Křetínský s PPF nabízí za Unipetrol 30 miliard korun

Energetický a  průmyslový holding, za kterým stojí podnikatel Daniel řetínský a česko-slovenská investiční skupina J&T, podal společně se skupinou PPF nabídku na koupi Unipetrolu - tuzemského lídra ve zpracování ropy a petrochemii.

Holdingu, pod nějž mimo jiné spadají raifnerie v Litvínově a Kralupech a síť čerpacích stanic Benzina, si zájemci cení zhruba na 30 miliard korun. Stávající majoritní akcionář Unipetrolu, jímž je s 63 procentním podílem polský státní koncern PKN Orlen, by tak mohl po deseti letech od privatizace holdingu z Česka odejít s 19 miliardami korun v kapse. Informaci HN potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů. Obě strany odmítly jednání komentovat. Předseda představenstva Unipetrolu Marek Świtajewski tvrdí, že o nabídce nic neví. Křetínský ale má o Unipetrol zájem delší dobu. Již koncem letošního února přišly HN s informací, že Energetický a průmyslový holding (EPH) kolem tuzemských rainerií krouží. Podle informovaných zdrojů však tehdy nabízená cena Poláky neuspokojovala. Nynější štědřejší ocenění je tak druhým pokusem EPH o vstup do byznysu se zpracováním ropy. Také skupina J&T a její investoři, kteří přes kyperskou schránku Paulinino Limited v Unipetrolu drží téměř pětinu akcií (druhý největší akcionář), by rádi v petrochemickém holdingu úřadovali s větší intenzitou. J&T skupovala akcie Unipetrolu již od druhé poloviny minulé dekády, kdy se rafinérskému průmyslu v regionu skvěle dařilo. Od roku 2008 však holding nevyplatil dividendy, a proto se J&T rozhodla ve firmě důrazněji prosazovat svůj vliv.
"Rádi bychom svůj podíl sjednotili s tím, že by za akcionáře vystupovala J&T. Primárně nám ale jde o vyplacení dividend," uvedl začátkem loňského roku pro HN akcionář J&T Finance Group Dušan Palcr. Žádnou výraznou aktivitu ale skupina na poslední valné hromadě Unipetrolu nevyvinula, což může souviset s probíhajícími námluvami o prodeji holdingu.
Nabídka přichází v době, kdy se Unipetrol může pochlubit skvělými výsledky. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vydělal rekordních 3,3 miliardy korun. Přitom v předchozích letech se převážně topil ve ztrátách a odepisoval majetek. Nynější dobré výsledky mají pozitivní dopad i na hodnotu Unipetrolu na pražské burze. Od začátku roku vzrostla cena jeho akcií téměř o 40 procent na 181 korun. Tržní hodnota společnosti se dnes blíží 33 miliardám korun. Rafinérská marže se už druhé čtvrtletí drží nad pěti dolary. Před rokem to nebyl ani dolar. Ještě lépe se situace vyvíjí v petrochemii. Tam marže meziročně vyrostla o 39 procent na dlouho nevídaných 871 eur za tunu produkce. Skupina se letos zároveň oddlužila vůči své mateřské společnosti. Významně narostla i hodnota PKN Orlen - za poslední rok cena akcie na varšavské burze vzrostla téměř o 100 procent na 77 polských zlotých (cca 500 korun). 
"Ačkoliv sama společnost přiznává, že stávající úroveň marží není dlouhodobě udržitelná, poslední pokles ceny ropy může období nadstandardních marží protahovat do druhé poloviny letošního roku," uvedl k výhledu na další kvartály analytik Patria Finance Tomáš Tomčány. 
Podle informací HN si PKN Orlen vzal do konce prázdnin čas na rozmyšlenou, zda svůj podíl v petrochemickém holdingu prodá. Polská skupina už vybírá investiční banku, která by obchod zprostředkovala. Jelikož Polsko čekají v říjnu parlamentní volby, není příliš pravděpodobné, že státem kontrolovaný podnik strategického významu bude dělat tak důležitá rozhodnutí, jako je prodej Unipetrolu, před nimi. Obchod může ovlivnit i stále rostoucí hodnota společnosti na burze. 
Ať už stávající, či nový vlastník Unipetrolu v příštích letech bude muset investovat do modernizace zastaralých rafinerií a petrochemických provozů miliardy. Mluví o tom i dva roky stará strategie, podle které holding plánuje do roku 2019 vydat 19 miliard korun. Zatím se však společnost soustředila na odkup podílů zahraničních akcionářů v raineriích, významné investice do technologií téměř neprobíhaly. 
O to, co se děje na rafinérském trhu, se zajímá také ministr financí Andrej Babiš. Ten v minulosti usiloval o to, aby stát koupil rainerii v Kralupech skrze jím vlastněné firmy Čepro a Mero. Poláci před rokem s Babišem jednali o majetkové spolupráci. Diskuse však nikam nevedly.