Pošta těží z aliančních produktů. Pošťák je teď bankéř, prodejce a už také i hlídač cen u pump

Státní Česká pošta, která letos v lednu ztratila poslední monopol na doručování malých adresných zásilek, je nucena se stále více adaptovat na tržní prostředí. Doručovateli loni dále klesly tržby z listovních služeb o 470 milionů korun, a hledá proto nové zdroje výnosů a cesty, jak uspořit.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a generální ředitel České pošty Petr Zatloukal obhajují novou službu pošty na tiskové konferenci

Hlavní strategií pošty je v tuto chvíli posílení prodeje produktů od třinácti tzv. aliančních partnerů, mezi nimiž jsou banky nebo pojišťovny, i rozšíření doplňkového prodeje. V prostorách pošt mimo jiné vznikají malé kiosky ve stylu trafik, kde zákazník sežene noviny, cigarety i žvýkačky. Pošta kromě toho spustila od včerejška internetovou databázi cen stovek čerpacích stanic. Doručovatelé je denně opisují z "totemů" pumpařů a odesílají na speciální webovou stránku.
"Pošta funguje plně na komerčním principu. Změnila charakter z čistě provozní společnosti na společnost obchodní," tvrdí mluvčí pošty Ivo Mravinac. Podobná opatření dopadají na zaměstnance pošty, kteří mají od začátku loňského roku variabilní složku platu závislou mimo jiné na svém prodejním výkonu. Pokud byli dosud zvyklí roznášet dopisy, nyní musí i dům od domu třeba nabízet pojištění.
Na shromažďování údajů o cenách čerpacích stanic vynaložila pošta podle svého ředitele Petra Zatloukala jen relativně malou částku - 300 tisíc korun a projekt kromě předpokládaných příjmů z reklamy na webu nemá být výdělečný.

Pošta - finanční ústav?

Prodej bankovních produktů, pojištění či losů a dalších produktů od aliančních partnerů je však nyní jedním z klíčových příjmů pošty. Podnik z něj loni utržil 1,7 miliardy korun, tedy o 300 milionů více v porovnání s rokem předchozím.
Poště se loni osvědčil zejména prodej penzijního připojištění ve druhé polovině roku. "Prodali jsme 50 tisíc připojištění," uvedla před několika týdny pošta.
"Bez spolupráce s aliančními partnery by se pošta dostala hluboko do červených čísel," přiznává Mravinac. Také prodej doplňkového zboží v kioscích je podle Mravinace pro poštu stále lukrativnější záležitostí. Zatímco dosud měla takové stánky zhruba na 15 pobočkách, letos má jejich počet vzrůst na 60.
Plán pro objem prodejů aliančních produktů a dalšího zboží má každá pobočka pošty jiný. "Obchodní plán pro každou poštu se stanovuje podle vytíženosti místa," popisuje Mravinac. Nejvytíženější pošty se nacházejí v menších okresních městech, kde suplují některé banky či pojišťovny. "Tím pádem máme na tamní pobočky větší požadavky," dodává Mravinac.

Je třeba plnit plán

Na těchto poštách je plat zaměstnanců (pracovníků na přepážkách i doručovatelů) tvořen až z dvaceti procent tzv. motivační složkou, do které spadá právě i požadavek na plnění plánu prodeje. Pracovníci se tak ve smlouvě zavazují například k tomu, že během jednoho čtvrtletí prodají životní pojištění v řádu několika tisíc korun. V případě opakovaného neplnění plánu přicházejí o peníze. "Vzhledem k celkovému platu může být reálný postih za neplnění plánu v úrovni pěti procent," odhaduje Mravinac.
Pro zajímavost: průměrný plat pracovníka na přepážce je podle propočtů pošty 21 tisíc korun měsíčně (zhruba o čtyři tisíce méně, než je český průměr).
"Pro zaměstnance je tento systém pochopitelně stresující," řekl HN Karel Koukal, předseda poštovních odborů a člen dozorčí rady pošty. I Koukal ale přiznává, že výnosy z prodeje aliančních produktů jsou pro poštu stěžejní, a pošta je tak tlačena ke stále lepším výkonům.
Tendence pošty, která je největším zaměstnavatelem v Česku, snižovat personální náklady jsou evidentní. Podle údajů z personálního oddělení podniku se k letošnímu lednu meziročně snížil počet pracovníků pošty zhruba o tři sta. Před dvěma lety se pošta rozloučila s více než 1500 zaměstnanci.
Podnik letos vytipoval i zhruba dvě stovky méně vytížených poboček v menších městech, které by chtěl převést na franšízy. Práci by tak mohli ztratit další lidé. Pošta by ale mohla uspořit až desítky milionů korun. Pošta v současnosti provozuje přes tři tisíce poboček. Podle regulátora ČTÚ potřebuje k obsluze tzv. základní poštovní služby, kterou jí ukládá zákon až do roku 2017, alespoň 2100 pošt. Lidé z oboru přitom odhadují, že kdyby pošta měla být čistě komerční a ziskový podnik, její síť by čítala pouze 800 pošt.

Pošta v číslech

1,7 MILIARDY KORUN činí loňský výnos pošty z produktů aliančních partnerů. Meziročně se tato částka zvedla o 300 milionů korun.
20,2 MILIARDY KORUN představují celkové výnosy pošty za loňský rok. Zisk pošty za rok 2012 byl 306 milionů korun.