Blackout bez paniky

Jsou čerpací stanice připravené na výpadek proudu?

Velkou část Česka včetně Prahy a dalších velkých měst postihl v pátek 4. července masivní výpadek proudu. Metro, tramvaje i vlaky zůstaly stát, výtahy uvízly mezi patry, semafory zhasly, restaurace i obchody se zavřely. A kdo potřeboval natankovat pohonné hmoty nebo dobít elektromobil, na řadě míst Česka nemohl. Výpadek elektřiny na několik hodin postihl miliony lidí a způsobil mnohamilionové škody. Podle analytiků a energetických expertů nastal čas, aby firmy více myslely na záložní energetické zdroje. Dává to ale smysl i pro čerpací stanice?

"Situace zatím není alarmující, ale je silným upozorněním, že je nutné věnovat mnohem větší pozornost záložním zdrojům, flexibilnímu řízení sítí a důkladnějšímu plánování a v neposlední řadě nutnost investic. Nejen v zimě, ale po celý rok", uvedl například v reakci na blackout investiční ředitel fondu Arete Energy Transition Martin Pacovský. "Česká přenosová soustava stárne, počasí je čím dál extrémnější a požadavky na síť rostou. I kdybychom se na stát a Českou elektroenergetickou přenosovou soustavu spoléhali se vším všudy, je na místě mít záložní plán," okomentoval výpadek také Martin Palarčík, předseda rady jednatelů společnosti PREsolidsun.

A míní tím například fotovoltaickou elektrárnu. Ta podle něho nabízí klíčovou nezávislost na elektrické distribuční síti, ale pouze pokud se doplní o bateriové úložiště. "Běžná FVE bez baterie sice za slunečného dne vyrábí elektřinu, ale když dojde k výpadku proudu v distribuční síti a zrovna slunce nesvítí, tak ani ona nepomůže," dodává Palarčík. Otázkou však zůstává, zda se opravdu vyplatí, třeba právě konkrétně čerpacím stanicím.

Personál ví, co dělat

Během červencového blackoutu bylo kvůli výpadku elektrického proudu mimo provoz zhruba dvě stě z nich. A to u různých provozovatelů, tak jak událost ochromila některá města či regiony Středočeského, Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého, Olomouckého kraje, i pravobřežní část Prahy. Například u čerpacích stanic Shell bylo v nejkritičtější fázi výpadku mimo provoz čtyřicet z nich.

Jak ale zmiňuje společnost ve svém vyjádření pro Petrol magazín, každá čerpací stanice této společnosti je vybavena záložním zdrojem energie, který se pravidelně během roku testuje a v případě výpadku elektřiny umožňuje bezpečné dokončení tankování paliva i zúčtování transakcí. "Pro podobné případy máme připravené přesné postupy a náš personál se na tyto situace pravidelně školí," vysvětluje ředitelka korporátní komunikace Shell Jana Voštinárová. A dodává, že každá taková událost je pro firmu zároveň impulsem, jak takovým situacím v budoucnu čelit lépe.

A připravená na takové situace je, podle mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Lady Gadas, také obsluha čerpacích stanic této sítě. Zmiňuje pravidelná školení a také to, že zaměstnanci mají k dispozici krizové postupy pro případ výpadku elektřiny. "Ví, jak správně reagovat, tedy jak odbavit zákazníky, bezpečně uzavřít provoz, informovat příslušné nadřízené a po obnovení dodávek energie uvést stanici do provozu," konstatuje. 

Ven i dovnitř bez problémů

Čerpací stanice mají například manuální režim otevírání dveří, takže vstup i výstup je možný i bez elektřiny. Myčka se sice při výpadku zastaví v aktuální pozici a nelze pokračovat bez obnovení dodávky, ale zdejší obsluha umí mechanicky vozidlo z mycí linky uvolnit. A v případě výpadku elektřiny provádí také kontrolu gastro části provozovny dle standardu Hazard Analysis and Critical Control Points (HACCP), které jsou zákonným požadavkem pro všechny provozovatele potravinářských služeb v České republice. Tedy vyřazuje závadné zboží z prodeje a po obnovení dodávek elektřiny uvádí provoz do plného režimu. Zmíněné postupy se vztahují jak na příjem a skladování, tak i přípravu a výdej potravin a nápojů v rámci gastro provozů Stop Cafe.

A i tady, podobně jako u Shellu je každá čerpací stanice Orlen vybavena UPS, tedy záložním bateriovým zdrojem. Ten slouží k bezpečnému dokončení provozu a uzavření stanice v případě výpadku elektřiny. Výkon pokrývá provoz v řádu desítek minut až jednotek hodin, což umožňuje podle Lady Gadas odbavit zákazníky a provést nezbytné provozní úkony.

"V rámci posilování energetické soběstačnosti jsme navíc v první polovině tohoto roku uvedli na vybraných čerpacích stanicích Orlen do provozu první fotovoltaické elektrárny a v modernizaci budeme pokračovat," zdůraznila mluvčí. Vyrobená elektrická energie se podle ní plně využívá k pokrytí energetických potřeb provozoven, což snižuje jejich závislost na externích dodávkách a přispívá k efektivnější správě nákladů.

Záložní zdroje v akci

Vypořádat se s výpadky energií pomáhají čerpacím stanicím jejich servisní firmy. V první řadě právě skrze dodávky a servis technologie pro náhradní zdroje napájení. A to od běžných záložních zdrojů, přes zmíněné UPS, pro dočasné zásobování energií elektronických systémů čerpací stanice, až po dodávky celků pro náhradní zdroje napájení zajišťující provoz technologie bez závislosti na externím zdroji. Například elektrocentrály. "Vybavení čerpacích stanic takovým zařízením je ale závislé na určení čerpací stanice, na provozních požadavcích a dalších okolnostech," vysvětluje Miloslav Jirásek, ředitel provozu jedné ze servisních firem, společnosti BMS 1. A zmiňuje také jednu zajímavost.

"U starších mechanických stojanů používaných v našich ozbrojených složkách byla v minulosti také možnost nouzového ručního pohonu. Klínový řemen na pohon u čerpadla se při výpadku napájení vyměnil z pohonu elektromotorem na pohon ruční klikou, a nouzový výdej bylo možné zajistit i bez napájení ČS, protože lidských rukou v těchto složkách bylo vždy dost. Věříme však, že nedávný blackout byl pouze náhodný a nebude třeba taková řešení do budoucna znovu uvádět do provozu," uvedl Jirásek.

Pro obnovení funkcí kterékoliv čerpací stanice je podle něho ale zásadní především proškolená obsluha. "Zejména z bezpečnostních důvodů," zdůraznil. Podle jeho zkušeností u čerpacích stanic s obsluhou problémy obvykle nebývají, protože zaměstnanci jsou schopni provádět úkony nutné k jejich zprovoznění samostatně. Anebo se mohou poradit po telefonu. U stanic bez obsluhy ale může být postup náročnější. "Vždy se postupuje s ohledem na délku výpadku, na stanovené provozní a bezpečnostní podmínky provozu konkrétní stanice," konstatuje.

To potvrzuje i další servisní firma GIA. "Při blackoutu nám volalo přes třicet čerpacích stanic, že jsou bez proudu. A osmdesát procent případů jsme zvládli vzdáleně oživit s obsluhou po telefonu, na zbylé jsme museli zajet fyzicky," upřesnil její jednatel Daniel Holý.

Ne vždy to jde ale vše hladce. Často se může v důsledku ztráty napětí něco na systémech čerpacích stanic pokazit. U zákazníků pod servisní organizací Gia, která má na starosti například pumpy společnosti Shell nebo KM Prona, se to stalo asi ve čtyřech případech. "Museli jsme provést určité úpravy, nebo výměny. Ale firmy, které se dobře starají o čerpací stanice po technické stránce a provádí se na nich pravidelné revize, tak blackout musí zvládnout," dodává Holý. 

Dieselagregát nebo fotovoltaika

Když se tedy čerpací stanice ocitne bez proudu, pak s tím většinou zamrzne i veškerá technologie. Nesvítí světla, nefungují lednice, kasy ani čerpadla na pohonné hmoty. Pokud se vrátíme k možnostem, jak takovou situaci řešit, pak jsou v zásadě dvě: dieselagregát nebo fotovoltaika.

První varianta vyžaduje především výkonný přístroj. Čerpací stanice si ho může také půjčit, jenže při takové události bývá poptávka obrovská a během chvíle není už žádný volný k dispozici. Takže pak zůstává možnost přístroj si pořídit. Jenže jde o stovky tisíc korun.

"Na blackout takového rozsahu se připravit prostě nedá. Aby si každá čerpací stanice koupila drahý diesel agregát a měla ho tam připravený na situaci, která nastane třeba jednou za pět let, to ekonomicky nedává smysl. To leda až by se tak dělo častěji," konstatuje Daniel Holý. A připomíná, že pokud si ho stanice přece jen pořídí a nechá ho nečinně několik let stát, tak ho pravděpodobně v případě blackoutu stejně ani nenastartuje.

Dalším řešením, jak pokrýt výpadek elektrické energie, je fotovoltaická elektrárna. Jenže to je ještě náročnější než zmíněný dieselagregát. "Máme zrovna čerstvou zkušenost. Instalovali jsme je na čtyři čerpací stanice Shell. Jenže bez bateriového úložiště, protože smyslem bylo pouze snížit spotřebu elektřiny přes její výrobu ze solárních panelů," vysvětluje Holý. A takto to mívá podle něho většina stanic. Přitom smysl by to dávalo pouze s bateriovým úložištěm, jak v úvodu vysvětlil i předseda rady jednatelů společnosti PREsolidsun Martin Palarčík.

Brzdou jsou investice

Největší překážkou jsou v tomto případě obecně pro kteroukoliv firmu nutné investice. Podle Holého je obvykle potřeba v případě čerpacích stanic vynaložit dva až tři miliony korun. "Dnes malá baterka do domu stojí 150-200 tisíc a baterie, kterou by potřebovala čerpací stanice, by měla být aspoň pěti až sedminásobná. Takže jenom samotná vyjde zhruba na milion korun, což si každý majitel sítě čerpacích stanic několikrát rozmyslí," dodává Holý.

Navíc upozorňuje, že i toto řešení by stejně pomohlo jen po určitou dobu.  Záleželo by především na tom, kdy přesně by blackout nastal. "Jestli ve chvíli, kdy budou baterky nabité v závislosti na tom, zda zrovna svítilo nebo nesvítilo slunce. Nebo jestli je zima či léto," říká s tím, že ani sebelepší bateriové úložiště příliš nepomůže, když jsou krátké podzimní dny, a ještě k tomu mlha.