Petrol.CZ
Petrol.cz > Zpravodajství RSS RSS
Petrol partner

ZPRAVODAJSTVÍ

komentář ke článku  komentář ke článku
poslat článek  poslat článek
tisknout článek  tisknout článek
10.8.2007 6:33:00 - Zpravodajství - [...návrat]

Proč čerpací stanice hoří?

Požár může mít, obzvlášť na čerpací stanici, velmi vážné následky. Požáry na čerpacích stanicích jsou podle statistik HZS přitom stále častější. Jejich počet se od roku 2000 více než zpětinásobil. Jaké jsou příčiny vzniku požáru, jak se jim dá předcházet, jsou bezpečnostní opatření dostatečná, mají mezery nebo jsou jen podceňovaná a přehlížená? A jak je to vlastně s fenoménem telefonování na čerpacích stanicích? Je zákaz telefonování oprávněný nebo jde jen o zbytečný výmysl?

Účastníci kulatého stolu:
Milan Pánek, ČAPPO/Shell ČR,
František, Ošlejšek ACIS,
Jiří Šlajer, HZS Praha (nepřítomen, nedostavil se)
František Kocián, IBP (nepřítomen, omluvil se pro pracovní vytížení)
Moderátor: Tomáš Mikšovský

Jak vznikne požár čerpací stanice?
Letos v dubnu na čerpací stanici Agip, poblíž vlakového nádraží v Kladně, podle ČTK explodoval krátce před polednem stojan na čerpání benzinu. Při výbuchu byli zraněni dva pracovníci odborné metrologické firmy, kteří stojan seřizovali. Oheň poškodil dva automobily a část zařízení stanice. Škoda: 6 miliónů korun. Podle vyšetřovatele hasičů Libora Pospíšila nehoda nesouvisí s kalibrací a mohla se stát komukoliv. Kalibrace se dělá tak, že se palivo natankuje do speciální nádoby. Množství paliva se poté srovná s údajem na stojanu. Pokud nesouhlasí, změní se jeho nastavení. Proto se kalibrace do jisté míry dá přirovnat k běžné manipulaci s pohonnými hmotami na čerpací stanici.
Kde a jak může na čerpací stanici požár vzniknout a jaká jsou další ohrožení vznikající v souvislosti s požárem a jeho likvidací?

Milan Pánek, ČAPPO/Shell ČR

Pánek: Statistiky za poslední období uvádějí, že nejčastěji hoří pod kapotou motoru automobilu zákazníků. Na dalším místě registrujeme požáry na parkovištích. Známe například případ, kdy se vzňalo benzinové tepelné topení nákladního auta. Auto zcela shořelo. Jiné auto shořelo na parkovišti kvůli závadě na elektroinstalaci. To jsou nejčastější příčiny požárů. Vyskytují se také požáry technického zařízení, kdy hořel vysavač. K tomu může dojít tehdy, když zákazník potom, co si auto mokrou cestou umyje, vysouší koberečky a potahy vysavačem. Kapky vody se tak dostanou do motoru vysavače, kde vznikne zkrat, motor se vznítí a vlivem toho začne hořet celé zařízení. Novým fenoménem je případ vznícení benzínových par během tankování. Známe případy ze světa, např. z Řecka, kde se podobné případy vlivem vysokých teplot stávají celkem často. Případ vznícení benzinových par se stal v průběhu tankování v loni v zimě při teplotě kolem 10 °C. Zákazník duchapřítomně ukončil tankování, vzal hasicí přístroj a požár uhasil. Podle našich informací jsou toto nejčastější příčiny požárů na čerpacích stanicích.
Mikšovský: Podle statistik HZS je nejčastější závadou elektrický iniciátor. Velmi často hoří na přístřešku čerpací stanice osvětlení nebo reklamní zařízení, často vzplanou vysavače. Požáry, kdy hoří pohonné hmoty, jsou ojedinělé. Která místa a zařízení mají největší potenciál vzniku požáru na čerpacích stanicích?
Ošlejšek: Podle mě vzniká toto nebezpečí všude. Na jedné straně si musíme říct, že obecně lze čerpací stanici považovat za velice bezpečné zařízení, dodržují-li se všechna pravidla, která s tím souvisí. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že spousta zařízení na čerpací stanici se nachází v zónách 0, 1 nebo 2, tedy prostorech, v nichž se tvoří výbušná atmosféra. Jedná se o prostory pod víkem nádrže, poklopem šachty a pod opláštěním výdejních stojanů a jeho blízkého okolí. Statistiky však nevylučují, že zdrojem iniciace na čerpací stanici může být i plastové zařízení, například opláštění totemů, atik a podobně. Je třeba vždy pořizovat tyto prvky s ohledem na prostředí, ve kterém se nacházejí a důsledně vyžadovat jejich atesty. V případě, že jsou dodávané v požadované kvalitě s příslušným certifikátem, jsem za 16 let naší činnosti na českém trhu nezaznamenal, že by zahořelo z těchto důvodů. Další příčinou mohou být nevhodné elektroinstalační průchodky, různá zářivková osvětlení bez potřebných krytů. Příčin je opravdu mnoho.
Mikšovský: Proč je největší nebezpečí v zóně 1 a 0?
Ošlejšek: Je to logické, protože je zde největší možnost vzniku iniciace. Všichni z praxe víme, že vlastní benzín a nafta jsou strašáky pro drtivou většinu populace, neboť se jedná o hořlaviny I., II. a III. třídy. Málokdo si však uvědomí, že mnohem větší nebezpečí představují nasycené benzínové páry, které tvoří výbušnou směs. Je třeba provádět pravidelné kontroly výdejních stojanů a celé technologie a včas odstraňovat netěsnosti a úkapy. Není třeba podléhat panice, že čerpací stanice vybouchne, když netěsní dobře příruba nebo když ve stojanu vznikne malý úkap, neboť krytí zamezuje přímému styku s okolím, ale je třeba být obezřetní.Vlastní iniciace nebo následná detonace nevznikne sama od sebe, něco musí být příčinou. Příčinou může být například elektrostatická jiskra od nevhodného ošacení, obuvi, popřípadě reflexní vesty, nedostatečné zemnění různých přípravků, nevhodné nářadí, odhozený nedopalek apod. Toto všechno jsou zdroje, které mohou zapříčinit vlastní iniciaci a je jich nesčetné množství. Z praxe víme, že mnoho případů, kdy by to člověk nejméně čekal, způsobí právě statická elektřina, a to třeba i v mrazivém období, neboť suchý vymrzlý vzduch je nejlepší podhoubí pro vznik statické elektřiny.
Mikšovský: Se vzrůstajícím počtem čerpacích stanic vzrůstá i počet požárů. V roce 2000 hořelo dvakrát. V roce 2007 sedmnáctkrát. Jak si vysvětlujete, že od roku 2000 vzrostl počet požárů na čerpacích stanicích více než 5x?
Pánek: Obecně stoupl počet řidičů a počet aut. To je možná příčina tak vysokého nárůstu. Možná je to způsobeno také tím, že se zlepšila ohlašovací kázeň, tedy povinnost ohlásit požár HZS. To znamená, že čísla jsou nyní přesnější než dřív.
Mikšovský: Nemůže to být způsobeno tím, že pumpy poněkud zestárly a že do starší, neudržované nebo ledabyle provedené elektroinstalace může při deštích zatékat?
Ošlejšek: Nemyslím si to, protože drtivou většinu čerpacích stanic ošetřují odborné servisní organizace, které mají už tak velkou disciplínu, že dokáží díky technickým prohlídkám podle ČSN 650202 odhalit spoustu těchto závad a doporučit dané petrolejářské organizaci nebo privátnímu sektoru, zda, nebo v jakém stavu zařízení vyměnit. Zlepšila se i kázeň, co se týče četností revizí. Přikláním se k názoru pana kolegy, že se zlepšila administrativní činnost HZS, že opravdu sebemenší zahoření je úředně a dokladově zpracováno.

František Ošlejšek, ACIS

Největší nebezpečí – benzinové páry
Mikšovský: První velká nehoda, kdy zahořely benzínové páry a došlo k velké destrukci celé čerpací stanice, byla začátkem devadesátých let v Hatích u Znojma. Při tankování zde vybuchly benzínové páry. Exploze měla takovou energii, že vyboulila výdejní plochu. Příčinou bylo, že se páry dostaly netěsnými technologickými kanály do elektrického rozvaděče, ve kterém došlo k iniciaci zřejmě jiskrou při sepnutí stykače. I přes opatření v normách u některých nově postavených pump dochází k tomu, že si obsluha stěžuje, že například při stáčení cítí v kiosku benzínové páry! Jak je možné, že je taková pumpa v provozu?
Ošlejšek: Myslím si, že tady od kulatého stolu se to jednoznačně říct nedá . Příčin může být několik a vždy nese riziko provozovatel, který nechá čerpací stanici v provozu. V případě, že se na naše call centrum nahlásí závada, že obsluha cítí nějaké výpary, tak okamžitě vyjíždíme a řešíme to.
Mikšovský: Berete to tak, že je to kritický havarijní stav 1. kategorie?
Ošlejšek: Samozřejmě, to se ani jinak brát nedá, protože jakmile jsou cítit zápachy benzínu, plynu, apod., tak hrozí vždy potenciální riziko výbuchu. Pro nás je to závada kategorie číslo 1, tedy havarijní stav. Někdy je to banální příčina, jindy se odhalí závažná věc. Jak bylo zmíněno. Dnes už se na čerpacích stanicích nedělají kanály pro potrubní rozvody, ale vše se ukládá do zapěněných chrániček. Na některých čerpacích stanicích, které přebíráme do servisu ale bohužel zjišťujeme, že zatmelení chybí. Udělá se náprava a v případě, že rozvaděč v místech přívodu kabeláže není zapískovaný, odstraníme tento nedostatek a závada s výpary zmizí. Někdy je to jen dojem obsluhy nebo provozovatele, že cítí výpary. Zaznamenali jsme případ, kdy byla nahlášena závada, že hrozí výbuch ČS, neboť jsou cítit v kiosku benzinové výpary. Čerpací stanice se nechala okamžitě vypnout. Po příjezdu a měření bylo zjištěno, že se jedná o zápach, který vycházel z nádobky s indikační kapalinou na hlídání meziprostoru v potrubních rozvodech. Tato nádobka byla umístěna na chodbě nedaleko od místa pracoviště obsluhy. Z praxe mohu říci, že takovéto úsměvné historky jsou bohužel ojedinělé, zpravidla jde vždy o závažnou věc. Když je ale nahlášen únik benzinových par byť jen pocitově, okamžitě vyjíždíme a provádíme měření a následné opravy.
Pánek: Souhlasím s panem Ošlejškem. Například na čerpacích stanicích Shell máme k dispozici písemné pokyny, kde jsou tato největší rizika popsána, takže zde máme i požár, exploze, únik pohonných hmot a zápach pohonných hmot. V krátkosti, několika větami jsou zde popsány instrukce, jakým způsobem se má obsluha pumpy chovat. Cituji: Co dělat, když jsou v obchodě cítit pohonné hmoty? Důkladně vyvětrejte, otevřete všechna okna a dveře, hledejte příčinu zápachu. Pokud nemůžete příčinu najít a odstranit, zastavte provoz čerpací stanice. Kdyby zápach déle přetrvával nebo byl ještě intenzivnější, zavolejte hasiče a požádejte o pomoc při hledání příčiny. Informujte provozovatele, oblastního manažera a technickou údržbu. To jsou první základní informace.
Mikšovský: Vrátíme se k požáru v Kladně, jehož příčina se stále vyšetřuje. Tiskem zatím prošla informace, že policie vyloučila úmyslné zapálení. Vyšetřovatel zjišťuje, zda nebyly porušeny pracovní předpisy. Podle výpovědí přítomných pracovníků vznikl požár, když z prasklé hadice u stojanu začal vytékat benzin. Iniciátorem požáru mohl být zkrat na elektroinstalaci, výboj statické elektřiny kvůli nevhodnému oblečení techniků nebo aktivní mobilní telefon.
Máte ve svých záznamech nějaké případy, kdy zahořely benzinové páry vlivem statické elektřiny z oděvů?
Pánek: Ano, jak jsem se již zmínil, registrovali jsme vloni jeden případ na pumpě, kdy iniciátorem vznícení benzinových par byla v průběhu tankování jiskra statické elektřiny od oděvu zákazníka. Tyto případy jsou například v Řecku v letním období daleko častější. Tam tyto požáry známe.
Mikšovský: Jsme u pracovní nekázně. Je obecně dodržována pracovní kázeň a nosí servisní technici antistatické oděvy nebo je to bráno na lehkou váhu?
Ošlejšek: Za společnost Acis, která působí na českém trhu v oblasti výstavby a servisu již 16 let, mohu s plnou vážností konstatovat. že žádný požár na čerpací stanici nebyl způsoben naším technikem. Klademe velký důraz na ústrojovou kázeň a používaní vhodných a bezpečných nářadí a nástrojů pro danou opravu. Každý případ, který vznikne na našem území nebo v zahraničí, pečlivě vyhodnocujeme a rozebíráme příčiny se všemi zaměstnanci. Acis je propojený s mnoha okolními zeměmi, předáváme si informace a techniky školíme v tom směru, jaká jsou možná nebezpečí a jak jim předcházet. Nejhorší je riziko podcenit. Když se to stane, bývá už většinou pozdě něco napravovat.
Mikšovský: Jaké jsou kladeny požadavky na zaměstnance čerpacích stanic, když v obchodě speciální oděvy nepotřebují?
Pánek: Musíme rozlišovat zaměstnance podle toho, kde pracují. Jestli v pokladní zóně, v obchodě nebo na výdejní ploše. Všichni zaměstnanci, kteří pracují na nádvoří, mají kombinézy z čisté bavlny. Pro zvýšení bezpečnosti zaměstnanců jsou kombinézy červené s reflexními pruhy na nohavicích. Co se bezpečnosti na čerpacích stanicích týká, udělali jsme maximum.
Mikšovský: Nepochybuji o vysokém bezpečnostním standardu na stanicích velkých společností, ale řada čerpacích stanic je v soukromých rukou. Někteří zaměstnanci mohou v rychlosti vyběhnout pomoci ven zákazníkovi a vezmou si na sebe silonovou bundu. Myslíte si, že hodně riskují?
Pánek: Určitě ano. Na základě naší zkušenosti mohu konstatovat, že existuje reálné riziko vznícení benzinových par v průběhu tankování způsobené statickou elektřinou nevhodného oděvu zákazníka. Existuje například videozáznam, který podobný případ zachytil. Pro zvýšení bezpečnosti jsme například na našich čerpacích stanicích před dvěma lety zavedli bezpečnostní značení. Najdete na něm také informaci pro zákazníky:,,Zamezte zdrojům jiskření a statické elektřiny“. Bezpečnostní značení obdobného charakteru už můžete dnes vidět také u řady dalších čerpacích stanic.
Mikšovský: Jsme kutilský národ, každý všechno umí a zdánlivě banální závady si může opravovat majitel čerpací stanice sám. Pochybuji, že si pořídí nářadí nebo oblek do prostředí s nebezpečím výbuchu.
Ošlejšek: Zde se nabízí otázka, co je banální závada? Z mého pohledu, jakmile se odkryje opláštění výdejního stojanu a dostáváme se do zóny 1, tak neodborná, nevyškolená obsluha nemá v tomto prostoru vůbec co dělat, byť by chtěla jenom otřít měřič nebo rám. Kosmetickou úpravu si může dělat po povrchu a to ještě s velkou opatrností, neboť v mnoha případech bude v zoně 2., ale dovnitř ať si zve odbornou organizaci. Velké olejářské společnosti a drtivá většina privátních čerpacích stanic chápe možná rizika a veškeré práce provádí za pomoci odborných servisních firem. Bohužel je pořád mnoho provozovatelů čerpacích stanic, kteří rizika s provozem podceňují. Měli jsme případy v době nedávno minulé, kdy na jedné čerpací stanici použili silonovou punčochu místo klínového řemenu. Několikrát jsme zaznamenali použití nevhodného klínového řemenu. To je to naše vryté kutilství, kdy jsme si u Žigulíka nebo Škodovky opravili většinu závad sami. V dnešní době jsou běžně dostupné antistatické klínové řemeny u všech autoservisů a čerpacích stanic. Teď už to nehrozí. Je samozřejmě na jednotlivých provozovatelích, jak si ošetří provozní řád. Má-li provozovatel zpracovaný provozní řád a vyškolenou obsluhu, pak mohu souhlasit, že za určitých podmínek mohou provádět drobné opravy sami. Většina to ale nemá a pak dochází k tomu, co jsem uvedl. Co je banální oprava a co ne? V očích provozovatele to může být i případ, kdy si sundá řemenici z monobloku a zjistí, že tam něco protéká. Vyrobí si těsnění s nedefinovatelného materiálu a s uspokojením, jak je šikovný, vydává dál pohonné hmoty. Přitom se jedná o porušení všech bezpečnostních pravidel a podobná provizorní oprava může mít za následek vlastní iniciaci a výbuch celé čerpací stanice.

Zdánlivé prkotiny při požáru mohou sehrát zásadní roli
Mikšovský: Jsme u provozních řádů a opatření. Velké společnosti mají specialisty, kteří vypracovávají vlastní bezpečnostní plány a normy. To, spolu se školením zaměstnanců, kteří tak získávají povědomí o bezpečnosti a rizicích, působí preventivně. Český národ se ale vyznačuje tím, že si již od dob Rakouska Uherska z nařízení a norem nic moc nedělá. Zákony jsou podle některých od toho, aby se porušovaly. Co není zakázáno, je povoleno a nad všemi školeními se mávne rukou. Hlavně že pumpa běží. Nelze se pak divit výsledku kontrol, které na čerpacích stanicích provádějí hasiči:
V roce 2007 se provedlo celkem 1980 kontrol a bylo zjištěno 6 850 závad (v průměru 3,5 závady na 1 kontrolu).
465 kontrol, tedy 23,5 % bylo zcela bez závad,
naopak v 7 případech bylo zahájeno správní řízení, z nichž bylo již 6 ukončeno
Byly uloženy pokuty v celkové výši 71 tisíc Kč.
327 se zjistily závady v nezajištění pravidelných preventivních požárních prohlídek,
414 závad v chybějícím nebo nezpůsobilém označování pracoviště a ostatních míst bezpečnostními značkami,
375 závad v nezajištění správného množství, druhu a způsobu vybavení instalovaných požárně bezpečnostních zařízení, případně nebyla zajištěna jejich přístupnost a provozuschopnost.

Mikšovský: Kontroly měly podle hasičů především preventivní ráz, protože se v drtivé většině případů jednalo o „prkotiny“. I ty ale při vzniku požáru na takovém místě jako je čerpací stanice mohou sehrát zásadní roli.
Jak se bránit neplnění předpisů, zejména, když se z pump kradou hasicí přístroje?
Pánek: Nikdy nezabráníme tomu, aby ten, kdo chce hasičský přístroj ukrást, ho ukradl. Tomu zabránit nelze. Na našich čerpacích stanicích Shell jsme zavedli systém požárních bodů. Jde o místa před prodejnou, kde jsou umístěny hasicí přístroje. Tato místa jsou dobře viditelná z pokladny a zcizení hasicího přístroje je tak obtížnější.
Mikšovský: Jak dlouho dopustíte, aby tam chyběl?
Pánek: Skutečnost, že hasicí přístroj chybí, se většinou zjistí okamžitě. Pokud je na čerpací stanici náhradní přístroj, doplní jej personál okamžitě. Pokud k dispozici není, zabezpečí provozovatel doplnění v nejbližším možném termínu- nejpozději do druhého dne.
Mikšovský: Jak jsou čerpací stanice zabezpečeny proti požáru?
Ošlejšek: Myslím si, že v drtivé většině zabezpečení mají. Jsem rád, že 26. května loňského roku vyšel zákon 311 o pohonných hmotách, kdy se touto legislativní změnou podařilo odhalit, že je u nás kolem 6 000 čerpacích stanic. Do té doby statistiky udávaly, že je to kolem 2 500 čerpacích stanic. Domnívám se, že to byly utajené nádvorní čerpací stanice, které byly v mých očích časované bomby. Co bylo vidět, bylo v pořádku. Myslím si, že naše legislativa je dobře propracovaná, byť k ní někdy mám výhrady, protože je s odvoláním na jednotlivé normy až zbytečně složitá. Zde se dostáváme do problému, kdy většina lidí a provozovatelů vnímá tuto normu jako naprosto nezávaznou a do poslední chvíle se brání něco udělat,nebo spíš hledá únikovou cestičku. Pořád přetrvává názor, že co není výslovně zakázáno, to je povoleno. A to je ten problém. Normy nejsou závazné, ale málokdo si uvědomuje, že některé normy jsou zezávazněné tím, že jsou uzákoněny v zákoně o pohonných hmotách. Bohužel každý se snaží najít kličky, máme to v sobě zakořeněné.

Nebezpečné telefonování a tankování
Mikšovský: V prostoru výdeje pohonných hmot platí i zákaz telefonování. Myslíte si, že může mobilní telefon iniciovat zahoření benzinových par?
Pánek: Pokud mluvím za společnost Shell, vyplývá tento zákaz z globálního nařízení a já nejsem kompetentní toto nařízení nějak komentovat.
Mikšovský: Máte případy, kdy při manipulaci s mobilem došlo k iniciaci zahoření?
Pánek: Máme jeden nepřímý důkaz, kdy jednou z indicií vznícení benzinových par v průběhu tankování byl mobilní telefon.. Pokud je otázka, zda je to přímý důkaz, tak není. Společnost Shell nicméně nečeká, až se přímý důkaz objeví. Ostatně se můžeme odvolat na návody telefonů, kde se v manuálech uvádí: „Nepoužívejte mobil na letišti a v následujícím výčtu je i čerpací stanice. S klidným svědomím zde mohu říct, že mobilní telefon může ovlivnit i jednání zákazníka při tankování. Jednou rukou drží mobil, druhou tankuje. Myslím si, že tankování pohonných hmot je v tomto okamžiku riziková činnost a naším cílem je, aby zákazníci na nádvoří netelefonovali.
Mikšovský: Je léto a lidé potřebují natankovat malé množství benzínu pro sekačky na trávu. Často jsme svědky stáčení benzínu do plastových obalů od kapalin do ostřikovačů nebo PET lahví. Jaké nebezpečí skýtá tankování do neschválených nádob?
Ošlejšek: Z technického pohledu obrovský problém, protože to může být jeden ze zdrojů vlastní iniciace. Nádoba není vodivá a je určena na jiný prostředek. Jsou to časované bomby. Nebezpečí hrozí i v období suchých mrazů.
Pánek: Na prodejně prodáváme kanystry schválené pro přepravu pohonných hmot, zákazník si tedy může koupit kanystr, ve kterém si může palivo odnést. Vidí-li venkovní obsluha nebo pokladní, že zákazník tankuje palivo například do PET lahve, nekompromisně vypne stojan. Je zde pro to několik důvodů. Za prvé může vlivem statického náboje vzniknout požár, za druhé PET láhev není uzpůsobená na rychlost paliva,které proudí z výdejní pistole. Může tedy dojít k tomu, že palivo z láhve vystříkne a proud paliva zasáhne obličej zákazníka. Navíc aditiva, která jsou v našich palivech obsažena, PET láhev rozleptávají. Známe případ, kdy se zákazníkovi PET láhev během několika minut doslova rozpustila v ruce.

Kouření může způsobit katastrofu
Mikšovský: Opět k výsledku kontrol hasičů. Na mnoha místech je zaráží poměrně malá vzdálenost vyhrazených míst pro kuřáky od stojanů. Bezpečnostní zóna ale musí být jednoznačně stanovena. Obecně je kouření na čerpacích stanicích zakázáno. Hranice, kde se nesmí kouřit, musí být vyznačena značkami Zákaz kouření. Proč se hasiči tolik obávají otevřeného ohně a nedopalků?
Ošlejšek: Je to úplně jasné a je třeba to řádně hlídat. Přirovnám to k procházce po minovém poli. Je jenom otázkou času, jak dlouho budete mít štěstí. Když se pohybujete po čerpací stanici s cigaretou, a nejde jen o kouření, hrubě ohrožujete život, nejen svůj, ale i celého okolí a samozřejmě i cizí majetek. Z mého pohledu je to nejhrubší porušení, když člověk ten zákaz vidí a přesto ho porušuje. Je potřeba, aby s takovými zákazníky obsluha nemilosrdně zatočila. Ztratí třeba klienta, ale neztratí celé své zařízení. V tomto spatřuji velké nebezpečí a byl bych v tomto případě velmi nekompromisní. U mobilů se plně ztotožňuji s kolegou, protože jsem četl několik studií, které byly s tímto zákazem naprosto v rozporu. Některé tvrdily, že je to bezpečné zařízení a k iniciaci nemůže dojít, jiné to zas naprosto popíraly. Nehledejme výjimky tam, kde nejsou potřeba. Je to jednou nařízené, tak ať to všichni dodržují.
Pánek: Na čerpacích stanicích jsou většinou viditelně vyznačená místa, kde je kouření zakázáno. Bohužel na základě množství nedopalků, které se nachází na místech, kde by neměly být, můžeme konstatovat, že zde existují někteří zákazníci, kteří ignorují zákazy kouření, a tak vystavují sebe i okolí značnému riziku. Tito zákazníci si bohužel neuvědomují, že by to za jistých okolností mohla být jejich poslední cigareta. Zvažme reálnou situaci, kdy na čerpací stanici přijede zákazník, který tankuje do svého vozu benzín. Bohužel mu v noci někdo odšrouboval šroub z nádrže, a tak palivo vytéká na zem. Nikdo si toho ještě nevšiml. K vedlejšímu místu přijíždí zákazník se zapálenou cigaretou. Vystupuje z vozu a odhazuje nedopalek na zem s tím, že jej zašlápne. Bohužel to už nejspíš nestihne.
Ošlejšek: Chtěl bych uvést ještě jeden příklad. V nedávné době jsme čistili na čerpací stanici nádrže před těsnostní zkouškou. Prostor byl řádně ohrazen, a i přesto se našel člověk, který pokuřoval svůj doutníček, prolezl těmi zábranami a šel se zeptat našich techniků, co tam dělají, kdy si může natankovat. Byl samozřejmě okamžitě vykázán z prostoru. Možná je to arogance, možná neznalost nebezpečí.
Mikšovský: Jak se bránit takovým zákazníkům? Může nějaký orgán udělit pokutu? Hasiči, policie?
Pánek: Bohužel současná legislativa nám v tomto směru moc nepomáhá. Pokud budeme mluvit o obecném ohrožení, pak může zasáhnout policie ČR nebo HZS. Nedokážu si však v praxi představit přivolání těchto orgánů na pomoc v okamžiku každého porušení ,,Zákazu kouření“ na čerpací stanici. Personál čerpacích stanic je zpravidla dobře proškolen, jakým způsobem v těchto situacích zasáhnout a upozornit neukázněné řidiče. V okamžiku, kdy na čerpací stanici vznikne zvýšené nebezpečí požáru (např. únik benzínu z nádrže zákazníka), je celá čerpací stanice uzavřena až do doby, kde toto riziko pomine. Mikšovský Ze zákona může policie sankciovat řidiče, protože je v zákonu vysloven zákaz kouření, kdy probíhá oprava seřizování motoru a tankování vozidla. Při tankování musí být motor vypnut. Oželel byste takového zákazníka?
Pánek: Určitě.
Mikšovský: Jeden kuriózní případ z Berlína: Mladý Berlíňan omylem natankoval místo benzínu naftu. Nejdříve se pokusil odsát naftu hadičkou. To se mu však nepodařilo, a tak k odsátí paliva použil vysavač určený k čištění vnitřku auta. Tím způsobil výbuch, při němž byl vážně popálen kolemjdoucí chodec. Sám strůjce exploze vyvázl bez zranění. Policie ho obvinila z nedbalosti, která vedla k požáru a zranění.
Jak vychovávat zákazníky, aby to společnost moc nestálo a nezůstávalo jen u bezpečnostních tabulek?
Ošlejšek: Mě nenapadá, kde by tady mohlo dojít k nějaké větší osvětě. Je to dáno výchovou a mentalitou celého národa. Člověk, který jde a vysaje pohonné hmoty vysavačem, i když by měl vědět, že nesmí vysávat ani vodu z důvodu poškození vysavače, protože k tomu není to zařízení určeno, je podle mě nesvéprávný. Stokrát dělaná osvěta by nepomohla. Toto již hraničí s narušeným duševním zdravím. Velkou roli zde mohou sehrát sdělovací prostředky a častější kontroly problematických čerpacích stanic
Mikšovský: Lidi si vezmou ponaučení až v případě, kdy se něco stane. Viz příklad Kladno. Existuje cesta, jak zákazníky vzdělávat a jak na ně působit jinak než tabulkami na čerpacích stanicích?
Pánek: Času na osvětu přímo na čerpacích stanicích mnoho není. Zákazníci jedou na pumpu s cílem co nejrychleji natankovat, koupit si co potřebují a ihned odjet. Dokázal bych si ale například představit vytvoření letáku se všemi důležitými bezpečnostními pravidly, který by mohl sloužit ke zlepšení všeobecného povědomí. Stejně tak by se tato pravidla bezpečnosti chování na čerpacích stanicích mohla objevit v dopravní výchově na školách. Toto vidím především jako dlouhodobé a systémové řešení.
Mikšovský: Šikovná agentura ale zákazníkovi umí podsunout určité informace do podvědomí. Zákazník se pak v daném místě řídí intuicí a jeho chování je víceméně pod vlivem předešlého působení reklamy.
Pánek: Viz předchozí odpověď.

Aby čerpací stanice nehořely…
Mikšovský. Co byste si přáli, aby se z pohledu požárního zabezpečení na čerpacích stanicích zlepšilo i po stránce legislativy, technického vybavení, údržby a servisu, aby požárů bylo do budoucna méně než v roce 2006.
Pánek: Mým přáním je, aby si zákazníci mnohem více uvědomovali, že i při tankování na čerpací stanici musí dodržovat jistá pravidla, stejně jako je dodržují v silničním provozu. Jejich porušením zbytečně hazardují s životem svým i ostatních. Nezanedbatelnou roli zde ovšem sehrává také aktivnější obsluha čerpacích stanic, která může řadě nebezpečných situací zabránit.
Ošlejšek: Mým přáním je větší zprůhlednění legislativy. Tam pořád ještě vidím bolavé místo. Potom bych ještě všem lidem přál, aby byli více ohleduplní a uvědomovali si, že přijíždí do míst, kde je nebezpečí výbuchu. Tankování do přinesených a neschválených nádob zde můžeme ovlivnit. Je spousta věcí, na které může reagovat obsluha, ale drtivá většina problémů se může vyřešit přístupem každého jednotlivce. Pro ilustraci se někdy při tankování rozhlédněte po výdejní ploše a blízkém okolí, sami možná budete překvapeni množstvím nedopalků.


citováno z Petrol magazínu č. 4
Zdroj: PETROL magazin

Článek najdete v PETROL Magazínu Článek najdete v PETROL Magazínu
Hodnocení článku

Oznámkujte tento článek jako ve škole  1 2 3 4 5
Dosavadní průměrné hodnocení: 1,75 (počet známek: 12)

 
Partner rubriky
Vaše komentáře

PETROLmedia, s.r.o. © 2000-2010