PETROL zpravodajství

	komentář ke článku
	poslat článek
	tisknout článek

22.2.2006 21:01:00 - Zpravodajství - [...návrat]

Bude se jezdit na fritovací olej?

Média nedávno přinesla informace na téma provozu motorových vozidel na fritovací, jedlý či rostlinný olej. U čerpacích stanic toto palivo není k dostání a z tohoto hlediska jej musíme odlišit od metylesteru řepkového oleje, který se již roky přimíchává do nafty a u čerpacích stanic je v prodeji jako směsná nafta.

V tisku se např. objevilo, že pan Bohouš z Kaplicka vyzrál na drahé pohonné hmoty a tankuje se svojí Mazdou 626 s naftovým motorem použitý fritovací olej. A libuje si, jak mu auto pěkně jezdí. Článek vydaly Českobudějovické listy a návazně na to se na petrolejářském serveru Petrol.cz rozpoutala živá diskuze na toto téma. Navzájem si zde oponují odpůrci paliva s nadšenci pro toto palivo, kterých v diskuzním fóru nakonec byla drtivá většina. Kupříkladu Radek, který má Peugeot 205 a jezdí na nový olej, který ředí s naftou 1:1 a dál si auto bude vylepšovat. Objevil se i názor, že někteří našinci zase na něco přišli a hned si z toho udělali náramný kšeft. Dozvěděli jsme se, že propagátorem tohoto alternativního paliva je Josh Tickell, který najel více jak 50 tis. mil na biodiesel vlastní výroby a který vydal několik knih, kde je detailně popsána jak výroba biodieselu, tak i úprava vozu na provoz na rostlinný olej. Pan Miler v Diskuzním klubu Petrol.cz popisuje zkušenosti kamaráda, jenž s takto upraveným fordem přejel Ameriku a tankoval v restauracích spotřebovaný fritovací olej.

Účastníci Kulatého stolu Petrol
Kulatého stolu Petrol s pořadovým číslem 2 se zúčastnili dva uživatelé a propagátoři tohoto paliva, Tomáš Volný ze společnosti Rapidoil a Petr Lohr majitel BPM autoservisu. Naproti nim usedli dva zástupci, kteří se z titulu své profese zasazují, aby se používaly pro pohon vozidel paliva regulérní, řádně zdaněná, řádně zakoupená a k tomu účelu schválená – Ivan Indráček, předseda představensva Společenství čerpacích stanic ČR a Vladimír Matějovský, nezávislý expert v oboru motorových paliv, dříve dlouholetý pracovník Ústavu paliv a maziv. Moderátorem diskuze byl Tomáš Mikšovský, šéfredaktor Petrol magazínu.
Mikšovský: Jak jste na dnešní setkání přijeli?
Matějovský: Do stanice metra Strašnická autem na benzín a dál jsem pokračoval MHD.
Indráček: Přijel jsem na čistou naftu.
Lohr: Já jsem přijel právě na rostlinný olej.
Volný: Chtěl jsem přijet na olej, ale přijel jsem na benzín.

Dá se jezdit prakticky na všechno…
Mikšovský: Dan v diskuzi na Petrol.cz píše: Jezdím na řepkový olej, přidávám keramické aditivum a ředím s naftou 1:1 až 1:2, motor ošetřen keramickým aditivem a alkoxypropylátem. Zkoušel jsem na 20 l benzinu přidat 3 l řepkového oleje do Favorita, režim motoru se subjektivně zlepšil. Jaký olej se dá v motoru spalovat? Nový olej zakoupený v supermarketu, spotřebovaný fritovací olej v restauracích a nebo jejich směs naftou?
Matějovský: Já bych začal správnou terminologií: Je třeba rozlišovat čerstvé rostlinné oleje, kam patří například stolní oleje domácí, které používáme v kuchyni, a rostlinné oleje po fritování, které jsou více či méně znehodnocené tím, že byly vystaveny působení vysokých teplot. Něco jiného jsou metylestery rostlinných olejů, u nás nejznámější metylestery řepkového oleje a jejich směsi s motorovou naftou, nesprávně nazývanou bionafta, ale je pro ně správný název směsná motorová nafta.
Lohr: Dá se jezdit prakticky na všechno, lze použít i sádlo, na které se dá také fritovat. Palivo musí být pouze v tekutém skupenství a samozřejmě za splnění určitých podmínek.
Mikšovský: Jak tedy jezdit na fritovací olej a jaké úpravy udělat, aby auto jelo?
Volný: Při požadavku stability a kvality motoru - studený start vždy na naftu a po zahřátí na ideální teplotu můžeme začít s dodávkou rostlinného oleje. Při předpokládaném dalším studeném startu je nutné opět motor zaplnit naftou.
Mikšovský: Je nutné do oleje přidávat nějaká pro motor a palivový systém ochranná aditiva?
Volný: Ne. Narušování gumových částí se týká metylesterů, které jsou rozpouštědlem. Odtud možná pocházejí předsudky proti bionaftě. Dnes jsou takové ty „dětské nemoci“ vyřešeny a my dokonce bionaftu doporučujeme jako startovací směs.

Vozidlo se musí pro pohon rostlinným olejem upravit…
Mikšovský: Majitelé vozidel si svá vozidla svépomocně upravují pro spalování rostlinných olejů - například vloží do palivové soustavy ventil z Trabanta pro přepínání přívodu nafty a oleje. Není takový zásah do vozidla již mimo pravidla?
Matějovský: Určitě to je zásah do již schválené konstrukce a provedení vozidla. Ovšem, má-li se na toto palivo jezdit, musí být také změřeny emise a ty musí odpovídat předpisům. Dopředu musíte vyřešit, jak dlouho s tímto motorem auto bude bez poruch jezdit, jaký to bude mít vliv na údržbu. Když mám odpovědět, zda na rostlinný olej jezdit, odpovídám: Můžete se na to svézt, ale abyste splnil všechny právní předpisy, musíte udělat spoustu zkoušek.
Volný: Vím, že patříte mezi odpůrce…
Matějovský: Neodsuzuji to. Léta používáme směsnou motorovou naftu, v některých zemích používají 100% metylestery, tzv. bionaftu. Ty mají řadu vlastností podobných motorové naftě. Rostlinné oleje, které máme doma v kuchyni, podstatně hůře odpařují a mají viskozitu 36 při 40 °C, nafta má viskozitu obvykle kolem 3, tedy desetinásobně menší. Aby se rostlinný olej po stránce viskozity choval při vstřikování stejně jako nafta, tak musí se viskozita snížit zvýšením teploty paliva. Na rozdíl od uhlovodíkové nafty v molekulách rostlinného oleje je zabudovaný kyslík,a to podporuje spalování a snižuje emise zejména oxidu uhelnatého. Spalovat rovnou rostlinný olej, aniž by se z něho musel vyrábět metylester, je fantastická myšlenka, nápad technicky i ekonomicky přitažlivý. S ohledem na vlastnosti tohoto paliva si ovšem musíme položit otázku, jestli se po nějaké době neobjeví problémy, jak to bude za měsíc, za rok?
Mikšovský: Mohou být podobné jako v případě bionafty?
Matějovský: To se můžeme jen domýšlet na základě zkušenosti s bionaftou. Základem obou paliv jsou nenasycené mastné kyseliny, které jsou oxidačně a chemicky nestálé. Jsou-li delší dobu vystaveny působení vyšší teploty, probíhají nežádoucí reakce a vznikají látky, které jsou v původním palivu nerozpustné a vylučují se z něho jako lepivé úsady. Pokud vzniknou v palivové soustavě, mohou způsobit nepříjemnosti, jako zalepení jehel trysek a funkčních částí vstřikovacího čerpadla. Aby nevznikaly, nesmí být chemicky nestálé palivo déle vyhříváno, ani ponecháno dlouhodobě v odstaveném vozidle. Je třeba prostě olej natankovat a co nejdříve spálit. Dále je třeba si uvědomit, že část paliva se dostává do motorového oleje. Jak na něj bude působit? Určitě nepříznivě. Intervaly výměny se asi budou muset podstatně zkrátit. Za jak dlouho se mohou uvedené problémy při používání rostlinných olejů projevit nevíme a nejde to vypočítat, to se musí jedině vyexperimentovat.
Volný: Toto není zase tak úplně nová neprozkoumaná cesta, my jsme určitě nenašli Ameriku. Pohon rostlinným olejem se prosazuje tam, kdy to začíná být výhodné. Vzhledem k situaci, že v roce 2003 Německo osvobodilo biosložky od zdanění, tak se ekonomická efektivita tohoto pohonu projevila již před 5 lety. Zkušeností s pohonem na rostlinné oleje je ve světě již spousta a vyloženě negativní nenajdete.
Mikšovský: Prakticky všichni diskutující na Petrol.cz, kteří mají zkušenosti s pohonem na rostlinné oleje, se shodují na tom, že ve srovnání s LPG přinášejí zlepšení běhu motoru i zvýšení výkonu.
Volný: Předělával jsem Octavii jednomu zákazníkovi v Ostravě a naměřili mu + 8 koňských sil výkonu a – 5 % spotřeby. Další efekt je výrazné snížení hlučnosti motoru. Můj subjektivní pocit je ten, že to auto lépe jede.
Lohr: Já toto palivo spaluji v Mercedesu z roku 1994. Zatím nemohu 100% říci, za jak dlouho se motor unaví, každý motor je jiný, záleží od kvality motoru, jeho údržby, četnosti výměn oleje, apod. Řeknu to velmi laicky: Jsou věci, které nejsou vyzkoušeny. Já jezdím pouze na čistý olej. Aby motor mohl na rostlinný olej fungovat, tak se musí upravit. Hlavně v tom, že se palivo předehřívá.
Legálnost zásahů do palivového systému vozidel
Mikšovský: Jsou ty úpravy, které se provádí pro spalování jedlých olejů regulérní? Jsou dle státních norem a jsou v souladu s tím, co nám přikazují i reklamační regule výrobců vozidel?
Volný: Dialog se státní správou je velmi pomalý. Na základě doporučení Ministerstva dopravy jsme loni na podzim zašli do zkušebny DEKRA, kde změřili emise a další provozní hodnoty. A ve všech aspektech byly výsledky lepší než u motorové nafty. Problémy jsou zde také, zejména průnik rostlinného oleje do motorového. Ovšem, když použijeme zařízení, které nám palivo předehřívá a rostlinný olej se do motoru pustí pouze předehřátý, tak se tyto rizika minimalizují. Naše společnost doporučuje hlavně syntetické motorové oleje, zkrátit intervaly výměny a pravidelně sledovat kvalitu motorového oleje.
Co se týká tohoto zařízení, jeho oprávněnost a legalitu - konkrétně v Německu na to zákon je. Když si u nás prostudujete zákon o spotřební dani, tak jsou tam položky, které podléhají spotřební dani, pakliže jsou použity pro pohon motoru. Naše zařízení nemění žádné vlastnosti vozu, kromě poměru mezi pohotovostní a užitečnou hmotností vozidla. Na souladu s českou legislativou pracujeme. Jednání pokračují.
Mikšovský: Jsou takto upravená vozidla, která nyní jezdí na rostlinný olej, způsobilá k provozu na pozemních komunikacích v ČR?
Matějovský: Podle právních předpisů, které platí až do dneška - ne. Protože právní předpis, vyhláška 229 uvádí schválená paliva pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a odvolává se na normy pro paliva. Pokud je mi známo, tak toto palivo tam ještě nebylo zařazeno.
Volný: My na tom pracujeme, aby legální bylo. Do vozu přidáváme pouze přehřev paliva a druhou přídavnou nádrž na zhruba 20 litrů paliva. Podle našeho názoru neporušujeme žádný zákon. Všechny naše komponenty jsou schváleny pro použití v motorových vozidlech.

Problémy se spotřební daní
Mikšovský: Každé neodvedení daně zlevňuje produkt a zvyšuje marži. Je to ovšem protiprávní. Ocituji jeden názor: Z diskuze na Petrol.cz: „Obavy z toho, že mi někdo nařídí platit spotřební daň? To bych chtěl vidět úředníka, který mi dokáže, kolik litrů oleje jsem nalil do nádrže…“ Nabízí se zde paralela s technickým benzínem.
Indráček: Prodej technického benzínu ve velkém se zarazil díky zákonu o spotřební dani. Když technický benzín zdaněn nebyl, byl k dostání na některých pumpách, a tak se na něj jezdilo, ale když zdaněn byl, tak z čerpacích stanic zmizel. Pokud toto palivo bude vyzkoušené, bude zájem na něj jezdit, tak si dokáži představit, že se tomu bude přizpůsobovat i infrastruktura, s tím, že se například upraví výdejní zařízení. Ovšem v tuto chvíli je to nesmysl.
Mikšovský: Lze rostlinné oleje po právní stránce prodávat u benzinové pumpy?
Indráček: Pokud nebude prodáván jako motorové palivo, tak na pumpě můžete prodávat cokoliv.
Mikšovský: Kdo má tedy platit spotřební daň?
Volný: Každý, kdo použije rostlinný olej pro pohon motoru nebo výrobu tepla. Výroba tepla je již od spotřební daně osvobozena, stejně tak jako pohon kogerenačních jednotek a stejně tak pohon diesel-agregátů pro výrobu elektřiny. Můžeme očekávat posun v legislativě vzhledem ke skutečnosti, že je vydána směrnice evropského parlamentu, která ukládá členským státům vytvářet podmínky pro zvyšování podílu biopaliv. V Německu je tato biosložka použitá pro pohon motoru dokonce vyjmuta ze zdanění na přechodnou dobu 6 let. My se nebráníme spotřební dani, ale proč bych měl platit spotřební daň jako za naftu, když takto nepřímo podporuji domácí zemědělce a ekologii? Proto jsme pro zvláštní sazbu spotřební daně.
Indráček: Stát ty peníze potřebuje a výběr nepřímých daní je to nejjednodušší. V Německu jsou takto biopaliva podporována, ale Česká republika jde zatím cestou plošného přimíchávání. Ale i Němci zvažují zrušení výhod na biopaliva a zavedení plošného přimíchávání.
Volný: V evropské směrnici je přímo vyjmenováno nasazení čistého rostlinného oleje jako náhrad klasického minerálního paliva a členské státy by neměly klást překážky jeho rozvoji, naopak jej podporovat. Jak mi bylo vysvětleno mimo jiné na GŘ cel, že důvodem je opravdu to, že Český stát zkrátka nemá peníze.
Mikšovský: Každá země si může zvolit jak a která alternativní paliva bude podporovat. Když se bude dále rozšiřovat například použitý fritovací olej pro pohon vozidel, myslíte si, že by to mělo větší šanci na rozšíření než klasický jedlý olej?
Lohr: Pokud jde o upotřebený fritovací olej, žádný národ nevysmaží víc, než to, co potřebuje pro přípravu jídel. Rozšíření je limitováno spotřebou, a proto fritovací olej z restaurací zůstane pouze v pozici jakéhosi doplňkem.
Rozšíření rostlinných olejů jako alternativního paliva
Volný: V Německu, Rakousku, tam legislativa umožňuje používat rostlinné oleje k pohonu vozidel. My jsme v EU, a proto bychom se měli také tak chovat - ekologicky, zdravě. Ovšem náš stát, na čem nemůže vydělat, tak nám na to musí uvalit daně. Místo, aby se podporovala ekologie jako ve vyspělých státech, tak u nás je to přesně obráceně.
Indráček: Rostlinné oleje jsou se sníženou 5% DPH – zatím - jelikož je zařazen mezi potraviny. V případě pohonu by ta daň byla určitě jiná. Zákon jasně říká, že daní je zatíženo cokoli, na co se dá jezdit. A pokud si někdo toto ,,cokoli“ sám vyrobí nebo koupí v supermarketu, měl by odvést státu spotřební daň. Litr oleje ho tak vyjde nikoli na 14, ale na 24 korun. V tuto chvíli asi neexistuje mechanismus, který by ho k zaplacení daně donutil. Ale ve chvíli, kdy bude jezdit na olej více lidí, mechanizmus se jistě objeví.
Mikšovský: Myslíte si, že hrozí situace jako před časem v Anglii, že spousta lidí začala skupovat jedlý olej, který vzápětí lili do nádrží svých vozidel, takže nestačili obchodníci zavážet své prodejny…
Matějovský: Těžko se to dá předpovědět, ale mohou se stát katastrofy typu válka, zemětřesení a ceny ropy mohou raketově vystřelit nahoru. Potom se sahá po čemkoliv, co teče a hoří.
Mikšovský: Mohl by se pak rostlinný olej objevit u čerpacích stanic?
Indráček: Dokážu si to představit. Český trh je rozdělen na dvě skupiny zákazníků. Za prvé to jsou řidiči, kteří mají auta novější a obávali se do takového auta tankovat i 31% bionaftu, takže budou i dále tankovat klasickou naftu. Druhou skupinu tvoří řidiči, kteří mají starší vozy a již jim tolik nezáleží na tom, na co jezdí.
Volný: My dnes umíme upravit vozidla i s nejmodernějšími vstřikovacími systémy na spalování olejů. Pokud se naráží na některé negativní zkušenosti, tak se domnívám, že je to pouze otázka času, kdy se najde vyhovující technické řešení. U nás je bohužel největší překážkou nepřejícnost české legislativy.
Lohr: Český národ je úplně jiný než všechny národy ostatní. Na jednu stranu nesmírně vynalézavý a na druhé straně velmi šetrný. Takže spotřební daň neodvede, ale na ten olej jezdit bude.
Mikšovský: Jaký podíl mohou v celkové spotřebě motorových paliv zaujmout rostlinné oleje?
Matějovský: Podíl metylesterů zatím dosáhl kolem 2%, velmi optimistický byl předpoklad pro rostlinné oleje, bude činit do 10 % spotřeby nafty. Jako myšlenka je to krásné, ale podléhá to schvalovacímu procesu procesu, při kterém se musí zvážit i veškerá rizika. Nestačí prohlásit, že technická stránka je vyřešená, ale musí se to dostat do toho právního předpisu. A na to bude státní správa požadovat schválení od výrobců motorů.
Indráček: Česká republika není izolovaná v rámci EU, ty okolní země, které mají významně vyšší spotřební daň na motorové naftě, jsou ještě více tlačeny, aby hledaly a podporovaly alternativní paliva. I když u nás vypěstujeme zboží do 10% celkové spotřeby, tak to ještě neznamená, že zůstane u nás na trhu. Bionafta jde do Německa, hlad po ní je i v Rakousku.
Volný: Osobně si myslím, že v letošním roce u nás trh s motorovými palivy projde určitým zlomem. I přes nepřejícnost legislativy se ve větší míře začne uplatňovat rostlinný olej jako palivo. Mělo by to být v zájmu státu i legislativy.
Mikšovský: Rostlinný olej je obnovitelný zdroj, který je mnohem ekologičtější, rozkládá se po 21 dnech, není karcinogenní a nepřispívá ke zvyšování CO2 a ten je zpět pohlcován rostlinami.
Matějovský: Rozkládá se po 21 dnech při laboratorní zkoušce. Když ho nalijete do trávníku, nebude za 21 dní pryč, to není pravda. Dokonce, když je havárie s rostlinným olejem, tak opatření jsou úplně stejná, jako by to byla havárie s ropným olejem nebo klasickou naftou.
Mikšovský: Jaký segment dopravy by mohl toto palivo upřednostňovat?
Matějovský: Podle mě tam, kde je rozdílných typů motorů nejméně - jednoznačně autobusy, nákladní auta a tam, kde se jeydí denně a bez větších přestávek více hodin.
Indráček: Zemědělství - i z toho důvodu, že ta technika je většinou stará a lze v ní spálit cokoliv.
Volný: My chystáme marketingové akce a právě v těchto oblastech je největší potenciál spotřeby. V této chvíli to zatím zajímá běžné občany.
Lohr: Určitě autobusová městská a příměstská doprava a možná i zemědělci, kteří na tom budou ještě lépe, že si ten olej budou schopni vyrábět sami. Na trhu v zahraničí jsou již zařízení pro svépomocnou malovýrobu rostlinných olejů určených pro vlastní spotřebu.
Za vozidlem jsou cítit řízky
Matějovský: Je zde ještě další negativní zkušenost: autobusová doprava v Ústí nad Labem začala před léty používat směsnou naftu a skončilo to na tom, že nedovedli z výfuků odstranit fritovací zápach, kterým bylo zamořeno autobusové nádraží a vadil cestujícím i řidičům.

Mikšovský: Když jedete, je za vozidlem cítit zápach jako u fastfoodů?
Lohr: Pokud se jezdí na čistý olej, je to méně znát. Pokud se jezdí na použitý fritovací, je to cítit o trochu více.
Volný: Mně také spálená nafta nevoní, ale již jsme si na to zvykli a bereme to tak. Určitě by to šlo technicky nějak odstranit, ale co se týká ekologie, určitě ta vůně oleje není tak škodlivá jako exhalace z nafty.
Lohr: Když jsem začínal před 2 - 3 lety jezdit na vyfritovaný olej po vesnici, tak za mnou běhali psi a očichávali výfuk.
Mikšovský: Jaká je reakce lidí? Smrdí to skutečně jinak než nafta a jak ten zápach lidé přijímají?
Volný: Upravili jsme některé vozy firemní, ve kterých jezdí řidiči – zaměstnanci a někteří si na to stěžují. Je to ovšem věc, než si na to zvyknou, protože spálená nafta také nevoní. Na spálenou naftu jsme si zvykli a zápach přepáleného oleje známe jenom doma z friťáku a u auta nám to zatím přijde divné.
Mikšovský: Myslíte si, že zápach je škodlivý?
Matějovský: Pokud já vím, tak zápach z nedokonale spáleného rostlinného oleje způsobuje hlavně rozložený glycerín na akrolein a ten patří mezi velice dráždivé látky.
Volný: Je potřeba experimentovat a zkoušet. Pravděpodobně časem se mohou najít způsoby, jak tuto nevýhodu omezit. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od klasických paliv se ve Střední Evropě vyvýjí spalování rostlinných olejů teprve 5 let, jsou příslušné technologie vlastně v plenkách.
Slova závěrem
Matějovský: Možná se ukáže, že předpokládané problémy nemusí nastat nebo lze předejít, ale to je nutné odzkoušet a snažit se možné problémy předem vychytat. Hlavně také rozlišovat čerstvý panenský olej a použitý olej z restaurací, tedy odpad, který je tmavý a někdy až černý a jeho vlastnosti jsou pak horší. Na odpady jsou také zákony, oni vám nemohou dát odpadový olej jen tak, pokud na jeho zpracování nemáte oprávnění. Domnívám se, že vše by mělo začít od výrobců vozidel a jejich schválení. Jinak ta myšlenka montáže přídavného zařízení k palivové soustavě, které umožňuje použít rostlinný olej jako palivo se mi zdá zajímavá.
Indráček: Já oleje chápu jako nastupující alternativní paliva a jestli se to chytne nebo nechytne, ukáže čas a trh. Pokud se k tomu stát postaví kladně, pro nezávislé obchodníky to bude určitě zajímavé.
Volný: Já jsem rád, že jsme se zúčastnili diskuze a nenarazili jsme na odpor a že jsme se shodli, že je třeba dál zkoušet a podílet se na dalším vývoji.
Lohr: Myslím si, že hlavní palivo bude i nadále klasická nafta, olej může být alternativním doplňkovým palivem, technická stránka je vyřešená. Největším problémem bude prosadit úpravy v legislativě.

Záznam: Gabriela Platilová

citováno z Petrol magazínu č. 1
Zdroj: PETROL magazin

Článek najdete v PETROL Magazínu

ZPRAVODAJSTVÍ