Alternativa k elektromobilitě? Dekarbonizace PHM

Asociace FuelsEurope představila v polovině června strategii pro kompletní dekarbonizaci dopravních pohonných hmot do roku 2050. A dokonce vyčíslila i předpokládané náklady. Na realizaci bude třeba vynaložit finanční prostředky ve výši až 650 miliard eur. Pro paliváře je tento plán natolik závažný, že jsme se rozhodli učinit z něj i hlavní téma nadcházejícího Petrolsummitu a věnovat se této strategii budeme podrobněji i v dalších číslech Petrolmagazínu.

Strategický plán odhalený evropskou asociací FuelsEurope 15. června 2020 přikládá zásadní význam nízkouhlíkovým kapalným palivům v souvislosti s dosažením klimatické neutrality EU do roku 2050. Hlavními důvody pro jejich nasazení však nejsou jen klimatické ambice EU, ale i pandemie COVID-19 a její negativní dopad na evropskou ekonomiku.

"Věříme, že s ohledem na zvyšující se důraz na zotavení a nové investice je právě teď ten pravý čas otevřít politické diskuse s EU, národními tvůrci politik a zákazníky ohledně vytvoření politického rámce, který nasazení těchto nezbytných nízkouhlíkových paliv umožní," prohlásil John Cooper, generální ředitel FuelsEurope.

Alternativa pro konvenční paliva

Asociace očekává, že do konce první poloviny 21. století dojde v automobilovém sektoru k masivnímu přechodu na elektromobilitu, v důsledku čehož výrazně poklesne poptávka po produktech z ropy, zejména po kapalných palivech využívaných v dopravě.

Nízkouhlíkovými kapalnými palivy se rozumí udržitelná paliva, která nejsou vyráběna z ropy a při jejichž výrobě a využití dochází k velmi nízkému, či úplně nulovému vzniku emisí CO2. Jinými slovy jde o tzv. syntetická paliva. Mají hrát klíčovou roli především v letecké, námořní a nákladní dopravě. Podle FuelsEurope zmiňované sektory v současnosti nemají pro konvenční paliva technologickou alternativu.

Spolek rovněž odhaduje, že si plán na dosažení nulových emisních hodnot během následujících třiceti let vyžádá investice v hodnotě až 650 miliard eur (zhruba 17,3 bilionů Kč).

"Tento plán je ambiciózní, je však proveditelný za předpokladu, že bude spolupracovat více zainteresovaných stran. Tyto nové technologie jsou vzrušující, ale jsou nákladné a jejich vývoj ve větším měřítku bude vyžadovat důvěru investorů a politickou vizi. Všichni musí být na palubě. Vyzýváme tvůrce politik EU, aby co nejdříve zahájili dialog na vysoké úrovni se všemi příslušnými zainteresovanými stranami. My jsme připraveni převzít vedoucí úlohu za průmysl s palivy," završil své vyjádření Cooper.

FuelsEurope je spolek, který sdružuje 40 společností stojících za téměř 100 % rafinerií a více než 75 % maloobchodních prodejů pohonných hmot v EU. Členská základna zahrnuje společnosti jako například Shell a BP. Ty se v souvislosti s klimatickými cíli EU letos zavázaly ke snížení emisí CO2 ze svých aktivit na nulové hodnoty do roku 2050.

Zachrání spalovací motory syntetická paliva?

Podle ropných společností ano, proto jejich zastřešující organizace FuelsEurope výrazně tlačí na vedení EU, aby syntetická paliva začala brát vážně. Důvod je nasnadě - nová nízkoemisní kapalná paliva by mohla významně prodloužit životnost spalovacího motoru. Automobilkám jako třeba Mazda nebo McLaren se tato vize zamlouvá. Naproti tomu takový Mercedes vidí budoucnost jedině v elektřině.

Využití těchto umělých paliv by podle FuelsEurope pomohlo značně snížit emise, automobilkám by přineslo víc času na vývoj nových technologií pro elektromobilitu a také na vybudování infrastruktury. Oddálil by se tak zánik klasických spalovacích motorů.

Co je to syntetické palivo?

Jak již název napovídá, jde o uměle vytvořené palivo (benzin nebo diesel). Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí (nejčastěji elektrolýzou vody na kyslík a vodík, následně sloučení vodíku s CO). Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise (bez síry a aromatických uhlovodíků), využití CO pro výrobu (z průmyslové výroby nebo přímo ze vzduchu) z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Pokud se navíc vyrábějí s využitím energie z obnovitelných zdrojů, je i uhlíková stopa této produkce nižší než u klasických paliv. Syntetická paliva se mohou stát příměsí klasických paliv, nebo se mohou spalovat zcela samostatně - jejich využití si vynutí pouze částečnou úpravu klasických spalovacích motorů, také lze využívat současnou čerpací infrastrukturu.

Zpomalení přechodu od fosilních k alternativním palivům

Organizace FuelsEurope se odvolává hlavně na nereálné regulace oxidu uhličitého - v číslech by to dle výpočtů znamenalo do roku 2035 nahradit celých 50 milionů vozů s konvenčními (tedy spalovacími) motory těmi s elektrickým pohonem. Takový "převrat" prý není v takto krátkém časovém horizontu možný. A jelikož jde o peníze až v první řadě, argumentuje FuelsEurope také financemi. Díky syntetickým palivům by totiž nebylo nutné vyvíjet naráz takové množství nových technologií, což by drželo ceny vozů v rozumných mezích - na rozdíl od stále drahých elektrifikovaných vozů.

Ekologičtější i ekonomičtější

Prognózy naznačují, že tato moderní alternativa k fosilním palivům by mohla být nejen ekologičtější, ale v dlouhodobém horizontu také finančně výhodnější - současná výrobní cena je vysoká, ale při vytvoření větší výrobní kapacity a vyšší poptávky (případně i subvencí jinak využitých pro podporu elektromobility) by cena pro zákazníka mohla rychle spadnout na úroveň dnešních cen.

Vedoucí organizace John Cooper se nechal slyšet, že v ideálním případě by se pak tato paliva dostala také do vodní a letecké dopravy. Prvním krokem je však nová paliva zavést právě v automobilovém průmyslu, který je nejvhodnější pro relativně rychlé přijetí nových opatření. Nová technologie už má také své první příznivce - společnosti jako Mazda, McLaren a Bosch se přiklánějí právě k této moderní alternativě fosilních paliv.

Mercedes: "Za nás jednoznačně elektřina!"

Řada automobilek však k novým palivům zůstává skeptická. Markus Schäffer, vedoucí pro výzkum a vývoj u Mercedesu, si to však nemyslí: "Přechod na syntetická paliva podle nás není v dohledné době proveditelný, proto se naše společnost soustředí na investice na poli elektromobility."

"Když k výrobnímu procesu využíváte elektrickou energii," vysvětluje své pochybnosti Schäffer, "je daleko efektivnější využít ji přímo k nabití baterie. Transformace zelené energie na syntetické palivo je proces, při kterém ztrácíte hodně efektivity."

Podle Schäffera je rovněž nepravděpodobné, že by nové technologie přišly jako první v automobilovém průmyslu. "Pokud se najdou čistší zdroje energie, které bude efektivní, zcela jistě se nejdříve dostane k zákazníkům v leteckém průmyslu. Teprve poté - odhaduju se zpožděním zhruba 10 let - se taková technologie dostane do aut."

Naděje umírá poslední

Mazda se však vize syntetických paliv nehodlá vzdát - údajně pracuje na vývoji tzv. recyklovatelných kapalných paliv pocházejících z mikrořas. McLaren pracuje na svém ekologicky neutrálním palivu pro jejich ikonický 4,0l twin-turbo V8. A třeba takové Audi experimentuje se syntetickým benzinem a naftou už od roku 2018. Automobilky mají zkrátka velký zájem na tom, aby současnou technologii spalovacích motorů udržely při životě co nejdéle.

Na druhou stranu je překážkou pro rozvoj syntetických paliv především složitá a drahá výroba a neexistující výrobní kapacita. Jestli se to v budoucnu podaří změnit, je otázkou.

Jedno je však jisté - čeká nás jeden velký technologický závod. Kdo z něj vyjde jako vítěz, ukáže až čas.

Autor: Alena Adámková, Zdroj: PETROLmagazín

Diskuse

Petrol Magazín

Aktuální vydání2020/05 Téma číslaUnikátní mycí linka na vojenskou techniku
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek