dětských kol slouží tyto boční podvozky proti úplnému převržení
cisternového návěsu na bok. Řidičům se krátce představuje
instruktor, pod jehož vedením se praktický trénink uskuteční. Na
uvedenou problematiku je to jeden z nepovolanějších
profesionálů.
Thomas Schelenberger pracuje pro firmu Dekra na
polygonu Sachsenring v Německu a i u sebezkušenějších řidičů
si rychle získá respekt a uznání nejen díky nezměrné praxi a
profesionalitě, ale osobnímu přístupu a vstřícnosti. Je držitelem
evropského certifikátu pro školení nejen řidičů kamionů, ale školí
hasiče, policisty, záchranku, motocyklisty. "Výhodou je, že školí
prakticky každý den a ne například jednou či dvakrát do roka. Na
druhou stranu je dost vytížený a je dost těžké najít termín,
abychom ho dostali do Čech," upozorňuje Sviták.
Rozpoznat moment zvratu…
Praktická část je rozdělena na několik částí. Ta první se odvíjí
na okruhu, kde řidič má možnost si v praxi ověřit při jízdě
v zatáčce, kdy dochází ke krizovému momentu, při kterém se
cisterna začíná překlápět. "V 90 % případů nehod cisteren jde o
následek jejich překlopení," tvrdí Sviták. To už ale v kamionu
sedí instruktor a prakticky účastníkům kurzu předvádí průjezd
zatáčkou. Motor nemusí vytáčet do vysokých otáček jako na závodech
tahačů, přesto v nájezdu do zatáčky má souprava požadovanou
rychlost. Hned co se zalomí do oblouku, škrtá přední spoiler kabiny
o betonovou plochu. Za ohromujícího kvílení pneumatik obrovitých
kol se čtyřicetitunový kolos za chvíli naklání na stranu a projíždí
opřen o boční podvozkové rameno se zvednutými zadními koly na
vnitřní straně zatáčky. Po výjezdu ze zatáčky se návěs zase posadí
na všech šest zadních kol a souprava po rovince najíždí
do další zatáčky. Instruktor po chvíli zastavuje a spolu
s řidiči analyzuje důvody překlopení soupravy při průjezdu
zatáčkou a jak rozpoznat, že cisterna se začíná převracet.
Většina řidičů, navyklých na ovládání normálního automobilu, jenž
v podobné situaci přechází do smyku, by se snažila manévr do
poslední chvíle ustát a hlavně nebrzdit. V případě cisternové
soupravy, která na rozdíl od běžného automobilu do smyku nepřejde,
musí řidič naopak včas zabrzdit. "Nejenže šlápnete na brzdu a na
spojku a zabrzdíte, musíte navíc volantem cisterně pomoci dostat
těžiště do původní polohy. Nejdůležitější je překonat zažité návyky
a nacvičit si novou reakci. Je to psychologická záležitost, kterou
musíte sami v sobě zlomit," radí frekventantům instruktor.
"Řidič na okruhu pozná, když se cisterna naklání a prakticky si
vyzkouší, kdy už je situace nezvladatelná a cisterna jde na bok.
Jakmile cítí, že dochází k zvratu, nesmí se bát zabrzdit a zároveň
pomoci volantem, aby odvrátil převržení. Jinde nemá možnost si to
vyzkoušet než tady," vysvětluje nám k instruktáži Sviták.
Teď budou kroužit na oválu
pomyslné "ploché dráhy" řidiči. Instruktor jim radí z plochy
prostřednictvím vysílačky do kabiny. Za chvíli jsou obě zatáčky
okruhu na letištní ploše posety černými stigmaty gumové
směsi a ve vzduchu je cítit "vůni" přehřívajících se
pneumatik. Adrenalinové cvičení chlapy od volantu evidentně
baví…
Po obědě přichází další cvičení podle osvědčeného scénáře -
vyhýbání se překážce na silnici. Instruktor provede ukázku
nesprávného, ale bohužel zažitého vyhýbacího manévru bez brzdění,
jehož důsledkem je převrhnutá cisterna. Následuje instruktáž a
nácvik prudkého brzdění během vyhýbavého manévru.
Umět si poradit i s ohněm
Školení se ale netýká jen zvládnutí bezpečné jízdy
s cisternovou soupravou. Michael Sviták před časem učinil
velice zajímavé a přitom alarmující zjištění: Většina řidičů
přepravujících nebezpečné látky si i přes povinné proškolení
v praxi neví rady s likvidací požáru ručním hasicím
přístrojem, který je v povinné výbavě každé cisterny. Proto
byl do pořadu školení včleněn i blok praktické likvidace požáru.
V plechovém platu se zapálí hořlavá látka, například benzin, a
frekventanti se učí oheň zlikvidovat. "Kdo nebyl dobrovolný hasič,
tak s ním neumí zacházet, 90 procent lidí na to kouká a
nevědí, co s tím," tvrdí Sviták.
Připojuje další zkušenosti a rady ověřené praxí. "Kyslík podporuje
hoření. Když vám na kamionu chytne pneumatika, musíte jet dál a
okamžitě zavolat záchranný systém. Tlak proudícího vzduchu omezí
hoření a hasiči jsou během pár minut na místě. Vyškolený řidič
společnosti Bonifer, když mu začalo hořet kolo, nezmatkoval a
zachránil takto celou soupravu. Naopak nedávno řidič polského
kamionu s nákladem textilu poté, co mu začala hořet
pneumatika, zastavil a místo toho, aby aspoň odpojil tahač, tak ho
na silnici nechal stát a následně shořela celá souprava včetně
nákladu," vzpomíná na nedávné případy Sviták.
Defenzivní jízda pro šťastný návrat
Nejčastěji vznikne nehoda v důsledku ztráty koncentrace řidiče.
"Například za jízdy v noci se nesmí používat tempomat, protože
ten řidiče uspí," upozorňuje Sviták. Na co tedy za jízdy řidiči
myslí? Podle Svitáka spíše zapomínají - na pravidlo šťastného
návratu. Proto kromě tréninku zvládání krizových situací má veliký
význam pro řidiče kamionů i nácvik takzvané defenzivní jízdy. Řidič
pod dohledem zkušeného instruktora absolvuje praktickou jízdu za
denního provozu, nejlépe se svou soupravou. Instruktor musí
posoudit, v jakém stavu se nachází řidič za volantem. Řidič do
práce musí nastupovat vyspalý, nesmí zavádět rodinné problémy do
výkonu práce, musí se naučit předvídat, podobně jako šachista o dva
tři tahy dopředu. "Například společnost Klaczska Slovakia dbá, aby
každé dva roky její řidiči absolvovali výcvik v defenzivní
jízdě. Pro mě z toho plyne zajímavé poznání. Každé dva roky
jsem pracoval se stejnými lidmi a zjišťoval jsem, zda za tu dobu
měli nehodu, jestli zamíchali produkty na čerpací stanici, jestli
měli pracovní úraz nebo prošli vážnější nemocí, zda se rozvedli,
oženili a podobně. Mohu potvrdit, že pokud se provádí výcvik
periodicky, řidiči se vypracovávají ve stále větší profesionály.
Kromě toho stoupá jejich motivace a disciplína, protože vidí, že je
o ně ze strany zaměstnavatele zájem, aby se vzdělávali a
zlepšovali. Jakmile nad řidiči ztratíte kontrolu, zákonitě
disciplína klesá. Není schopen se vyvarovat zlozvykům, jako je
například telefonování za jízdy, překračování povolené rychlosti a
podobně," vysvětluje Sviták.
Investice do prevence se vyplatí
Podle Svitáka by měl každý řidič mimo povinných školení tento
trénink absolvovat. Ze zákona vyplývá pouze školení defenzivní
jízdy. Ale bezpečnostní politika větších firem, jako je Shell,
Agip, Unipetrol, OMV, je postavená na vyšších principech. Velice si
dávají záležet na tom, aby nedocházelo k dopravním nehodám
nebo nějakým bezpečnostním incidentům i ve spojitosti
s externími firmami. "Když jejich smluvní dopravci přepravují
jejich produkt, tak je zahrnují do svého systému bezpečnosti se
vším všudy. Například Shell na celém světě poskytuje smluvním
dopravcům i preventivní poradenský informační servis pro řidiče,
včetně pravidelného rozboru příčin a důsledků nehod. Na vývěsce u
vchodu do dispečinku společnosti Popilka můžete spatřit kromě rad a
tipů pro bezpečnou jízdu v zimním období i fotografie
s odstrašujícími následky posledních nehod cisteren například
v Malajsii. Naturalistické fotografie s vyrovnanými
mrtvými oběťmi nehod a vysoké částky za likvidaci škod především na
životním prostředí o mnoho řádů přesahující cenu školení
dostatečným způsobem potvrzují pravidlo, že šetřit na prevenci se
nevyplácí.
Přestože kapacita organizátorů kurzů je mnohokrát vyšší, vše se
odvíjí od zájmu dopravců. V minulosti přední společnosti
hradily 50 procent nákladů na školení řidičů jejich smluvních
dopravců. Na poslední školení se podařilo zajistit dotace
prostřednictvím sdružení Česmad z ministerstva dopravy,
z prostředků EU na zvýšení bezpečnosti práce a kvalifikace
zaměstnanců.
Blýská se na "bezpečnější" časy?
Obecně je současná situace ve financích napjatá. Menší dopravní
firmy při vědomí, že jsou povinně pojištěny pro případ způsobení
škod a vážná nehoda je zatím nepotkala, rozhodnou se na prevenci
v podobě praktického a nepovinného tréninku ušetřit. A tak na
českých silnicích potkáváme mnohé cisternové soupravy, jejichž
řidiči nebudou s největší pravděpodobností schopni případným
krizovým situacím předejít a popřípadě je bezpečně zvládnout.
"Jediná věc mě zaráží, že české pojišťovací ústavy nemají o tyto
akce zájem. Právě jim se totiž potenciálně snižuje zpravidla dosti
vysoké škodné plnění," diví se Sviták. První vlaštovkou, která by
mohla přinést trvalejší spolupráci, by mohlo být pozvání
organizátorů prezentovat školení v České pojišťovně. V duchu
držíme Michaelu Svitákovi palce, aby se kooperace
s pojišťovnami rozvinula a na silnicích jsme potkávali nejen
za volantem cisteren stále více profesionálů schopných odvrátit
potenciální katastrofu a my se cítili na cestách autem o něco
bezpečněji.
Autor: a foto: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmagazín