PETROL zpravodajství

	komentář ke článku
	poslat článek
	tisknout článek

11.1.2002 6:04:00 - Zpravodajství - [...návrat]

Čerpací stanice na vesnici

Není lehké žití čerpadlářů na venkově, ale nikdo z nich by neměnil.

Udělat sondu do radostí a starostí čerpacích stanic na venkově zavdala poznámka jednoho managera velké nadnárodní společnosti na adresu čerpacích stanic na venkově. Ten před rokem tvrdil, že vesnické čerpací stanice nemají budoucnost, jelikož v současné době lidé z venkova stále častěji musí jezdit do měst, kde mimo jiné mají k dispozici čerpací stanice s plným sortimentem zboží a služeb, které nelze u vesnické čerpačky nabídnout. Jistě každý z motoristů včetně těch městských využil služeb venkovských čerpacích stanic. Je jich stále mnoho. My jsme se v naší sondě věnovali typickým zástupcům vesnických čerpaček samozřejmě mimo výdejny pohonných hmot v areálech bývalých JZD, STS.

Vývoj trhu čerpacích stanic na venkově

Před zhruba více než deseti lety byl jediným provozovatelem čerpacích stanic na území Čech národní podnik Benzina a na Slovensku Benzinol. První rozdělení trhu nastalo v prvních letech „nové doby“ malou privatizací, která se zejména týkala malých čerpacích stanic na venkově. Delimitací Benziny se tzv. zbytkový s.p. Benzina stal největším provozovatelem sítě převážně venkovských čerpacích stanic.

V polovině devadesátých let po vstupu velkých západních společností kulminoval překotný rozvoj sítí čerpacích stanic. Velké společnosti se ale soustředili na velké sídelní aglomerace. Stranou nezůstala ani vesnice, kde se noví zpravidla místní soukromí podnikatelé rozhodli stavět vlastní čerpací stanice. Když koncem devadesátých let vlivem konkurence došlo k nasycení trhu, projevila se první výhoda vesnických čerpacích stanic: na venkově nebyly konkurenční tlaky ani zdaleka tak silné jako ve městech, kde vyrůstala jedna čerpací stanice doslova vedle druhé. Průvodním jevem saturace trhu jsou lokální cenové války. Ty se samozřejmě nevyhly ani vesnici. K tomu ještě a úvěrové zatížení. Mnohé pumpy změnily majitele nebo šly pod barvy velkého řetězce. V té době již poměrně silné české společnosti (Papoil a Robinoil) začaly rozšiřovat svoje řetězce zejména o čerpačky venkovské.

Povinné zavádění rekuperace se na starších čerpacích stanicích přispělo k zatím největší vlně rekonstrukcí a také vedlo k další vlně majetkových převodů. Vzhledem k vysoké investiční zátěži rekonstrukcí Benzina ze své sítě nabídla k prodeji množství malých venkovských pump. Pokud se týká rekonstrukcí čerpacích stanic na venkově, příkladná je koncepce vesnické čerpací stanice Papoilu, který právě řadu čerpacích stanic po Benzině rekonstruoval nebo úplně na jejich místě postavil nové čerpací stanice.

Na Slovensku ovládá trh Slovnaft, v jehož síti je podstatní většina vesnických pump. Nezávislých provozovatelů je zde velmi málo. Jedinou společností podobnou českému Papiolu nebo Robinoilu je Jurki.

V současnosti se na venkově setkáme s čerpacícími stanicemi několika typů z hlediska jejich umístění, provozu a majetkového vztahu. Objektem naší sondy se staly typičtí představitelé provozovatelů vesnických čerpacích stanic:

Majitelé nové čerpací stanice, kteří ji vybudovali a nezávisle provozují v ve své obci, respektive v její blízkosti (Miroslav a Hlinné), provozovatel soukromé čerpací stanice u velkoměsta, která byla dříve součástí řetězce (Nová Hospoda), nájemce čerpací stanice Robinoil u frekventovanějšího tahu (Borová) a nájemce nové čerpací stanice Papoil postavené na místě bývalé Benziny (Mirošov).

Specifika zákazníků čerpacích stanic na venkově.

Podmínky k provozování vesnické čerpací stanice se různí podle zejména umístění, přičemž nejvíce záleží na kupní síle obyvatel. Prakticky všichni provozovatelé čerpacích stanic se shodli na tom, že právě nižší kupní síla obyvatel na vesnici je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících obchod na vesnických čerpacích stanicích. Zatímco zákazník čerpací stanice ve městě má nižší cilivost na výši cen a nakupuje více impulsivně, na venkově jsou nákupy obecně menšího rozsahu, hlavním měřítkem je přitom cena. Z toho důvodu je vesnický zákazník při nákupu cílevědomější s větší vnitřní odolnosti proti impulzivnímu rozhodování při nákupu zboží.

Malé zkušenosti hlavně nezávislých čerpadlářů se projevují v někdy trochu nelogickém uspořádáním shopu a zboží v něm. Obecně se ale tato slabá stránka vylepšuje působením obchodních zástupců dodavatelů a inspirací od velkých společností a z Petrol magazínu.

Pokud se dotkneme sortimentu zboží nabízeného v kiosku, od městských čerpacích stanic se liší jednak cenovou úrovní jednak i skladbou. Většinou se totiž musí přizpůsobit poměrně konzervativnímu chování venkovských obyvatel a specifickým potřebám chatařů, chalupářů a rekreantů. Většina dotázaných má zkušenost, že čerpačka slouží i jako jakási večerka, shop čerpací stanice často supluje i prodejnu smíšeného zboží, která ve vesnici chybí. Vyhovět specifickým požadavkům zákazníků na čerpací stanici na venkově mohou nejlépe nezávislí provozovatelé. V řetězcích čerpacích stanic se provozovatel sice může opřít o výhody centrálního systému dodávek, ale právě v případě venkovských čerpacích stanic se musí nalézt kompromis mezi dodávkami od dodavatelů místních a doporučených centrálou, aby bylo možné vyhovět poptávce místních zákazníků. Stálou klientelu těchto čerpacích stanic tvoří právě místní obyvatelé, kterých je podle odhadu dotazovaných zhruba mezi 70-90%. Je zajímavé, že v tomto pohledu není výraznějšího rozdílu mezi čerpací stanicí v intravilánu obce a situovanou poblíž obce na hlavním tahu.

Oproti čerpacím stanicím ve městech, kde je obecně větší anonymita, na vesnici většinu zákazníků obsluha dobře zná. Prakticky na všech venkovských čerpacích stanicích, které jsme navštívili, má obsluha možnost si s každým zákazníkem pohovořit o počasí, zažertovat, probrat včerejší zábavu nebo fotbal. Takový příjemný osobní kontakt v uspěchané atmosféře městské nebo dálniční čerpací stanici zpravidla chybí. Snad právě proto zde i při absenci různých nákladných kamerových systémů dochází k újezdům velmi zřídka. K české a slovenské vesnici odjakživa patřily i projevy lidské závisti mezi „sousedy“, se kterými se setkávají především majitelé nezávislých čerpacích stanic. Závist je mrzí, naučili se s ní žít, zvykli si na ni nereagovat. Závist zařadili mezi problémy, které jim čerpací stanice do života přinesla. Společným znakem těchto lidí je aktivní přístup k životu. Všichni na otázku, jak vidí budoucnost venkovských čerpacích stanic, odpověděli pozitivně. Díky jim se můžeme zase těšit na typickou domáckou atmosféru a pohostinnost vesnických čerpacích stanic.

Zeptali jsme se .....

ing. Jiří Veselý, ředitel Benzina, s.p.,

Jací jsou zákazníci vesnické čerpací stanice?
Na vesnici je věrnější klientela, není tam velký výběr supermarketů a hypermarketů, tak spíš navštěvují čerpací stanici jako večerku. Spíš zde jsou soukromé osoby, ne podnikatelská klientela, které je spíš ve městech a každé zdražení se těchto soukromých osob dotýká přímo. Rozmyslí si, zda jet k babičce pro vajíčka do vedlejší vesnice autem, nebo na kole, či tam vůbec nejet. Tito lidé dávají „ze živého“. U podnikatelů je to věc jiná, ti jet musí a zvýšení se jich tolik nedotýká.
Uplatní se centrální systém zásobování sítě v shopu na vesnici?
Ano, určitě se uplatní standardní sortiment i dodavatelé. Shop je v režii nájemce, společnosti jsou pouze pohonné hmoty. Nájemce proto má pouze doporučený sortiment, nikoli striktně daný. Na vesnici, kde nejsou velké supermarkety, a podobně do 21.00 nebo 22.00 slouží čerpací stanice více méně jako jejich náhrada. V budoucnu je trend nahradit i další služby, jako je například foto a našlo by se mnoho a mnoho dalších, které může čerpací stanice vesnickému zákazníkovi nabídnout.
Co je v současnosti největší problém Vaší sítě vesnických čerpacích stanic?
Problém vidím v odlivu aktivit do města, lidé si nakoupí vše ve městě, samozřejmě i pohonné hmoty. Není tajemstvím, že v těchto dnech přechází Benzina, s.p. pod nového vlastníka, akciovou společnost Čepro. Takže nyní máje spíše starosti s převodem majetku, a podobné náležitosti spojené s převodem. Ale mohu vás ubezpečit, že společnost Čepro připravuje lákavé nabídky pro klienty a my jsme na ně připravení, tak se mají všichni na co těšit.

Názory venkovských čerpadlářů

Jací jsou zákazníci vesnické čerpací stanice?

J. Sakala, ČS Hlinné: Čerpacia stanica na vidieku vo veľkej miere plní tzv. večierku, nakoľko v blízkom okolí nie je žiadna predajňa. Zákazníkmi sú najmä obyvatelia blízkeho okolia.
M. Mikulková, ČS Miroslav: Zákazníci nám někdy vyčítají, že tady něco nemáme. Hrozně spěchají, rozhrabávají zboží. Ale je to jako všude, lidé jsou dobří a špatní.
F. Stašek, ČS Mirošov: Rádi se k nám vrací, jsou tu jako doma a chodí sem na kafe a pro pití. Mají tady myčku a dobré ceny, to hlídám. Místních je asi 80%, zbytek jsou projíždějící.
F. Danko, ČS Borovy: Jsou poměrně věrní, ale tady mají hlouběji do kapsy. To pro nás znamená hlídat si ceny, aby byla nabídka zboží jak pro lidi z vesnice, tak i pro projíždějící lidi z měst.
B. Brátová, ČS Nová Ves: Mám 80% místních zákazníků, kteří se sem vrací. Mají tady méně peněz a proto šetří.
O. Doležal, ČS Nová Hospoda: Obecně bude mezi lidmi na venkově málo peněz, ale tady v těsné blízkosti Prahy je dost dobrá kupní síla.
M. Prokop, ČS Mšec a Slabce: Městští zákazníci mají větší kupní sílu. Místní jdou 5x v týdnu nakupovat po stovce. Kdežto městší chodí do supermarketů a jsou zvyklí nakupovat ve velkém.

Co je v současnosti největší problém čerpadlářů na vesnici?

J. Sakala, ČS Hlinné: Na túto otázku je iba jedna jednoduchá odpoveď – ľudská závisť, ale tá je asi všade.
M. Mikulková, ČS Miroslav: Závist, to je hrozná vlastnost. Nejezdí sem všichni lidé z vesnice, protože nám závidí. Radši jedou jinam, abychom náhodou nezbohatli, k nám jedou jen když nemají peníze.
F. Stašek, ČS Mirošov: Peníze. Lidi nemají peníze a berou si proto za málo.
F. Danko, ČS Borovy: Malá výtoč. Když je za pumpou město s deseti tisíci obyvateli, je to o něčem jiném. To se pak týká i shopu, kde může být i širší sortiment včetně pečiva.
B. Brátová, ČS Nová Ves: Hlavním problémem jsou statkové prodeje, benkalory. Ale hlavně mi hrozně vadí statkové prodeje. Těm se nedá konkurovat v cenách. U nás zase ale máme garantovanou kvalitu pohonných hmot a zákazníci to poznají a vrací se k nám.
O. Doležal, ČS Nová Hospoda: Já žádné nemám, s každým vyjdu.
M. Prokop, ČS Mšec a Slabce: Největší problém vidím v nedokonalostech zákona. Naše čerpací stanice splňuje veškeré technické vybavenosti, přesto jsme před několika lety dostali od ČOI pokutu. Když potom vidím všechny Bencalory a podobně, tak se mi to zdá trochu neadekvátní. Ale to je spíše o podnikání než o čerpací stanici.

Zlaté časy jsou ty tam.

Benzina Nová Ves
Nájemce Bohumila Brátová

Uvedení do provozu: V padesátých létech

Výdejní technologie Adast

Řídící systém Ruční ovĺádání, očekává se instalace systému DePOS/Wincor Nixdorf

Počet zaměstnanců 4

Provozní doba 5 - 22

Počet obyvatel v místě 1000

Poč. obyv./spádová oblast 3000

Průměrná denní výtoč neuvedeno

Čerpací stanice se nachází na bývalé teplické E55 mezi Prahou a Roudnicí, která vede napříč vesnicí. Kdysi hustý provoz od čerpací stanice byl odveden novou dálnicí a nově budovaný obchvat od Mělníka odebere čerpací stanici další pasanty. Čerpací stanice prošla několika dílčími rekonstrukcemi, největší v roce 1993.

Exterier čerpací stanice trochu nahlodal zub času, na atice přestřešení se postupně prokousává rez. To ale je jaksi mimo vliv nájemce pumpy. Přes probíhající stavbu v blízkém okolí a návštěvy zablácených dělníků, je na pumpě vidět ženská ruka, všude čisto a pořádek. Příjemným překvapením je interier maličkého kiosku. Zboží je velmi pěkně a účelně uspořádáno, i přesto, že pokladní zóna a střední dřevěné regály nejsou optimálně řešeny. Do úzké chodbičky se vešel kafeautomat i stolek se dvěma židličkami pro konzumaci zakoupených potravin. Velmi vkusná a nápaditá výzdoba tradičními adventními ozdobami (nechybí zde ani překrásný vánoční stromeček) dokresluje vřelý vztah celého týmu čerpací stanice ke svým zákazníkům.

Na čerpací stanici Benziny přišla Bohumila Brátová z velkoskladu stejné firmy v Mělníku v roce 1993, kdy se zavíral. Díky mnohaleté práci v oboru a ještě u stejné firmy nešla do úplně neznámého prostředí. Začátky byly těžké, kdy navíc museli přestát rozsáhlou rekonstrukci. Nejvíc jí vadí pumpy, které naopak zrekonstruované nejsou. „To je ale opravdu špatné, protože ty čerpačky neodpovídají předpisům a jsou pro nás hroznou konkurencí.

Jako u většiny podobných čerpacích stanic má tato stálou klientelu, kterou tvoří z osmdesáti procent místní obyvatelé. Na rozdíl od jiných ale zde pamatují daleko lepší časy. „Když tudy vedla E 55, tankovali tady i lidé, kteří nechtěli brát benzín v Praze,“ vzpomíná…

Místní lidé chtějí nakupovat co nejlevněji, protože jako všude na vsi mají hluboko do kapsy a koukají na každý desetník nejen u pohonných látek. Jako problém vidí zboží v shopu: „Mám ve zboží 650 000 korun, ale hrozně pomalu se mi to točí,“ vysvětluje vedoucí.

Do obchodu mají nájemci společnosti Benzina nařízeno brát vše od smluvních firem. Ty pak pumpu zaváží v pravidelných intervalech. „Bohužel si nemůžeme zboží doobjednávat, pokud něco zapomeneme, máme smůlu. Taky se občas stane, že něco nemá ta firma na skladě a my pak musíme čekat, až to dostanou,“ říká..

„Naopak pozitivní na tom je, že si mohu udělat objednávku na kolik zboží chci, nemusím brát celé krabice, které bych pak nemusela stihnout prodat.“ Sortiment nabízeného zboží je spíš přizpůsoben potřebám velkých městských čerpacích stanic, pro vesnici je to zboží dost drahé. Je tady vliv supermarketů v nedalekých Kralupech a Mělníku, kde si lidé mohou nakoupit mnohem levněji. Vesnická pumpa by měla fungovat trochu jinak, než ty velké. Spíše jako normální krám, protože v Nové Vsi již delší dobu nefunguje žádná prodejna smíšeného zboží.“

„Taky nás to stojí hrozné úsilí, naším nejčastějším nástrojem je koště a hadr,“ stěžuje si …

Vedoucí si velice pochvaluje své zaměstnance. „Myslím, že jsem si je vychovala opravdu dobře. Jsou slušní k zákazníkům, poctiví a hlavně pracovití,“ pochvaluje si…

Budoucnost vesnických čerpacích stanic podle vedoucí stanice závisí na tom, jak se jim bude dařit přizpůsobovat svůj sortiment požadavkům zákazníků. Současná situace vesnických čerpadlářů je podle ní komplikovaná. „Je to na hraně žití, tu práci musíte mít rád, abyste to mohl dělat.

Ideál moderní vesnické pumpy

Papoil Mirošov
Nájemce František Stašek

Uvedení do provozu: 1999

Výdejní technologie Wayne Dresser

Řídící systém Marketer 3000

Počet zaměstnanců 3 (všichni z rodiny)

Provozní doba 6 -20

Počet obyvatel v místě 4000

Poč. obyv./spádová oblast 6000

Průměrná denní výtoč 4500

Čerpací stanice se nachází poblíž Rokycan při výjezdu z obce Mirošov směrem na Rožmitál. Čerpací stanici zde postavila společnost Papoil na místě staré čerpací stanice Benziny.

Společnost se při koncipování čerpací stanice snažila poskytnout obdobný komfort služeb velkých čerpacích stanic i venkovským zákazníkům při adekvátní výši investice. Srdcem čerpací stanice je kompaktní podzemní nádrž uložená pod výdejní plochou krytou přestřešením. Prostorná moderně vybavená prodejna je optimálně konfigurovaná k jeho obratu, takže zboží v regálech je pěkně vystaveno a nevznikají zde prázdná místa. Mycí box s vysokotlakým mytím a vyhřívanou podlahou dobře plní potřeby mytí běžných i zemědělských vozidel. Přehledné dopravní řešení, které je zčásti dědictvím po původní Benzině, umožňuje pohodlný pohyb vozidel i jejich parkování. Přidáme-li k tomu příjemnou, kompetentní a ochotnou obsluhu, vyjde nám ideál moderní vesnické čerpací stanice.

Nájence čerpací stanice i s manželkou zde „sloužili“ ještě za doby, kdy zde stála stará čerpací stanice Benziny. Při stavbě sloužil stavbařům jako poradce například při odhalování skutečných tras různých podzemních vedení. „Byla to ale těžká doba,“ vzpomíná, „po dobu výstavby byla manželka na podpoře a já jsem rozvážel malou cisternou naftu po okolí.“

Jeho pumpa je vyhlášena příjemným a domáckým prostředím. „Lidé si sem chodí na kávu a popovídat,“ říká majitel. Dobře totiž ví, že právě tak se utváří ona vesnická pospolitost. Zákazníci se sem rádi vrací, protože je tu příjemná obsluha a dobré ceny. Přestože personál pumpu může dálkově řídit z pokladního místa, je naprostou samozřejmostí vyběhnout ven a pomáhat zákazníkům s tankováním nebo přinést olej pro doplnění do dvoutaktu.

Shop čerpací stanice slouží pro místní motoristy i drobné autoopravny jako mototechna, kde si mohou zákazníci nakoupit kromě autodoplňků i některé náhradní díly starších modelů automobilů. Díky tomu tento artikl patří mezi ty, které se na stanici nejlépe prodávají.

Navíc je zde k prodeji také propan butan, který se také velmi dobře prodává. Ten se skladuje mimo kiosek v plechové boudě. „Ta bouda je moje, ale firma mi jí nechala oplechovat a nabarvit, aby to ladilo do barev Papoilu,“ říká…

Co se týká zákazníků, tak i na této vesnické čerpací stanici vysoce převažují místní zákazníci. Projíždějících je asi jen dvacet procent.

Ve společnosti Pap Oil funguje také sytém centrálně řízené logistiky zboží. Základní skladba sortimentu je daná a na pumpě odsouhlasená místním hygienikem. Na rozdíl od Benziny ale svým nájemcům co se volby dodavatelů týče, poskytují určitou samostatnost. „Musím brát osmdesát procent zboží od doporučených dodavatelů, ale já beru tak devadesát. Mám tu výhodu, že skoro ze všech dodavatelů, od kterých jsem předtím bral, se posléze stali ti doporučení, tak se mi tak moc nezměnilo. Když něco nemám, tak si mohu zajet do nedaleké Plzně a operativně nakoupit nebo si tam zavolat a hned to tady mám. Krám musí být stále plný, aby bylo z čeho vybírat. Je v tom hromada peněz, ale ty zas dělají další peníze,“ říká…

Na vánoce na pumpě žádnou velkou akci nepřipravují. Udělali výzdobu a ustrojili stromeček a v regálech leží vánoční zboží. „Co se neprodá, to budeme muset pak sníst,“ usmívá se …

Budoucnost vesnických čerpacích stanic asi nejvíce ohrožují prodejny pohonných hmot u supermarketů. „Musíme mít takové ceny, abychom se jim vyrovnali a chodili nám sem lidi. Já mám štěstí, že okolo žádný není, ale kdyby byl, bylo by to určitě horší.“

Rodinná atmosféra non stop

Robin Oil Borovy
Provozovatel František Danko

Uvedení do provozu: 1993, od 1996 v barvách Robin Oilu

Výdejní technologie Benč

Řídící systém Lenart

Počet zaměstnanců 4

Provozní doba Non stop

Počet obyvatel v místě 600

Poč. obyv./spádová oblast 8000

Průměrná denní výtoč 3500 l

Čerpací stanice se nalézá u poměrně frekventované silnice z Plzně na Klatovy. Přestože pmpa stojí u vesnice, která má asi šest set obyvatel, klientelu tvoří obyvatelé z okolních obcí až ze vzdálenosti asi dvaceti kilometrů, kde není žádná čerpací stanice. Jako jedna z mála místních pump má otevřeno nonstop.

Původními majiteli čerpací stanice byla společnost ECONAD, která stanici postavila v roce 1993, ale o tři roky později se stáhli pod křídla společnosti RobinOil, čímž se stali jednou z prvních čerpacích stanic dnes početné sítě. Rozlehlé přestřešení, které překrývá poměrně velký výdejní prostor, důkladně ochrání tankující zákazníky před v tomto drsném kraji častým nevlídným počasím. Provozovatel čerpací stanici neustále zlvelebuje a vylepšuje. Nejprve byl na úkor nadměrně velikých skladovacích prostor rozšířen kiosek, přibyla refýž se stojanem LPG a nyní probíhá rekonstrukce sanitární části kiosku. V prostorné prodejně je v regálech dostatek zboží, které je sice úhledně vyrovnáno v moderních regálech, ale z jeho rozmístění je zde patrná absence merchandisingových zkušeností usměvavé, komunikativní a přátelské obsluhy.

Současný provozovatel František Danko zde prošel od přípravy stavby, přes její realizaci až po samý provoz do současnosti veškerými peripetiemi, které absolvoval nejeden čerpadlář. Za tu dobu nasbíral mnoho zkušeností a dokonale pozná specifické potřeby svých zákazníků. Na rozdíl od ostatních námi navštívených vesnických čerpacích stanic se totiž místní klientela podílí na provozu čerpací stanice asi jen padesáti procenty, zbytek tvoří projíždějící zákazníci. Ale i ti jsou podle vedoucího Františka Danka věrní své pumpě. „Asi tak z osmdesáti procent naší klientelu tvoří stálí zákazníci. Zastavují se tu pravidelně i chataři a místní také nemají potřebu jezdit jinam. Podle některých si mohu řídit hodinky. Například v pondělí ráno v půl čtvrté je tady pán z Liberce, co jezdí pracovat do Německa,“ říká…

Protože společnost Robin oil nemá striktní pravidla pro objednávání suchého zboží, může si vedoucí libovolně vybrat kdy, co a jaké množství odebere od doporučených nebo vlastních dodavatelů. „Já využívám obojí, protože některé ceny mají doporučení dodavatelé nižší. Jindy se nám naopak vyplatí místní ať již z hlediska cenového nebo časového.“

V současné době probíhá rekonstrukce sociálního zařízení, které bude možné na konci označit za minimálně nadstandardní v této kategorii čerpacích stanic. „Protože bylo přístupné zvenku a kvůli povětrnostním podmínkám tam byl neustále nepořádek, takže tam pomalu musel jeden člověk neustále uklízet. Teď budeme mít přístup zevnitř, takže lidé budou procházet skrz shop a jak známo, „Co oko uvidí, to srdce potěší“, tak se to snad odrazí i v tržbách na krámě. Stavbu je důležité zkoordinovat tak, aby se to co nejméně dotklo zákazníků a sladit jednotlivé práce tak, aby byla co nejméně vypnutá voda a jiné,“ říká…

V sortimentu zboží mezi městskou pumpou a vesnickou není v případě jejich čerpací stanice velký rozdíl, ale musí se dbát na to, že všude na vesnici mají lidé hlouběji do kapsy. V první řadě to znamená hlídat si pečlivě ceny. Aby zde bylo zboží pro lidi z města a pro lidi z vesnice. Například tu musíte mít jak nanuky jako je Magnum za 30 korun, tak i nanuky jako je Ledňáček za 7 korun. Místní průměrná mzda je totiž asi 6500 korun, což je hrozné.

Nejvíc se prodávají motorové olej Mogul, protože lidé si zde mění olej téměř vždy sami. V sezóně se pak prodává hodně fridex nebo pití – minerálky. Překvapivě dobře se také prodává pivo. „To je úspěšný artikl nonstop stanice, protože když se v devět nebo deset hodin zavřou hospody a když je doma rozjetá zábava, tak zbývá jen pumpa,“ říká s úsměvem…

Budoucnost vesnických pump je podle vedoucího poměrně dobrá, protože stále budou mít své opodstatnění i ve srovnání s velkými čerpacími stanicemi. Důvodem podle něj je skutečnost, že ne všude se budou táhnout dálnice. „Navíc v některých místech prostě není pumpa s provozem nonstop.

Problémem, se kterým se musí prakticky denně vyrovnávat je dlouhodobé podbízení se cenami některých čerpacích stanic v Plzni. „Je sice pravda, že si u nás lidé někdy natankují jen za osmdesát korun, aby dojeli do Plzně na Tank ONO nebo ke Carefouru, ale já si myslím, že to s těmi malými čerpačkami bude podobné jako se supermarkety a malými obchody. U nás zákazníci chválí rodinné prostředí, osobní přístup, kdy se jim obsluha věnuje, zeptá se jich alespoň na cestu a na počasí a jestli jsou spokojeni s našimi službami. Na velkoměstské pumpě na to není čas.“

Sedm let života mezi dluhy a benzínem

BENAMI Miroslav
Provozovatel Alois Mikulka

Uvedení do provozu: 1994

Výdejní technologie Benč

Řídící systém Unicode Shop 2000

Počet zaměstnanců 6 (5 z rodiny)

Provozní doba 6 - 22

Počet obyvatel v místě 800

Poč. obyv./spádová oblast 7500

Průměrná denní výtoč neuvedeno

Čerpací stanice se nalézá u vjezdu do obce Miroslav asi 2 kilometry od silnice z Brna do Znojma. Na stavbě čerpací stanice se podílela celá rodina, synové na čerpací stanici bydlí. Okolí je poměrně hojně navštěvováno turisty.

Čerpací stanice se nedá přehlédnout, i když mezi ostatní zástavbu zapadá hezkou červenou sedlovou střechou. Z podlouhlé budovy kiosku vybíhá směrem k silnici přestřešení s výdejní plochou, postavené na zděných sloupech. V čele objektu je prosklený momentálně nevyužitý prostor autosalonu, uprostřed je prostor prodejny rozdělen jednoduchou přepážkou na shop a restauraci s možností letního posezení na zahrádce s krbem v zadním traktu budovy. Orientaci majitelů na komplexnost služeb obyvatelům z okolí potvrzuje nově přistavená moderní mycí linka a velmi dobře zařízený servisní box. Na čerpací stanici je možno nakoupit kromě propan butanu ještě i technické plyny pro potřeby místních řemeslníků. V podkroví nad prodejnou a salonem se nalézají byty a nad přístavbou jsou pěkně zařízené hostinské pokoje. Zajímavostí je úsporné centrální vytápění celého objektu centrálním kotlem na dřevoplyn.

Když se rodina Mikulkových se rozhodla v roce 1994 postavit si čerpací stanici, koupili pole a chtěli získat úvěr, který by jim pomohl rozjet podnikání. Do začátku měli našetřené peníze z doby, kdy otec rodiny pracoval jako zámečník v Německu. Netušili, že získat úvěr na malé podnikání od české banky nemusí být snadné. Vzpomínají na to, že v některých z bank které oslovili, se na žádost ani nepodívali a rovnou žádost zamítli. „Někde to alespoň na rovinu přiznali, jinde se o to vůbec nestarali a smetli to rovnou ze stolu,“ stěžuje si paní Mikulková.

Nakonec jim známý poradil, ať zkusí štěstí u cizých bank. Obrátili se na rakouské banky a ty jim vyšly vstříc. Podle Mikulkové s nimi zahraniční banky jednaly mnohem lépe a úvěr nakonec získali od české pobočky jedné rakouské banky. Za úvěr ručili svým domem. „Taky nám moc pomohli v Záruční a rozvojové bance, kde jsme již po několikáté získali i nějaké prostředky od státu z fondu na podporu malého a středního podnikání. Vždycky nám vyšli vstříc,“ pochvaluje si.

Jako u každého začínajícího podniku byly i jejich první měsíce náročné. „Začátky byly kruté, první roky splácení úvěru jsme museli doslova přetlouct.“

Když překlenuli čtyřleté období splácení prvního úvěru a zbavili se ho, vzali si hned další a začali pumpu rozšiřovat. Postupně přidávali myčku, servis, na půdě vznikly postupně hostinské pokoje, které poskytují pro ubytování a nakonec i autosalon. Ten postavili pro potřeby jiné firmy, která nedávno zkrachovala, takže je v současné době prázdný.

„Servis je, podle lidí co ho stavěli, jeden z nejmodernějších v oblasti,“ pochvaluje si právem starší syn Radek Mikulka. „Bohužel, pro autosalon musíme něco vymyslet nějakou náplň, snad prodej autodílů,“ dodává.

V souvislosti se servisem vzpomíná na historku, kdy se jeden zákazník divil, jak rychle se v něm pracuje. „Než si přečetl naší vývěsní tabuli, měl kolo vyměněné a pak se divil, jak jsme to stihli. Byl z toho opravdu překvapený,“ usmívá se Mikulka.

V současnosti se na tržbách pumpy nejvíce podílí provoz čerpací stanice. „Dobře si vede také restaurace a myčka, ubytování nad myčkou se rozjelo teprve nedávno společně se začátkem provozu servisu.“

Rodina si pochvaluje spolupráci s obcí, která jim vychází vstříc. Radní si totiž dobře uvědomují, že úspěšné podnikání firmy Mikulkových obci přináší peníze na daních. „Ten křížek u silnice jsme opravili my,“ dodává hrdě Mikulka.

Kromě toho, že se již několik let prakticky vůbec nezastavili, a to ani o víkendech a svátcích, trápí Mikulkovi ještě jiná věc. „Je tady hrozná závist. Někteří lidé k nám vůbec nejezdí, kupují raději u nějaké jiné čerpací stanice. K nám pak přijdou jedině když nemají peníze. Asi se bojí, abychom na nich náhodou nezbohatli,“ říká paní Mikulková smutně.

Na rozdílu mezi vesnickou a městskou pumpou se Mikulkovi shodují: „Na velké pumpě se sice dá vydělat více peněz, ale tady jsme zase pěkně spolu.“

Pumpa na návsi

PARAMO Nová Hospoda
Provozovatel Ota Doležal

Uvedení do provozu: 1997

Výdejní technologie Schlumberger

Řídící systém Unicode Shop 97

Počet zaměstnanců 3 (1 z rodiny)

Provozní doba 7 - 20

Počet obyvatel v místě 3000

Poč. obyv./spádová oblast 6000

Průměrná denní výtoč 7000 l

Malinká čerpací stanice se nalézá na návsi obce Nová Hospoda na „staré“ Benešovské silnici za Prahou. V posledních letech se Nová Hospoda propojila díky nové výstavbě rodinných domů s obcemi Kamenice a Štiřín. Zákazníky jsou jak starousedlíci s bohatými přisídlenci tak i projíždějící víkendoví chataři a rekreanti z Prahy.

Čerpací stanice vznikla přistavěním výdejní plochy s refýžkou se dvěma stojany v řadě krytými malým přestřešením ke stávajícího objektu na návsi. Shopem čerpací stanice se stal bývalý minibutik, sevřený z jedné strany prodejnou větší potravin a z druhé velikým železářstvím. Podzemní tanky jsou skryty ve střední části návsi. Zajímavostí je neobvyklé protisměrné uspořádání dopravy této čerpací stanice vůči provozu na hlavní silnici a také Stáčecí místo na druhé straně náměstí za stanicí autobusu. Majitel nejdříve svěřil provoz čerpací stanice firmě Paramo Nova, která ji oblékla do slušivého firemního kabátu a zajistila moderní vybavení maličkých prostor shopu. Přes konkurenci sousedních prodejen je shop naditý zbožím a je využito doslova každého centimetru prodejny. Místní velice různorodí zákazníci si již navykli na srdečný přístup personálu.

Investorem čerpací stanice byl její současný majitel JUDr. Honzík, který se podstatně zasloužil o novodobý rozkvět obce. Současný nájemce Ota Doležal přišel na čerpací stanici hned po jejím otevření, kdy ho přijal do zaměstnaneckého poměru bývalý nájemce, který se však zpronevěřil tehdejšímu vedení společnosti a to Doležalovi nabídlo pumpu převzít. „Tehdy jsme se řadili výtočemi po bok nejlepších a zároveň největších čerpacích stanic v síti Parama. Dnes trochu prodeje pohonných hmot poklesly, ale myslím, že pořád patříme v průměru mezi nejefektivnější čerpací stanice u nás.“ To lze potvrdit. Investice do jednoduché přístavby a technologické části nemohla být vysoká v porovnání se stavbou klasické čerpací stanice. Od začátku se zde neskutečným způsobem chytily bonusové karty, které zákazníkům umožňují tankovat pohonné hmoty se slevou. „Máme asi 80% stálých zákazníků, ale bez karet by to bylo o mnoho míň.“

„Určitě by se tu vyplatila alespoň ruční myčka, která tady v okolí chybí, ale její výstavba tehdy nebyla možná kvůli nedostatečné kapacitě vodovodu v obci,“ stýská si Doležal.

Problémem je i malý kiosek. Původně měl být dokonce asi jen 12m2 velký. Díky odborníkům z Paramo Nova, kteří převzali řízení stavby těsně před jejím dokončením, na poslední chvíli přišli s novým návrhem dispozice prodejny a prosadili ho u majitele. Shop je nyní více než dvojnásobný a jeho vybavení moderním a dobře navrženým systémem regálů umožňuje přehledně nabídnout na malém prostoru až neuvěřitelně velké množství zboží. „Nebudete mi to věřit, ale ve zboží mám přes 650 000 Kč!“

„Když jsme spadali pod vedení společnosti, museli jsme brát zboží do prodejny většinou od skluvních dodavatelů. Mělo to možná určité výhody, ale asi hlavně na straně splečnosti za zajištění exkluzivity na dodávky v celé síti. Nyní si mohu svobodně volit své dodavatele a to mi maximálně vyhovuje,“ pochvaluje si.

Klientela čerpací stanice zde je různorodá: starousedlíci, noví přistěhovalci, kteří zde postavili domy za své miliony, projíždějící víkendoví rekreanti a chataři, kteří tudy léta jezdí na své chaty. Přesto se obsluha dokáže pobavit nevtíravě s každým zákazníkem, poradit, doporučit. „Střídají se mi tu nejdražší mercedesy a teréní vozy se stařičkými ladami a škodovkami. Každý zákazník je pro nás stejný, i když má jiné starosti a je jedno, jestli bere benzín za sto a Benadit nebo plnou.“

Budoucnost vesnických čerpacích stanic vidí pozitivně: „Ve městech je sice velká konkurence, ale taky je tam zákazník jako jeden z miliónu. Většinou dáte přednost přednost takové čerpací stanici, která je v místě, kde začíná a končí své cesty. To je doma, zkrátka tam, kde vás mají rádi.“

Na vlne pohody

Hlinné, Slovensko
majiteľ a prevádzkovateľ - Ján Sakala

Uvedenie do prevádzky: 06/2001

Výdajná technologia Techpetrol Poprad

Riadiaci systém Unicode Shop 2000

Počet zamestnancov 6

Prevádzková doba Non stop

Počet obyv. v mieste 1200

Poč. obyv./spádová oblasť 4000

Priemerná denná výtoč

Čerpacia stanica sa nachádza medzi Prešovom a Vranovom nad Topľou na ceste smerom k rekreačným zariadeniam okolo nádrže Domaša, ktorá je vyhľadávaná hlavne v letnom dovolenkovom období.

Na prvý pohľad upúta ojedinelá atika prestrešenia. Architektura čerpacej stanice napovedá, že majitelom ide v prvom rade o zákazníka, ktorý by sa mal na zastávke cítiť príjemne, a ich cielom je, aby sa k nim rád vrátil. Jedným z najdôležitejších faktorov je veľmi dobré dopravné riešenie, ktoré prispieva k pohodliu zákazníkov. Prekvapilo nás, že majiteľ sa nechcel fotografovať z veľmi vážnych osobných dovodov.

Od roku 1998 Ján Sakala s manželkou mali v prenájme čerpaciu stanicu Slovnaft v Sabinove. V roku 2000 sa rozhodli vyplniť medzeru v trhu, kde v trase medzi Prešovom a Vranovom nad Topľou neexistovala žiadna čerpacia stanica. Rozhodli sa pre obec Hlinné.

Celú výstavbu čerpacej stanice realizoval s manželkou svojpomocne. „Manželka mala na starosti ekonomiku a ja som sa venoval technickým prácam. Nie je bez zaujimavosti, že na stavbe čerpačky pracovali aj stávajúci zamestnanci pumpy. Naša predstava použitia technológie bol tradičný výrobca výdajných stojanov ADAST prostredníctvom Slovenského zástupcu Bena, ale neboli sme spokojní ich jednaním. V poslednej chvíli sme sa obrátili na flexibinějšie firmy, ktoré nám maximálne vyšli v ústrety a dodali stojany s riadiacím a pokladničným systémom,“ povedá...

Keď sa obyvatelia dozvedeli o ich zámere, začala sa spisovať petičná akcia, ktorá bola neopodstatnená a nakoniec zamietnutá. To redĺžilo čas výstavby na sedem mesiacov. Škoda, že ľudia boli zaslepení závisťou a vôbec nebrali do úvahy, že sa vytvárajú aj pracovné príležitosti pre nich.

„Máme dvoch dodávateľov pohonných hmôt a to spoločnosť OMV a MOL a spolupráca s týmito spoločnosťami je výborná,“ povedal nám Ján Sakala. Suchý tovar na čerpaciu stanicu dovážajú dealeri distribučných spoločností presne tak, ako na všetky ostatné čerpacie stanice. V okolí sa nenachádza veľa miestnych podnikateľov, ktorých výrobky by mohli predávať. „Ten najdôležitejší je snáď pivovar Šariš, s ktorým máme nadštandardné dohody. Z tých ostatných okrem pekárne využívame iba lokálnych distribútorov suchého tovaru,“ dodáva Sakala. „Veľkým prínosom je pokladničný systém Shop 2000, ktorý nám napomáha k efektívnemu spôsobu vedenia skladových zásob.“

Prevádzkovateľ si myslí, že v súčastnej dobe už nie sú žiadne rozdiely medzi čerpacou stanicou na dedine a čerpacou stanicou v meste: „Na našej čerpacej stanici môžu zákazníci kúpiť kompletný sortiment ako na mestských čerpacích staniciach vrátane autopríslušenstva a olejov.“

citováno z Petrol magazín 06/2001
Zdroj: PETROL magazin

Článek najdete v PETROL Magazínu

ZPRAVODAJSTVÍ