Pochyb(e)ný test chladicích kapalin ve Světě motorů

V polovině listopadu jsme si v tomto týdeníku mohli přečíst výsledek testování chladicích kapalin G12. Tři z jedenácti vzorků na českém trhu jsou prý vyhovující, když použijeme další dva, nemáme své auto rádi a u zbylých šesti nám jejich roztok sežere motor i s těsněním pod hlavou a ještě se předtím stačí uvařit. Kdyby to byla jen z malé části pravda, byly by ulice plné nepojízdných vozidel a silnice vlhké od uvolněných nemrznoucích směsí.

Provozní kapaliny 1
Přehled některých produktů účastnících se testu

Česká historie testování chladicích kapalin

Na rozdíl od informací o kvalitě zimních kapalin do ostřikovačů je porovnání dostupných produktů na trhu v oblasti chlazení motorů velmi sporé. Osobně eviduji pouze dva testy, které by mohly vykazovat jistou míru nezávislosti. První bylo srovnání časopisu dTest v roce 1994, které reagovalo na pár let starou kauzu našeho největšího výrobce nemrznoucích směsí, kdy jeho produkty údajně poškozovaly těsnění pod hlavou a hliníkové hlavy motorů Škody Favorit. Srovnáváno bylo šest produktů a jediný z nich je dnes stále běžně dostupný na českém trhu. Ani dnes se nedá testu nic vytknout. Byly hodnoceny pouze parametry, které požadovala tehdejší norma dle jasně definovaných metodik měření, včetně korozních zkoušek. Vyloženě vadný byl pouze jeden produkt a pár jich klamalo spotřebitele v údajích deklarovaných na etiketě.

Měření Ústavu paliv a maziv

Další srovnání produktů, jehož výstup je stále dohledatelný na internetu, bylo zadáno laboratoři tehdejšího Ústavu paliv a maziv, a.s. v roce 2006. Test byl již placený jedním z účastníků a měl poukázat na nešvary jeho tehdejších konkurentů na trhu, zejména na vyšší obsah vody, klamání ve skutečném a deklarovaném bodu tuhnutí, i v plnění některých požadavků normy VW TL 774. Protože korozní zkoušky jediné kapaliny stojí v lepším případě 10 tis. Kč., nebyly tehdy prováděny. I tak náklady na celý test byly díky velkému počtu vzorků vyšší než sto tisíc korun a dnes musím ocenit a obdivovat vůli mého tehdejšího zaměstnavatele, že do této veřejné konfrontace šel. Pomohl na několik let alespoň dočasně zastavit tehdy velmi rozšířené klamání spotřebitelů v oblasti nemrznoucích směsí. Především u privátních značek a starších produktů určených na dolití.

Testování jedné skupiny

Ono je vůbec zajímavé, že bulvární deník a motoristický časopis vlastněný jedním vydavatelem se opakovaně pouštějí do srovnání produktů takovým způsobem, že musejí tisknout opravy spojené s omluvou. Začal to počátkem roku 2009 dotčený týdeník s více jak šedesátiletou tradicí, bohužel nevhodně zvolenou metodikou měření pomocí "suchého ledu" a v dalším čísle musel otisknout opravu. Před třemi lety testoval nemrznoucí směsi nekalibrovaným refraktometrem náš nejprodávanější deník, který po napadení přesnosti měření předním českým výrobcem provozních kapalin testování opakoval. Je však nutné ocenit, že na přelomu ledna a února 2011 vydal opravný článek z porovnání v nezávislé laboratoři firmy SGS. A nyní tu máme test nemrznoucích kapalin do chladičů z téže dílny. Pravděpodobně s dobře stanovenými výsledky, s o to však více zavádějícím výkladem, uváděným snahou vyvolat kauzu a strašit čtenáře - a zvýšit náklad časopisu.

Nemrznoucí vlastnosti nejsou

Základní požadavek, který se od chladicí kapaliny očekává, jsou nemrznoucí vlastnosti. Ty autory testu Světu motorů s deklarovaným prodejem 35 tisíc výtisků nezajímaly. Možná právě proto, že se na nich, ač vždy u směsí do ostřikovačů, s kolegy již dvakrát spálili. Místo toho si vybrali jedenáct produktů dostupných na trhu, celkem s reprezentativním výběrem vzorků, vyjma dvou kapalin. Tou jednou kapalinou je hlavně privátní produkt naší největší automobilky, ovšem vyráběný a balený v Německu. Svědčí o tom v Čechách jak netradiční velikost balení 1,5 litru, tak vybavení uzávěrem odolným proti otevření dětmi. Přestože má Škoda Auto dostupnější originální produkt balený v tuzemsku a navíc podstatně levnější. Hlavně však dotčený produkt do testu nepatří, neboť oproti ostatním produktům plní jinou deklarovanou normu TL 774 J (G13). Všechny ostatní vybrané výrobky jsou totiž typově starší G12(+), tedy deklarují plnění normy TL 774 D/F. Je to jako bychom srovnávali jablka s hruškami. Oboje je přece ovoce, jenže to jediné odlišné má kromě jedovatého ethylenglykolu navíc 20 % biosložky!

Provozní kapaliny 2
Koroze válců motoru, kterou by mohl vyvolat málokterý z testovaných produktů

Základní požadavky normy VW

V testu produktů G12 jsou uvedeny základní fyzikální vlastnosti chladicích kapalin požadované normou. Je to hustota, pH a volná alkalita. Hustota má sice stanovené rozmezí, ale o kvalitě směsi moc nevypovídá. Pouze odborník z její hodnoty pozná, že produkt by mohl být naředěn ve větší míře vodou nebo naopak obsahovat i jiné vícesytné alkoholy. Mnohem zásadnější jsou z hlediska korozní agresivity hodnoty pH (vodného roztoku) a volné alkality. Hodnota pH poskytuje informace o aktuálním stavu roztoku z hlediska jeho "neutrality" ke kovům, a míra volné neboli rezervní alkality zase o kapacitě (obsahu) inhibitorů koroze. Ovšem mělo by tam být spíše sloveso v minulém čase. Z dnešního pohledu jsou inhibitory koroze takového složení, že volnou alkalitu mohou mít téměř nulovou, a přesto ochrání chladicí systém ve vozidle po celých pět let. Na druhou stranu je to požadavek normy TL 774 stále platný, takže pokud jej kapalina neplní, značí to, že její výrobce klame zákazníka v její deklaraci na etiketě. Ale nic víc! V současnosti bych si nedovolil na jejím základě usoudit, že produkt bude nebo nebude korodovat motor automobilu.

Složení inhibitorů koroze

V dalším oddílu tabulky byl porovnán obsah určitých inhibitorů koroze. Jde tu o dnes již méně používané a normou TL 774 přímo zakázané (vyjma křemičitanů a dusičnanů) anorganické inhibitory koroze. Tyto tradiční složky (dusitany, fosfáty, molybdenan a boritan) byly běžně užívány do poloviny devadesátých let jako výborní ochránci hliníku, železa a jejich slitin. Přestaly se dávkovat hlavně z důvodů neideálního chování vůči ekosystému. Dusitan je toxický pro člověka i vodní prostředí, fosfáty zvyšují podporou růstu řas zelenání vodních ploch a bor, respektive jeho sloučeniny, jsou toxické pro nenarozený plod v těle matky. Přesto jsou to sloučeniny, které se nadále běžně přidávají v malé koncentraci do potravin, resp. se užívají jako výborné konzervanty. Opět jsme u toho, že norma TL 774 D/F jejich obsah nepřipouští, ale pokud jsou přítomny, nelze z jejich obsahu vyvodit nic špatného o chování kapaliny v chladicím okruhu. Pouze to, že výrobce směsi s jejich obsahem má zastaralou recepturu a klame zákazníka kupujícího jeho produkt. Někde je jejich přítomnost dodnes nezbytná - dosvědčuje to používání dusitanu nebo molybdenanu v kapalině pro první plnění chladicího systému přeplňovaných naftových motorů výrobců jako Iveco, Caterpillar, Cummins a další.

Organické inhibitory koroze

Tzv. OAT inhibitory jsou hlavní ochranou složkou současných chladicích kapalin proti korozi. Jedná se o draselné či sodné soli kratších mono a dikarboxylových kyselin. Téměř vždy jde o směs minimálně několika látek, které lze analyticky velmi složitě stanovit. A chemik musí vždy vědět dopředu, co hledá. Neexistuje totiž žádná univerzální receptura, ale pouze typ sloučenin, které se používají. Norma VW TL 774 F (verze 2010) to potvrzuje tím, že neuvádí naprosto žádnou metodu pro jejich stanovení, jen požadavek na jejich obsah v míře 3,5-5,0 hmotnostních procent. Když se tedy vrátíme k testu uvedenému v časopise Svět motorů, není naprosto jasné, jakou metodou tam citovaná "Organická aditiva 1 a 2" byla stanovena. Ale ono je to vlastně jedno. Pokud není v jediné normě, která všechny produkty spojuje, popsáno, jak inhibitory hodnotit, nelze je podle metodiky laboratoře jednoho belgického výrobce soudit, natož tak dramaticky kritizovat.

Měď v chladicím okruhu

Dlouhodobě se pro ochranu měděných materiálů v chladicím systému používají látky chemicky zvané triazoly. Tedy cyklické sloučeniny s obsahem dusíku, které pochopitelně nejsou z hlediska zdravotní nezávadnosti nevinné. Delší dobu se uvažuje o jejich omezení, ovšem doposud se tak nestalo. Měď se ze současných chladicích okruhů a motorů téměř vytratila. Neplatí to ovšem minimálně pro motory koncernu Volkswagen. Jednou ze slitin hliníku, pro kterou se požaduje speciální zkouška na korozní napadání, je složitá směs hliníku, hořčíku a právě mědi. Dokonce vozidla Audi mají vlastní ojedinělou slitinu podobného složení, obohacenou navíc malým množstvím hořčíku. Norma TL 774 tedy jednoznačně inhibiční ochranu mědi vyžaduje, ale opět jsme u toho, že není žádná oficiální metodika na stanovení jejích inhibitorů jak relativně, tak objemově.

Přestup tepla

Kdyby voda nebyla látkou s nejvyššími hodnotami tepelné kapacity a vodivosti, bylo by dobré se jejímu mísení s nemrznoucím glykolem vyhnout. Jejich směs je totiž korozivnější než samotné čisté složky. Proto se nakonec do chladicích kapalin přidávají inhibitory koroze. Jak už bylo uvedeno výše, v míře do 5 %. Dle informací v testu kapalin G12 zhoršují teplosměnné vlastnosti. I laika ale musí napadnout otázka, jak by taková minoritní složka mohla ovlivnit přestup tepla. Nemohla! Jediná složka z inhibitorů, která lehce zhoršovala odvod tepla, jsou křemičitany. A to jen díky tomu, že za určitých extrémních tepelných podmínek gelovatí a vypadávají z roztoku. Kvůli tomu také nakonec byly normou TL 774 D/F dočasně zakázány. Protože jsou ale zároveň výborným inhibitorem koroze hliníku a jejich gelovatění lze snadno zamezit přídavkem stabilizátoru, do verze kapalin G12++ a G13 se opět vrátily. Všechny produkty testem kapalin G12 označené termínem "zhoršený přestup tepla" jen na základě přítomnosti anorganických inhibitorů koroze jsou tedy neprávem nařčeny z něčeho, co tyto látky bezpochyby nemohou ovlivnit.

Pomluvou neuškodíš

V dnešní době mají média hodně velkou moc. Stačí vypustit jakoukoliv nepodloženou informaci nebo pomluvu a osočený má velmi omezené možnosti, jak se bránit. Je to pravda jak v sociální, tak v technické oblasti. Právě tady by ale mělo platit, že než nějaký produkt napadneme z nekalé soutěže, či dokonce poškození zařízení, ve kterém se používá, budou naše podklady neprůstřelné. Tedy jasné výsledky, ne subjektivně přiřazené známky, ověřitelné a uvedené metody měření a jasně dohledatelné vzorky s jednoznačně zřejmým datem výroby a nejlépe jedním vzorkem v záloze pro případ soudního sporu. Přesně tato základní opatření autoři kritizovaného testu chladicích kapalin G12 neudělali a více jak 50 % produktů označily za nepoužitelné. I kdyby to byla jen teoreticky pravda, dnešní dynamický trh by si s více jak polovinou kapalin na trhu prodávanou nejméně desetiletí v objemech nad milion litrů ročně poradil. Vadné produkty by se okamžitě přestaly prodávat a používat. To se evidentně nestalo, takže i ze statistického hlediska nemohou mít logicky autoři pravdu.

ZDROJ: Norma VW TL 774 v anglické verzi z roku 2010, vlastní praxe výroby nemrznoucích směsí

Provozní kapaliny 3
Příklad produktů na čerpacích stanicích, které také mohly být testovány


Skolil

Ing. Jan Skolil

PETROLmedia

Diskuse

    Přidat nový komentář

    Petrol Magazín

    Aktuální vydání2019/04 Téma číslaMotorky a motorkáři na čerpací stanici
    Aktuální číslo

    Přihlašte se k odběru novinek

    Hlavní partner

    • MOL

    Reklama

    • E-Salon 2019
    • CardManager
    • Uniti expo 20 logo

    PETROLsummit 19

    31. 10. 2019

    Hotel Olympik - Tristar
    U Sluncové 14
    Praha 8

    Přihlásit se

    PETROLawards

    13. ročník

    prestižní profesní
    celooborové soutěže

    Více informací