Dochází nám konečně trpělivost?

Dochází nám konečně trpělivost?

Evropský průmysl mrzačený aktivistickou zelenou politikou EU brzy nebude schopen unést obrovskou zátěž zelených investic, které vyvolávají převážně ideologické argumenty. Narůstající neklid zástupců evropského průmyslu vedl v únoru tohoto roku k setkání více než 70 zástupců velkých průmyslových skupin v Antverpách. Vznikla z toho publikace nazvaná Antverpská deklarace žádající vytvořit v následujícím volebním období Evropskou průmyslovou dohodu (European Industrial Deal). Ta by se měla zaměřit na kroky, které jsou potřebné pro podporu průmyslu v EU.

Kdo seje vítr…

"Přechod ke klimatické neutralitě s sebou přinese významné příležitosti, jako je potenciál pro hospodářský růst, nové obchodní modely a trhy, nová pracovní místa a technologický rozvoj," říká jedna z tezí Evropské rady z prosince 2019. Že se tato jásavá naivní prognóza pomalu, ale jistě začíná drolit, musí být dnes už jasné snad každému uvažujícímu občanovi EU.

Ovšem jiným citátem - "Kdo seje vítr, sklízí bouři" ze Starého zákona - lze snad nejlépe charakterizovat nadcházející starosti bruselských úředníků, ale i valné většiny vrcholných politiků zemí sdružených v EU, o Evropské komisi ani nemluvě. Starší z nás si jistě pamatují i stejnojmenný oscarový film, kde obhájce ztvárněný legendárním Spencerem Tracy bojuje proti bigotní většině při obhajobě přirozeného pokroku a vývoje lidské civilizace.

Jako první závan bouře zažila Evropa na přelomu roku masívní protesty zemědělců, kterým z dopadů politiky EU už došla trpělivost. V podobné pozici je nyní evropský průmysl, jehož představitelé čelí zideologizované zelené politice EU, která pomalu, ale jistě likviduje evropskou energetiku, průmysl a dopravu a v důsledku může zcela rozložit celou společnost.

Nezbývá tedy, než si položit otázku: Nastává bouře? Nebo bychom si měli zvyknout na to, že se z Evropy stává skanzen a technologicky a posléze i ekonomicky budeme předběhnuti zbytkem světa?

Nejen Green Deal, ale i ESG

Strůjci klimatického náboženství žijí v přesvědčení, že svět je údajně na cestě ke klimatické katastrofě. Přes všeobecně známou skutečnost, že energetika, průmysl a doprava v EU se podílí na světových emisích skleníkových plynů zcela nevýznamným zlomkem, má EU v plánu na "záchranu" světového klimatu utratit jen do roku do roku 2030 přibližně 230 miliard eur ročně.

Kde ovšem vzít tyto astronomické prostředky? Členské státy, stejně jako EU téměř všechno financují na dluh. Kde tedy vzít alespoň část těchto prostředků a omezit tak zadlužování? Částečnou odpovědí je navyšování cen emisních povolenek pro energetiku a průmysl. V blízké době dokonce hrozící emisní povolenky pro zemědělství, dopravu a domácnosti. Takže tenhle nesmyslně postavený "boj" zaplatíme z podstatné části všichni.

To ovšem není pro politiky a úředníku v EU zdaleka dostačující! Už v prvotním dokumentu Green Dealu se hovořilo o "zapojení průmyslu a soukromého kapitálu" investicemi do zelené transformace. Tak vznikla směrnice ESG, platná pro velké korporace od letošního roku.

Povinné plnění směrnice ESG (tj. Environmental, social and corporate governance) je typickým příkladem plíživého prosazování záměrů EU přímo do fungování soukromých firem a společností. Aktivisté ESG ovšem do směrnice prosadili kromě povinných klimatických opatření i povinnosti k plnění sociálních parametrů jako například, etické zásady nebo rasová a genderová rovnost. Stylizovali se tak do jakýchsi zprostředkovatelů morálky požadujících celospolečenskou reformu ve jménu vyššího dobra. Každé z výše uvedených slov představuje jeden pilíř ESG politiky. Nebo také jednu složku dat, podle které se posuzuje rizikovost firmy a tato data jsou předmětem povinného ESG reportingu.

ESG tedy v podstatě slouží k posuzování nefinanční výkonnosti firem. Data ESG reportingu jsou kritéria, dle kterých se posuzují společensky a ekologicky odpovědné firmy a investoři. EU tedy přestává prosazovat čistě tržní a ekonomické parametry podnikání, tvorby zisku a odpovědnost správných hospodářů, což jsou všechno tradiční parametry, vedoucí k prosperitě a rozvoji ekonomiky.

Jediný "rozvoj" zaznamenávají, jako v podobných případech v minulosti, různé konzultační firmy, nabízející metodiku a reporting ESG v očekávání velkého byznysu. Tyto firmy ovšem do ekonomiky a pro celou společnost ve skutečnosti neprodukují nic.

Jak udržet průmysl v Evropě

Hlavním poselstvím deklarace, která je adresována vedení Evropské komise, je orientovat pozornost EU znovu na evropský průmysl. A nejen to, signatáři požadují postavení priorit evropského průmyslu na stejnou úroveň, jakou mají v současnosti klimatické cíle EU. 

Zcela jasně je ostatně hlavní cíl deklarace uveden hned v jejím úvodu: "Aby byl do roku 2050 splněn záměr klimatické neutrality, bude se muset evropská výroba elektřiny znásobit a průmyslové investice budou muset být šestkrát vyšší než v předchozím desetiletí. Tento obrovský problém přichází právě v době, kdy velké společnosti i malé a střední podniky čelí nejvážnější hospodářské recesi za posledních deset let. Poptávka klesá, výrobní náklady se zvyšují a investice se přesouvají do jiných regionů mimo EU. Výrobní kapacity se zavírají, výroba je buď omezena nebo zcela zastavena a lidé propouštěni. Evropa proto naléhavě potřebuje změnu tohoto trendu.

Otevřená strategická autonomie pro konkurenceschopnou a odolnou EU je zásadní pro přežití Evropy ve stále se měnícím geopolitickém prostředí. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, když i energeticky náročná průmyslová odvětví zůstanou v Evropě. Bez cílené průmyslové politiky hrozí, že se Evropa stane závislou dokonce i na dovozu základního zboží a chemikálií. Evropa si ovšem tuto situaci nemůže dovolit."

Hlavní požadavky Antverpské deklarace (zkráceno)

Zařadit Průmyslovou dohodu do nového evropského strategického programu na roky 2024-2029

Požadujeme komplexní akční plán pro zvýšení konkurenceschopnosti jako strategickou prioritu a vytvoření podmínek pro silnější průmysl v Evropě. Žádáme o vypracování souhrnného návrhu k přijetí nápravných opatření ke všem relevantním stávajícím nařízením EU, a to jako první právní předpis, který bude předložen v příštím institucionálním cyklu EU.

Zahrnout kapitolu o silném veřejném financování do fondu zavádění čistých technologií

Požadujme zjednodušit rámec státní podpory při respektování pravidel jednotného trhu. To by mělo umožnit veřejné zbavení se rizik soukromých investic do čistých technologií prostřednictvím podpory CAPEX i OPEX, se zárukami na zajištění zachování a vytvoření kvality pracovních míst v Evropě a navrhnout konkurenceschopnou a udržitelnou daňovou úroveň v celé Evropě.

Vytvořit z Evropy globálně konkurenceschopného poskytovatele energie

Náklady na energii v Evropě jsou příliš vysoké na to, aby Evropa mohla konkurovat, přičemž tyto náklady nejsou ovlivněny pouze cenami komodit, ale zejména regulačními poplatky. Potřebujeme skutečnou energetickou strategii EU s konkrétními opatřeními, která umožní přeshraniční sdílení elektrické energie, rozšiřování sítě pro vodík a další obnovitelná a nízkouhlíková paliva a dále partnerství se zeměmi bohatými na zdroje.

Zaměřit se na infrastrukturu, kterou Evropa potřebuje

Zaměřit se na nástroje obnovy a odolnosti s cílem co nejdříve integrovat a vybudovat prvotřídní energetickou, digitální a recyklační infrastrukturu EU. Z těchto důležitých projektů vytvořit společný evropský zájem. Omezit přeshraniční dopravu mimo EU a naopak rozvíjet transevropské sítě uvnitř EU. Odstranit povolovací překážky pro projekty průmyslového charakteru. Průmysl si vyžádá značný počet kvalifikovaných pracovníků, kterých je v současnosti nedostatek. K rychlému získání takto kvalifikovaných pracovníků budou nutné cílené vzdělávací programy v oblasti technických oborů.

Zvýšit bezpečnost EU v oblasti surovin

Rozšiřování domácí těžby, udržitelné zpracovatelské a recyklační kapacity pro klíčové suroviny v kombinaci s novými globálními partnerstvími. Dohody o volném obchodu nebo jiné typy dohod by měly zajistit životně důležité dodávky pro průmysl, umožnit přístup na nové trhy a zvýšit vývoz. EU by se měla zabývat všemi politickými nástroji proti nekalé hospodářské soutěži, aby zajistila skutečně rovné podmínky pro průmysl EU na domácím i mezinárodním trhu, včetně ochrany proti uhlíkovým emisím.

Pákový efekt, prosazování, oživení a zlepšení jednotného trhu

Pro přechod integrovaných hodnotových řetězců, včetně opatření k řešení zvýšené roztříštěnosti způsobené vnitrostátní implementací evropských právních předpisů. Vytvořit jednotný trh pro odpad a recyklované materiály a také skutečný evropský trh s energií. Zlepšit prosazování stávajících opatření zaměřených na dovoz zboží ze zemí mimo EU.

Inteligentnější inovační rámec

Podpora vysoce kvalitní vědy, technologických inovací a politik spolupráce, které upřednostňují otevřenost a pragmatické výsledky a zároveň zahrnují inovativní přístupy. Podporovat digitalizaci jako nezbytný předpoklad pro moderní výzkum a pro zvýšení jeho efektivity. Chránit práva duševního vlastnictví, abychom Evropě přinesli konkurenční výhodu. Zaměřme se na přechod od slovních deklarací ke skutečným inovacím, a to především směrem ke komerčně a prakticky využitelným technologiím.

Nový duch tvorby právních předpisů

Legislativa by měla vytvářet pro podniky pobídky tak, aby investovaly do čistých technologií. Nikoli ovšem tak, aby byly cíle politiky zelené dohody prosazovány pouze normativami a podrobnými prováděcími předpisy a zákazy. Respektujme skutečnou průmyslovou realitu. Používejme robustní a reálná data a vědecké důkazy pro kvalifikovanou tvorbu nových politik. Posuzujme komplexní dopad každé nové legislativy kvalifikovanými dopadovými studiemi.

Zajistit, aby struktura orgánů EU umožňovala dosahovat výsledků

Musí být jmenován kvalifikovaný první místopředseda Evropské Komise, který bude odpovědný za realizaci této Evropské Průmyslové Dohody. Místopředseda bude dále odpovědný za zajištění hladké integrace příslušné legislativy, za sladění s agendou příští Evropské komise, která bude muset dohlížet na klíčové okruhy Průmyslové Dohody.

Signatáři Antverpské deklarace

K několika desítkám zakládajících signatářů se během necelých dvou měsíců připojilo téměř tisíc společností a asociací převážně z energetického, chemického a ocelářského průmyslu. Nechybí ani podpisy zástupců všech evropských petrolejářů včetně asociace FuelsEurope. Automobilový průmysl zde zastupuje vlivná Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA). K datu uzávěrky tohoto článku podpořilo Antverpskou deklaraci 698 firem, 254 asociací a několik desítek významných osobností.

Celý text Deklarace je k dispozici na www.antwerp-declaration.eu

Autor: Miroslav Stříbrský, Zdroj: Petrolmagazín č. 2