„Maribor si nepamatuji, možná párkrát,…“

O ultranízkých cenách žlutých pump s rudým pruhem plzeňské společnosti Tank ONO, které již 18 let vzbuzují kontroverze a o v poslední době stále silnějším podezření konkurentů na trhu z prodeje nezdaněných pohonných hmot z dovozu, jsme vedli rozhovor s jedním z jejích spolumajitelů, Jiřím Ondrou. K rozhovoru nově připojujeme "Polemiku" s komentáři a názory osobností, které se do diskuze k dané problematice zapojili na různých flórech či se k ní vyjadřovali v médiích. Tank ONO s 31 stanicemi má 10% podíl na trhu.

V roce 2011 vaše společnost Tank ONO prodala 420 milionů benzinu a nafty. Jak jste uzavřeli minulý rok?
Nárůst tam bude, přesně litry zatím nemáme. V roce 2012 jsme prodali, to vím přesně, za 13,5 miliard, bez daně, zisk bude na úrovni 40 - 50 milionů. Ta čísla budou samozřejmě o trošičku větší než minulý rok. Ještě nejsou uzávěrky, ale takto to bude vypadat z 90 %.

Celkový objem prodaných litrů se zvýšil, i když jste v minulém roce doplnili síť na 31 čerpacích stanic a měsíční výtoč na jednu vaši čerpací stanici se drží zhruba v úrovni 1 milion litrů?

Ano.

Jak si to pak srovnáte s tím, že se obecně dlouhodobě snižuje spotřeba paliv v České republice? U benzinu je propad masivní, u nafty jen mírný…
Já se domnívám, že výkonnost našich pump možná malinko poklesla, výtoč se drží zhruba stejných čísel, možná nějaký malinký pokles tam je. Pravda je to, že zvýšená spotřební daň udělala čáru přes rozpočet v celkových číslech. Domnívám se, že se zhruba držíme na stejných číslech, ale obecně se dá říct, že v republice spotřeba klesá.

Tank ONO s 31 čerpacími stanicemi se dostává s tržbou 13,5 miliardy na 4. místo za leadera trhu, kterým je Benzina s 338 pumpami, na kterých v minulém roce realizovala tržby jen o málo vyšší - 16,4 miliardy.
Ta čísla jsou hezká, když se poslouchají. Já si myslím, že to není ale úplně pravda. Já si myslím, že velké firmy Benzina, OMV, Shell všechno zboží nevykazují. Já nevím, jak to mají na nájemce rozprostřené. Ale 31 pump je hrozně malé číslo, vzhledem k tomu že je 3700 pump veřejných. Za svá čísla, která říkám, tak ručím, ale ta ostatních firem neznám.

Ponecháme -li stranou ty velké a srovnáme Tank ONO s nejsilnějším soukromým řetězci - Robin Oil má 3krát tolik pump, KM Prona jich má jen o něco více než vy, ale jejich čerpací stanice takových výkonů zdaleka nedosahují. Čím si to vysvětlujete?
KM Prona je určitě slušná firma, má pumpy menší, v zastrčenějších místech. Robin Oil má jiný systém prodejů. Podle mě je důležité to, že si každá firma musí vytvořit svou ideu, nějakou myšlenku a od toho nesmí ustoupit. My jsme si v roce 1994 nastavili parametry firmy a teď podle nich jedeme a snažíme se je dodržovat. Neznamená to, že někdo udělá na půl roku stejné ceny, to je dlouhodobý proces. Každý si musí vytvořit svůj vlastní názor na firmu, a ne něco kopírovat. Když obecně budu v životě něco kopírovat, tak nikdy nemohu předstihnout toho přede mnou, prostě má už náskok. Vy musíte vymyslet svoji vlastní cestu a tou cestou jet, to platí i v životě. Myslím si, že máme svou vlastní cestu vytvořenou 18, 19 let a nese to ovoce.

Tržby jsou jedna věc a zisk je věc druhá, jaký bude za rok 2012?
40 milionů. Zisk samozřejmě přesně neodpovídá tomu všemu, když potom k tomu máte velké náklady a máte k tomu věci na leasing. Když někomu řeknete, že máte obrat 13,5 miliardy a zisk tak relativně malý, tak je to způsobené malou marží. Někdy člověka napadá, jestli kdybychom jeli vyšší ceny, zda by zisk nebyl větší. Když si potom dáte cenu vyšší, tak vám stačí, aby přijelo těch aut méně. Je to hra s čísly, to ukáže jen praxe a hlavně čas.

Šéf ČAPPO Ivan Ottis se v tisku vyjádřil, že ho udivuje, že při tak nízkých cenách dokážete generovat tak vysoký zisk.
Je to zhruba stejná písnička. Tu marži máme 50, 60, 70 haléřů z litru, přitom se ten zisk dá generovat. Fungujeme na trhu už relativně dlouhou dobu, nejsme žádná rychlokvaška.

Rozvoj sítě bez dlouhodobých plánů

Plánujete příští rok další rozšíření sítě?
Určitě se chceme rozšiřovat, ale na druhou stranu, my s bratrem nemáme žádné dlouhodobé plány. Nás ta práce relativně baví. Těžko říci, zda máme cíl 100 pump nebo víc, příští rok přidáme 2, 3, co se naskytne, to se naskytne. Čas ukáže, jaké budou nabídky.

Pokud pomineme spojení sítě Slovnaftu a Papoilu, provozovatelé čerpacích stanic významně omezili investice a jen výjimečně došlo k rozšiřování sítí. Vy jste v minulém roce přidali 3 čerpací stanice. Kolik jste investovali do jejich nákupu a na kolik přijdou nutné úpravy na jejich převedení do standartu Tank ONO?
Většinou nekupujeme pumpy dražší, ty ceny nechci samozřejmě říkat. Zhruba ty pumpy se pohybují v rozmezí 10 - 20 milionů, záleží podle místa, většinou ty dražší kupujeme hodně málo. Potom ta nutná investice (loga, počítače) je zhruba, když to bude v dobrém stavu, tak milion korun. Většinou na pumpách měníme stojany, mělo by se to pohybovat od 1 do 3 milionů.

Ty nové čerpací stanice nakupujete do majetku firmy nebo poskytujete franšízu jejich původním majitelům anebo je máte v pronájmu od jejich vlastníků?
To je přesně to, o čem jsem mluvil. Tam je to tak, že my třeba jsme si vytvořili nějaká pravidla. Zatím od začátku všechny pumpy provozujeme ve vlastní režii, vlastními zaměstnanci, s vlastním vedoucím. Nemáme nic v nájmu, žádné franšízy. Nikdy neříkej nikdy, ale takto je to nastavené a většinou ty větší firmy to dělají úplně jinak. Nám se to zdálo takto dobré, máme svůj vlastní styl proti jiným.

Nějaký koncept musíte mít, protože část čerpacích stanic podle výpisu vlastnictví z katastru nemovitostí patří vaší mamince?
Některé patří naší mámě, bereme to, že to je vlastně skoro naše. My jsme pevná rodina, nijak to nerozlišujeme. Je to prostě rodiny. Co je moje, to je moje, co je mámy, to je mámy, my tohle nerozlišujeme.

Máte s ní nějakou smlouvu o nájmu?
Máme tam smlouvu o nájmu, ale nerozlišujeme to.

Kvalita paliv se stigmatem závažných pochybení

V otázce kvality prodávaných pohonných hmot se na diskusních fórech na rozdíl od ostatních pumpařských řetězců Tank ONO dělí jejich účastníci do dvou táborů. Jedna skupina vás obhajuje, sklízíte od nich uznání, jsou velmi vděční za nízké ceny, nikdy se jim nic s autem nestalo. Na druhé straně jste dlouhodobě kritizováni za prodeje nekvalitních pohonných hmot a velice často motoristé opakovaně řeší negativní zkušenosti či dokonce poruchy s nutností opravy motoru. Jak vnímáte takovouto polemiku, která je?
Sleduji to všechno, vím, o čem mluvíte. Ale říkám jednu věc - ta kvalita u pump je zhruba stejná, nevěřím tomu, že má někdo kvalitnější a lepší pohonné hmoty, možná dříve v nějakých začátcích, myslím 90. léta byla ta kvalita rozdílná, ale v současné době nevěřím, že jsou nějaké rozdílné kvality. My si to ani nemůžeme dovolit, my jsme kontrolováni hodně.

ČOI u vás vykonala loni 51 kontrol a odebrala 80 vzorků, pro srovnání na Benzině, která má 338 pump, vykonala ČOI v roce 2012 130 kontrol a jenom ve dvou případech bylo zjištěno pochybení. Z hlediska poměru kontrol a celkového počtu čerpacích stanic je zde vůči Benzině zřejmý nepoměr. Proč si myslíte, že si vás ČOI tak hledí?
Víme o tom, že jsme kontrolováni hodně. Jsme kontrolováni ČOI, dalšími inspektoráty, bezpečnosti práce atd. Myslím, že nevybočujeme z průměru, že tam nejsou žádné rozdíly. Proč jsme kontrolováni, to víme všichni, jsme trnem v oku některým firmám.

Vezmeme-li meziroční období k třetímu kvartálu minulého roku, tak podle zveřejněných protokolů ČOI z kontrol jakosti prodávaných pohonných hmot bylo na vašich stanicích zjištěno 6 pochybení oproti normě, z toho 5 bylo kvalifikováno jako závažných, u jednoho z nich dokonce s hrubou odchylkou a podezřením z neoprávněné manipulace s palivem. Za toto jedno meziroční období jste zaplatili celkem 830 tisíc korun.
Tohle vůbec nevím. Kdy to bylo?

6. 2. 2012, Chlumec u Ústí nad Labem, destilační zkouška, překročeno normou stanovené maximum 365^°C o 29,5^°C oproti normě, ČOI konstatuje odchylku jako závažnou a hrubou s podezřením na neoprávněnou manipulaci s palivem, podle odborníků byl s největší pravděpodobností přimísen extralehký topný olej.
Ty kontroly jsou u nás větší než jinde. Myslím, že 1, 2 procenta jsme určitě v nějakém pochybení. Na tohle se přiznám, že si nevzpomínám. Že by tam někdo od nás něco přidával, to ani není myslitelné. Tomu se musím trochu smát, protože není myslitelné, abych já tam přes někoho něco dělal, zdá se mi to hodně nepravděpodobné. Myslím si, že to pravda není.

Sankce 300.000 korun byla zaplacena, je to tedy všechno vyřízené…
My platíme vždycky všechno. My jako firma Tank ONO nedlužíme v republice nikomu nic, nedlužili jsme a doufám, že ani dlužit nebudeme.

Vždy, když se v médiích objeví zprávy o Tank ONO, ČOI registruje na vaše čerpací stanice zvýšený počet stížností občanů na kvalitu a množství prodávaných produktů. Těch přišlo v roce 2012 31, což vysoce převyšuje počet stížností na jiné prodejce. Kolik máte ve skutečnosti reklamací na kvalitu pohonných hmot od zákazníků a jak je řešíte?
Od zákazníků tak 1, 2 za měsíc. Jednou se týká kvality a podruhé neochotné obsluhy. Řešíme to, do 30 dnů odepíšeme a pošleme poštou.

V hlavních zprávách FTV Prima byla reportáž z čerpací stanice Tank ONO v Praze, kde jste během jediného dne vyplatili 400tisícovou náhradu desítkám řidičů za poškozená vozidla...
Tento případ je, myslím, už z roku 2011, to je starší. Lidé mohou věřit a nemusí věřit. Nebudu říkat, že za nás mluví zákazníci. V tomto případě, kdo to bude číst, může věřit, nemusí věřit, ale já vám říkám, že to pravda je, protože nemám důvod lhát. U stáčení se tam stalo to, že řidič změnil produkty a stalo se to, že nalil naftu do benzinu a během prvních 10 minut natankovalo množství aut. Zastavilo se vydávání, vyčerpalo se, zaplatilo se lidem, to co požadovali, a škodu řešila pojistka dopravce. Lidé mohou věřit, nemusí. Tohle se stát může a občas se to stane.

Na co máte dodatečně doplněná tlačná čerpadla v nádrži, když na čerpací stanici je sací systém? Ptal jsem se pracovníků servisní firmy, k čemu by to mělo sloužit, a údajně jde o systém přečerpávání produktů mezi komorami nádrží.
Tohle není pravidlo na všech pumpách. Já nevím, na kolika je to pumpách. Čerpací stanice kupujeme a většinou mají strašně malou kapacitu, tam se musí přečerpávat z nádrže do nádrže, většinou se jedná o Natural, někdy o naftu. Nádrže, třeba v Kojeticích, jsou dělené na strašně malé komory, a ten vedoucí by nemohl ani večer odjet domů. Je to z toho důvodu, že přečerpá produkt z jedné nádrže do druhé a z té se prodává. Není to tak, že bychom tam čerpali nějakou vodu nebo nějaké oleje, to určitě ne, je to čistě z důvodů, aby se přečerpávalo, z hlediska nedostatečnosti kapacity nádrží. Když máme pumpu, kde jsou velké nádrže, jako je Cvikov nebo Nýřany, Cheb, Chomutov, tak tam to není třeba.

Zázračně nízké marže

Tank ONO proslulo od svého vzniku extrémně nízkými cenami, v Česku prodává málokterá pumpa laciněji. Vy držíte ceny průměrně 2 koruny pod cenami konkurence. Shell u svých čerpacích stanic sousedících s Tank ONO s vámi srovnal od poloviny minulého roku ceny. Dnes ale zase ceny posunul do původní úrovně. Jak si vysvětlit, že ani takové firmy nejsou schopny se dlouhodobě cenově udržet na vaší úrovni?
To je to, o čem jsem mluvil. Každá firma musí mít svůj styl a musí mít svou vizi. Nejhorší je, když se něco kopíruje. Nechápu, proč takovéto firmy kopírují, když se honosí, že jsou "TOP" kvality, že jsou komfortní a potom udělají takovouto věc. To je podle mě trochu nepochopitelné. Že neudrží ceny? My děláme se strašně malým týmem, já se domnívám, že ty náklady naše a proti nějakým jiným firmám jsou několikanásobně nižší. Máme náklady sražené a snažíme se vše dělat v rámci našich možností, já se stále domnívám, že je to v nákladech.

Jaký vliv na vaše prodeje měla cenová válka s Shellem?
Pravda je, že nějaké zákazníky jsme ztratili. On to neudělal jen Shell, udělaly to i další firmy. Dokud to udělal jen jeden Shell, který tady monopol nemá, tak v žádném případě nás to tolik nezasáhlo. Když by to potom udělali všichni - Benzina, OMV, tak nás to už zasáhlo. Zase na druhou stranu musím říci, když máte velkou marži a odejde vám pár zákazníků, tak to pocítíte, ale když máte malou marži a odejde vám pár lidí, tak to tak nepocítíte. Největší pokles byl, když v těch městech jako Plzeň, Mělník, Teplice, Tábor drželi všichni ceny nízké, pak to byl pokles citelný. Když budujete firmu 18, 19 let, tak zhruba tu samou dobu by ji museli i likvidovat. Nejde firmu budovat krok za krokem a potom během roku, dvou, tří ji zlikvidovat.

I přes tu cenovou válku se Shellem si držíte konzistentní cenovou politiku. Průměrná marže byla souvisle v určitém tříměsíčním období minulého roku u vás dokonce pod 40 haléři, v té době vaše prodejní cena dokonce několik týdnů byla o něco nižší než nákupní ceny většiny pumpařů v Česku, včetně Benziny, Shellu, Agipu, což jsou procesoři rafinérií, a mají tudíž nejlepší ceny pro své čerpací stanice. Jak je tohle možné?
Průměrně za rok máme takovou marži, ale jsou období, kdy je cenová válka, a tak se bojuje. Jsou období, kdy se snažíme ne vydělat, ale prodělat. Drží nás nad vodou doplňkový prodej. Myčky, restaurace, hrací automaty. To patří k podnikání, jako ve všem. Když se bojuje, tak si musíte přitáhnout.

Ve 13 miliardách tržeb, když se podíváme na obchody a služby čerpacích stanic Tank ONO na jejich výkonnost, tak tvoří jen velmi malou část z celkových tržeb. Ve výsledku není divu, že konkurence poukazuje na to, že s tak nízkými maržemi není možno čerpací stanici provozovat bez ztráty, natož se ziskem…
Pravda není to, že automaty a doplňkové zboží není z hlediska zisku zanedbatelné, to bych neřekl, my samozřejmě, co se týče hracích automatů, co se týče doplňkového prodeje, tam také nějaký zisk generujeme.

Když to přepočítávám, tak když máte 40 milionů zisk, tak při uvedeném množství prodaných litrů čistá marže po zdanění činí 10 haléřů, kde jsou pak další nutné náklady, které se do marže promítají: průměrné náklady na dopravu PH na stanici - 0,25 Kč, poplatky za akceptaci bankovních karet (z celkové sazby 0.60 uvažujeme 1/3 obratu - 0,20 Kč, slevu pro uživatele karet DKV a vlastní karetní systém (uvažujeme 1/3 obratu) - 0,20 Kč, dále další náklady podle roční uzávěrky při výše zmiňovaném obratu: mzdy a energie - 0,27 Kč, servis a opravy - 0,10 Kč, vykázaný zisk společně s daní z příjmu - 0,12 Kč? Pak minimalistické marže bez dalších nákladů, jako jsou odpisy, rezervy atd., dosahuje 1,14 Kč za litr, když si odečtu 40 haléřů, tak jsem ve dvoutřetinové ztrátě - chybí minimálně 74 haléřů na litr…
Něco tady počítáte, my ty počty máme nastavené trochu jinak, Já tomu moc nerozumím, co tady říkáte. My to bereme všechno dohromady. Já mám vážně vyzkoušeno, že nám zhruba rabat 50, 60 haléřů stačí i na naše náklady. Je možné, že máme hodně lukrativní ceny. Třeba na akceptaci platebních karet ty marže jsou hodně, hodně sražené. Máme i období, kdy nejsou žádné marže, ale vychází to.

Pohonné hmoty z domova i z dovozu…

Tank ONO by podle tohoto propočtu muselo být v mínusu, proto je u konkurence podezřelé z toho, že z nemalé části využívá zdrojů lacinějších paliv s ošizeným DPH nebo případně spotřební daně díky pančování. Policie, daňová správa odhalují čím dál tím víc případů nezaplacených DPH při dovozech s dováženými palivy, takže ten společenský tlak se hodně přiostřil. Zajímal by mě váš postoj k otázce těchto daňových podvodů dovozu pohonných hmot ze zahraničí?
My velkoobchod neděláme, děláme maloobchod. O tom obchodu já moc nevím, jak to funguje. Můj názor je, že ta čísla, co všichni říkají, jsou nadnesená, že v žádném případě tady takové úniky nejsou - z mého pohledu maloprodeje. Na druhou stranu musím říct, že třeba my za posledních 6, 7 let máme neustále stejné dodavatele pohonných hmot, nechci je jmenovat. Ti určitě daně platí, protože kdyby je neplatili, tak by tady nebyli.

Ale cisterny, které stáčejí na vašich pumpách, jsou vidět i na hranicích. Vysvětlete mi, jak je možné, že se procesorům České rafinérské nevyplatí dovážet palivo z terminálu jejich vlastní rafinerie v Kralupech do Ostravy, a přesto se ve velkém dováží do Česka za výhodnějších podmínek až z Mariboru?
Co já vím, tak si nepamatuji, že bychom něco z Mariboru vozili, ani na těch průvodních papírech to nevidím.

Ale v nich by mělo být uvedeno místo nakládky…
Ale Maribor si nepamatuji, možná párkrát, nevím. Opravdu si nepamatuji. My nebereme převážně zboží z ciziny, bereme hodně z Čepra a z České rafinérské, je to tak půl na půl, možná ještě víc.

Podle zdrojů z Čepra a společností - procesorů České rafinérské Unipetrolu, Shellu Tank ONO v posledním období napřímo žádné pohonné hmoty neprodaly, v případě Eni tuto informaci ověřenou nemám.
Vozí nám firma G7 a Silmet. Tyto firmy normálně vozí z Čepra. To jsou dva hlavní dodavatelé. Potom nám zaváží firma LEDOPA, která bere něco z venku a něco a hlavně z České rafinérské a firma KONT Fuel. To jsou naši dodavatelé. V tom není žádná tajnost, my jsme finančním úřadem kontrolováni, každý měsíc hlásíme všechny naše nákupy, všechny prodeje a kdokoli se může přesvědčit, že to tam je. Někdy jsme tak podrobně kontrolováni, že mohou u nás dělat účetnictví. Někdy uvažuji, že jednu účetní vyhodíme a mohou to dělat za ni.

---

Ing. Jiří Ondra (1962)

Po ZŠ v Plzni vystudoval střední odborné učiliště chemické v Ústí nad Labem a následně VŠ Chemicko-technologickou v Pardubicích. Po roční vojenské službě nastoupil jako technolog v chemičce Kaznějov, v roce 1992 přešel do Benziny, kde 2 roky působil ve funkci vedoucího provozu čerpacích stanic. V r. 1993 založili s bratrem společnost Tank ONO, koupili v Plzni na Domažlické ulici prodejnu vybudovanou v akci Z a přestavěli ji na svoji první čerpací stanici, kterou otevřeli v r. 1994. V současné době síť čerpacích stanic Tank ONO čítá 31 čerpacích stanic.

---

Polemika

K rozhovoru nově připojujeme "Polemiku" s komentáři a názory odborníků a osobností, kteří se do diskuze k dané problematice zapojili na různých flórech či se k ní vyjadřovali v médiích.

Petr Šindler, vnější vztahy společnosti Shell Česká republika

Společnost Shell Czech Republic a.s. nikdy nekomentovala a nikdy nebude komentovat jednání ani hospodaření jiného subjektu na trhu. Stejně tak se nikdy nevyjadřujeme k vlastní ani konkurenční cenové politice. Proto i můj komentář se vztahuje výhradně k narážkám a poznámkám týkajícím se společnosti Shell, přičemž je ale více než zřejmé, že na podnikání s pohonnými hmotami máme se společností TANK ONO v řadě ohledů zcela odlišný názor.
V první řadě, pokud si pan Ondra myslí, že nevykazujeme všechno zboží v našich statistikách, pak se rozhodně mýlí. Transparentnost v podnikání považujeme ve skupině Shell za základní princip dlouhodobého fungování na jakémkoliv trhu na světě.
Za druhé, jsem přesvědčen o tom, že jako prodejce pohonných hmot máme jednoznačnou povinnost starat se o původ prodávaných pohonných hmot na našich čerpacích stanicích. Jedině tak můžeme zajistit, že na čerpacích stanicích Shell zákazník bude mít zaručenu vysokou kvalitu paliv. Ostatně věříme, že plánované změny v legislativě povedou nejen ke snížení množství daňových podvodů, ale budou mít také vliv na zvýšení kvality prodávávaných pohonných hmot. Rozhodně si nemyslíme, že kvalita pohonných hmot je na všech stanicích v České republice stejná. Stačí se podívat na dlouhodobou statistiku kvality pohonných hmot sledovanou Českou obchodní inspekcí a porovnat výsledky společností sdružených v asociaci ČAPPO se zbytkem trhu.
Za třetí, péče o vysokou kvalitu pohonných hmot stejně jako další poskytované služby na čerpacích stanicích s sebou logicky nesou vyšší náklady, které musí být zohledněny při cenotvorbě. Obecně řečeno, pokud by subjekty na trhu prodávaly pohonné hmoty na čerpacích stanicích za ceny nižší, než jsou legálně dostupné materiální zdroje na takovém trhu, není podle všech obecně známých ekonomických modelů možné generovat zisk, natož další investiční kapacitu. A už vůbec ne v dlouhodobém časovém horizontu.

Tomáš Svatoň, výkonný ředitel W.A.G. payment solutions, a.s.

V posledních několika letech sledujeme na českém území několik "nezávislých" provozovatelů čerpacích stanic, kteří nabízejí ceny výrazně pod obvyklou cenovou úrovní ostatních hráčů. Nejde zajisté o diferenci pouze z důvodu položení čerpací stanice, tj. cenový rozdíl mezi dálniční či lokální čerpací stanicí, ale o rozdíl mezi srovnatelně umístěnými objekty. Mezi "nejviditelnější" zásluhou realizovaných objemů patří síť Tank ONO. Ve druhém pololetí minulého roku se k nim přidali i takzvaně "barevní" hráči na trhu, kteří již zčásti korigovali svou cenovou úroveň počátkem letošního roku. Samozřejmě jen oni vědí, jak se promítla tato cenová intervence do jejich, v kuloárech diskutovaných, nedobrých provozních výsledků či jak zapadá do případné strategie jejich aktivit na daném území.
Ze zkušeností s provozováním vlastních čerpacích stanic i dřívější činnosti v rafinerii si dovolím položit řečnickou otázku "Jde o ekonomický zázrak nákupu pohonných hmot a provozu čerpací stanice, či časovanou bombu?". Vezmeme-li v úvahu tzv. inland prémii (přirážka v dolarech ke kotaci produktů v Rotterdamu, které se využívají v našem regionu pro výpočet cen) v České republice, musíme konstatovat, že ve srovnání s okolními zeměmi je dlouhodobě na nižší úrovni. V součtu s vyššími logistickými náklady (vícenáklad ve výši minimálně 0,20 Kč/l) lze říci, že náklady při importech pro síť napříč naší zemí překračují o mnoho desítek haléřů cenu pro významného klienta využívající nejvýhodnější distribuční kanál přímo od producenta v České rafinérské či Čepra (tj. nevyužívají méně cenově atraktivní kanál přes další distribuční článek). Proto v dnešní době je dlouhodobě ekonomicky nemožné v majoritní míře využívat zahraniční zdroje (bláznivé v případě Mariboru…) při dodržení všech daňových předpisů.
Naše společnost provozuje dlouhodobě i několik tzv. Truck parků, čerpacích stanic specializovaných na nákladní vozy, kde na některých z nich realizujeme ročně více než 30 milionů litrů. Zohledníme-li všechny provozní a investiční náklady spojené s pořízením, nelze i se zázemím menší a efektivně řízené firmy s důrazem na stoprocentní dodržování kvality dlouhodobě provozovat čerpací stanici s jednotkovou hrubou marží přesahující 1 Kč/l.
Pokud dokáže někdo s maržemi 0,40 Kč/l dlouhodobě zajistit rozvoj společnosti a současně ekonomický profit, jde zřejmě o zázračný mechanismus, který by mohl být přednášen na akademické půdě s velkým zájmem posluchačů. Nejsme však na zázraky příliš staří a zkušení…?
Pokud tomu tak není, pak jde pro všechny partnery, dodavatelské i odběratelské, o časovanou bombu i s možným pokažením renomé. K tomu by však měla zaujmout stanovisko zejména státní správa a Policie České republiky.

Ivan Indráček, předseda SČS ČR

Znám celou řadu pumpařů i distributorů, kteří se z principu vyhýbají zboží, které je podezřele levné. Nabídky typu "korunu pod Čepro" hodí rovnou do koše a zboží, které není z českých zdrojů si pořádně prověří, než na něj kývnou. Prostě proto, že nákup nezdaněného zboží považují za cestu do pekel. Je to podvod a každý, kdo se chce svým dětem podívat zpříma do očí, se mu na sto honů vyhne.
Ale na trhu máme i takové, kteří jakákoli podobná pravidla ignorují. Nepřekvapuje mne, že Tank ONO je vyhlášenou sítí s nejlevnějšími cenami. Jedinou kvalifikací pro jím nakupované zboží je totiž právě cena. Pokud se majitel sítě nepozastaví nad tím, že zboží, které cestou ze skladu slovinské státní společnosti na jeho pumpu projede půlku Evropy a ještě dokáže být výrazně levnější než nejlevnější tuzemské nákupy, není se skutečně čemu divit. Troufnu si říci, že postoj pana Ondry k nákupům není dán nevědomostí. Je to přesně naopak - v jeho případě jde o cílené vybírání dodavatelů s nejnižší dostupnou cenou a s plným vědomím, že ne vše bude daňově v pořádku. Konečně, jména firem jako Ledopa nebo Kont jsou na trhu známa zejména ve spojitosti s nabídkami nereálně levného dovozového zboží.
Pokud jde o tvrzení, že většina zboží končícího na pumpách Tank ONO pochází z tuzemských zdrojů, pak já mám trochu jiné informace. Z tuzemských zdrojů bere Tank ONO pouze směsná paliva (B30, E85 - prostě proto, že je z venku nikdo nedodává) a klasická paliva (MN, BA) za standardní cenu doplňuje zejména (nebo dokonce pouze) o víkendech, kdy zahraniční dodávky nefungují. Naprosto většinově tak končí na čerpačkách ONO právě dovozové zboží.

Miloslava Fléglová, tisková mluvčí České obchodní inspekce

Po porovnání dat mohu zodpovědět váš dotaz "Proč byly v roce 2012 pohonné hmoty v síti čerpacích stanic Tank ONO kontrolovány častěji vzhledem k celkovému počtu stanic v síti ve srovnání např. s Benzinou?".
Z porovnání četnosti kontrol, zjištění a také podání spotřebitelů vyplývá, že u čerpacích stanic společnosti Tank ONO bylo v roce 2012 provedeno pracovníky ČOI celkem 36 různých kontrol, ke kontrole jakosti bylo v jejich rámci odebráno 67 vzorků paliv, z nichž 4 nevyhověly příslušným jakostním normám. Naproti tomu např. u vámi zmiňované Benziny proběhlo za stejné období 155 kontrol a odebráno bylo 331 vzorků (OMV 84 kontrol - 177 vzorků, Shell 84 kontrol - 203 vzorků, Agip ENI 59 kontrol - 105 vzorků). Celkem bylo u všech členů ČAPPO odebráno v roce 2012 1098 vzorků, nevyhovujících příslušným jakostním normám bylo pouze 7.
Vzhledem k výsledkům laboratorních rozborů a počtu podání spotřebitelů (celkem 31) byl počet kontrol provedených v roce 2012 u společnosti Tank ONO přiměřený. 

Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia