Pumpařský byznys je transparentní

Žádné nezákonné domlouvání cen, ale spíš určitý vzájemný vliv konkurečního prostředí. Tak lze krátce shrnout výsledky rozsáhlé a koncem loňska zveřejněné analýzy maloobchodního trhu čerpacích stanic, ve které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyhodnotil cenová data českých benzinek za období let 2008 až 2015.

Hustotou pump jsme evropská špička

Analýza úřadu mimo jiné konkrétně potvrdila, že pumpaři snižují ceny zejména v blízkosti stanic Tank Ono. Nejdražší palivo tankujeme na D1, a to zejména v úterý a středu. 

Český pumpařský trh, na kterém působí celkově skoro 7000 stanic, z toho přes 3900 veřejných a je hustotou na špici Evropy, je na základě 70stránkové analýzy vycházející z cenových údajů společnosti CCS poměrně transparentní. Nicméně pro zlepšení této transparentnosti a lepší informovanost motoristické veřejnosti by bylo vhodné, kdyby stát zavedl centrální databázi s povinností pravidelné aktualizace cen pro jednotlivé pumpy a také přehlednou databázi kvality pohonných hmot.

"Přestože trh na území České republiky je na maloobchodní i velkoobchodní úrovni velmi konkurenční, data prokázala nezanedbatelné cenové diskrepance mezi jednotlivými čerpacími stanicemi," uvádí ÚOHS ve shrnutí výsledků tohoto sektorového šetření. Konkrétně připomíná, že nejvýraznější se ukázal vliv dálnic a rychlostních komunikací, které pro spotřebitele tvoří svým umístěním dostatečné bariéry k tomu, aby stanice u těchto komunikací udržovaly více než 5procentní cenovou přirážku ve srovnání s cenami okolních čerpacích stanic na mimodálničních komunikacích.

Důkladná analýza cen podle regionů a příslušnosti pump k jednotlivým řetězcům nebo majitelům potvrdila také, že svými specifiky se odlišují i města, ve kterých mají řidiči k dispozici větší hustotu míst k tankování a kde jsou především vlivem vyšší transparentnosti cen pohonné hmoty levnější oproti úrovni v daném okrese. Někdy jsou ale naopak městské čerpací stanice dražší než v okolí.

"Pro mne je hlavní informací této studie to, že potvrzuje, že petrolejáři se pohybují ve velmi silném konkurečním prostředí a své ceny nekoordinují v rozporu se soutěžním zákonem," komentuje zjištění antimonopolního úřadu Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, která zastupuje největší prodejce pohonných hmot u nás.

Zkoumání cen podle regionu

Ve sledovaném období let 2008 až 2015 patřil ve skupině nejdražších sítí (Agip, Benzina, OMV, Shell) k nejlevnějším řetězec Benzina. Je to logicky způsobeno tím, že Benzině patří z minulosti a z doby socialistického plánování řada stanic v regionech, které nepatří k ekonomicky lukrativním. Oproti tomu nadnárodní hráči, kteří se na českém trhu etablují od začátku devadesátých let, si vybírali především lokality s potenciálem vyšší ziskovosti.

Během osmiletého období a sledování cen vykázal v průměru nejvyšší cenu řetězec Shell, a to jak v případě Naturalu 95, tak i nafty. Výjimečně ho předčily sítě OMV nebo Agip, který ve vyhodnocované době patřil italskému koncernu ENI, až od roku 2016 spadá pod maďarský MOL.

Na opačném konci žebříčku analýzy vyhodnocených cen jsou zejména nízkonákladové pumpy hypermarketů a stanice společnosti Tank Ono. Tahle česká síť bratří Ondrů čelila roky podezření, že nakupuje hmotu od distributorů, kteří si nedělají hlavu s placením DPH. Žádné podvodné jednání ale firmě Tank Ono nikdo nikdy nedokázal, v současné době už řetězec ovládá 39 stanic, většinu benzinu a nafty odebírá od rafinérií Unipetrolu, stále patří k úplně nejlevnějším prodejcům v zemi a celkovou výtočí patří přibližně mezi čtyři největší maloobchodní prodejce v zemi.

Zajímavé srovnání nabízí analýza i podle toho, v jakých oblastech se pumpy nacházejí. O 2,5 koruny v průměru se lišily ceny na dálnicích, zejména na D1 mezi Prahou a Kroměříží, D5 mezi Prahou a Rozvadovem a na D8 do Hradce Králové oproti pumpám ležícím opodál těchto dálnic. Přesto jsou řidiči z různých důvodů ochotni tyto dálniční přirážky akceptovat. Rozdíl oproti stanicím ve větší vzdálenosti od dálnic a v odlehlejších regionech je ještě vyšší, kolem 5 korun.

Vzájemná konkurence jednotlivých sítí

Rozdíl v ceně pohonných hmot mezi nejdražší a nejlevnější ze sledovaných sítí tvořil v průměru v jednotlivých sledovaných letech částku dvou až tří korun za litr. Analýza ukazuje, že konkurence funguje, pumpy se na většině území Česka viditelně liší cenou, i když se případně nacházejí poblíž konkurence. Výjimkou je blízké okolí výrazně levných čerpadel Tank Ono, Globus a Ahold, které nutí snižovat ceny i ostatní blízké pumpaře. Rozdíly oproti místně nejlevnější pumpě se liší region od regionu, v průměru se ale podle zjištění úřadu nejedná o výrazné částky.

Z analýzy například vyplývá, že na hladině významnosti 95 procent zvyšovala přítomnost čerpací stanice řetězce Agip cenu Naturalu 95 i nafty na ostatních čerpacích stanicích přibližně o 10 haléřů za litr. Přítomnost čerpacích stanic řetězců Ahold a Tank Ono ve srovnatelné vzdálenosti působí na ostatních čerpacích stanicích pokles cen v průměru o 20 haléřů na litr. V případě Naturalu 95 lze sledovat i pozitivní konkurenční vliv řetězce Globus a Čepro.

Přitom to byl právě antimonopolní úřad, kdo v roce 2001 vyhodnotil cenové chování tehdejší šestice největších pumpařských značek na našem trhu - Agip, Aral, Benzina, ConocoPhillips (pumpy JET), OMV a Shell - jako nezákonné a udělil jim za údajný kartel dohromady pokutu 313 milionů korun. Ceny si měli petrolejáři údajně sjednocovat prostřednictvím komentářů očekávaného cenového vývoje v médiích. Jenže celé řízení se vleklo dlouhé roky, soudy složitě řešily odvolání pumpařů, kterým nakonec stát zaplacené pokuty musel vrátit.

Ani nynější analýza žádné nekalé praktiky neodhalila, antimonopolní úřad i tak ale upozorňuje, že v některých regionech je síla konkurence ke smůle řidičů snížena. Jsou to jednak zmíněné dálnice, ale také některá města. Například tři největší (Praha, Brno, Ostrava) mají v průměru vyšší cenu benzinu a nafty, než za kolik tankují řidiči za jejich hranicemi. Přestože je v těchto aglomeracích hustota a konkurence pump nejvyšší, je v nich ale i největší koncentrace zákazníků a automobilů, což umožňuje místním pumpařům i přes velkou konkurenci nasazovat nadprůměrné ceny. 

Zlevní pomalu, zdraží rychle

Antimonopolní úřad u nás zřejmě poprvé a v dlouhé časové řadě porovnal, jak rychle pumpy reagují na cenové změny svých vstupů. Respektive, jak dlouhá doba uplyne od zdražení benzinu či nafty na evropské burze v Rotterdamu ke zdražení na samotném stojanu benzinky. A naopak, jak dlouho trvá, než pumpař promítne do ceny řidičům zlevnění svého nákupu, tedy pokles ceny na burze.

"Výsledky potvrzují úvodní domněnku, že provozovatelé čerpacích stanic jsou zdrženliví ke snižování cen, kdy k plnému promítnutí poklesu cen z evropské burzy na český maloobchodní trh dojde zhruba s měsíčním zpožděním, zatímco cenový nárůst se v cenách čerpacích stanic z velké míry projeví již po dvou týdnech," popisuje zpráva zjištěné a vyhodnocené časové údaje. 

V tomto ohledu je také dobré vyhýbat se tankování benzinu v úterý a ve středu. V těchto dnech pumpaři zdražují nejvíc a také nejčastěji. Naopak o největší částky zlevňují pumpy v sobotu a v neděli, o něco menší poklesy cen nastavují pumpaři ve čtvrtek a pátek, ale v těchto dnech je zas případů zlevnění nejvíce.

Na druhou stranu výsledky šetření odhalují i druhou část skutečnosti - v delším časovém horizontu postupný pokles cen u pump vlivem zlevnění na burze většinou překročí svou hodnotou velikost onoho zlevnění na burze. Naopak to ale neplatí - růst ceny většinou nedosáhne celé částky, o jakou se burzovní cena, tedy vstupy pumpařům zvýšily.

"Celkově se tak provozovatelé se svými cenovými praktikami nikterak neobohacují, přesněji řečeno krátkodobě sice profitují, ale v delším časovém horizontu jsou tyto zisky kompenzovány ztrátami pravděpodobně v důsledku konkurenčního cenového tlaku," vyvozuje antimonopolní úřad.

Cenová databáze by byla vhodná

I přes veškerá zmíněná zjištění doporučuje úřad, aby stát pro ještě lepší informovanost řidičů, lepší přehled o cenách, a tedy celkovou transparentnost českého maloobchodního prodeje pohonných hmot zavedl centrální databázi všech pump s povinností pravidelné aktualizace cen. Něco podobného příslušná ministerstva organizují v Německu, Francii, Španělsku a některých dalších zemích. U nás ale stát nic podobného nechystá a prodejci pohonných hmot to ani neprosazují.

V Česku vede evidenci čerpacích stanic ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), evidence je ale neveřejná a nezaznamenává ceny. Resort neměl ani nemá snahu ceny monitorovat. Motoristé u nás mají sice k dispozici jiné zdroje, ty ale nepokrývají celý trh. Například web www.ceskybenzin.cz funguje na bázi dobrovolných hlášení samotných řidičů, takže nepopisuje všech 3700 veřejných pump u nás, u mnoha z nich nejsou data aktuální.

Ceny uvádí i Seznam na svých mapách, ale také jen u některých pump. Vlastní aplikaci pro řidiče má například kartová společnost CCS, která sice ceny denně aktualizuje, ale jen u pump, jež kartu CCS akceptují.