Český systém ropovodů je jedinečným technologickým dílem

Přes padesát let do českých rafinérií proudí ropa ropovodem Družba. Dnes Česko disponuje jedním z nejmodernějších systémů přepravy a skladování černého zlata. Současným problémem v rámci zajištění ropné bezpečnosti státu je zajištění krizového zásobování.

Ropovod 1
Nadzemní vedení Kopisty. Ropovod vede v souběhu s ostatními produktovody do (z) Litvínova. Potrubí je uloženo zvlněně, kvůli možnosti dilatace

Nejdelší ropovod na světě

Ropovod Družba o délce přes 5 100 km je považován za nejdelší ropovod na světě. Spojuje osm evropských zemí a tvoří tak jednu z nejrozsáhlejších ropovodních sítí. Denně jím protečou až 2 miliony barelů ropy.
Ropovod Družba je nejstarším fungujícím ropovodem na území České republiky. Ropovod vstupuje do Česka pod řekou Moravou u Hodonína. Překonává Vysočinu a míří polabskou nížinou ke Kralupům. V Centrálním tankovišti v Nelahozevsi se přepravovaná ropa může ukládat do nádrží, Družba odtud dále pokračuje až do Litvínova. Poblíž obce Potěhy u Čáslavi má ropovod odbočku, která do roku 2012 zásobovala rafinérii v Pardubicích.
Družba na českém území je bezesporu velmi jedinečným a pozoruhodným technologickým dílem. Délka ropovodu v ČR je 357 km, v četně odboček a zdvojení pak dosahuje 504 km. Ropovod prochází katastrálním územím 5 krajů a 14 okresů, protíná 15 330 parcel ve vlastnictví 26 991 vlastníků. Ropovod po celé své trase křižuje 94 velkých a více než 400 menších řek a více než 500 železnic a dálnic. V České republice Družba vede pod 6 velkými řekami (Morava, Svratka, Oslava, Sázava, Vltava a Ohře).

Ropovod 4Výstavba ropovodu Družba v dubnu 1963

Mezinárodní projekt výstavby

Mezivládní dohoda o výstavbě ropovodu Družba byla podepsána 16. prosince 1959 v Moskvě. Samotná výstavba ropovodu začala 10. prosince 1960 v Samaře, kde začínají i další ropovody ze Sibiře a Uralu. Každá ze zemí, kudy Družba prochází, měla na starosti výstavbu svého úseku s tím, že Sovětský svaz dodával potrubí a speciální těžké stroje pro zemní práce a ukládání trub, Československo potrubí a armatury, NDR potrubí a čerpadla a Maďarsko automatické a telekomunikační systémy. Výstavba ropovodu si vyžádala přemístění 30 mil. m³ zeminy. Ropa proudí potrubím o průměru 528 a 714 mm přibližně rychlostí lidské chůze 1,4 m/s. Celkem bylo použito 1 300 000 tun potrubí.
V únoru 1962 přepravil ropovod Družba první ropu do bratislavské rafinérie, v říjnu 1965 byl prodloužen až do Litvínova. Do roku 1989 dováželo tehdejší Československo Družbou 18 milionů tun ropy ročně, za 50 let přepravil ropovod do českých rafinérií úctyhodných 293 mil. tun ropy.

Ropovod 2Velín systému ropovodů a centrálního tankoviště ropy v Uhách u Nelahozevsi

Modernizace Družby

Od roku 1994 ropovod Družba vlastní a provozuje státní společnost MERO ČR, a. s. V letech 1998-2003 proběhla rozsáhlá modernizace Družby (investice činila cca 1,82 mld. Kč). Od té doby MERO ČR do údržby a modernizace ropovodu investuje v průměru téměř 110 mil. Kč ročně. Družba má nové řídicí, komunikační i bezpečnostní systémy srovnatelné s mnohem mladšími ropovody. Díky tomu se podařilo významně snížit riziko havárie a negativních vlivů na životní prostředí. Např. únik ropy dokáže automatický systém detekovat do dvou minut. Kontinuálně se sleduje a vyhodnocuje množství hodnot: tlak, průtok, teplota, hustota, obsah vody a nečistot v ropě, rychlost šíření zvuku atd.
Tlak v potrubí se pohybuje od 4 do 64 barů. Na trase ropovodu jsou 3 přečerpávací stanice, které tlak v potrubí zvyšují. Řídicí systém ropovodu dokáže sledovat a na místě určení oddělit ropu o různé hustotě proudící potrubím.

Cesta k ropné nezávislosti - IKL

Česká republika dříve pokrývala veškerou potřebu ropy dovozem ze sibiřských naftových polí. Zprávy o klesajícím exportu ropy, odhady o snižujících se ropných zásobách, o stavu ropovodu Družba, jakož i politická a hospodářská situace ve východní Evropě daly podnět k hledání alternativních energetických zdrojů. Možnost získání nezávislosti v tomto směru spatřovalo české hospodářství v napojení na západoevropské ropovodné systémy.
A tak se zrodila myšlenka ropovodu MERO - IKL. V druhém pololetí roku 1990 byly vypracovány různé studie s možnými alternativními řešeními. Jako nejvýhodnější z nich se ukázalo napojení na Deutsche Transalpine Oelleitung (TAL), který vede z Terstu přes Itálii a Rakousko do Bavorska. Po získání nezbytných povolení, úředních výměrů a rozhodnutí mohla být výstavba zahájena. Od dubna 1994 vyrostlo ve Vohburgu an der Donau za dvojitým ochranným valem proti záplavám tankoviště se čtyřmi nádržemi s úhrnnou kapacitou 200 000 m3, které mohou sloužit i ke krizovému skladování ropy pro strategické zásoby ropy ČR.
V prosinci 1994 se začalo s pokládáním potrubí liniové části ropovodu o průměru 714 mm v celkové délce 349 km (z toho 179 km v Bavorsku). Ropa z Vohburgu proudí do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi, ze kterého se předává do blízké kralupské rafinérie zvláštním potrubím.

Skutečná a technická přepravní kapacita

Zatím se v ropovodu IKL daří přepravovat v průměru kolem tří milionů tun ročně, což je asi 30 procent jeho přepravní kapacity. Pro potřeby rafinérie v Kralupech, která má technologii na zpracování ropy s vyšším podílem parafínu, to zatím stačí. Kapacita ropovodu je ale stavěna na dodávky 10 mil. tun ropy, tedy prakticky o něco více, než se nyní v ČR celkem zpracovává. Úzkým profilem je na cestě ropy z Terstu byla mezená práva při rezervaci kapacity přepravené ropy vytíženým ropovodem TAL. Problém se podařilo v roce 2012 vyřešit nákupem 5 % vlastnického podílu od společnosti Shell. Akcionáři s podílem minimálně pěti procent totiž mají nejen právo nominovat svého zástupce do řídicího výboru společnosti, ale především mají přednostní právo transportu své ropy. V letech 1996 - 2014 bylo ropovodem IKL přepraveno 33 druhů rop o celkovém objemu 45,5 mil. t.

Nejmodernější technologie

Při stavbě ropovodu IKL byly aplikovány nejmodernější technologie. Podél potrubí je položen optický kabel. Technickou zajímavostí je použitá metoda zajištění těsnosti, kdy po svaření jednotlivých úseků byly části ropovodu postupně natlakovány vodou až nad mez kluzu oceli. Takto se zcela odstraní drobné mikroskopické trhliny ve stěnách potrubí, které se jinak po letech provozu zvětšují a mohou se tak stát zdrojem úniku ropy.
Areál ve Vohburgu má také administrativní a provozní budovu. V provozní budově je umístěn velín s řídicím pracovištěm pro nádrže a celý ropovod IKL. Jde zatím o jediné řídicí pracoviště, které ovládá celý ropovod IKL, i když výsledek jeho činnosti je okamžitě znázorněn na panelech velínu v Nelahozevsi. Inovovaný řídicí systém SCADA (Supervisory Control And Data Acquisition) ale připouští vybudovat v Nelahozevsi záložní řídicí pracoviště pro případ, že by systém ve Vohburgu z nějakého důvodu nefungoval.

Centrální tankoviště ropy

Centrální tankoviště v Nelahozevsi je velkou křižovatkou, kde se stýkají trasy ropovodu Družba a ropovodu IKL. Je vybaveno mohutnými skladovacími nádržemi, ze kterých proudí ropa do rafinérie v Kralupech a do poslední části ropovodu Družba až do rafinérie u Litvínova. Stavba centrálního tankoviště na počátku 90. let se 4 nádržemi po 50 tis. m3 byla také podmínkou vstupu ČR do Evropské unie, abychom měli zásoby ropy a ropných produktů na 90 dnů. Na centrálním tankovišti je umístěn integrovaný řídicí systém, ve kterém jsou uloženy všechny údaje o provozu dvou ropovodů a stavu zásob v tankovišti. Následně došlo v roce 97-98 k rozšíření o šest nádrží po 100 tis. m3. Z důvodu růstu spotřeby, především pohonných hmot po vstupu ČR do EU, bylo nutno opět navýšit množství strategických rezerv, což vyvolalo potřebu výstavby dalších šesti nádrží s nominální kapacitou 125 000 m3 v letech 2006-2008. Jsou to největší dvouplášťové nádrže s dvojitým dnem na ropu ve střední Evropě, jejich předpokládaná životnost je 80 až 90 let, s možností dalšího prodloužení po výměně některých dílů při vhodně nastaveném systému údržby. Tankoviště disponuje po komplexní modernizaci nejmodernějším a nejvýkonnějším stabilním hasicím zařízením, jehož součástí je sofistikovaný řídicí systém a modernizované elektronické požární zabezpečení nádrží.

Ropovod 3Bezpečnost a životní prostředí

Potrubní přeprava je rovněž ekonomická a ekologická: na dopravení denního objemu ropy do rafinérie v Litvínově by jinak bylo potřeba asi 310 standardních železničních nebo 600 automobilových cisteren. Často se ale obyvatelé vesnic a měst sousedících s trasou ropovodů obávají možných ropných havárií s mnohaletým dopadem na kvalitu životního prostředí. Proto je nutná pravidelná údržba a kontrola podzemního potrubí. Stěny ropovodu je nutné pravidelně čistit od ropných úsad. Potrubím ropovodů proto jednou za 3 měsíce projíždějí speciální čisticí zařízení. Jiné přístroje, tzv. inteligentní ježci, provádějí inspekci vnitřku ropovodu. Při průjezdu potrubím načítají a ukládají data, čímž umožňují odhalit jakékoli anomálie v rozlišení 3x3 mm. Identifikují jak vady z výroby, tak vady vzniklé provozem (např. vybouleniny, trhliny, úbytky materiálu, korozi). Provozovatel tak má neustále přehled o stavu celého potrubí a může cíleně plánovat opravy. Jakýkoli únik ropy je okamžitě identifikován řídicím systémem. Trasa ropovodů je pravidelně monitorována z vrtulníku i při pěších pochůzkách, potrubí uložené pod korytem řek jednou ročně kontrolují potápěči. Na malé vodní toky poblíž ropovodů jsou instalovány automatické norné stěny ovládané pomocí SMS zpráv, které umožňují v případě havárie zachytit uniklou ropu na vodní hladině.
MERO neustále vylepšuje systém údržby a prevence havárií, investuje do výzkumu v této oblasti. Při průběžné údržbě a investicích do modernizace může i komplexně inovovaná Družba kvalitně sloužit ještě desítky let.

Zajištění ropné bezpečnosti do budoucna.

Padesátiletá Družba společně s dvacetiletým ropovodem IKL zajišťují bezpečnost dodávek ropy - klíčové suroviny pro český petrochemický průmysl. V současnosti proteče českou částí Družby kolem čtyř milionů tun ropy ročně, přestože její celková kapacita je dvojnásobná. Aktuální volná kapacita ropovodu TAL není dostatečná k pokrytí potřeby ropy v ČR v případě dlouhodobého přerušení dodávek ropovodem Družba. Systém nádrží pro operativní provoz umožňuje při dlouhodobém vyřazení ropovodu Družba max. dodávku pouze 600 kt měsíčně, pokud české rafinérie zpracovávají rozdílnou ropu.
Vzhledem k politické situaci musí státní stratégové počítat s veškerými eventualitami v oblasti zásobování ropou a připravit se na zvládnutí krizových scénářů. Proto se Česko prostřednictvím společnosti MERO podílí na projektech intenzifikace ropovodu TAL nebo plánem na propojení Družby z Litvínova do německého Spergau (raf. Leuna) a možnosti reverzního chodu částí ropovodů.
Přesto ještě mnoho otázek v oblasti zajištění ropné bezpečnosti zůstává nezodpovězených. Dnes je kupříkladu pro skladování ropných rezerv na 90 dní nutná kapacita 1 350 000 m³. Bude tedy ekvivalentní navýšení skladované ropy o 450 000 m³? Skladovací kapacity lze zajistit krátkodobě dohodou o pronájmu s některou ze sousedních zemí. Výstavba potřebných kapacit je však otázkou jedné pětiletky. Pokud má správce strategických zásob zajistit potřebné kapacity, musí vše dlouhá léta dopředu důkladně plánovat a zajistit příslušné (a nemalé) investiční prostředky. A v tomto kontextu nekompromisně vstupuje do problematiky zajištění ropné bezpečnosti v budoucnosti další neznámá: jak bude vypadat skladba ropných rezerv v roce 2030, kdy má podle předpovědí poklesnout spotřeba fosilních pohonných hmot o 30 %?

 

Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2021/04 Téma číslaČerpací stanice pro lodní dopravu
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek