21. 3. 2012
O těžbě břidlicového plynu v Česku se zatím mluvilo jen u
třech oblastí. Jak ale nyní HN zjistily, míst vhodných k dobývání
plynu z břidlic může být mnohem víc. Mohlo by se například jednat o
moravské lokality, kde se už dnes těží nafta. Vyplývá to ze studie,
kterou si nechalo zpracovat ministerstvo životního prostředí od
expertů z České geologické služby. Studii dokončili už loni v
červnu, její výsledky ale doposud nebyly veřejně přístupné.
Materiál zhodnocuje tři lokality, kde je velká pravděpodobnost, že
hluboko pod zemí je možné plyn těžit: Berounsko, Náchodsko a oblast
na Moravě kolem Přerova a Valašského Meziříčí. To jsou zároveň
lokality, kde by chtěly plyn hledat a těžit zahraniční firmy s
americkými a australskými vlastníky Hutton Energy, resp. Cuadrilla
Resources. Ty v těchto dnech čekají, jestli jim ministerstvo
průzkum povolí.
"Tu práci jsme zhotovili krátce poté, co si firmy podaly žádosti o
průzkum. Už předtím si samy zpracovaly rešerše, kde by plyn mohl
být," říká jedna z autorek studie Vlastimila Dvořáková z České
geologické služby.
Její materiál ale upozorňuje, že zmíněná tři místa, která se zdají
jako nejvhodnější a která si vybrali i zahraniční těžaři, zdaleka
nemusí být jediné potenciální zásobárny plynu v Česku. "Těch míst
může být skutečně víc. Plyny v břidlicích jsou vázané na danou
konkrétní horninu a na konkrétní parametry. Ta tři místa, která
jsme určili my a našly si je i firmy, jsou v první řadě zájmu,
protože splňují hodně parametrů. Ložisek může být mnohem víc.
Objevit je by znamenalo provést další průzkumy," dodává.
Mohlo by se jednat o oblasti, kde se již těží zemní plyn a ropa.
"Místa kolem Hodonína, Břeclavi a pásmo kolem Karpat, tudíž hranice
se Slovenskem," říká Dvořáková.
Boom v USA rozehřívá Evropu
Břidlicový plyn se stává velkým tématem pro energetiky v Evropě.
Obrovský boom pak zažívá plyn získávaný z rozložených pravěkých
organismů v USA. Z Evropy má zatím nejblíže k těžbě Polsko, které
by chtělo začít z břidlic těžit v roce 2014.
Podle odhadů, které včera zveřejnila americká Energetická
informační agentura, by mohlo ve východní Evropě být až 7,1 bilionu
kubických metrů břidlicového plynu, z toho 5,2 bilionu má být právě
pod polskou zemí. Zbytek jinde, mimo jiné i pod Českem.
Česko si zjistí, jestli plyn má
Pro Česko je ale břidlicový plyn stále poměrně novým tématem a
prozatím žádné odhady množství neexistují.
To by teď ale stát chtěl změnit. Ministerstvo průmyslu a obchodu
už plánuje, že výzkum zaměřený na potenciální ložiska břidlicového
plynu v Česku zahájí.
"My s tím počítáme. Je to jeden z úkolů, který vyplyne z
aktualizované státní surovinové politiky, kterou dokončujeme," řekl
HN Pavel Kalina, ředitel odboru surovinové a energetické
bezpečnosti ministerstva průmyslu. "Studii bychom chtěli udělat v
příštím roce," dodává.
Břidlicový plyn, od kterého si jeho příznivci slibují, že sníží
závislost na plynu z Ruska a případně stlačí cenu této energie na
trhu, ovšem má už teď řadu odpůrců. Ekologové varují, že
technologie hydraulického štěpení, kterou se plyn ze země získává,
může nenávratně poškodit životní prostředí a otrávit vodní zdroje,
jako se to už v USA stalo. A bouří se i obce, v jejichž blízkosti
by se plyn měl těžit. Především na Náchodsku, kde se průzkumné
území táhne přímo pod chráněnou krajinnou oblastí, demonstrovaly
proti těžařům začátkem března stovky lidí.
O tom, jaký dopad by těžba břidlicového plynu na českou přírodu
měla, chce mít vláda už brzy jasno. Proto si nyní u Geologické
služby zadalo ministerstvo životního prostředí vypracování studie,
která má právě tuhle otázku zodpovědět.
Autor: Zuzana Keményová, Zdroj: HN