Stanovení detergentních vlastností paliv

Motorová zkušebna SGS Czech Republic dokončuje v tomto období přípravy na akreditaci zkoušek detergentních vlastností automobilových paliv na benzinových motorech, které převzala v předchozích měsících od sesterské motorové zkušebny SGS (Drive Technology Center - DTC) ve Schwechatu v Rakousku.

Pro zkoušení detergentních vlastností motorových paliv byly v rámci The Coordinating European Council (CEC) vyvinuty zkušební metody na plnorozměrových benzinových a naftových motorech na brzdových stanovištích. CEC zajišťuje také poskytování referenčních kapalin (paliv a maziv) pro své testy. Stávající testy jsou průběžně udržovány s trvalým důrazem na zajištění jejich kvality a zachování vysoké důvěrnosti mezi zúčastněnými stranami, kterými jsou přední výrobci motorových paliv, olejů a kapalin, a společnosti zabývající se vývojem, testováním a výrobou aditiv pro motorová paliva a oleje.

Ověření detergentních vlastností paliv na benzinových motorech

Na ověření detergentních vlastností paliv na benzinových motorech byly vytvořeny dvě metody zabývající se čistotou sacích ventilů. První z nich - CEC F-05-98, Inlet Valve Cleanliness, je prováděna na atmosférickém čtyřdobém čtyřválcovém motoru Mercedes Benz M102E s dvouventilovou mechanikou s jednobodovým vstřikováním paliva, o obsahu 2,3 l.  Druhá metoda - CEC F-20-98, Deposit Forming Tendency on Intake Valves, pak na čtyřdobém čtyřválcovém nepřeplňovaném motoru Mercedes Benz M111 se čtyřventilovou mechanikou s vícebodovým vstřikováním paliva, o obsahu 2,0 l.
Metoda stanovení je navržena tak, aby bylo možné vyhodnotit náchylnost některých automobilových paliv na tvorbu úsad ve spalovacích motorech, respektive prokázat schopnost detergentních přísad omezit nebo zabránit tvorbě úsad, přičemž je mechanicky zabráněno otáčení ventilů během zkoušky pro zvýraznění množství úsad na nich. Motor je provozován po dobu 60 hodin v cyklickém režimu simulujícím městský provoz. Výsledek je vyjádřen jednak kvantitativně, hmotností úsad na jednotlivých ventilech a vyhodnocením množství a charakteru úsad na sacích ventilech podle stanovené stupnice. Při zkoušce na motoru M111 je navíc přesně definovaným způsobem stanovováno i množství úsad ve spalovacím prostoru jednotlivých válců. Ze spalovacího prostoru hlavy motoru, z koruny pístu a spalovacího prostoru válce a těsnění hlavy jsou uvolněny, za pomoci speciálního přípravku odsáty a následně zváženy vytvořené úsady.
V modifikované zkoušce (tzv. Dirt-up/Clean-up Test), která vychází z těchto metodik, je v první části testu motor po dobu 60 hodin provozován s referenčním palivem se zvýšeným podílem sirné složky (definované zanášení) a pak ve druhé části stejnou dobu provozován na palivo s detergentní přísadou (čištění) a výsledkem je kvantitativní stanovení množství zbývajících úsad spojené s určením množství a charakteru úsad na sacích ventilech podle stanovené stupnice.

Ověření detergentních vlastností paliv na naftových motorech

Pro ověření detergentních vlastností paliv na naftových motorech byly vyvinuty dvě hlavní metody, přičemž obě se zabývají množstvím úsad na vstřikovacích tryskách. První metoda CEC F-23-01, Diesel Engine Injector Nozzle Coking Test, je prováděna na nepřeplňovaném atmosférickém čtyřválcovém motoru PSA XUD9 o obsahu 1,9 l, s nepřímým vstřikem paliva. Motor pracuje v cyklickém režimu při stanoveném zatížení po dobu 10 hodin a tendence tvorby úsad se stanovuje jako procentní rozdíl naměřených hodnot průtoku vzduchu vstřikovacími tryskami před a po zkoušce při třech přesně stanovených úrovních zdvihů jehly vstřikovače.
Druhá metoda CEC F-98-08, Direct Injection, Common Rail Diesel Engine Nozzle Coking Test, je prováděna na přeplňovaném čtyřválcovém motoru PSA DW10 o obsahu 2,0 l, s přímým vstřikem paliva Common Rail splňující normu Euro 5. Tento test byl vyvinut k prokázání náchylnosti některých automobilových paliv na tvorbu úsad v moderních spalovacích motorech, respektive prokázání schopnosti detergentních přísad omezit nebo zabránit tvorbě úsad. Cílem zkoušky je také rozlišení paliv podle jejich schopností tvořit úsady ve vstřikovačích; případně paliv s minimální tvorbou úsad oproti palivům s tvorbou úsad, způsobující pokles výkonu motoru vyšší než 2 %, který výrobci motorů považují za nepřijatelný.
Zkouška v trvání 32 hodin se skládá ze třech etap, ve kterých se 8x opakuje jednohodinový cyklus a čtyřhodinové odstavení motoru; konečným výsledkem je procentuální vyjádření poklesu výkonu.

Kompetenční středisko SGS pro zkoušky CEC

Motorová zkušebna SGS Czech Republic dokončuje v tomto období přípravy na akreditaci zkoušek detergentních vlastností automobilových paliv na benzinových motorech, které převzala v předchozích měsících od sesterské motorové zkušebny SGS (Drive Technology Center - DTC) ve Schwechatu v Rakousku. DTC se bude v budoucnosti orientovat primárně na zkoušky detergentních vlastností automobilových paliv určených pro naftové motory. V souvislosti s tím se postupně vytváří kompetenční středisko SGS pro zkoušky CEC, které bude řídit provoz obou motorových zkušeben s cílem významného navýšení kapacity zkoušek, zvyšování zaměření na jednotlivé metody podle druhu paliva, zajištění odpovídajícího nárůstu profesionality personálu a s tím spojené zvýšené konkurenceschopnosti zkušeben SGS při získávání zakázek.