Odběratelé nechtějí monopolnímu přepravci plynu přispět na investice

Přepravce zemního plynu, společnost Net4Gas, chystá miliardové investice do nových plynovodů, které zvýší pozici Česka jako tranzitní země. Velké plány na plynový "hub" ve středu Evropy ale mohou zčásti zaplatit čeští spotřebitelé. Proti plánům se zásadně vymezují zástupci velkých odběratelů.

Energetický zákon dává Net4Gas nárok, aby si odepsal náklady spojené s investicemi do rozvoje plynové soustavy. Firma ale nikde oficiálně nevyčísluje, kolik budou investice stát, ani jejich ekonomický přínos pro české zákazníky, což je podmínka pro to, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) odpisy nákladů pro takovou investici uznal.
Podle informací HN se předpokládané investice Net4Gas do nové infrastruktury pohybují kolem 20 miliardkorun.Pokud by ERÚ uznal náklady jako přínosné pro české zákazníky, měl by Net4Gas nárok na jejich splacení v rámci regulované složky plynu, což by přineslo zvýšení ceny o vyšší stovky milionů ročně. Podíl přepravy na celkové ceně plynu přitom tvoří pouze její malou část (1,57 procenta).
Plány Net4Gas narážejí u zástupců velkých odběratelů, kteří upozorňují, že skutečným důvodem pro stavbu nové infrastruktury není větší energetická bezpečnost. Ta je v Česku u plynu jedna z nejvyšších mezi státy EU. Stavba nové infrastruktury plánované od roku 2017 má podle nich spíše pokrýt zvýšení tranzitu plynu z Německa do rakouského Baumgartenu, kde je jeden z hlavních uzlů pro přepravu zemního plynu v Evropě, a dále jižním směrem do Itálie. Důvodem je očekávané rozšíření plynovodu Nord Stream dodávajícího ruský plyn od Gazpromu. Net4Gas díky tomu vydělá více na poplatcích za přepravu. Tento plyn ale nebude nijak spojený s českými zákazníky a trubkami pouze proteče.
"Obchodní zájem provozovatele přepravní soustavy na zvýšení tranzitu zemního plynu přes Českou republiku zcela chápeme a nerozporujeme. Nevidíme ale důvod, proč by se na nákladech umožňujících zvýšení tranzitu přes ČR měli jakkoliv podílet zákazníci," uvádí Hospodářská komora. Přidává se i Teplárenské sdružení. Ani jemu se v červenci aktualizovaný Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy na roky 2017-2026 nezamlouvá. Monopolní přepravce Net4Gas tvrdí, že únorový nezávazný průzkum trhu naznačil, že od konce roku 2019 bude mezi českými zákazníky výrazně větší potřeba po tranzitu plynu. Zmiňuje dvě plynové elektrárny, které by měly začít fungovat v letech 2020 a 2026. "Proto jsme připravili odpovídající plán reagující na tuto poptávku a zcela v souladu s pravidly regulace jsme tyto projekty zahrnuli do plánu rozvoje přepravní soustavy," vysvětlil Stanislav Rýdl,specialista interní komunikace Net4Gas. Kritické reakce jsou podle něj způsobené neporozuměním regulatornímu prostředí. Spotřeba zemního plynu v Česku ale několik let po sobě klesá. Plány na výstavbu plynových elektráren zde byly i v minulosti a žádné se nepostavily. Při dnešních cenách elektřiny nedávají ekonomický smysl - velcí producenti elektřiny v Evropě je často spíše zavírají, než aby stavěli nové.
Podle Svazu průmyslu se mají podobné investice hradit jen z poplatků za tranzit, protože na nich Net4Gas stejně vydělá. Pokud se mají na koncové ceně podílet čeští zákazníci, je nutné analyzovat náklady a přínosy budoucích staveb. "Desetiletý plán žádné takové analýzy projektů neobsahuje," uvádí dokument svazu. Proto navrhuje, aby se z rozvojových plánů vypustil například dvanáctikilometrový plynovod BACI nebo propojení na rakouský Oberkapel. Energetický regulační úřad na dotazy HN přes týden nereagoval. Podle dokumentu, který mají HN k dispozici, ale o problému ví a považuje nová propojení do Rakouska za neefektivní a nadbytečná "vzhledem k existujícím plynovodům přes Slovensko s mnohonásobně vyšší přepravní kapacitou".
ERÚ se zároveň vymezuje proti připravovanému česko‑polskému plynovodu Stork II. Podle úřadu byla Evropskou komisí kvůli přístupu Polska zamítnuta podpora plynovodu Moravia, který měl spojit Polsko s Rakouskem. U plynovodu Stork II dále vidí ERÚ riziko ve velkých nákladech, které se vrátí jen v případě, že bude vysoce využíván. V případě plynovodu Stork I, který existuje od roku 2011, je přitom v posledních dvou letech jeho využití minimální. Důvodem jsou technická omezení na polské straně.