Události

Čerpací stanice / 6. srpna 2012 / Zdroj: economia / Autor: Jaroslav Wertig

GAS Galanta - Blízká setkání třetího druhu

Jako by se vám nad hlavou množila kosmická loď buněčným dělením - i tak lze vyjádřit zážitek z tankování ve slovenské Galantě. Pražští autoři tam dokázali navázat na časy, kdy se stavění čerpacích stanic věnovali elitní architekti.

ČS GAS Galanta 1

Asociací se sci-fi žánrem se v souvislosti s čerpací stanicí  pohonných  hmot GAS nejsem schopen zbavit. Možná si vybavíte fenomenální noční scénu ze Spielbergových Blízkých setkání třetího druhu. Za autem Richarda Dreyfusse čekajícím před železničním přejezdem dojíždí další vůz. Jen diváci ve zpětném záběru vidí, že se světla domnělého auta neslyšně vznesou a že to, co teď levituje nad hrdinovým vozem - a bude se ho pokoušet vtáhnout mocným světelným proudem -, rozhodně nejsou pozemšťané.
Úkolem autorů "benzinky" z pražského ateliéru SAD bylo vymyslet pro nově vznikající síť lowcostových čerpacích stanic na Slovensku architekturu, která by byla výjimečná, charakteristická a zapamatovatelná. V zadání zazněl také známý imperativ, že navržená stavba musí být cenově srovnatelná s existujícími konvenčními systémy. Pro nadšence toto představuje neodolatelnou výzvu. Vize snadného, chytrého, úsporného, a přitom elegantního a krásného řešení je grálem, za kterým se za osobních obětí a útrap vydávají řady tvůrců.
Architekti začali obsáhlými rešeršemi. Jak se "čerpačky" v minulosti stavěly? Často byly navrhovány architekty zvučných jmen jako F. L. Wright, Arne Jakobsen nebo ještě v nedávné době Norman Foster. Co se změnilo, že v současnosti jsou no name produktem? Odpověď je vcelku jasná. V minulosti bylo vlastnictví auta věcí elit. Souvisejícím službám byla proto věnována péče elitních architektů. Zpopularizování automobilismu s sebou přineslo i do jisté míry větší anonymitu, či dokonce zvulgárnění autokultury.

Tankuj, ale nezmokni

Ale třeba tento segment čeká podobný vývoj, jaký nastal v záplavě naprosto zaměnitelného spotřebního zboží v osmdesátých a devadesátých letech. Marketing tehdy prohlásil designéra za boha, jehož dotek dělá z běžného průmyslového produktu kultovní artefakt. Možná jsme svědky právě toho zlomového momentu.Ale o postavení vlastního totemu architektům z ateliéru SAD očividně nešlo. Současné modely fungování čerpacích stanic podrobili revizi z hlediska jejich funkčnosti a hledali existující rezervy. Analýza ukázala, že zastřešení má význam jen v místě samotného tankování a pak cestou k místu placení - tady by zákazník neměl zmoknout, zastřešovat vše ostatní je zbytné. Z tohoto poznání vznikla myšlenka stanic s kruhovými, z jednoho bodu vycházejícími přístřešky z pnutých membránových konstrukcí - jakýchsi obrácených deštníků nálevkovitého tvaru.
Kiosek byl k organickým křivkám přístřešku navržen kontrastně geometrický. Jde o ryze účelnou, jednoduchou dřevostavbu, resp. něco mezi stavbou a opláštěným regálem. Zatáhnutím rolety se zavře stanice i venkovní police se zbožím.

Pod mystickými světly

Stavba pilotní čtyřstojanové stanice nedaleko slovenské Galanty byla praktickou laboratoří, ve které se měly principy takto navržené stavby ověřit a otestovat v provozu. Ukázalo se, že membránová konstrukce není ideálním řešením - jednak ji ohrožují žhavé plyny chrlené do spodní strany střechy výfuky tahačů kamionů, jednak u nás není vyvinutá výroba, která by dokázala textilní membrány zhotovit v elegantních formách s pěkným detailem. Navíc v našich podmínkách chápeme stanové konstrukce jako něco dočasného, nesolidního. Myšlenku textilních membrán tedy architekti přehodnotili a dospěli k názoru, že jejich plynulou formu přepíší do betonu.
Takové rozhodnutí však musí počítat s velkým rizikem. Přepsat tvar charakteristický pro jeden materiál do materiálu jiného může znamenat ztrátu logiky a výsledek pak bude působit neopodstatněně, formálně. V našem případě však k něčemu takovému nedošlo. Tvar pnuté membránové konstrukce transformovaný do železobetonové skořepiny funguje staticky sice jinak, ale stejně dobře. Výsledkem je elegantní a subtilní forma, jež by měla najít uplatnění i v plánované výstavbě dalších tří stanic.
Do bednění z plechových šablon umístila lokální stavební firma výztuž a zalila ji betonem. Spoje jednotlivých šablon se pak na spodní líc prokreslily jako viditelné švy. Jejich textura, zvýrazněná podsvícením, spolu s prstencem zářivkových světel a zářící tenkou konturou čela desky vytvářejí mystický zážitek. Jako by se vám nad hlavou množil spaceship Enterprise z Hvězdných válek buněčným dělením.
Fascinující je, že i při výrobě náročných forem se podařilo vejít do běžných nákladů. Beton totiž nepotřeboval žádné další zpracování, jako je izolace střechy, obklad nebo povrchová úprava. Obstál sám o sobě. Navíc má v sobě i jakousi neuchopitelnou příchuť retra. Ozvěny let, kdy se z betonu stavělo neuvěřitelně lehce a elegantně. Kdy betonová stavba byla jedinečným odlitkem pracně stavěných bednění. Kdy betonové konstrukce byly křehké, subtilní, futuristické a ještě nezbytnělé humpoláckostí prefabrikace a zateplování.
Kdo tedy je technooptimistou, musí při pohledu na vzletný betonový baldachýn pookřát. Je pěkné v záplavě formálních blobů vidět stavbu, kde se estetika, funkčnost, ekonomie a konstrukční logika potkávají.


ČS GAS Galanta 2

Čerpací stanice GAS
Autoři: Adam Jirkal, Jerry Koza, Tomáš Kalhous / atelier SAD
Spolupráce: Vít Markvart, Dušan Sinetar, Koen Huyghe
Místo: Matuškova cesta 887, Galanta, Slovensko
Zastavěná plocha kiosku: 123,6 m2
Plocha zastřešení: 245,5 m2
Realizace: 2011
Projekt: 2010

Vaše hlasování bylo přijato.
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
3,63 / 5

Odeslat článek


Komentáře k článku

Počet komentářů: 0 Přidat nový komentář Zobrazit komentáře

Aktuální vydání magazínu

Číslo: 2017-02Čerpací stanice: ideální místo pro schůzkyObjednávka přeplatného

Nová soutěž pro obsluhu ČS

PUMPAŘ/KA ROKU

Hlavní partner PETROL.cz

MOL png

Reklama

Stacja Paliw - Unicode

CardManager

Newsletter PETROL

Přihlásit / zrušit zasílání denního přehledu aktualit PETROL na Váš e-mail.

  

Akce Petrol

Partneři PETROL.cz

ColosseumEconomia