Vývoj spotřeby pohonných hmot v Česku v roce 2020

Za první pololetí 2020 klesla celková spotřeba pohonných hmot o 9 %. Výraznější pokles byl u automobilových benzinů.  Za hodnocené období klesla jeho spotřeba o 14 %, zatímco nafta pouze o 7 %. Pokles poptávky po pohonných hmotách koresponduje s poklesem HDP (minus 8,7%) a také se skutečností, že v první polovině roku 2020 klesl nákup nových osobních automobilů o 23,6 %, u nákladních automobilů dokonce o 41 %. Výrazný byl také pokles výkonů u veřejné autobusové dopravy.

Hluboký propad v prvním pololetí

Ještě v únoru 2020 byla měsíční spotřeba benzinu o 5 % vyšší než za srovnatelné období února 2019, konkrétně 155 mil. litrů. U nafty byla spotřeba v únoru 451 mil. litrů tj. o 4 % vyšší než v roce 2019. I když se jedná o nejkratší měsíc v roce tak spotřeba benzinu byla vyšší než v březnu a dubnu (139 mil. litrů nebo v dubnu jen 121 mil. litrů).

Od března 2020 se výrazně změnila epidemiologická a následně ekonomická situace v souvislosti šířením pandemie koronaviru. Došlo k výrazném poklesu spotřeby pohonných hmot  od  vyhlášeném nouzovém stavu v březnu, jeho pokračování v dubnu a květnu a s tím související přijatá opatření s negativním dopadem do ekonomiky řady podniků tedy i do výrazného poklesu poptávky a spotřeby pohonných hmot na trhu v ČR.

V březnu došlo po letech mírného oživení poptávky (2017-2019 ) k výraznému poklesu poptávky po automobilových benzínech o 19 %. Průměrná denní spotřeba benzinů v březnu 2020 byla jen 4,5 mil. litrů, proti průměrné denní spotřebě za rok 2019, která byla 5,6 mil. litrů, klesla v březnu denně o 1,2 mil. litrů. U motorové nafty za březen klesla poptávka o 11 %. Průměrná denní spotřeba nafty v březnu byla jen 14,4 mil. litrů, proti průměrné denní spotřebě v roce 2019 16,4 mil. litrů se snížila o 2 mil. litrů denně. Za březen 2020 spotřeba benzinu dosáhla 139 mil. litrů (pokles o 19%), spotřeba nafty klesla o 11 % na 446 mil litrů.

V dubnu byl pokles poptávky ještě vyšší. U automobilových benzinů o 33 %. Průměrná denní spotřeba automobilových benzinů v dubnu byla jen 3,9 mil. litrů. U motorové nafty za duben klesla poptávka o 20 %. Průměrná denní spotřeba nafty v dubnu byla také nižší než v březnu a to 13,2 mil. litrů, březen 14,4mil. litrů).

Pokles poptávky pokračoval i v květnu a červnu, ale v menším objemu než v dubnu. U automobilových benzinů dosáhl objem prodej 160 mil. litrů (meziroční pokles o 19 %). U motorové nafty dosáhl objem prodeje 469 mil. litrů (- 9 %). Za červen dosáhla spotřeba autobenzinů objemu 179 mil. litrů (- 7 %), u nafty to bylo 487 mil. litrů (- 4 %).

Souvislost s propadem spotřeby pohonných hmot má i propad celého automobilového trhu. V roce 2019 bylo registrováno za 6 měsíců 150 813 nových osobních vozů (6485 nákladních), v letošním roce to bylo za stejné období jen 114 800 (3804).

Automobilové benzíny

Celkový objem dodávek automobilových benzinů na trh ČR za první pololetí roku 2020 dosáhl 679 tis. tun (905 mil. litrů), což představuje meziroční pokles o 15 %. Hlavní důvodem poklesu bylo vyhlášení nouzového stavu z cílem zabránit šíření koronaviru a s tím úzce související přijímaná opatření s negativním dopadem do ekonomiky a tedy i spotřeby pohonných hmot. I když došlo od poloviny ledna k výraznému snížení cen pohonných hmot o cca šest korun za litr, byl tento pozitivní faktor zcela eliminován právě nouzovým stavem a v jeho důsledky.

Především je třeba zdůraznit rozhodující vliv v podobě omezeného volného pohybu osob, zastavením domácí rekreační turistiky, omezením průmyslových odvětví (výroba automobilů), osobní veřejné dopravy a částečně i nákladní dopravy.  V příhraničních regionech kvůli uzavření hranic docházelo často k  propadům prodejů pohonných hmot u čerpacích stanic o více jak 60 %. Některé tyto stanice pak byly dočasně uzavřeny. Zatímco v tradičně slabším lednu byla vyšší spotřeba autobenzinů (151 mil. litrů ), než v dubnu  (121 mil. litrů ) a teprve od května se začala poptávka zvyšovat. Stále však nedosahoval srovnatelné úrovně za stejné měsíční období úrovně roku 2019.

Motorová nafty

Celkový objem dodávek motorové nafty na trh ČR dosáhl za 1. pololetí 2260 tis. tun (tj. 2,689 mld. litrů). Proti stejnému období roku 2019 (2431 tis. tun tj. 2,894 mld. litrů) klesla  spotřeba o 7 %. Pokles spotřeby nafty byl oproti benzinům nižší především z důvodů mezinárodní kamionové dopravy a veřejné nákladní tuzemské dopravy pro zajištění zásobování trhu důležitými komoditami. Také integrovaný záchranný systém především pak úkoly hasičů armády při zajišťování ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků a dalších úkolů v souvislosti s nouzovým stavem. Vývoj v poklesu spotřeby nafty pak byl ovlivněn poklesem ekonomiky, ostatně vývoj ukazatele HDP má 80 % vliv na spotřebu nafty. Ta od poloviny března, v dubnu, v květnu a částečně i v červnu byla citelně ovlivněna poklesem přepravních výkonů v důsledku řady omezení v průmyslové výrobě, stavebnictví a dalších odvětvích náročných na spotřebu nafty. A projevilo se to také v individuální dopravě kvůli nouzovému stavu a omezenému pohyby osob (Obliba služebních dieselů a SUV, práce z domova, zastavení turistiky atd.)

Prodej nepalivového zboží

Kvůli nízké poptávce po pohonných hmotách a uzavření restauračních zařízení na ČS docházelo k částečnému omezení prodejní doby nebo i dočasnému uzavírání stanic. Navíc přes přijatá hygienická opatření byly i případy karantény u obsluhujícího personálu na čerpacích stanicích. Vedle propadu prodeje pohonných hmot se výrazně snížily i tržby za zboží a služby z prodejen a uzavřených restaurací. 

Potvrdilo se, vývoj jeho spotřeby se otočil také v důsledku poklesu výkonnosti ekonomiky. Zhruba ze 40 % HDP ovlivňuje růst výdajů domácností na dopravu. Lidé necestovali v rámci individuální motorizace a to jak turistické tak do zaměstnání v řadě odvětví. Služební cesty podnikových flotil byly také výrazně omezeny.  Příhraniční styk, který často sloužil k nákupům levnějších pohonných hmot v ČR (zejména oproti Německu, Rakousku a Slovensku) se zastavil.

Výraznější zlepšení ve spotřebě pohonných hmot lze očekávat až v závěru 3. čtvrtletí (srpen- září) a ve 4. čtvrtletí, pokud nedojde k druhé vlně a dalšímu omezování pohybu v zasažených oblastech. Jen postupné uvolňování restrikcí povede k návratu do lepší kondice ekonomiky v ČR i dalších zemí, což by mělo postupně zvyšovat spotřebu nafty, benzinů i leteckých paliv. Současná nízká cena pohonných hmot bude poptávku podporovat.  

I nadále se bez pohonných hmot neobejdeme. I když důraz na alternativní energie v dopravě mediálně upozaďuje klasické pohonné hmoty, stále se jedná o zásadní strategickou komoditu.  Proto je i v dnešní době prioritou potvrzení dostatku zdrojů a plynulé zásobování celého trhu ČR. Nižší ceny pohonných hmot v ČR v průběhu letního období v porovnání s okolními státy (např. SRN, Rakousko, Slovensko a další destinace jako je Itálie, Chorvatsko) a očekávaná vyšší poptávka kvůli turistice mohly být důležitými faktory zvýšení spotřeby pohonných hmot ve 2. pololetí.