11. 6. 2012
Čeština si už zvykla, že přidávání přísad se stručně
vyjadřuje slovem aditivace, přidávat přísadu slovesem aditivovat,
paliva obsahující přísady spojením aditivovaná paliva, ale stále
trvá na tvaru aditivum, slovo aditiv, běžně používané v technické
mluvě, považuje jen za slangový výraz.
Proč se aditivuje
Přísady do automobilových paliv jsou používány už téměř sto let,
protože je stále žádoucí některé vlastnosti paliv zlepšovat zejména
proto, aby byly v co největší míře uspokojovány nepřetržitě
narůstající požadavky motorů na kvalitu paliva a v posledních
dekádách také legislativní požadavky z oblasti ekologie. Aditivace
je používána i v případech, kdy lze zlepšení vlastnosti paliva
dosáhnout s menšími náklady než technologickým procesem a také
v případech, kdy je nutné eliminovat negativní vedlejší dopad
technologickým procesem změněného chemického složení paliva z
ekologických důvodů. V současné době je aditivace také důležitý
prostředek pro dosažení vyšší úrovně některých vlastností nebo i
celkové užitné hodnoty paliva než požaduje technická legislativa a
tímto způsobem vznikají značková paliva, prezentovaná jako
nadstandardní nebo prémiová. Aditivaci paliv mohou provádět i
jejich spotřebitelé formou přidávání přípravků, které jsou na trhu
k dispozici.
Dávkování a interakce přísad
Všechna automobilová paliva jsou, až na výjimky, směsi několika
složek, hlavně rafinovaných ropných frakcí a v posledních letech
též paliv z obnovitelných zdrojů. Složky jsou v palivu zastoupeny
od jednotek do desítek procent, ale aditiva, většinou syntetické
chemické látky, se mj. vyznačují tím, že se přidávají, resp. že je
stačí přidávat, jen v malém nebo velmi malém množství. Nejmenší
dávky jsou kolem 0,001 %, velké v desetinách %, jen zcela výjimečně
v jednotkách procent.
Důvodů pro malé dávkování je více, účinek některých aditiv s
přidávaným množstvím nejprve roste, ale nad určitou hranicí se už
další nárůst neprojevuje, někdy může dokonce být efekt nadměrného
dávkování opačný. V jiných případech nemá malá dávka vedlejší
škodlivé účinky, ale při předávkování se mohou vyskytnout. Ve všech
případech je důvodem pro minimální dávkování ekonomie, protože
aditiva jsou podstatně dražší než ropné i obnovitelné složky paliv
a zvyšují cenu paliva.
Nelze zapomenout ani na interakce. Přidávají-li se do paliva
současně dva nebo více druhů aditiv, nemusí se to obejít bez
vzájemného ovlivňování jejich účinků, takže vzájemné působení
nemusí být vždy neutrální, ale může docházet k synergickým nebo
antagonickým efektům. Proto je nutné, aby vícefunkční aditiva byla
před zavedením na trh důkladně odzkoušena, aby se odhalilo případné
antagonické, tj. protichůdné působení nebo prokázal synergismus,
tj. významné zesílení účinku při použití kombinace dvou aditiv na
některou vlastnost paliva, než by se dalo očekávat na základě
součtu účinků každého z nich při samostatném použití.
Aditivace a normy
Evropské a tedy i české normy pro automobilové benziny a
motorovou naftu aditivaci povolují, ale doporučují přidávat jen
vhodná aditiva bez známých škodlivých vedlejších účinků a
v přiměřeném množství, pomáhající udržet jízdní vlastnosti
vozidel a dlouhodobě regulovat emise. Výjimečně norma nejen
doporučuje, ale dokonce vyžaduje, aby byla přísada s konkrétním
účinkem přidána. Pochopitelně, i po aditivaci musí palivo stále
splňovat požadavky na všechny normou požadované vlastnosti.
Pokud jde o chemické složení, je třeba zdůraznit, že v žádné
přísadě ani v přípravku do paliva pro spalovací motory nesmí být
přítomna sloučenina obsahující kov, kromě dvou výjimek. Je to
jednak přísada nebo přípravek do benzinu typu AVSRA (Anti Valve
Seat Recession Additive, tj. přísada zabraňující rychlému
opotřebení netvrzených sedel výfukových ventilů). V České
republice byl schválen produkt obsahující organickou sloučeninu
draslíku, která je dobře rozpustná v benzinu.
Druhou výjimkou je přípravek do motorové nafty obsahující
sloučeninu céru nebo železa, která po spálení vytvoří částice oxidu
nebo karbonátu, zachycující se ve filtru částic, kde působí jako
katalyzátor při regeneraci filtru, tj. při periodickém vypalování
filtrem zachycených sazí, které tak probíhá při nižší teplotě a za
kratší dobu. Katalyticky působící přípravky plní servis při
pravidelných prohlídkách vozidel do zvláštní nádržky a z té jsou
řídicí jednotkou automaticky dávkovány do palivové nádrže ihned po
každém tankování v přesně odměřeném množství, odpovídajícím
natankovanému objemu paliva. Tímto systémem je ale vybaveno jen
několik typů vozidel, ostatních se tato aditivace netýká.
Výrobní aditivace paliv
Účelem je s minimálními náklady splnit požadavky na užitnou
hodnotu paliva, přesně definované normou, nikoliv dosáhnout
nadstandard. Do benzinu jsou obvykle přidávány antioxidanty,
deaktivátory kovů a protikorozní přísady, které norma pro benzin s
obsahem etanolu požaduje v případě rizika oddělení vody, do
zimní nafty se běžně přidávají modifikátory krystalické struktury
parafinů, které pomáhají výrobcům dosáhnout požadovanou úroveň
nízkoteplotních vlastností. Pokud nafta obsahuje větší procento
olefinů, přidává se antioxidant potlačující i tvorbu úsad
v naftě při skladování. Může být použita přísada zlepšující
cetanové číslo, do arktických naft se běžně přidává přísada pro
zlepšení mazivosti, také je přidávána přísada pro zvýšení
elektrické vodivosti z bezpečnostních důvodů, aby se
předcházelo možnosti elektrostatického výboje při manipulacích a
v nádržích vozidel.
Zásadní význam pro udržení kvality má výrobní aditivace bionafty.
Estery nenasycených mastných kyselin poměrně snadno podléhají
oxidaci, způsobující nevratné chemické změny, a proto je nutné, aby
byl do vyrobeného produktu ihned, "ještě za tepla" přidán v
dostatečné dávce antioxidant. Tím lze náběh oxidačních reakcí
oddálit až o řadu týdnů a předejít tak nejen tmavnutí, ale i tvorbě
pryskyřic v bionaftě, které už nelze běžnými prostředky odstranit a
v palivové soustavě motoru mohou způsobovat zanášení filtrů, v
kritických případech i poruchy vstřikování paliva.
Komerční aditivace - paliva s nadstandardní
kvalitou
V současné době již skoro všechny značkové firmy
provozující čerpací stanice nabízejí automobilová paliva nejen v
běžné, ale i v nadstandardní kvalitě, která se dosahuje hlavně
zlepšením vlastností standardní nafty přídavkem přísad. Jednotlivé
firmy mají své speciální formulace, tj. směsi přísad různého
složení (s antioxidačním, detergentním, mazivostním aj. účinkem),
které do paliv přidávají, jiné do benzinů a jiné do nafty, a takto
aditivovaná paliva prodávají pod svou obchodní značkou nebo pod
chráněnou známkou. Takové obchodní označení paliv nadstandardní
kvality lze vidět na billboardech a na různých poutačích u
čerpacích stanic, někdy v kombinaci s reklamním sloganem
typu: "s tímto palivem najedete na nádrž více kilometrů" nebo
"s touto naftou nastartujete i v krkonošské zimě" nebo
"toto palivo má špičkovou kvalitu". Tímto způsobem firmy deklarují
praktické výhody značkového paliva. Speciální formulace přísad se
obvykle do paliva přidávají na výdejních terminálech, kde jsou
přesně dávkovány elektronickým zařízením do proudu paliva plněného
do autocisterny.
Přípravky pro spotřebitelskou aditivaci
paliv
Přípravkem se zde rozumí koncentrát přísady, většinou však
několika přísad s různou funkcí, prodávaný v drobném balení,
který spotřebitel přidává do paliva při tankování vozidla, resp.
bezprostředně před tankováním, aby došlo proudem paliva k co
nejdokonalejšímu smísení. Tímto způsobem si může každý uživatel
sám, zcela individuálně, podle vlastního mínění a rozhodnutí,
zlepšit některé vlastnosti paliva.
Na obalech těchto přípravků je pak uvedeno, které vlastnosti
paliv přípravek zlepšuje a doporučené dávkování. Složení přípravků
se neudává, výrobci si ho ponechávají jako své know-how, ale
uvádějí se pouze funkce každého přípravku, z jejichž seznamu
lze odvodit, které typy přísad přípravek obsahuje. Neexistuje
obecně platná norma stanovující, jaké vlastnosti přípravek musí mít
a jak musí být účinný. Informace v tomto směru mohou být získány
pouze z deklarovaných účinků na obalu, v některých případech z
provozního hodnocení v motoristických časopisech. Bohužel deklarace
výrobců na obalech bývají v řadě případů uváděny více reklamní než
přesnou technickou mluvou, někdy dokonce silně přehánějí, např. v
údajích o vlivu na snížení spotřeby paliva.
Přípravky pro aditivaci paliv v servisních
opravnách
Kromě již zmíněných sloučenin céru a železa, aplikovaných v
servisních opravnách, jsou v prodeji i další "dílenské" přípravky,
používané např. pro občasné nebo periodické vyčištění palivové
soustavy. Citlivým místem pro tvorbu úsad jsou např. vstřikovače
benzinu u motorů s kombinovaným provozem i na LPG. Po přechodu z
benzinu, na který studený motor v denním provozu startuje, na LPG
zůstávají ve vstřikovačích nehybně malé zbytky benzinu. Teplota
těchto míst se během provozu výrazně zvyšuje, zbytky benzinu jejím
vlivem oxidují a tvoří se úsady. Nezřídka je pak třeba odstraňovat
ze vstřikovačů pryskyřice, které nejdříve částečně a později úplně
znemožní vstřikování benzinu. Pokud je průchodnost vstřikovačů
omezena jen částečné, není třeba pro vyčistění provádět demontáž
nebo výměnu za nové díly, ale stačí proplach přípravkem obsahujícím
rozpouštědlo a detergent, které se z bomby tlakují do palivového
vedení, a po spuštění motoru dojde k výplachu s odstraněním
pryskyřic. Složení přípravku proto musí být takové, aby ho mohl
motor spalovat. Obdobně se provádí pokusy o uvolnění jehel
vstřikovačů vznětových motorů, případně i pohyblivých částí
vstřikovacích čerpadel, které se mohou zalepit oxidačními a
polymeračními produkty vzniklými z metylesterů, dnes přítomných až
na výjimky ve všech druzích paliv pro vznětové motory. Proplach se
provádí přímo přípravkem do motorové nafty s detergentním účinkem,
ale výsledek nemusí být vždy uspokojivý.
V poslední době bylo zavedeno dávkování přípravku typu AVSRA do
motorů používajících LPG. Přípravek nelze dávkovat do paliva,
muselo by se to provádět pod tlakem a nedostal by se do motoru,
protože by převážně skončil v odpařovači. Dávkování je řešeno tak,
že je přípravek z malé nádržky v motorovém prostoru za chodu motoru
regulovaně nasáván podtlakem do sacího potrubí a po spálení vzniklá
draselná sůl zajišťuje mazání sedel výfukových ventilů.
Význam aditivace paliv
Je zřejmé, že aditivace je předmětem zájmu snad všech subjektů,
které mají něco společného s automobilovými palivy, s jejich
výrobou, skladováním, prodejem i aplikací. Z hlediska těch
posledních v řadě od zdroje ke spotřebě, ale co do počtu a významu
nejdůležitějších, tj. uživatelů, má aditivace význam jako:
- prostředek pro ochranu motoru a udržování jeho nejlepší
kondice,
- prevence tvorby znečisťujících úsad v palivové soustavě, v
sacím potrubí, na sacích ventilech a návazně i ve spalovacím
prostoru motoru, které zhoršují výkon motoru a zvyšují spotřebu
paliva,
- prevence adhezního opotřebení a poruch vstřikovacích a
vysokotlakých palivových čerpadel a vstřikovacích trysek, důležitá
pro udržení bezporuchového provozu a dlouhé životnosti,
- prevence zničující koroze a rezivění v případech, když se do
palivové soustavy dostane voda,
- prevence problémů v zimním provozu pro případy nenadálých
hlubších poklesů venkovních teplot nebo při provozu v místech, kde
je nutné počítat s poklesy teplot pod -20 °C, a za situace, že
nebyla v předstihu natankována arktická nafta.
V souhrnu řečeno, sofistikované používání přísad do paliv
přispívá k dlouhodobému udržení maximálních výkonových parametrů
motoru i nízkých hodnot emisí bez nákladných oprav, k provozní
pohotovosti vozidel a slouží i jako prevence zbytečně větší
spotřeby paliva.
Autor: Vladimír Matějovský, foto Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmagazín