Petr Pražský: Rozsah černého trhu v Česku už je pro evropské vedení Shellu neúnosný

Před 21 lety byla společnost Shell první zahraniční společností, která v Česku otevřela benzinovou pumpu. Dnes jich tu má celkem 181, což ji řadí na čtvrté místo. V tržbách je na tom podle odhadů ještě výše. Přesné podíly nikdo nezveřejňuje a podle šéfa českého zastoupení Shell Petra Pražského by to ani neprošlo přes antimonopolní úřad.

"Prý to může naznačovat situaci na trhu, která nemá být soutěžitelům známa," popisuje Pražský jednu ze zvláštností českého trhu. Mnohem závažnější ale podle něj je snadnost, s jakou tu lze podnikat za hranicí zákona. "Už to překračuje jakoukoli únosnou míru," říká manažer, jenž se nedávno stal i prvním Čechem, který řídí provoz, marketing, strategii a další rozvoj čerpacích stanic Shell ve střední a východní Evropě.

Je český trh s palivy něčím výjimečný?
V několika faktorech. Dostupnost zásobování paliv je pro Česko ideální. K tomu přistupuje silná konkurence. Na podzim v roce 1992 jsme byli první zahraniční firma, která tu otevírala čerpací stanici. Nastal obrovský boom rozvoje, který pokračoval setrvačností až do stavu, kdy máme v porovnání s jakoukoliv jinou sousední zemí včetně tak vyspělé motoristické země, jako je Německo, násobně větší počet čerpacích stanic jak na počet aut, tak obyvatel i počet ujetých kilometrů.

Přesto ale velká konkurence představuje výhodu pro řidiče. Jste nuceni hledat co nejnižší ceny.
To ano, ale neřekl bych, že to je nezbytně tlak na cenu. Je to situace, kdy začínáte zjišťovat, že cenou se daleko nedostanete, pokud nechcete začít podnikat způsobem, který není v této zemi legální. Konkurence vytváří i tlak na služby a kvalitu. To je v pořádku, dokud ten tlak konkurence nezačíná být nepřiměřený - například že někdo začíná konkurovat nelegálním způsobem.

Únosná míra už byla překročena

Narážíte na černý trh. Jak jsme na tom v tomto ohledu v porovnání se zahraničím?
Říkejme tomu spíš šedý trh. Ten existuje všude. Odhaduje se, že tvoří v zahraničí tak do pěti procent celkové spotřeby. V našem případě se jedná podle střízlivého odhadu ministerstva o 15 procent a my si myslíme, že je to ještě víc. To už překračuje jakoukoliv únosnou míru.

Kdyby tu fungovala polovina pump oproti dnešnímu stavu, tak by bylo podvodů méně?
To bych tak jednoznačně neřekl. Nemyslím, že silná konkurence na trhu zásadně ovlivňuje šedou ekonomiku. Důvod je hlavně v totální otevřenosti logistiky a totální otevřenosti legislativy. Když budete chtít dovézt vlak benzinu nebo nafty z Německa, tak se zaregistrujete se svým IČO, zaplatíte garanci a můžete dovážet.

Takže legislativa v Česku je tak benevolentní, že umožňuje masivní páchání daňových podvodů?
Je benevolentnější v tom, že registrace začínající firmy v oboru je nároková, v tuto chvíli nemůže být zápis do registru odmítnut a podmínky, které musíte splňovat, jsou naprosto minimální. A to je ten kámen úrazu.

Hrozí, že kdyby stát v dohledné době neomezil vysoký podíl černého trhu, že by se tu firmám, jako je Shell, přestalo vyplácet podnikat a odešly by?
Já myslím, že se Česká republika dostala do určitého bodu zlomu. Za poslední roky odsud odešla řada významných firem, jako je třeba BP, Aral, ConocoPhillips nebo Exxon. Nechci tvrdit, že to bylo zdůvodněno šedou ekonomikou. Ale mohlo by se stát, že pokud se tady něco zásadního nenarovná, tak skončíme jako Moldávie nebo Albánie, kde je podnikání na trhu pohonných hmot velmi obtížné.

Řešíte daňové podvody a rozsáhlý černý trh v Česku se svými nadřízenými v centrále Shell?
Pravidelně. A jeden z mých úkolů je se významně v tomto angažovat. Což dělám. Snažíme se společně s Čeprem a Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvy hledat nejlepší řešení problému. O situaci se zajímá i můj nadřízený, viceprezident Shell pro Evropu. Při našich pravidelných jednáních je jedním ze standardních témat omezení daňových úniků v České republice a narovnání zdejšího tržního prostředí, a co pro to naše firma dělá. To je pravidelný bod. Většinou poměrně rozsáhlý.

On ten silný konkurenční trh vedl i k tomu, že jsme si loni mohli nakupovat u některých pump Shell palivo za nejnižší ceny v Česku. Nasadili jste v lokalitách, kde působí nejlacinější síť Tank Ono, stejné ceny. Co vás k tomu vedlo?
To bohužel nemohu komentovat. Byli jsme, jako ostatně i další firmy, už před lety správně poučeni Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, že si nemáme přes média sdělovat cenovou politiku. A samozřejmě už vůbec ne mimo média.

Já se neptám, kolik bude stát benzin příští týden. Ale spíše na to, co vás loni v některých regionech vedlo ke snížení cen na úroveň nejlacinější sítě. Na úroveň, o které vaši konkurenti říkají, že s takto nízkou marží nelze pokrýt náklady konkrétních pump.
Nejedná se o něco tak neobvyklého. A není to jen v České republice. V Německu před časem firma Aral také nastavila své ceny na úroveň pump Conoco, které jsou jedním z nejlevnějších prodejců. Zkrátka v tom ekonomickém cyklu jsou období, kdy revidujete svou cenovou politiku. To, že to teď bylo u nás takto vidět, je shoda okolností. Cenových změn se odehrává týdně několik. A faktorů, které to ovlivňují, je strašně moc.

Shell nemá výsadní postavení

Společenství čerpacích stanic - těch menších - nedávno požádalo antimonopolní úřad o prošetření vašeho postupu. Podezřívali vás z predátorských cen, které mohou zlikvidovat v daném místě konkurenci, a vy pak obsadíte trh v daném regionu. Nebojíte se antimonopolního úřadu?
Společenství čerpacích stanic se určitě nebojíme a úřadu také ne. Antimonopolní úřad s námi jedná velmi korektně. Bylo to loni, kdy společenství dalo tento podnět, a úřad to vyhodnotil jasně. Shell nemá žádné výsadní postavení na českém trhu a nejde o žádnou cenovou kolizi. Já na to odpovím otázkou: Už někde v naší blízkosti některá z těch čerpacích stanic zavřela?

Nevím o tom. Ale to neznamená, že taková není. Známe oba u Tábora případ pumpy paní Wágnerové, která vlivem cenové války Shell měsíce prodělávala.
Paní Wagnerová nás kritizuje, ale provozuje pumpu dál.

Jak vám může někdo konkurovat, když vy máte nulovou marži a při řádném placení daní máte všichni přibližně stejné nákupní ceny? Shell si to kompenzuje vysokou marží jinde, ale tihle malí prodejci a vlastníci třeba jedné pumpy takovou možnost nemají.
No, o marži, jestli je nulová, nebo není, to tady nikdo neřekl...

To jsem řekl já.
Já to ale chci uvést na pravou míru, to je jen takové obecné povědomí, ale není to nezbytná podmínka. Úplně stejnou analogii byste mohl použít v případě koncernu Volkswagen. Proč prodává oktávii za 350 tisíc a vedle toho nejlevnějšího passata za 600 tisíc. Škodovka tady má 30 procent trhu a Volkswagen zhruba devět procent.

I když se tu bavíme o tom, že trh čerpacích stanic je přesycený, přesto další pumpy přibývají. Proč?
Jednak se staví nové, hlavně na nových dálničních tazích. Například nedávno otevřela na dálnici D3 před Táborem Benzina dvě nové krásné, musím říct, že vydařené, pumpy. Na D8 stoprocentně budou vznikat také nové čerpací stanice tam, kde jsou už dnes naplánovaná odpočívadla. Další varianta je, že v nějaké nové aglomeraci nebo sídlišti je nová příležitost. Na takovém místě jsme například otevřeli novou stanici v Ostrově u Karlových Varů. Takže na správných místech, kde to má smysl, budou vznikat dál. Ale zároveň by mělo platit, že na místech, která už nejsou vytížená, by se měly pumpy zavřít. A to se neděje.

Všichni chtějí růst, zvyšovat svůj tržní podíl. Shell také?
Nevím, zda zvyšovat, stoprocentně ho chceme udržet a dále zvyšovat nabídku poskytovaných služeb.

A to je jak velký podíl?
To vám nemohu říct, protože to nikdo neuvádí.

Co je na tom tajného?
My jsme v asociaci chtěli sbírat tyto údaje od jednotlivých distributorů a v nějaké agregované podobě je publikovat, ale bylo nám Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže naznačeno, že ani to bychom neměli dělat, protože to může naznačovat situaci na trhu, která nemá být soutěžitelům známa.

Posílit chceme v Rusku

A jaké podíly máte třeba v okolních zemích?
Nejlepší situace pro Shell je na Slovensku a v Česku. Netajíme se také tím, že chceme významně zvýšit svůj tržní podíl v Rusku, kde máme nyní 94 čerpacích stanic a během letoška otevřeme v Moskvě jubilejní stou. Dlouhodobě perspektivní trh pro nás jsou Rusko a Polsko. V Polsku máme 376 stanic a nyní jsme k tomu koupili síť 105 stanic Neste. Mimochodem hustota čerpacích stanic v Polsku je někde úplně jinde než u nás. V Polsku je necelých pět tisíc čerpacích stanic na 38 milionů obyvatel. U nás na sedm tisíc stanic je deset milionů lidí.

Plánujete koupit v Rusku nějakou tamní firmu?
Na konci loňského roku jsme koupili menší síť kolem Moskvy. Ale Rusko je hodně složitý trh, krátkodobá předvídatelnost je tam horší než ve zbytku střední a východní Evropy. V Rusku je nutné pracovat s dlouhodobějším horizontem, tam je těžké plánovat kroky na nejbližší období. Například v prosinci kvůli klimatickým podmínkám nebyli distributoři schopni zásobovat všechny čerpací stanice. K tomu přistupuje samotná geografie Ruska. Cisterně trvá cesta při zásobování z některých našich terminálů ke stanici osm hodin. Vyžadujeme, aby byl řidič cisterny vystřídán do 12 hodin od doby, co vyjel. Pokud to kvůli momentálním podmínkám nelze stihnout, takovou pumpu nebudeme v dané chvíli zavážet.

Když chcete posílit, tak to ale bez akvizic nepůjde.
To je pravda. Ale máme v Rusku významnou pozici v těžbě ropy a plynu. A vyhodnotíme všechny případné příležitosti k akvizici.

Říkáte, že dlouhodobě perspektivní je pro Shell Rusko a Polsko. Znamená to, že Česko perspektivní není? Je možné, že Shell prodá své pumpy v Česku?
V Polsku a Rusku lze z našeho pohledu očekávat výraznější růst než v jiných zemích střední a východní Evropy. Odchod z trhu čerpacích stanic v České republice ale rozhodně není na pořadu dne.

Roky se spekuluje také o prodeji podílu Shell v České rafinérské. Kdy svých 16 procent v litvínovské a kralupské rafinerii prodáte?
Když se podíváte na Evropu, tak jsme v posledních dvou letech čtyři rafinerie prodali a zároveň ve dvou velkých jsme podíly dokoupili a investujeme tam poměrně zásadní sumy. Otázka kapacity rafinerií v Evropě se přetřásá prakticky denně. Takže jak se vyvine situace, zda bude potřeba podíl v České rafinérské držet, nebo ne, je otázka, jak se bude vyvíjet zásobování v Evropě a trh obecně. Momentálně podíl máme a využíváme ho jako vzorný akcionář.

Shell
467 miliard dolarů byly tržby světové petrolejářské dvojky Royal Dutch Shell v roce 2012. Kromě těžby ropy a zemního plynu britsko-nizozemská firma po celém světě provozuje desítky rafinerií a 43 tisíc čerpacích stanic.
181 čerpacích stanic má v Česku společnost Shell. Kromě toho zpracovává ropu - vlastní 16 procent akcií České rafinérské a prodává oleje, maziva a letecký benzin. V roce 2011 tu měl tržby 20,6 miliardy korun.

Petr Pražský (48)
Absolvent stavební fakulty ČVUT v Praze nastoupil do společnosti Shell Česká republika na začátku devadesátých let a postupně tu působil v několika manažerských funkcích. V roce 2011 vystřídal ve vedení českého zastoupení Shellu dlouholetého šéfa Pavla Šenycha. Od letošního února kromě toho řídí Pražský veškeré aktivity čerpacích stanic ve střední a východní Evropě. V historii je tak prvním Čechem, který zastává vedoucí pozici v nejvýznamnější oblasti podnikání mateřské Royal Dutch Shell v tomto regionu. Petr Pražský je ženatý, má čtyři děti, ve volném čase jezdí rád na motorce, horském kole, lyžuje a hraje hokej.