9. 3. 2020
Unipetrol postaví ve svém závodě
v Litvínově testovací pyrolýzní jednotku na zpracování
odpadních plastů. V ní bude v následujících třech letech
zkoumat chemickou recyklaci plastů a možnost její implementace do
standardní výroby. "Naší ambicí je v horizontu několika let
chemickou cestou recyklovat odpadní materiály nejen z nejbližšího
okolí, ale pravděpodobně z celé České republiky a případně i
dalších koutů střední a východní Evropy," řekl Tomáš Herink, člen
představenstva skupiny Unipetrol. Náklady na výzkumný projekt s
názvem PYREKOL, do kterého se vedle Unipetrolu zapojila také Vysoká
škola chemicko-technologická v Praze a Unipetrol
výzkumně-vzdělávací centrum, činí 71,7 milionů korun. Technologická
agentura České republiky přispěla částkou ve výši 50,2 milionů
korun v rámci dotačního programu TREND. Vlastní investice do
pyrolýzní technologie ve výši 18 milionů korun je pak nad rámec
projektu PYREKOL řešena Unipetrolem s podporou s Ministerstva
průmyslu a obchodu v rámci programu Podnikání a inovace pro
konkurenceschopnost.
V České republice je podle Ministerstva
průmyslu a obchodu[1] ročně
vyprodukováno více jak 400 tisíc tun plastových odpadů. Z uvedeného
množství plastového odpadu je zhruba 37 % využito pro materiálovou
recyklaci a 18 % využito energeticky, tj. pro výrobu tepla anebo
elektrické energie. Zbytek plastového odpadu, asi 45 %, se
energeticky nevyužívá ani nerecykluje. Unipetrol, jeden
z největších výrobců plastových prvoproduktů v České
republice, nyní začíná zkoumat jak tento plastový odpad znovu
využít.
Koncept cirkulární ekonomiky, ve kterém
neexistuje odpad, či je ho pouze minimum, se dotýká mnoha
průmyslových odvětví, včetně chemického. Cirkulární ekonomika může
přispět k ochraně životního prostředí zavedením nových metod
zpracování odpadních plastů, což povede ke zmenšení objemu
plastových odpadů a snížení emisí vznikajících jeho
spalováním."Aktivně hledáme cesty jak využít principy cirkulární
ekonomiky ve výrobě a chemická recyklace využívající principy
termického rozkladu je jednou z nich.Cílem projektu je úspěšně
vyvinout funkční technologii opětovného využití odpadních plastů a
pryže z odpadních pneumatik v petrochemickém průmyslu, čímž dojde k
efektivnějšímu využití stávajícího plastového odpadu a ke snížení
uhlíkové stopy,"řeklTomáš Herink.
Pyrolýza, nebo-li termický rozklad materiálu
za vysokých teplot, představuje nejzajímavější technologii
zpracování odpadních plastů, protože poskytuje vysoké výtěžky
kapalných produktů, které lze následně dále zpracovávat
petrochemickými, alternativně i rafinérskými technologiemi.
Současně může přeměna odpadních plastů na využitelnou surovinu jít
ruku v ruce s následnou rafinací, což přispěje k jejich větší
hodnotě."Součástí výzkumu jsou i další otázky, které je potřeba
vyřešit. Patří mezi ně například zlepšování kvality kapalných
a plynných produktů pyrolýzy, skladování kapalné frakce, aby
nedošlo k opětovné polymeraci, či to, jakým způsobem ji efektivně
transportovat na větší vzdálenost. Budeme ale především testovat
různé typy vstupních surovin, jednodruhové odpadní plasty i směsné
typy plastů. Chceme zjistit, jaký vliv mají základní parametry
těchto materiálů na výtěžnost a kvalitu finálního produktu. Budeme
také hledat bezpečný poměr přimíchávání suroviny vzniklé pyrolýzou,
jejíž kvalita může být proměnlivá, do současného výrobního procesu
tak, aby kontinuita produkce plastů nebyla narušena,"vysvětlilJiří
Hájek, ředitel Unipetrol výzkumně-vzdělávacího centra.
Výstupem projektu bude komplexní návrh
technologie v průmyslovém měřítku na bázi pyrolýzy pro
zpracování odpadních plastů a pryží z pneumatik, jejíž produkty
budou využitelné v petrochemickém průmyslu při výrobě základních
chemikálií, jako je etylen, propylen, butadien nebo benzen. Z těch
jsou navazujícími procesy vyráběny finální petrochemické produkty -
polyetylen, polypropylen, polystyren apod. V rafinérském průmyslu
budou pyrolýzní produkty přidávány do stávajících zpracovávaných
surovin za účelem zvýšení produkce motorových paliv, tj.
automobilový benzín, motorová nafta.
Využití výstupních produktů z pyrolýzy
odpadních plastů napomůže k plnění očekávaných cílů zavazující
producenty plastových výrobků k povinnému využívání odpadních
surovin v rámci EU. Omezit produkci odpadních plastů totiž patří
mezi hlavní ambice Evropské unie."Z hlediska plánovaných změn v
legislativě, přebytku odpadních plastů a jejich nedostatečných
možností recyklace je náš výzkumný projekt plně v souladu s
politikou EU v oblasti nakládání s plasty.Legislativa jednoznačně
definuje, že je žádoucí odpadní plasty recyklovat a pokud to lze,
zpracovávat je v petrochemickém segmentu. Je totiž cílem tento
materiál přetavit na co nejhodnotnější surovinu v rámci
hodnotového žebříčku a petrochemické produkty jsou
z obchodního hlediska hodnotnější než ty rafinérské,"uzavřel
Jiří Hájek.
Investiční projekt na výstavbu pilotní
pyrolýzní jednotky na zpracování odpadních plastů je financován z
veřejných prostředků pod názvem "Rozšíření infrastruktury výzkumu a
vývoje Unipetrolu s přidáním jednotky pro testování pyrolýzy", ref.
Ne. CZ.01.1.02 / 0.0 / 0.0 / 17_165 / 0016037, prováděné v rámci
operačního programu "Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost".
Dodavatelem pyrolýzní jednotky pro testování zpracování odpadních
plastů a polymerů je norská společnost Vow ASA prostřednictvím své
francouzské dceřiné společnosti ETIA, která poskytuje patentovaný
proces Biogreen chráněný duševním vlastnictvím a prověřený v
průmyslových aplikacích od roku 2003.
Skupina Unipetrol je největší rafinérskou a
petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy
a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických
produktů - zejména plastů a hnojiv. Ve všech těchto oblastech patří
k významným hráčům na českém i středoevropském trhu. Do skupiny
Unipetrol spadají rafinérie a výrobní závody v Litvínově a
Kralupech nad Vltavou, společnost Paramo se značkou Mogul v
Pardubicích a Kolíně, neratovická společnost Spolana a dvě výzkumná
centra v Litvínově a Brně. Součástí Unipetrolu je i síť čerpacích
stanic Benzina v Česku a na Slovensku. V Česku je Benzina s počtem
416 stanic největším řetězcem. Unipetrol je v České republice jedna
z největších firem z hlediska obratu. Za rok 2019 utržila 129
miliard Kč a zaměstnává více než 4 800 lidí. Unipetrol je kromě
rozvoje podnikání hrdý na to, že je společensky odpovědnou
společností. Proto věnuje stejnou míru pozornosti iniciativám
zaměřeným na kultivaci a podporu udržitelného rozvoje, vzdělávání,
místních komunit a životního prostředí. V roce 2005 se Unipetrol
stal součástí skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem
ropy ve střední Evropě.
[1] Zdroj: AKTUALIZACE POLITIKY
DRUHOTNÝCH SUROVIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2019 - 2022,
Ministerstvo průmyslu a obchodu, listopad 2018.
Autor: TZ Unipetrol, Zdroj: TZ Unipetrol