Na Moravě už se zase hledá ropa

Díky vyšším cenám ropy mohli moravští petrolejáři z Moravských naftových dolů (MND) zahájit nové zkušební vrty a také zvýšit těžbu. Loni se totiž kvůli nízkým cenám černého zlata nevyplácela. 

Těžbu ovlivňují ceny ropy

Kvůli tomu společnost MND v loňském roce vytěžila v Česku meziročně méně ropy a plynu. Ropy bylo 127 tisíc metrů krychlových, proti roku 2016 o deset procent méně. Zemního plynu firma vytěžila 85,1 milionu metrů krychlových, meziroční pokles byl pětinový, jak uvedli zástupci firmy. Vývoj cen ropy ovlivní i objem těžby v letošním roce. Některým vrtům také pomalu docházejí suroviny. Do útlumu jde například těžba v Dambořicích, což je největší ložisko ropy na jižní Moravě.

"Při současných těžebních metodách máme zde na Moravě doložitelné zásoby ropy ještě zhruba na deset let, přičemž se zde těží už přes sto let. Technologie se ale stále vylepšují, dokážeme například ropu čerpat i z velkých hloubek, a dokonce z vodorovných vrtů," vysvětlil vedoucí úseku vrtání MND Jan Duroň. Dodal, že i tak se většinou podaří vytěžit z jednoho ložiska jen 30 procent zásob ropy.

Cena severomořské ropy Brent klesla na začátku loňského roku až ke 35 dolarům za barel, proti 60 dolarům v létě 2015. Nyní se její cena pohybuje kolem 53 dolarů za barel. Dobývací prostory MND pokrývají ložiska ropy a plynu na jižní Moravě, v oblasti od hranice s Rakouskem a Slovenskem směrem k Brnu, Vyškovu a Zlínu. Firma v těchto lokalitách provozuje stovku ropných a sedmdesát plynových těžebních vrtů.

Nová vrtná souprava v Žarošicích

Čtyřicet metrů vysoká nová vrtná souprava začala zkoumat ložiska ropy a zemního plynu u Žarošic. Zatím je zhruba kilometr a půl hluboko. "Předpokládám, že v rozmezí čtrnácti dnů by mohlo být po krátké čerpací zkoušce jasno, jestli máme nějaké zajímavé výsledky, jestli jsme narazili na ložisko plynu nebo ropy," vysvětlil Jan Duroň. Naftaři sice dělají zkušební vrty, kolik toho ale nakonec vytěží, závisí mimo jiné i na cenách ropy a plynu. "My se chováme ekonomicky a ta těžba bude záviset na tom, jaké budou ceny," vysvětlila mluvčí Moravských naftových dolů Dana Dvořáková.

Právě množství vytěžené suroviny zajímá starosty okolních obcí. Určuje totiž sumu do rozpočtu od báňského úřadu. Například Dambořice byly ještě před třemi lety jednou z nejbohatších obcí na jihu Moravy. Dostávaly za rok skoro čtyřicet milionů korun, letos kvůli útlumu těžby očekává obec částku jen kolem jednoho milionu. "Bude to znamenat přehodnocení určitých výdajů," řekl starosta Dambořic Zbyněk Pastyřík.

Vytěženou ropu nahradí plyn

Vytěžené vrty společnost využívá jako zásobníky plynu. Mezi Dambořicemi a Uhřicemi jsou hned dva. "Ložisko se do určité míry vytěží a pak ten volný prostor může být využíván pro skladování plynu," vysvětlil předseda představenstva MND Gas Storage Karel Luner. V jednom zásobníku je uskladněno tolik plynu, kolik by stačilo na rok pro zhruba čtvrt milionu domácností. Přesto je zemní plyn do České republiky většinově dovážen. Domácí produkce dosahuje pouze jednoho až dvou procent dováženého množství.

V Česku se zemní plyn těží především ve třech oblastech. Na jižní Moravě je tzv. vídeňská pánev a karpatská předhlubeň, na severní Moravě potom další část právě karpatské předhlubně a hornoslezská pánev. Ve všech ložiscích je zhruba dvacet osm tisíc milionů metrů krychlových plynu. Ročně pak společnosti vytěží okolo sto devadesáti osmi milionů kubíků.

Ropa do ropovodu, plyn do plynovodu

Poté, co skončí průzkum a ropa se začne komerčně těžit, se vrtací zařízení vymění za čerpadlo. Ropa, která se vytěží v jednom vrtu, se hned na místě přečistí, především se zbaví nečistot a parafínu, poté se potrubím pošle do Klobouk u Brna, kde se zbaví vody. Zde se potrubí napojí na ropovod Družba a ropa jím putuje k zákazníkům. Tím hlavním je kralupská rafinérie firmy Unipetrol (Unipetrol RPA), která je schopna zpracovávat jen tzv. sladkou bezsirnou ropu. A právě taková je ropa z vrtů na jižní Moravě. Produkce z ložisek uložených jižněji se soustřeďuje ve sběrném středisku v Lužicích u Hodonína, odkud je po železnici transportována do rakouské rafinérie OMV ve Schwechatu. A podobné je to také se zemním plynem. I ten se na místě vrtu přečistí a vysuší, až poté putuje potrubím do plynovodu.

MND provádí vrty i v zahraničí

Mobilní vrtnou soupravu, která provádí průzkumný vrt v Žarošicích, si ke svým dalším strojům pořídila divize MND Drilling & Services, dceřiná společnost Moravských naftových dolů. Společnost zde poprvé využívá novou mobilní ropnou vrtnou soustavu MD-150. Spolu s menší soustavou MD-80 ji MND zakoupila loni, cena každé z nich se pohybovala v desítkách milionů korun. Vrtací zařízení se převáží na šesti- (MD-80) a sedminápravovém (MD-150) podvozku nákladního automobilu Tatra Force 815, který pohání motor Caterpilar. Ten pak dodává energii také vrtacímu zařízení.

 "Jeřábem trvá příprava takových souprav až dva týdny. S touto mobilní technologií jsme schopní vše včetně dalšího zázemí nachystat za tři až čtyři dny," sdělil marketingový manažer firmy Radovan Jedlička.

Kromě hloubení nových vrtů chtějí moravští naftaři mobilní soupravu využívat také k likvidaci starých a neúspěšných vrtů. "Pro tyto účely máme ještě jednu speciální menší soupravu, která je také mobilní, a můžeme ji poskládat za pár dní a odvézt kdykoliv a kamkoliv," doplnil Jedlička. Obě mobilní zařízení stála firmu téměř čtvrt miliardy korun, a proto se s nimi chystá zamířit i na zahraniční trhy, jako je třeba Německo nebo Itálie, dále na trh v Maďarsku, Rumunsku, Rakousku, Německu, Srbsku, Polsku a na Slovensku. "Nyní provádíme například sanaci starých vrtů pro firmu Exxon Mobile, hodně jsou poptávány i geotermální vrty, hlavně v Německu," vysvětluje Dana Dvořáková.

V provozu je asi 100 ropných vrtů

MND patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Stoprocentním vlastníkem akcií firmy je nizozemská společnost MND Group N. V. V Česku má MND dceřiné společnosti MND Drilling&Services, která je největším vrtným kontraktorem v Česku a zabývá se průzkumnými vrty, MND Gas Storage, která má na starosti uskladnění plynu, a MND Energy Trading založenou v roce 2012 pro zajištění budoucího podnikání v energetických odvětvích.

MND, a.s. provádí těžbu ropy a zemního plynu aktuálně na přibližně devadesáti těžebních licencích -  tzn. dobývacích prostorech. Tyto dobývací prostory pokrývají ložiska ropy a plynu a jsou rozmístěny v regionu jižní Moravy v oblasti od hranice s Rakouskem a Slovenskem směrem k Brnu, Vyškovu a Zlínu. V současné době je v těchto lokalitách provozováno cca sto ropných těžebních vrtů a sedmdesát plynových těžebních vrtů.

Celková spotřeba plynu v Česku činila loni 8,26 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 8,5 procenta více. Meziročně stoupla i spotřeba benzinu a nafty, které se vyrábějí z ropy. Spotřeba nafty vzrostla o 4,2 procenta, benzinu o 1,8 procenta. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu se loni v ČR spotřebovalo zhruba 5,61 miliardy litrů nafty (5,61 milionu metrů krychlových) a 2,13 miliardy litrů benzinu (2,13 milionu metrů krychlových).