Chorvatsko chce těžit ropu na Jadranu

Vláda nabízí investorům celkem 29 bloků. Těžit by mohli už v roce 2019. Zájem o tendr má dvacet podniků, včetně Shellu, Chevronu či ruského Rosněfti.

Ekonomika Chorvatska je už pátým rokem v hospodářské recesi, a místní vláda se tak snaží hledat nové způsoby, jak v budoucnu plnit státní pokladnu, a navíc diverzifikovat své energetické zdroje. I proto se chystá prozkoumat možné zásoby ropy a zemního plynu v Jaderském moři.
Poslední záznamy ukázaly, že své naděje do ložisek "černého zlata" na Jadranu vkládat skutečně může. Ministerstvo hospodářství teď proto vypsalo soutěž na prodej koncesí na dodatečný výzkum i možnou těžbu v moři. Firmy by v moři přitom mohly začít těžit již v roce 2019.
Zájem o účast v tendru dosud projevila dvacítka podniků, uvádí chorvatský deník Večernji list. Mezi nimi je například americká společnost ExxonMobile, britsko-nizozemský koncern Shell nebo chorvatská společnost INA, kterou kontroluje maďarský MOL.

Neobjevený potenciál

Norská firma Spectrum dokončila seizmický průzkum chorvatské části Jaderského moře koncem ledna. Ministr hospodářství Ivan Vrdoljak nijak nezastíral optimismus a uvedl, že v moři leží nadějná ložiska. "Na základě dat, která jsme v těchto počátečních fázích projektu získali, můžeme konstatovat, že zde existuje významný potenciál pro nalezení neobjevených zásob ropy a zemního plynu podél chorvatské části Jaderského moře," prohlásil Vrdoljak.
Dokumentaci s kompletními výsledky seizmologických výzkumných prací si už koupila celá řada firem. Vedle výše zmíněných společností třeba také americký Chevron nebo ruská Rosněfť.
Chorvatské ministerstvo hospodářství vedené Vrdoljakem nyní nabídne investorům k průzkumu a k pozdější těžbě v Jaderském moři 29 bloků - z toho osm v severní části a zbytek ve střední a jižní oblasti.
Tendr bude otevřen celkem šest měsíců. První smlouvy by pak Záhřeb mohl podepsat s vybranými podniky začátkem roku 2015. Na jaře příštího roku by pak firmy mohly začít s detailním průzkumem jednotlivých oblastí. A pokud by byly úspěšné, tak v roce 2019 mohou zahájit i těžbu ropy či zemního plynu.
Vládní experti odhadují, že při úspěšném scénáři by státní kasa mohla ročně získat až 3,8 miliardy kun, v přepočtu 13,6 miliardy korun. A nejen to - rozvoj Jadranu by byl i vítanou vzpruhou pro místní výrobce a dodavatele.
"Odhadujeme, že na každý blok bude potřeba dvou ropných plošin a každá stojí zhruba 40 milionů dolarů. To by byla velká příležitost pro náš průmysl a loděnice," uvedl Vrdoljak.
Chorvatské loděnice, například ty v Rijece nebo ve Splitu, přitom zažívají dost krušné časy. Existenci jim ztěžují vysoké dluhy, navíc v kombinaci s nízkou poptávkou po jejich lodích, což v poslední době vyústilo v razantní, ale nutné propouštění.

Obavy ekologů

Vrdoljakův přehnaný optimismus ale někteří raději tlumí. Podle Lilit Cotaové, šéfky divize průzkumu ropné společnosti INA, seizmický průzkum zmíněné norské firmy Chorvatům poskytl jen lepší obrázek o možných nalezištích.
To ale není garancí toho, že naleziště budou natolik bohatá a dobře přístupná, aby se těžba tam vyplatila, domnívá se Cotaová. Sama přitom další průzkum v oblasti podporuje.
"Ropný vrt je ale nejlepším geologem," uvedla v Záhřebu a podotkla, že pro případnou těžbu v jižní části Jaderského moře by se musely použít vrtné plošiny, které umožňují hlubinnou těžbu.
Velké obavy z těžby ropy na Jadranu mají chorvatští ekologové. Obávají se, že by mohla mít neblahý dopad na celé pobřeží. A to by mohlo následně odradit turisty, varují. Cestovní ruch přitom hraje jednu z předních rolí v chorvatské ekonomice - na tvorbě tamního hrubého domácího produktu se podílí zhruba z pětiny.