Čerpací stanice - Mytí a servis

	komentář ke článku
	poslat článek
	tisknout článek

25.2.2010 6:52:00

Trend – méně programů

Někteří provozovatelé mycích linek v Německu přikročili k redukci mycích programů na minimum. Krok pozitivně přijímají zákazníci a provozovatelům přinesl zvýšení tržeb. Dostane se tento nový trend i do Česka?

Příliš široký sortiment
Myčky současnosti jsou vybaveny velkým počtem přídavných modulů, ze kterých je možno poskládat poměrně velice širokou nabídku programů. V jednotlivých programech se objevují kombinace předoplachu, tlakového předmytí, mytí spodku, mytí kol, vlastního mytí aplikace osmozy, horkého vosku, vmasírování vosku kartáči za sucha, a sušení… Snaha nabídnout zákazníkovi široký sortiment různě koncipovaných programů však při samotném prodeji začíná přinášet problémy. Na čerpací stanici probíhá výběr programu při placení a zákazník je stresován nedostatkem času k prostudování nabídky a volbě programu, který by vyhověl z hlediska skladby jeho momentální potřebě. V takovém případě se kritériem výběru stává místo čísla programu a jeho skladby pouze jeho cena. Často vybral mytí za menší cenu, než by při jednodušší nabídce byl ochoten zaplatit. Navíc zákazník si pro příští mytí číslo osvědčeného programu nezapamatuje, ale pamatuje si spíš opět jeho cenu.

Méně může být více
V Německu, které je evropskou jedničkou v počtu mytí na jedno vozidlo, přišli někteří provozovatelé myček s odvážnou novinkou. Provedli analýzu poptávky po programech a zároveň segmentovali zákazníky do skupin. Na základě tohoto rozboru snížili počet programů v nabídce z například osmi na čtyři. Dříve jedinou identifikaci programu pořadovým číslem v nabídce doplnili názvem. Například 1. Rychlé mytí, 2. Komfort, 3. horký vosk, 4 TopWAX.
Takto upravená nabídka je pro rozhodování zákazníka pohodlnější, z hlediska marketingového se provozovatelům velice osvědčila. Zákazník nejenže má jednoduchou volbu, ale pamatuje si svůj oblíbený program. Většina provozovatelů, dotázaných odborným časopisem Tanketellenmarkt, potvrdila, že tento krok přinesl zvýšení tržeb. Není divu, že snižování programů se stalo v Německu trendem. Podobnou anketu jako naši němečtí kolegové jsme provedli mezi odborníky z oboru – zástupci předních společností dodávajících myčky na český trh.

Jaký je rozvojový potenciál českého trhu mycích technologií a jak jej poznamenala z Vašeho pohledu hospodářská krize?
Jan Pavlík: Stále je tady velký prostor pro výstavbu nových mycích linek. Ve srovnání s Německem nebo Rakouskem je počet mycích linek v ČR ve srovnání s počtem obyvatel cca na jedné čtvrtině počtu mycích linek v Německu. Výrazně roste také trh se špičkovým kvalitním mytím pomocí textilních kloubových kartáčů.
Marco Cremonini: Myslím si, že v současné době je rozvojový potenciál do určité míry omezený. Hlavní příčiny spatřuji v relativně husté síti čerpacích stanic s mycími linkami, a s tím související nasyceností trhu. Přes veškeré negativní „krizové“ efekty jsem stále přesvědčený, že určitý prostor na trhu je vždy a pro toho, kdo si bude chtít zákazníky udržet a přilákat další, stále platí, že bude muset nabídnout kvalitu za přiměřenou cenu. Dopad vzniklé situace cítíme hlavně v tom, že zákazníci začali více šetřit (což je pro nás negativní) a dbát na to, co za své peníze dostanou (což je zase pozitivní). Hlavní efekt zůstává ve škrtání rozpočtů na nákup nových technologií a jejich servisu.
Václav Přibyl: Rozvojový potenciál českého trhu jistě existuje, ale v současné době jsou ve většině projekty či záměry pozastaveny, a to z obavy o návratnost investice.
Waldemar Koziar: Vzhledem k tomu, že četnost mytí je u českých motoristů stále asi poloviční, v porovnání například s Rakouskem, potenciál k dalšímu rozvoji zde rozhodně je. Podle prvních zkušeností neovlivnila současná finanční krize chování koncových zákazníků, tj. motoristů, ale spíše provozovatelů mycích linek, kteří jsou nyní samozřejmě opatrnější.

Co považujete za letošní trend (hit) českého trhu mytí vozidel?
Jan Pavlík: Jednoznačně je to nástup alternativních mycích materiálů, které jsou šetrnější k umývaným vozidlům. Tento trend kopíruje vývoj v Německu před 5 roky, kdy došlo k postupnému přechodu většiny provozovatelů na alternativní mycí materiály. Výrazně v tomto roce roste počet mycích linek vybavených textilními kloubovými kartáči u mycích linek, které jsou součástí čerpací stanice. U mycích linek v autosalonech zase roste počet mycích linek vybavených mycím materiálem SENSOFIL+ (pěnový polyethylen). Přibývá také mycích linek s kompletním tlakovým předmytím (včetně předmytí střechy a přední a zadní části vozidla) tlakovou vodou 85 barů. Kloubové textilní kartáče používá také Michael Schumacher ve své mycí lince v jeho vile.
Marco Cremonini: Nemyslím si, že by kromě částečné snahy některých provozovatelů mycích linek snížit počet programů, letošní rok přinesl nový trend nebo byl ve znamení naprosté novinky.
Václav Přibyl: Letošním trendem se zdá být samoobslužné ruční mytí: pravděpodobně z důvodu úspory za údržbu vozidel.
Waldemar Koziar: Trh s mytím je relativně stabilní a nové trendy se zpravidla objevují v periodách několika let a nikoli během jediné sezóny a většinou přicházejí postupně.

V Německu je letošním trendem snižování počtu programů mytí. Proč je podle Vás tento trend tak úspěšný u tamějších provozovatelů myček?
Jan Pavlík: Trendem je to spíše u větších olejářských firem. U soukromých provozovatelů mycích linek je stále běžný počet programu 5 - 7. Důležité je, aby si zákazník mohl vybrat optimální program (např. včetně spodního mytí). Jedinou výhodou menšího počtu programů 3 - 4 je rychlejší rozhodování zákazníka při volbě programu (nemá tolik možností k výběru). Je to podobná situace jako v restauraci, pokud máte v menu 20 druhů jídel a nebo 100 druhů jídel. Ale nejsem přesvědčen o tom, že snížením počtu programů z 6 na 4 zvýšíte spokojenost zákazníků. Pouze se omezí některé možné kombinace programů (nemůže si např. koupit spodní mytí bez horkého vosku). Naše běžné mycí linky umožňují již ve standardu bez příplatku volbu 20 druhů programů.
Marco Cremonini: Nejen v Německu, ale i v ostatních evropských zemích je patrný tento trend. Provozovatelům se tímto způsobem mohou částečně snížit provozní náklady a zjednodušit provoz.
Václav Přibyl: Jestli je v Německu všeobecným trendem snížení počtu programů, nejsem schopen potvrdit (nemám k dispozici věrohodné statistické údaje), ale domnívám se, že to má též původ v hospodářské krizi a z toho vyplývající nutnost optimalizace nákladů a výnosů provozovatelů mycích technologií.
Waldemar Koziar: Jednodušší nabídka lépe zabírá, především u nerozhodných zákazníků. Navíc při menším počtu programů je například v ceníku větší prostor pro atraktivní prezentaci jednotlivých mycích programů.

Nákupní chování českých motoristů se od Němců odlišuje. Jaké má podle Vvás výhody a nevýhody snížení počtu programů z pohledu českých zákazníků?
Jan Pavlík: Jako optimální počet programů pro ČR považujeme 5 - 7 programů. V příloze je např. běžný ceník pro mycí linku se 7 typy programů (mycí linka má leštící vosk, kompletní tlakové předmytí 85 barů a leštící vosk). Zatím u soukromých provozovatelů naopak pozorujeme spíše trend ke zvyšování počtu možných programů. Důvodem je např. rozšíření nabídky u nové mycí linky o leštící vosk, tlakové mytí 85 barů nebo o spodní mytí.
Marco Cremonini: Hlavní výhodu spatřuji ve „zjednodušení“ nabídky a zacílení na hlavní zákaznické skupiny. Omezením programů a volby, nabízím vlastně zákazníkovi rychlejší možnost rozhodování. Jako nevýhodu bych zmínil fakt, že řada zákazníků ráda vybírá z širší nabídky a tím, že dojde k jejímu omezení, může této skupině zákazníků připadat menší výběr programů omezující.
Václav Přibyl: Český zákazník je stejně jako německý nucen se přizpůsobit nabídce a i z té, případně redukované, je schopen si zvolit ten svůj. K dokreslení situace: existují myčky (vesměs průtahové), které nabízejí jen jednu variantu programu a není prokázáno, že by u nich nastal propad počtu zákazníků.
Waldemar Koziar: V tomto směru se chování německých a českých zákazníků příliš neodlišuje. Německý zákazník si možná nabídku prostuduje o něco detailněji než jeho český protějšek, nicméně oběma můžeme nabídnout stejnou programovou nabídku. Jediný skutečný rozdíl je v tom, že na českém trhu se standardně nabízí jednoduchý mycí program skládající se pouze z mytí a sušení, který zpravidla stojí do 100 Kč, a je proto cenově atraktivní. V Německu je tento program často v programové nabídce mycího stroje, ale není na ceníku a provozovatelé ho nabízejí pouze často umývajícím zákazníkům například z řad taxikářů.

Prosíme o praktickou zkušenost – jak se projevilo snížení programů na příkladu českého provozovatele myčky?
Marco Cremonini: Náš dlouholetý zákazník chtěl omezit počet programů ze šesti na tři. Jejich skladby jsme společně konzultovali a na základě zkušeností následně nastavili. Výsledkem bylo relativně rovnoměrné rozložení nakoupených programů mezi tyto 3 programy a obávaný pokles prodaných mytí se nedostavil.
Waldemar Koziar: Pokud jde o přechod například z nepřehledné nabídky mnoha mycích programů na jednoduchou nabídku nejvýš 4 mycích programů, pak na celkovém počtu mytí se toho mnoho nezmění, nicméně se zvýší podíl dražších mycích programů na celkovém prodeji. Další redukce, například ze 4 na 3 by už dle mého názoru další výraznou změnu k lepšímu nepřinesla.

Redakce děkuje za spolupráci následujícím odborníkům:
Waldemar Koziar, WashTec
Jan Pavlík, Otto Christ Wash Systems
Marco Cremonini, Italmec
Václav Přibyl, Rohé ČR

Tomáš Mikšovský, Gabriela Platilová
Zdroj: PETROLmagazín

ČERPACÍ STANICE - MYTÍ A SERVIS